Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Nepamatuji si název. Už je to 10 let. Brala jsem je když jsem zjistila, ze ma ex milenku. Mela jsem trimesicni baleni. Po dobrani jsem si uz dalsi nenechala napsat. Ale ja jsem i citila, ze dalsi uz nepotrebuju. Pomohly mi prekonat nejkritictejsi obdobi plus me asi nakoplo jednorazovy sezeni u psychologa
@petulka23 píše: Více
Děkuji moc za odpověď
a je mi líto, co jsi prožívala. Taky jsem si kdysi (12-13 let zpět ) u ex prožila nevěru na vlastní oči u více žen.
@petulka23 píše: Více
Jinak také mi doktor napsal rovnou 3 balení. K psycholožce půjdu také.
@Anonymní píše: Více
Najdi si jinou zabavu, sport, cokoliv, ale necpi do sebe proboha tyhle svinstva. Jses prece dost silna na to, abys to zvladla sama. Neexistuje situace, proc to do sebe cpat ![]()
@Kockazvysocan píše: Více
Právě, že existuje a věř mi, že jsem AD odmítala a zkoušela jsem přírodní cestu, chvilku pomáhala a pak se mi úzkosti zhoršili.
Brácha se mi oběsil a ja začala mít panické ataky ( strach z udušení). Tady už jsou zkrátka AD potřeba. A po té době, dokážu už takhle napsat, co se stalo bez toho, abych začala mít úzkost nebo ataku. Ale ještě nejsem úplně ok, proto se ptám lidí, kteří zažili nejakou událost která v nich vyvolala úzkost a brali AD jestli se po čase podařilo vysadit.
@Kockazvysocan píše: Více
Samozřejmě, že chodím na dlouhé procházky se psem, máme živé štěně 9 měsíční doma, samozřejmě úklid, péče o syna atd. Teď už začnu chodit do práce zase, takže budu neustále v pohybu, nespoléhám se jen na AD, ale je fakt, že mi pomáhají cítit to nejak tak s nadhledem a už nějakou dobu nebrečím, úzkosti se mi zlepseli, strach z udušení nemám, nějaké ty fyzické mám ještě, ale mírné, da se to zvládnout.
@Kockazvysocan píše: Více
Takhle brojis i treba proti antibiotikum pri indikaci? Proti praskum proti bolesti? Proti cemukoliv na fyzicky problem? Bez s tim nekam…vetsinou se snazim byt v diskusich „hodna,“ ale z toho se mi fakt vari krev. Az budes koukat na prijizdejici vlak/metro a premyslet, jestli by nebylo lepsi udelat tech apr kroku, tak na tebe budu zvedava, hrdinko.
Ja teda nevim, jestli u me to byl uplne jednorazovy problem, jsem z tech uzkostnejsich, ale byla jsem v situaci, kdy jedna udalost me hodila pres miru zvladani. Brala jsem AD asi rok a pul, dost mozna mi to zachranili zivot. Uz je to asi 15 let a od te doby jsem je nepotrebovala, i kdyz jsem mela par horsich episod, tak jsem je dala i bez prasku.
Mam v okoli par lidi, co je meli fakt jako kratkodobou pomoc pri udalostech typu tragedie v rodine, za me je to stejne, jak si vzit antibiotika, kdyz je na to indikace. Jo, dost mozna by si imunitni system poradil, pokud je dost silny, jo, ma to rizika, jo, stejne clovek musi pracovat na hlubsich pricinach, ale pokud je prinos vetsi nez rizika, je to fajn pomoc. Stejne jako sadra na zlomene noze to cloveku pomuze fungovat a pracovat na „zahojeni.“
Brala jsem asi před 25 lety a po pár měsících postupně vysadila. Pak ještě jednou chvíli asi před 10 lety když mě odkopl bývalý pár týdnů před svatbou, ale to bylo jen něco slabyho od praktika. Od té doby dobrý.
Ale třeba moje mamka brala asi dva roky, pak vysadila a asi po roce je má zpět nejspíš už napořád.
Brala jsem je před lety, kdy se toho na mě sesypalo tolik, že to bylo k nesnesení a já musela fungovat, nemohla jsem si dovolit padnout na hubu. Ano, byla to berlička, ale pomohla mi a po půl roce, když se všechno srovnalo, jsem je vysadila. Pak byl prostor na ty dlouhý procházky, který by před tím lautr nic nevyřešily
@Beruska999999 píše: Více
Diky moc za odpověď.
Jasný no, tak budu chodit ještě k psycholožce, tak určitě se s tím časem nějak srovnám úplně.
Tak měla jsem už dvě úmrtí v rodině, ale to byli stáří a nemocní lidé, tak jsem to brala trochu jináč. Ale tohle byl takovej šok, začala jsem se klepat + úzkost hned jak jsem se to ten den dozvěděla, pak to přešlo ( v ten den) a pak do pár dní přišel další záchvat a to sem se už rozhodla, že to sama nedám.
Vubec bych se toho nebála. Klidně bych je brala. A až bych se vyhrabala z nejhoršího, začala bych vysazovat. Nechápu, proč se brání AD v těchto situacích tak demonizuje. A procházky? Jen blázen si muže myslet, že v opravdu tragických situacích ti pomůže procházka. Drž se. Je mi líto, co vaši rodinu potkalo.
Ahoj,
Je tu někdo kdo bere nebo bral antidepresiva na úzkost kvuli „jednorázové události v životě“ a úspěšně po čase vysadil? Zároveň se ptám jaká antidepresiva jste užívali a jak dlouho? Kdy jste se cítili jako dříve?
Děkuji moc za případné odpovědi

Hovořím k těm, kteří nemají diagnostikovanou chronickou úzkost nebo netrpí úzkostí bez jasné příčiny, případně nejsou duševně nemocní. Spíše se chci zeptat těch, kteří začali brát antidepresiva kvůli nějaké bolestivé nebo tragické události. Zajímalo by mě, jestli se vám podařilo antidepresiva časem vysadit, a jaké byly vaše zkušenosti.