AD(H)D matka – chaos v bytě, děti, manžel, práce..

Anonymní
4.5.25 11:45

AD(H)D matka-chaos v bytě, děti, manžel, práce..

Ahoj předem bych byla mc ráda, kdyby se diskuze zúčastnili především ti, co problémem trpí, a mohly jsme si sdílet zkušenosti tipy, rady jak zvládat každodenní běžné situace.

Vím totiž, že pro ty, co to mají prostě v hlavě jinak, mohou být situace a problémy, které se tu řeší, až bizardně nepochopitelné.. prosím o respekt, protože už tak to nše sebevědomí v běžných každodenních situacích dost odnáší…

Aktuálně jsme se pohádali s manželem.. naprosto uznávám svoji chybu, je pro mě extrémně tšžké udržovat pořádek a vracet věci na své místo. Manžla vytáčí neotřený nůž na kuchyňské lince, když nevyndám myčku, když házím hrnce jen tak přes sebe, když v cestě nechávám tašky, když se mi kupí prádlo, atd. Uznávám že HROZNĚ MOC V DOMÁCNOSTI DĚLÁ ON. Za to ho moc obdivuju a vím, že se máme rádi, ale občas chápu že to nedává a bouchne. Domácí práce máme rovnoměrně rozdělené, děláme co je potřeba, on má víc nároků, tak dělá o něco víc.

Spíš se chci zeptat - co vám pomáhá udržovat doma pořádek, negenerovat víc chaosu, než je nutné? Jak zvládáte běžné domácí práce a rutinu? Péči o sebe? (to taky hrozně flákám, pak najednou nemám čistou ponožku bez díry…) (já mám někdy i takové stavy, když něco musím udělat a nejsem ve flow, že mi těžknou nohy a ruce, a jít a něco udělat mi vydá tolik psychického úsilí, že pak třeba vyndám myčku a jsem úplně vyřízená, nezvládnu pak už nic jinéh, mám hlad, musím si dát pauzu… a nedostatek dopaminu je strašný, takže musím jít dělat něco co mi dopamin dodá, což je z hlediska rodiny zbytečné, a třeba to i generuje dlší bordel (například třídění oblečení, přesazování kytek, třídění knih, vyhazování hraček.). Pak mi samozřejmě djdou síly, vzala sem si toho moc. Dopamin super, cítím se dobře, ale následuje hádka a výčitky od manžela, že je to tu horší než bylo, navíc už nemám energii a rutiny musí dělat on.

Měla jsem také spoustu tipů jak se donutt po sobě hned ty věci uklízet, na všechno myslet a když to uvidím, udělat to hned, ale všechny fungovaly tak prvních pár týdnů.

K úklidu mi dřív stačila samota a hudba ve sluchátkách, teď už mi to nestačí, musela jsem si vymyslet speciální motivační zápisník, a ten mi vydržel cca 5 měsíců a teď už to také nefunguje.

Nejvíc mě to mrzí kvůli manželovi a dětem, nechci jim ředávat tyhle zlé návyky, špatný způsob života.
Jako neválíme se tu odpadcích, ale je tu prostě chaos, nezpracované hromádky, není tu čisto jak by mohlo být, dít nevedu k rutinám, potože je pro mě extrémně těžké dodržovat i ty své vlastní.

Zkoušela jsem všechno, a třeba u toho úklidu je to tak, že musí přijít návštěva na které mi fakt záleží, nebo se manžel musí tak naštvat, až je mi to líto, a brečím. Pochopím to, zvednu se, jdu do sebe a udělám víc práce, než bych udělala, kdybych byla v pohodě.

Ale je mi to hrozně, hrozně líto… :,( manžel je skvělý, ale uznávám, že prostě život s takovým chaotikem je náročný..

na všechno mám tabulky, kalendáře, googe, všechno (ale stejně se na to zapomenu podívat, to tady ale nechci řešit - co se práce týče, vytiskla jsem si obří stránku a3 s deadliny a termíny, vyvěsila jsem si i v předsíni na viditelné místo a škrtám si to…sice to vypadá fakt směšně a hlavně divně, ale pomáhá to, zaplať pámbu. :oops:

Ale tu domácnost nezvládám. Hlavně jak se nechuť něco udělat projevuje fyzicky, je to mazec :/ nechci se hádat a brečet, cítit se blbě, aby mě to dokopalo. Pak se naštvu a vyhodím a uklidím dvojnásob věcí, než bych udělala bez scény, ale mě pak z toho bolí srdce a sebevědomí trpí…

já ty věci třeba i vidím co je potřeba udělat, ale trvá mi to hrozně dloho, a není možný abych domácnost udělala tak, aby se tu nic moc neválelo. (a ne děti za to menužou, ty binec nedělají).

jak jste na tom vy?

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
24734
4.5.25 11:49

Nemůžete si dovolit někoho na úklid?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
101819
4.5.25 11:51

Pani na uklid?
Jsem na tom podobně, tedy když me nikdo nerusi, tak to jde, takze nejradeji uklízím, když vsichni vypadnou a to jsem schopna drzet linku a dodelat to.
Ale jak me nekdo vyrusi, tak odlozim, to co zrovna drzim kamkoliv a uz se k tomu na 90% nevratim.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
12951
4.5.25 12:16

No na to nejhorší někoho na úklid, ale přijde mi, že ty bys potřebovala průběžnou hospodyni a na to asi nemáte.
Navíc, jak popisuješ ty stavy, nepotřebovala bys medikaci? Zní to poněkud depresivně.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6918
4.5.25 12:40

Když tedy máš takovouhle sebereflexi, kde je skutečný problém - nedostatek vůle? lenost? nebo těkáš a kde nic, tu nic?
Já bych si sepsala týdenní plán, kde bude jasně dané, co ten den udělám. Hlavně to základní, nic, co se nedá splnit, a pak podle toho jela. Např. v pondělí stírám, ve středu záchod + vana.. Atd. S těmi dětmi je to teda na pytel, manžela lituji též, já bych tohle nedala.
Nebo paní na úklid, co udělá ten základ 1× týdně a pro Tebe plán na ty „drobnosti“.
Terapie.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
6626
4.5.25 12:42

Ty ale nemusíš po sobě nic uklízet hned. Jestli je pro chlapa problém neutřený nůž na kuchyňské lince, tak má problém především on. Neuklízím hned, někdy mám doma bordel a chaos, protože když už nezvládán, tak si uvařím kafe a bohorovně si hodím nohy na stůl. Nejsem stroj, nejsem robot a v životě mě dělají šťastnější jiný věci. Navíc mám dům, megazahradu, dvě děti a chlapa workholika. Najděte si párovou terapii a naučte se spolu fungovat. On bude muset trochu slevit ze svých požadavků a respektovat i tebe a tvoje problémy.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
4.5.25 12:45

Ahoj, díky za reakce. medikaci ne, to že zním tak blbě…no jsem po hádce a bolí mě v krku, no…

o paní na úklid jsem uvažovala, ale já si to neumím představit na svůj typ problému - přesně jak píšete, to by musela chodit denně, průběžně. je to o neuklizených lžičkách, válejících se taškách…

hlavně je to o věcech, které dokážu uklidit jen já - vím, co kam patří, co vyhodit, co nechat. jsou to moje osobní věci. To nevím, zda někdo „z venku“ dokáže. Skládat mi prádlo do skříně podle toho který uznám, že budu nosit a který ne, musím prostě sama.

Asi by paní na úklid šla na na vyndání myčky a umytí koupelny, no..

jinak mě úklid jako takový baví, bví mě mytí linky, mytí podlahy, ale vždycky to beru z gruntu všechno při jednom. jenže to zvládnu časově tak jednou týdně.

nejvíc mě ničí stlaní postele, odnášení drobností na svoje místo, skládání prádla do skříně atd… ae tyhle věci holt musím sama…

manžel pomáhá, ale je systematik, minimalista a nesnáší bordel (díky tomu to u nás je vlastně fajn, neumím si představit kdybych já byla chaotik a manžel taky a nebo lenoch či skladovač. Ale skladovači nejsme naštěstí ani jeden z nás).

nejlíp uklidím sama, když mám 4 hodiny čas a nikdo v bytě není, to jsem ve flow a baví mě to, je to pak krásný. Ale samozřejmě to vydrží jen den, dva. a na konci sedmého dne už to manžel zase nevydrží…

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
4.5.25 12:52

Nemam zadny plan a uklizim nahodne podle nalady. Muj manzel neporadek nevidi, tak je mu to zcela jedno a detem taky. Aspon jsem v klidu. Anonym kvuli neporadku doma, ne ze bych se nestydela, ale z nejakeho pravidelneho uklidu podle tabulek bych se zblaznila, to si dam radeji ty nohy na gauc a uklidim druhy den.

  • Citovat
  • Upravit
6918
4.5.25 12:57
@Anonymní píše: Více

Bez urážky, není to spíš lenost? Mám kamarádku AD.., doma masakr, ale to úplně o nečem jiném, než popisuješ.. Uklidit umíš, uklízíš ráda, vše si uvědomuješ, jen za Tebou zůstává, co Ti od ruky a… odpadne. Nejsi důsledná k dětem…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
4.5.25 13:03

Jsem ADHD diagnostikovaná v dospělosti + depresivně úzkostná porucha:
dlouhodobě udržitelné je to pro mě díky a přesně v tomhle pořadí: medikace, terapie, paní na úklid 1× týdně. Tak abych u toho mohla pracovat, protože práce mě baví, jsem v ní úspěšná, organizovaná a doma už „nevladzem“. Mám dvě děti a to jedno je ADHD po mě, nejhorší je že za 9 roků ZŠ nemá nic, co by přešlo do automatického návyku u běžných činností včetně hygieny, takže začínáme znova a znova a znova. Paní na úklid pomáhá v tom, že 1× týdně je hotový základ, ať jsem na tom jak jsem na tom. To mi uvolní ruce a většinou se držím pravidla 1× denně dvacet minut a obden jedna pračka prádla, abychom nebyli úplně zavalení a já zahlcená. Hodně pomohlo minimalizovat věci a zjednodušit domácnost maximálně. Díky lékům jsem schopná činnosti dotahovat, protože nemám tak dramatické výkyvy energie díky stálejší hladině dopaminu. To je teda velký rozdíl. S posledním partnerem hádky nemáme, užívá výhod ADHD ženy a je nad věcí, ale už mě to dva partnerské vztahy stálo.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
4.5.25 14:03

Podle mně je jedna věc ADHD a druhá zodpovědnost. Mně se taky tisíckrát nechce, slabo? co to je? slabo si dovolím, až mám hotovo, až pak si dovolím odpadnout. Někdy mam pocit, že je toho moc a mám velký pocit úzkosti, v tom případě si přesně rozplánuju odpoledne po práci do sešitku… třeba 17-18 návrat z práce, po cestě nákup, 18 dát pračku,18-19 venčení psa+běhání, 19-19.30 vaření večeře, 19.30-20 pověsit pračku+ uklidit kuchyň. Co není v sešitku tak nedělám, pokud mi v rozpisu zbude pár minut do další činnosti, sednu si, než začne další úkol.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
4.5.25 16:14

Nebyla byv vhodná medikace? Pokud jsi diagnostikována.
Ten popis chaosu je u nás taky, nemám žádnou diagnózu. Úklid nepatří mezi moje domény. Takž mi přijde, z máme všude plno věcí a že to tu není urovnané. Nebo jsou tu místa, která jsou prázdná, přeplácanà. Na komodě mám teď úklidové ubrousky, neukkizene prádlo, neustlanou postel, velikonoční blbosti. Takže bych to mohla/měla udělat.
Jsi si jistá, že je to všechno opravdu tebou nebo má manžel vysoké nároky, a ty je jenom nestíháš a jsi tak vyčerpaná spíš z tohoto abys manžela nezklamala?

  • Citovat
  • Upravit
6918
4.5.25 16:23
@Anonymní píše: Více

Mně spíš přijde jako bordelářka.. Takový ten typ, co neudělá všechno hned, a pak jsou všude kupy. Tu tašky od nákupu, tam krabice od nových bot, jinde talíř od snídaně apod. Chybí návyky, rutina, co člověk dělá automaticky. Manžel má silné sklony nechávat vše ležet, jak mu od ruky či huby odpadne, a fakt diagnózu nemá. Možná tak lenost. Být doma sám, vypadá to po pár dnech děsivě. Jako jasně, je to vopruz, ale snažím se dělat vše hned, jinak by byl člověk rychle zavalený (hadry, papíry, nádobí atd. atd.). Jestli si to zakladatelka uvědomuje, nesváděla bych to na diagnózu a začala s tím něco dělat. Pro partnera je to silně obtěžující (mluvím z vlastní zkušenosti) a pro děti mizerný příklad.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
4.5.25 19:55
@Lojzísek píše: Více

hele, nevím..nepopsala jsi mi svoji kamarádku, a je teda dost možné, že jsem se snažila to tu popat tochu..eufemismem..

(u nás např. pokojík dětí rozházený, můůj kout v ložnici je přeskládaný věcma např. 1,5 metru vysoko…jednou za čas to poklidím a zase se to nakupí… na wc se většinou válí knížky, časopisy, nebo něco co tam být nemá, po zami věci…postel jako by v ní někdo dováděl.. já to nchci úplně popisovat. uklízím ráda, ale nedokážu to udržet a samotný úklid mi trvá hrozně dlouho..nebyla jsem u tvé kamarádky, tak nevím jak to vypadá, ale já mám třeba manžela trošku pedanta minimalistu, co mě hodně miluje, takže hodně věcí ohledně úklidu dělá on… jinak by to u nás tedy vypadalo také bůh ví jak… :oops: )

jinak jestli jste někdy v nějakém dokumentu viděli byt novinářky Saši Uhlové..tak je to u nás něco podobného :oops: (např. ten dokument jak zkoušela různá zaměstnání, tam jsou záběry i na to jak telefonuje, a je to z jejího bytu. Tak to samé je u nás :oops: )

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
4.5.25 19:56
@Lojzísek píše: Více

jo, od našich mám asi i ty horší návky, no. ono je jedno zda to je diagnoza nebo lenost nebo nespráávné návyky…spíš…co s tím…

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Hra JAUVAJS!

  • (3.8) + 10 recenzí

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová