Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ahoj holky tak jsem dnes koukala a psala do vzpomínkové knížky ,, Mých prvních pět let ,, a přemýšlela jsem jak třeba desetileté děti reagují když jím to člověk ukáže…Máte některá nějakou hezkou reakci????
Já teda nemám zkušenost s vlastním dítětem, ale já jako menší ráda listovala deníčkem co mi máma vedla. Ovšem nevím, jak to berou kluci
Já Ti to vřele doporučuju zapisovat a doporučuju to každému.Jsem totiž ze 4 dětí.Kromě nás měla mamka ještě spoustu práce - bydleli jsme na vesnici a nic takového nám nevedla.Když jsem se jí později zeptala,kolik jsem vážila,kdy jsem se narodila,kdy jsem si sedla,stoupla,co jsem kdy uměla,tak to mamka nevěděla a mě to mrzelo
Při tom počtu a za tu dobu si to nepamatovala.
Svým dětem vypisuji knížku..Jen stručně,v bodech.Abych jim byla schopná aspoň říct,kolik tehdy a tehdy vážili,co uměli.
Jsem asi magor, ale zatím si píšu každý den co se stalo, kolik vypil a tak:-)
Taky vedu knizecku, je teda jen do roka, ale to se ty nejdulezitejsi veci nauci a ja je mam zapsane.
Teda, ale kazdy den teda opravdu zapsany nemam.
Zapisuje ve zkratkach jen dulezite udalosti.
A teda taky jsu zvedava, jak se to bude libit klukovi (myslim, ze 10tiletemu diteti to bude jedno, at uz holce nebo klukovi
), holky se o to zajimaji vic, u kluku nevim, no uvidime, kdyz tak si to necham na pamatku ja. ![]()
Tak já zkušenost mám a tu nejlepší a zrovna u kluka.
Až mě to samotnou překvapilo…je fakt, že svoji roli sehrálo druhé těhotenství.Když jsem čekala Dorku, Vénovi bylo skoro sedm a od začátku ho zajímalo, jaké to bylo, když jsem čekala jeho.A i po porodu jsme listovali jeho albem, srovnával svoje a Dorčiny pokroky, pomáhá to i když třeba chytne žárlivou náladu, tak si čteme a on vidí, že jsme se o něho zrovna tak starali a pečovali, jako teď o Dorku.
Psala jsem mu to poctivě do tří let, jak rostl, co se kdy naučil, s čím si rád hrál, jak spal, co rád jedl..Dorku v tomhle směru trochu zanedbávám, ale plánuju to napravit a všechno sepsat, zatím to mám jen v útržcích v kalendáři.
Takže za mě ano, děti to ocení, i kluci a i velcí kluci (a jednou jejich žena, až budou čekat dítko).
Jaru nejsi. Hele já píšu deníček od začátku těhu. Jako zápis typu ,,dneska jsme byli na Výletě v Brně" Mimču v bříšku bylo celkem jedno, kde jsme byli, ale třeba pro mě bylo důležitý, že jsem to zvládla
"
lleennttiillkkaa píše:
Jaru nejsi. Hele já píšu deníček od začátku těhu. Jako zápis typu ,,dneska jsme byli na Výletě v Brně" Mimču v bříšku bylo celkem jedno, kde jsme byli, ale třeba pro mě bylo důležitý, že jsem to zvládla"
Tak to si mi udělala radost…Díky!!!
Jee, Judy, je videt, ze se mam jeste co ucit, ja myslela, ze to mensi deti zajimat nebude a jsem rada, ze je tomu jinak. Pisu hodne podobne veci, cos psala klouckovi ty, jidlo, spanek, koupani, hracky, vylety, vahy, ko u dr., zuby, pokroky, dokonce i pady.
![]()
Jaru, nejdi divna, proc bys byla, jen si to vypisuj, bude to hezky, pak to nekdy cist.
Kathula píše:
Jee, Judy, je videt, ze se mam jeste co ucit, ja myslela, ze to mensi deti zajimat nebude a jsem rada, ze je tomu jinak. Pisu hodne podobne veci, cos psala klouckovi ty, jidlo, spanek, koupani, hracky, vylety, vahy, ko u dr., zuby, pokroky, dokonce i pady.![]()
Jaru, nejdi divna, proc bys byla, jen si to vypisuj, bude to hezky, pak to nekdy cist.
Dneska jsem to zapisovala z papíru do knížky a přišlo mi to super a hezký už teď. Mám celé těhotenství až do teď den po dni a je to docela sranda ![]()
Já teda taky poctivě zapisuji, ale mě to moc baví. Mám knížku Mých prvních pět let a navíc píšu o synkovi každý měsíc takový zápis, něco jako deníček (plánuju mu to později vytisknout a dát jako dárek k narozeninám, až bude odrostlejší). Zároveň je to zpráva pro rodinu a přátele, jak se nám daří.
Jsem takový malý ouřada a mám z toho radost. Jak já bych ocenila, kdybych si teď mohla přečíst v kolika měsících jsem já nebo přítel měli první zoubek, poprvé se usmáli, přetočili atd. Bohužel ani jeden pamětní knížku nemáme, tak nemohu srovnávat
. Myslím, že dětičky to určitě jednou ocení
Dokonce si schováváme různé předměty na památku (náramky z porodnice, pozvánky na kontroly atd.)
Přítel si schoval zelený obleček, co měl na sobě při porodu. Když jsem ho objevila ve skříni, dojetím jsem bulela.
Myslím, že je to super
Taky pilně zapisujeme
Když jsem byla malá tyhle knížky jsem si strašně ráda prohlížela i všechny alba s fotkama. I když nevím, jak se to stane ale těch fotek z dětství mám časem míň a míň… A to naši fotili docela hodně
asi jsou někde s těma jednotlivejma ponožkama, co mi taky chybí ![]()
Bayuska píše:
Já teda taky poctivě zapisuji, ale mě to moc baví. Mám knížku Mých prvních pět let a navíc píšu o synkovi každý měsíc takový zápis, něco jako deníček (plánuju mu to později vytisknout a dát jako dárek k narozeninám, až bude odrostlejší). Zároveň je to zpráva pro rodinu a přátele, jak se nám daří.Jsem takový malý ouřada a mám z toho radost. Jak já bych ocenila, kdybych si teď mohla přečíst v kolika měsících jsem já nebo přítel měli první zoubek, poprvé se usmáli, přetočili atd. Bohužel ani jeden pamětní knížku nemáme, tak nemohu srovnávat
. Myslím, že dětičky to určitě jednou ocení
Dokonce si schováváme různé předměty na památku (náramky z porodnice, pozvánky na kontroly atd.)
Přítel si schoval zelený obleček, co měl na sobě při porodu. Když jsem ho objevila ve skříni, dojetím jsem bulela.
Tak to jsme na tom podobně schovala jsem mu složenku na 1000 kč - otec u porodu a náramky z porodnice a když sem ho poprvé oblékala urvala sem omylem knoflík, má ho pro štěstí schovaný!!!
Taky jsem psala.Synovi celkem dlouho( má tu předtištěnou knížku a já si vedla i deníček), u Báry jsem psala první půlrok, teď nějak nestíhám, ale knížku má taky a v ní podststné události.
Jinak synovi je 16.Svoji knížku si rád prohlídne a hlavně se spolu bavíme o tom, jaký to bylo s ním, když byl tak malej jako Bára. Je to zvlástní, strašně rychle to uteklo a teď mám někdy pocit deja-vu… ![]()