Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
To je hodně nelehká situace. Možnosti asi znáš, v tuto chvíli jsou jen dvě: dítě porodit a dát k adopci/do babyboxu nebo si ho nechat. Chtělo by to důkladně zvážit co nejdřív, protože porodit, odjet s miminkem domů a doufat, že nějaký cit vykřesáš, by mohlo být pro to dítě později horší.. Přeji hodně sil, ať se rozhodneš správně. A věz, že pokud ho dáš k adopci, uděláš dva lidi nesmírně šťastnými rodiči.
Změnit se to může, ale taky nemusí. Máš ještě čas na rozmyšlenou a můžeš ho kdyžtak dát k adopci, kdyby jsi ho po porodu opravdu nechtěla.
Teď mi dochází, že „s břichem“ nemusí znamenat, že máš dva měsíce do porodu.. Pokud je ještě čas na potrat, tak máš třetí možnost samozřejmě. Ovšem pokud nemáš sílu na potrat, nebudeš mít sílu ani na to dát prcka k adopci. Takže vlastně vyřešeno..
@unuděná Noo ale tu je otázka co ten otec který si to dítě tak moc přál zda se ho taky takto chce vzdát…
@KKK85 píše: Více
Vidíš, tímpádem vlastně ještě další varianta, nechat dítě po porodu otci. Ale tam netuším, jak je to právně, jestli se ho může tak snadno vzdát..
Asi takhle můžeš porodit dítě dát k adopci je tam nějaká lhůta do kdy si to můžeš rozmyslet
@Anonymní píše: Více
Po porodu se může změnit leccos, k dobrému ale i k horšímu. to se nedá takhle napřed říct. Podle mě je adopce nesmysl, když je tu otec který o dítě stojí. Jak na to nahlíží po odchodu? Chce se o dítě starat, jakkoli? Nebo si myslí že si bude hrát na tatínka v čase kdy se mu to hodí a jinak se máš starat ty?
@ka2ka píše: Více
Jak to? To může dát dítě jen tak k adopci když čeká dítě manžela který díte chce? To je blbost, ne?
@Anna766 píše: Více
Ono je to asi celý blbost, píše, že na potrat nemá psychicky, to by znamenalo, že je maximálně v nějakém 12tt, ale z manžela se za tu dobu už stihl stát exmanžel - to je najednou fofr u těch soudů ![]()
A nemůžou toto být i „hormony?“ Znám někoho, kdo to měl podobně, mimi jednu chvíli vůbec nechtěla (že to byla chyba…) a pak se to úplně otočilo - nákupy věciček, úplně nadšená, vše zvládá, má i nového přítele a další dvě děti k tomu. ![]()
@Anonymní píše: Více
Změnit se to může, ale i nemusí. Hlavně je velmi důležité si to velmi dobře rozmyslet, ať toho do budoucna nelituješ - že dítě máš nebo že ho nemáš.
Já jsem v současné chvíli ve fázi, že dítě nemám a upřímně mi klid a pohoda vyhovuje. Jenže je mi 33 let. Mám v rodině synovce a neteře, mám je ráda, ráda si s nimi hrají, oni mají rádi mě. Ale když jedou domů nebo jedou domu oni, tak jsem ráda, že budu mít klid a nemusím se jim věnovat každý den, každý den starosti.
Ale když vidím nějakou pěknou hračku nebo pěkné miminkovské oblečení, tak bych ho ráda koupila „svému dítěti“, ale pak si řeknu, že je fajn, že mám klid a nemusím se každý den starat o dítě..
Jenže při myšlence, že např. v 50 letech jsem sama a bez dítěte.. Mi dobře není, takže bych asi 1 dítě chtěla.
Takže nad tím popřemýšlej i skrz větší časový horizont.
@Anonymní píše: Více
Jenže mezi vámi a zakladatelkou je ten rozdíl, že ona už to dítě čeká. Asi těžko ho nechá někde na nádraží že ho nechce.
@Anna766 píše: Více
tak to jsem nějak nepobrala, že on dítě chce, pochopila jsem že chtěl a už nechce když odešel, tak pokud ho on chce tak má vyřešeno, ale pokud je čas na potrat tak bych na něj být jí šla
Ahoj, exmanžel chtěl hrozně dítě, já jsem si nebyla jistá, ale nakonec jsem souhlasila. Bohužel se (asi nepřekvapivě) manželství rozpadlo a teď jsem sama s břichem. Finančně se toho nebojím, to dám, ale mám pocit, že to dítě nechci. Necítím k tomu nic, zároveň nedokážu jít na potrat. Měl někdo podobný problém? Změní se třeba něco po porodu? Budu ráda za jakoukoliv radu.