Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Asi ztratím kamarádku kvůli těhotenství
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
3.3.16 09:24
@Anonymní píše:Žárlí, že tobě se to podařilo, a ji ne.Bud omez kontakt nebo ji řekni v klidu, že nemůžeš za to že se ji dítě nedaří, a že ji chápeš, ale nečekej že to přejde. Možná bude její chování horší.
Jsem v 9. měsíci těhotenství, s manželem, čekáme prvorozené - neplánovaně, ale radostněProblém je ale moje kamarádka, která se asi rok a půl cca (? nevím přesně, možná méně) pokouší o mimino, i z pracovních důvodů, že se jí nelíbí v současné práci a dala si plán, že chce mít dvě děti do 30 let.
V posledních měsících mi začaly vadit její poznámky k mému těhotenství. Oslovuje mě „matko“, i když ví, že se mi to nelíbí a že si připadám méněcenně kvůli tomu, naznačuje mi, že jsem strašně přibrala (8 kilo), že nakupuji strašné zbytečnosti (přebalovací stolek a nový kočár), že bych měla používat látkové plenky, protože papírové jsou zbytečné utrácení, že jsme vybrali hrozné jména atd. Snažím se být trpělivá a kritiku splachovat, ale asi vlivem hormonů to už ve mně strašně vře. Vždycky se snažím téma těhotenství co nejvíc obcházet a bavit se o jiných věcech, ale když k tomu zavede řeč, tak pokaždé hodí takovouto nějakou hlášku a už jsem strašně naštvaná.
Měly jste to stejně s někým? Přešlo to?
Prosím anonymitu, chci to řešit smírně
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.16 09:26
Tak to je teda strašná kamarádka. Ja vždy všechny podporovala a pomáhala holkám okolo mě. Teď jsem sama v šestém měsíci a to samé se mi oplatí. Všechny mi pomáhají. Kvůli „blízké“ osobě si takto neuzivat těhotenství mi přijde jako nepochopitelné. Je to tvůj život tvůj prcek tvoje mateřství a domácnost. A kvůli nějakému druhu zášti si to nenech vzít. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.16 09:26
Strasne pribrala 8 kilo? Posli ji za mnou ja pribrala 30. A ze ma kecy? Ji rekni ze ji to brzo vratis a ze si das zalezet:)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.16 09:26
Taky jsem díky těhotenství jednu kamarádku ztratila, ale další zase našla. Měly jsme jiné názory na výbavu, výchovu, očkování. Nebavilo mě pořád obhajovat své názory. Kamarádka měla tendenci mě poučovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.3.16 09:28
Mela a bohuzel se nase cesty rozesly uplne…Moje nejlepsi kamoska neunesla, ze jsem se vdala a poridila si dite v dobe, kdy ona byla bez partnera… 
Mrzi me to dodnes, ale rikam si, ze mozna casem az i ona bude mit rodinu, se zase sejdeme.Ale tlacit na ni rozhodne nebudu.
U tve kamaradky je to pochopitelne ale rovnez dost smutne. Muzes s ni zkusit otevrene promluvit, ale ani ona asi nedokaze svym hormonum a pocitu zrady porucit 
- Citovat
- Upravit
missah
3.3.16 09:29
Nic podobného se mi tedy nestalo. Mám jednu kamarádku, která taky nemůže mit děti a už asi ani nebude. Snažili se opravdu hrozně moc dlouho, více jak 10 let. A to jsem byla na rozpacích spíš já, protože nám se povedlo vždy na poprvé. Ale ona se sama ptala, byla milá, upřímně mi to přála. I když asi jí hodně mrzelo, že ona ne.
Jestli je tvoje dobrá kamarádka, tak bych si s ní zkusila upřímně promluvit. Co ti konkrétně je nepříjemné a jestli by to mohla omezit.
- Citovat
- Upravit
3.3.16 09:30
Diky malému jsem přišla o dost kamarádů. Mateřství nas mění a ne každému to sedne. Kamarádce bych řekla, co ti vadí - možná si ani neuvědomuje, jak to vyznívá. Bud to vezme nebo ne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Verun83
3.3.16 09:32
Promiń, je to opravdu kamarádka? mě se teda nezdá. možná jste kamarádky byly, ale vaše cesty se jaksi rozešly a věř, až se vám miminko narodí, že to jiný nebude. řekla bych jí to a omezila s ní kontakt. nejsi nic méněcenného, aby sis musela nechat líbit to, co se ti nelíbí.
- Citovat
- Upravit
3.3.16 09:34
@Anonymní píše:žárlí, závidí.. buď to zkus ignorovat, nebo s ní na rovinu promluv
Jsem v 9. měsíci těhotenství, s manželem, čekáme prvorozené - neplánovaně, ale radostně
V posledních měsících mi začaly vadit její poznámky k mému těhotenství. Oslovuje mě „matko“, i když ví, že se mi to nelíbí a že si připadám méněcenně kvůli tomu, naznačuje mi, že jsem strašně přibrala (8 kilo), že nakupuji strašné zbytečnosti (přebalovací stolek a nový kočár), že bych měla používat látkové plenky, protože papírové jsou zbytečné utrácení, že jsme vybrali hrozné jména atd. Snažím se být trpělivá a kritiku splachovat, ale asi vlivem hormonů to už ve mně strašně vře. Vždycky se snažím téma těhotenství co nejvíc obcházet a bavit se o jiných věcech, ale když k tomu zavede řeč, tak pokaždé hodí takovouto nějakou hlášku a už jsem strašně naštvaná.
Měly jste to stejně s někým? Přešlo to?
Prosím anonymitu, chci to řešit smírně
až odezní hormony, budeš to snášet lépe 
osobně bych jí ale řekla na rovinu, že si některé věci nepřeju, že mi to vadí, ať to respektuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
3.3.16 09:42
@donaga píše:
Já se zastanu kamarádky, sama jsem nemohla dlouho otěhotnět a vím, jak to s psychikou zamává. Ony ty její řeči nemusí nutně znamenat „útok“ na tvou osobu, ale jen snahu nějak zmenšit její bolest, kterou prožívá, když má vedle sebe těhotnou.
Takže výsledek je její bolest s tvé hormony. Ani jedno není úplně v pohodě. Takže nezbývá, než si otevřeně promluvit a doufat, že to vše je jen přechodná záležitost.
ano, snažila jsem se jí naznačit, že dříve nebo později se jí to podaří a nemá důvod žárlit a bude ráda, když jí pak někdo nebude vykládat, jak její výbavička je na nic, nebo že vybraná jména jsou hrozná. Ale mám prostě pocit, že se snažím jenom já sama
- Citovat
- Upravit
Anonymní
3.3.16 09:44
Já kamarádku chápu. Sama už dva roky čekám na dítě, stále se nám nedaří. Můžu ti říct, že kdo nezažije, opravdu nepochopí. Takže když si představím, že by mi nejlepší kamarádka naservírovala neplánované těhotenství, asi bych to nesla velice těžko. Ale nikdy bych se nechovala tak jak se chová ona, bylo by to velké sousto, ale radovala bych se s tebou, člověk tak nějak musí počítat s tím, že okolí prostě bude těhotné bez ohledu na to, že jemu samotnému se nedaří.
V tobě to vře v ní asi taky… zkus to nějak opatrně nakousnout, třeba se vám podaři si o tom otevřeně a v klidu promluvit. A třeba až to malé bude venku a budete vozit a bude si mimčo chovat a hrát si s nim a bude jeho super teta, bude situace lepší.
- Citovat
- Upravit
3.3.16 09:47
@Anonymní píše:
Mela a bohuzel se nase cesty rozesly uplne…Moje nejlepsi kamoska neunesla, ze jsem se vdala a poridila si dite v dobe, kdy ona byla bez partnera…
U tve kamaradky je to pochopitelne ale rovnez dost smutne. Muzes s ni zkusit otevrene promluvit, ale ani ona asi nedokaze svym hormonum a pocitu zrady porucit
naprosto stejně jsem dopadla já se svou kamarádkou, jakmile se dozvěděla, že jsme těhotná přestala komunikovat a upřímně už bych jí asi jako kamarádku ani nechtěla, když těhotenství nedokáže upřímně přát
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.16 09:50
Já jsem takhle přišla o kamarádku s kterou jsme si byly blízko již od předškolního věku. Ona vždy měla větší úspěch u opačného pohlaví než já a vždy se tak nějak předpokládalo, že spíš na ocet a bez rodiny zůstanu já. Opak je pravdou. Já mám rodinku s doslova vymodleným synem a ona v pětatřiceti nemá pořádný vztah, bydlení, bezdětná…jsme teď v kontaktu sporadicky…zrovna minulý týden jsem jí i volala, že budeme na návštěvě v mém rodném městě, a že se můžeme vidět…mluvily jsme spolu půl hodiny o všem možném…pak se omluvila, že si musí odskočit a že hned zavolá zpátky…nezavolala, a ani celý víkend co jsme byli u našich..elegantní způsob, jak někoho poslat do pr Velmi z ní bohužel cítím trápení a závist, ale komunikovat nechce…akorát když se s jedním ex o mimi snažila, tak mi sama zavolala ohledně užívání léků na podporu otěhotnění (zná můj příběh a ví, čím jsem prošla). Jsem sama zvědavá, jestli ještě někdy k sobě najdeme cestu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.3.16 10:04
Já jsem čekala na mimčo 5 let a nikdy jsem nic takového žádné těhotné kamarádce neřekla. Naposledy v létě se mi kamarádka bála říct, že je těhotná jen co vysadila prášky. Věděla, že mne čeká IVF. Tak jí říkám, neblázni vždyť to je skvělé, že jsi těhotná. A shodly jsme se na tom, že já budu po IVF také. No a byla jsem. 
Takže za mne toto asi dobrá kamarádka nebude.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Jsem v 9. měsíci těhotenství, s manželem, čekáme prvorozené - neplánovaně, ale radostně
Problém je ale moje kamarádka, která se asi rok a půl cca (? nevím přesně, možná méně) pokouší o mimino, i z pracovních důvodů, že se jí nelíbí v současné práci a dala si plán, že chce mít dvě děti do 30 let.
V posledních měsících mi začaly vadit její poznámky k mému těhotenství. Oslovuje mě „matko“, i když ví, že se mi to nelíbí a že si připadám méněcenně kvůli tomu, naznačuje mi, že jsem strašně přibrala (8 kilo), že nakupuji strašné zbytečnosti (přebalovací stolek a nový kočár), že bych měla používat látkové plenky, protože papírové jsou zbytečné utrácení, že jsme vybrali hrozné jména atd. Snažím se být trpělivá a kritiku splachovat, ale asi vlivem hormonů to už ve mně strašně vře. Vždycky se snažím téma těhotenství co nejvíc obcházet a bavit se o jiných věcech, ale když k tomu zavede řeč, tak pokaždé hodí takovouto nějakou hlášku a už jsem strašně naštvaná.
Měly jste to stejně s někým? Přešlo to?
Prosím anonymitu, chci to řešit smírně