Aspergerův syndrom a ADHD

291
10.5.17 12:38

Aspergerův syndrom a ADHD

Všechny zdravím :mavam: Řeším teď takové specifické téma a moc by mi pomohlo, kdyby se mi ozval někdo ve stejné nebo podobné situaci, kdo tohle taky aktuálně řeší nebo už má vyřešeno.
Jsme partnerský pár, bydlíme spolu, oběma nám bude 32 a řešíme zda mít nebo nemít dítě. Jde o to, že přítel má ADHD, dyslexii, dysgrafii a podobné. Já se zase celý život potýkám s různými komunikačními a sociálními problémy a letos mě diagnostikovali Aspergerův syndrom.

A teď - jaké může být naše dítě? Ty diagnózy se často pojí dohromady, znamená to tedy, že dítě bude mít určitě AS i ADHD? :roll: Jaká je pravděpodobnost? Nevím, jak to zvládnout. Už čtvrt roku dumám nad tím, jestli nemít žádný dítě nebo jedináčka s diagnózami… :roll: Nějak nevím, co je lepší, protože oboje mi přijde stejně těžký.
:nevim: Než se přišlo na mou diagnózu, už jsme se o dítě chvilinku pokoušeli. Ale ve mně se to pralo, že jeden měsíc jsem chtěla a druhý ne. Teď se přikláním k tomu, že je možná lepší riziko podstoupit, děťátko mít - že je lepší něco zažít než zpětně litovat, že nemám žádné dítě. Vím, že jsem schopna takové dítko přijmout a dát mu co nejvíc lásky budu schopna. Zároveň se ale bojím, aby nebylo nešťastný, aby si dokázalo najít práci, kamarády, vztah atd.
Přítel chce miminko už docela dlouho, ale obavy má taky.
Budu moc ráda, když se mi někdo ozve ;)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

26531
10.5.17 13:00

Neporadím, jestli mít nebo nemít. Ale z mojí zkušenosti učitele na škole, kde se často integrují děti s PAS, tam určitě nějaký genetický vztah je. A rodiče dětí s PAS sami často -minimálně jeden z nich-něco takového má.

ROzhodování je těžké, nikdo ti neřekne nic. Bude to dítě zdravé? Bude jen lehký asperger? Bude to těžký autista? Po shlédnutí dokumentu děti úplňku (tam nikde genetická vazba vidět nebyla), si neumím představit, jak bych se rozhodla.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1812
10.5.17 13:06

@Simin.ula Tak si zajděte na genetiku, kde vám poví, jaká je pravděpodobnost, že vaše dítě bude mít ony diagnózy. A i kdyby, myslím, že hodně záleží na výchově. Zdá se mi, že děti matek, které diagnózu příliš řeší, bývají občas s prominutím větší spratci a nezvladatelní (samozřejmě ne všichni. To v žádném případě!). Některé matky (a otcové) totiž na diagnózu hřeší a nejsou pak při výchově tolik důslední. Sama mám syna s AS a snažím se ho cepovat naopak ještě víc, protože vím, že to potřebuje. To, co má jiný člověk v sobě (jak se chovat v některých situacích, co se neříká apod.), to mu musím vysvětlovat a ne jednou. Jediné co mi jeho diagnóza dala je větší klid a trpělivost a to, že chápu, že třeba danou věc opravdu neudělal schválně. No a ty sama víš, o čem diagnóza je, takže se asi dokážeš lépe vžít do situace toho dítěte a vše mu vysvětlit a udržet ho v daných mezích. To stejné manžel a ADHD. Vidíte, že z vás jsou normální dospělí jedinci, kteří snad nejsou v ničem méněcenní. Konečné rozhodnutí je ovšem na vás. Pokud by se vám narodilo dítě s ADHD, AS a ještě s dys poruchami, bude to určitě zápřah a nebude to procházka růžovým sadem.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
29634
10.5.17 13:07

@Simin.ula Neporadim, jen mam otazku: muzes mi prosim napsat, kde ti to diagnostikovali? Diky! :) Kdyztak SZ.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
125
10.5.17 13:16

Ahoj, spíš o tom něco vím, než že bych měla podobný problém, ale přesto.. ADHD tedy porucha pozornosti spojená s hyperaktivitou plus dyslexie a dysgrafie, tedy poruchy učení, jsou dány nerovnoměrným dozráváním mozku dítěte a většinou se v průběhu vývoje zlepší tak, že v dospělosti už v drtivé většině případů komplikace nezpůsobují. Prostě mozek dozraje a problém vymizí. Pokud se s takto „postiženým“ dítětem jedná přiměřeně a podle jeho potřeb. Tzn. poskytne se mu podpora a reedukace a nedělá se z něj „debil“ a neurotik. Jiné je to u Aspergrova syndromu tedy poruchy autistického spektra - ty se také časem zlepšují, ale jen velmi mírně a přetrvávají celý život. Lidé jsou sociálně nezdatní, žijí často sami, mají specifické záliby atp. No, je to na dlouhé psaní, ale viděla bych to tak, že riziko je spíše v tobě (v tom, jestli se na mateřství cítíš, jestli ho chceš, jak dítě přijmeš..) Dědičné riziko je malé, spíše bude dítě „zvláštní“ protože bude mít „speciální“ maminku. Vyšší je u ADHD, obzvlášť pokud je v rodině manžela časté a ne dáno třeba jeho předčasným porodem. Ale pořád bych vsadila spíš na to, že dítě se narodí zdravé. Bylo by fajn, kdyby mu otec v sociální oblasti pomohl, ty můžeš pomáhat např. se vzděláváním a dítě bude o. k. Trochu si vyměníte role. Asi takhle - nikdo není dokonalý. Takže proč ne. Neznám ale bohužel nikoho s PAS, kdo by se staral o miminko, tak aby tě to pak nesralo - dítě je ta nejnepředvídatelnější „věc“ na světě, každý den je jiný a trvá to min. 20 let :-)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2580
10.5.17 13:16

Můžu ti jen napsat jako máma dvou dětí - syn s AS i ADHD (11 let) a dcera bez diagnóz (9 let). Nikdy bych neměnila a oba jsou skvělí :srdce:

A ano, něco na genetice bude. Soudím dle sebe, svého otce a dědy. Nikdo teda AS nemá diagnostikovaný, ale rysy tam jsou :)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
15444
10.5.17 13:19

@Simin.ula Jsem v jiné situaci - manžel ani já nic diagnostikováno nemáme. Máme syna (8let) a dceru (6 let). Dcera neurotypická (bez jakýchkoliv obtíží) a syn má Aspergerův syndrom, ADHD, kombinovanou vývojovou dysfázii, alergie a atopický ekzém. Postupně mi došlo, že kdybych nechala vyšetřit manžela, nejspíš by mu asi Aspergerův syndrom diagnostikovali také. Jako dítě byl hyperaktivní, ale v pubertě se to zlomilo a teď nemá potíže.

Nevím, jak bych se rozhodla, kdybych věděla, co nás (tedy zejména syna) čeká. Jenže to nikdy dopředu nevíte. Mohl se mít tak, jako dcera. Bohužel zrovna u něj se ty geny namíchaly tak, že to nemá vůbec jednoduché. Nebudu si lhát do vlastní kapsy. Myslím, že bych se rozhodla stejně, protože ta touha po dítěti by asi byla silnější.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
258
10.5.17 13:20

V tomto ti asi neporadí nikdo. To budete muset rozhodnout s přítelem společně. ALe padl tu jistě skvělý nápad poradit se s genetikem. Od toho bych se odvíjela dále. Nicméně kéž by každý přemýšlel jako ty

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
2347
10.5.17 13:31

Asi napíšu hloupost, ale darované vajíčko a sperma taky může být řešení? Asi bych se poradila na genetice

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
649
10.5.17 13:41

Jestli po detech touzis tak bych do toho urcite sla :kytka: lidi jsou fajn bez ohledu na dg, anebo prave proto ;) maji svoji originalitu a jedinecnost. Ocividne mas partnersky vztah, asi i pracujes…normalne fungujes! V detstvi a mladi se kazdy musi leccims poprat, i nediagnostikovani :) Nekdo to ma tezsi, ale diky tomu jsou zase jine prinosy-empatie, originalni nazory nebo zivotni styl a ja nevim, co vsechno. Tak se spis ptej, proc by fajn lidi, jako vy dva, ty deti mit nemeli..pokud teda chteji :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1185
10.5.17 13:53

Tak ADHD v kombinaci s poruchou učení bych se nebála, jak tu někdo zmiňoval, tak to se časem celkem narovná - s chlapem jsme oba dyslektici s ADD, máme oba vysokou školu technického směru. Mě vycepovali tak, že jsem schopna psát bez chyb, ale musím si vždy říkat příslušná pravidla pravopisu. Když se na nás kouknu trochu s odstupem, tak asi by nám taky diagnostikovali i nějaké autistické rysy. Dítě máme, zatím malé, tak se uvidí, co bude. Poruchy učení asi dědičné budou - alespoň v našich obou rodinách je to občas dost dobře vidět. Zašla bych na to vyšetření a pak se rozhodla. My jsme teda do toho šli s tím, že potomek se bude muset víc učit, autistickou stránku jsme neřešili.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
15444
10.5.17 13:58
@Fiialka píše:
Asi napíšu hloupost, ale darované vajíčko a sperma taky může být řešení? Asi bych se poradila na genetice

To je celkem zajímavý nápad. Na druhou stranu, jak moc se prověřuje dárce? Ano, po zdravotní stránce asi dost, ale pokud někdo nepřizná, že má/měl ADHD apod., tak to stejně nikdo asi nezjistí :think:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
291
10.5.17 14:44

Díky všem za reakce.

Co se týče adopce a darovaného vajíčka a spermie, nevím. Prozatím mám názor ten, že si člověk líp poradí s vlastními problematickými geny než s cizími problematickými geny… Ale zatím to takhle beru, není to definitivní závěr.

@Meeshab píše:
To, co má jiný člověk v sobě (jak se chovat v některých situacích, co se neříká apod.), to mu musím vysvětlovat a ne jednou.
Pokud by se vám narodilo dítě s ADHD, AS a ještě s dys poruchami, bude to určitě zápřah a nebude to procházka růžovým sadem.

Asi tě moc neuklidním, ale tohle mám doteď. V situacích mezi lidmi, které neznám si nevím rady. Procházka růžovým sadem nebyl můj život nikdy, jen jsem vůbec nechápala, o co jde. Proč ostatním jde tolik věcí lehce a samo a já se je musím pracně a dlouze učit…

Abych to upřesnila - po té vědomostní stránce toho vím docela dost, přečetla jsem dvě knížky o AS i o ADHD. Jde mi spíš o to lidské, vztahové a emoční. O ty zkušenosti, dilemata, podobný zážitky. Prostě hledám jakýkoli osud nebo příběh, který mi pomůže v rozhodování.
Co se týče filmu Děti úplňku, zatím jsem to neviděla. Asi by mě přemohl strach :zed:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
291
11.5.17 08:38

Tak jsem psala do jedný lékařský poradny a přišla mi tato odpověď:

Dobrý den, co se týče Aspergerova syndromu a ADHD, genetika roli dozajista hraje. A pak zejména u ADHD má také velký vliv perinatální vývoj plodu a porod. Nikdo Vám není schopen říct s matematickou přesností, s jakou pravděpodobností by dítě mělo jednu, druhou, či obě diagnózy. Je docela dobře možné, že nebude mít diagnózu ani jednu. S přáním stálého zdraví K. H.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
125
11.5.17 09:01

No, to jsem včera psala :-)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama