Autismus

@Anonymní píše:
@luci.no Pise se, ze z jedna z pricin, proc maji autisticke deti problem se spankem je to, ze se jim melatonin tvori ve dne a ne v noci (nebo naopak - proste opacne od bezneho cloveka). Proto maji ve vysledku problem spat v noci, protoze to je jakobyste chtela od bezneho cloveka, aby spal ve svetle prez den. Cetla jsem to opravdu opakove, zrejme jsem i toho vsimla, protoze to je na teto holcicce hodne markantni, samozrejme ja si rikam, ze bych to nedovolila a zmenila to. Ze je matka hodne benevolentni. Ale zaroven si rikam, ze mozna to proste nejde. Trosku jste me uklidnila s tim pediatrem. Ona mi prave pribuzna rikala, jak ji nastvalo, ze ji pediatr dal dotaznik na autismus a ze ho tedy vyplnila a dopadlo to v poradku. Ale to bylo tusim ve dvou letech, kdy ani me nenapadlo, ze by mohlo byt neco v neporadku. Spis me to fakt prislo, ze mama to proste prehani s benevolenci a prehani ty jeji strachy. Jakoze holcicka se panicky rozbrecela, protoze v mistnosti byla moucha. Mama ji hned vzala do naruci, ty muj chudacku, co se ti to stalo, to je jen moucha. Me to prislo prehnane a jakoze podporuje ten strach. Moje dcera taky mela obdobi, ze se bala hmyzu, tak jsem ji rekla, ze mouchy nic nedelaj, objala a slo se dal. Trvalo to asi rok a postupne to vymizivalo do ztracena. U teto holcicky je to porad stejna panika, ale rikam si, ze s nima nejsem porad, takze tezko soudit. No jo, tak snad aspon to skolni prezkusovani je donuti se trosku zamyslet, jestli takhle bude dobre pripravena do zivota, nebo by to chtelo pomoct s tou komunikaci a strachem…Diky

Dotaznik se dava vsem detem, resp. rodicum na prohlidce v 18 mesicich. Pokud je castecne pozitivni, nekteri pediatri jej opakuji ve 2 letech. Deti maji ruzne strachy (vitr, dest, hmyz, zvuk,…) a jde o to, jak moc je to omezuje. Syn mel take obdobi, kdy byl uplne sileny z deste. Nevystrcil ze dveri ani ruku. Stacilo i jen rict, ze asi bude prset a byl z toho afekt. Chce to trpelivost, podporu a prijeti strachu ditete. Dnes syn dest miluje a v lete beha v desti jen v plavkach, skace do louzi atd. Diagnostiku holcicce ted ale tezko nekdo stejne udela, kdyz nechodi do kolektivu. Je potreba vypozorovat, jake je jeji chovani mezi vrstevniky a u nas doktorce nestacil jen pobyt na hristi. Takze jsme cekali, az bude alespon 3 mesice chodit do skolky a ucitelka pak napsala par radku k jeho chovani. Maminku bych nechala, ale zaroven byla ochotna nabidnout pomoc/radu/hlidani. Holcicku bych prijala takovou, jaka je. At je to cimkoli. Jeji strach nezvelicovat, ale zaroven nebagatelizovat. Zkusit popisovat co vidite, ptat se na nazor ditete,… (prijde mi, ze se ti tu nelibi. Co by ti pomohlo, aby ses tu citila lepe?). Je od vas hezke, ze mate zajem 

@Anonymní píše:
Otec ditete nefiguruje. Matka je finance zabezpecena, nechci psat podrobnosti, ktere nejsou treba, hledam pouze nejake informace, spis od maminek podobnych deti, odborniku a podobne. Nechci nikoho odsuzovat. Diky za pochopeni

jak funguje, nemyslím prací, to je jasné, že asi nechodí někam „standartně“ ale myslím, že i ona už musí mít otočený režim… to jako v noci bdí s dítětem? to se pak nedivím, že ven nechodí a střihla kamarádky. Odpovídat nemusíš, bo já k tématu nic nemám, jen jsem zvědavá ženská 

@Anonymní píše:
Už jednou jsem tu zakládala diskuzi o vnoučkovi, kde rodiče bojkotují jakékoli hračky-aby nerozptylovaly…..
A vzhledem k tomu, že vývoj není asi úplně ideální, tak se chci zeptat, zda už byl autismus částečně viditelný v 16 měsících….
V 8 měsících se sám postavil-nyní v 16 stále sám nechodí, špatně obchází nábytek. Nožky každá jinam. Není to o tom, že se jen boji pustit. Ale do samostatné chůze ještě hodně chybí.
Co mě nejvíc znepokojuje je mentální stránka-nemluví, ani takové ty slabiky bába, dada, táta. Vesměs mlčí. Neříká žádné smysluplné slovo. Neumí zvuky zvířat. V knížce neukáže kde je třeba pejsek. Snažila jsem se učit kde má nos, ouška, nožičky-nerozumí tomu. Nerozumí příkazu podej, zvedni. Neumí se najíst, většinu jídel bojkotuje.
Má separační úzkost, všeho se hodně boji. Málokdy se usměje, nahlas téměř nikdy-a to se snažíme. Stále utrápený výraz-to je názor i okolí.
Při některých zvucích si zakrývá uši.
Paci paci dělal občas, jen tak sám, nikdy ne na požádáni. Už to nedělá. Nemává.
V kárce sedí a houpe se zepředu, dozadu. Na čtyřech se pohupuje a teprve potom leze. I když ho máme na ruce se najednou začne kývat. Ručičky často upažené a mává s nimi jako ptáček.
Vím, že velikou roli hraje význam rodičů, kteří nevzdělávají. Dnes už pár-Max 10 hraček-má. Ale dostává je k dispozici jen chvílemi. Ale přesto si myslím, že nějakým způsobem by i přesto vývoj kupředu šel.
Když se zamyslim, tak za posledních cca 6 měsíců mě nenapadá, co by uměl navíc…. Vlastně vývoj nikam nepokračuje.
Jsem z toho hodně špatná. Na roční prohlídce lékařka nic neřešila. Rodičům přijde, ze vše OK. Chtějí aby malý žil ve skromnosti, aby se nepřestimuloval a chtějí vývoj nechat volně plynout. Ne učit dítě-to jim přijde násilný.
Proto se chci zeptat-už takto brzy se projevil u vašich děti autismus? Vývojová dysfazie?

Ahoj, ja myslim, ze malo hracek nevadi. Driv take deti nemely moc hracek. Vzali klacek a hned byla hracka. Deti si hraji se vsim. Je tam nekolik varovnych znaku. To mavani rukama a houpani je takove typicke. Ale samo o sobe nic neznamena. Tady je tech veci vic. Uvidi se v 18 mesicich u dotazniku. Nejspis dopadne spatne a pak to rodice treba posune v mysleni. Zacnou to resit. Mozna je i doktorka posle treba na rehabilitaci, jestli nezacne do te doby chodit. Do 18 mesicu by dite melo chodit, ukazovat, aktivne komunikovat(muze byt bez slov), rozumnet jednoduchym pokynum, hrat si na neco, sdilet pozornost, podivat se, kam ukazujes, rikat par slov, reagovat na sve jmeno. Ten dotaznik v 18 mesicich je na netu.

@Anonymní píše:
Už jednou jsem tu zakládala diskuzi o vnoučkovi, kde rodiče bojkotují jakékoli hračky-aby nerozptylovaly…..
A vzhledem k tomu, že vývoj není asi úplně ideální, tak se chci zeptat, zda už byl autismus částečně viditelný v 16 měsících….
V 8 měsících se sám postavil-nyní v 16 stále sám nechodí, špatně obchází nábytek. Nožky každá jinam. Není to o tom, že se jen boji pustit. Ale do samostatné chůze ještě hodně chybí.
Co mě nejvíc znepokojuje je mentální stránka-nemluví, ani takové ty slabiky bába, dada, táta. Vesměs mlčí. Neříká žádné smysluplné slovo. Neumí zvuky zvířat. V knížce neukáže kde je třeba pejsek. Snažila jsem se učit kde má nos, ouška, nožičky-nerozumí tomu. Nerozumí příkazu podej, zvedni. Neumí se najíst, většinu jídel bojkotuje.
Má separační úzkost, všeho se hodně boji. Málokdy se usměje, nahlas téměř nikdy-a to se snažíme. Stále utrápený výraz-to je názor i okolí.
Při některých zvucích si zakrývá uši.
Paci paci dělal občas, jen tak sám, nikdy ne na požádáni. Už to nedělá. Nemává.
V kárce sedí a houpe se zepředu, dozadu. Na čtyřech se pohupuje a teprve potom leze. I když ho máme na ruce se najednou začne kývat. Ručičky často upažené a mává s nimi jako ptáček.
Vím, že velikou roli hraje význam rodičů, kteří nevzdělávají. Dnes už pár-Max 10 hraček-má. Ale dostává je k dispozici jen chvílemi. Ale přesto si myslím, že nějakým způsobem by i přesto vývoj kupředu šel.
Když se zamyslim, tak za posledních cca 6 měsíců mě nenapadá, co by uměl navíc…. Vlastně vývoj nikam nepokračuje.
Jsem z toho hodně špatná. Na roční prohlídce lékařka nic neřešila. Rodičům přijde, ze vše OK. Chtějí aby malý žil ve skromnosti, aby se nepřestimuloval a chtějí vývoj nechat volně plynout. Ne učit dítě-to jim přijde násilný.
Proto se chci zeptat-už takto brzy se projevil u vašich děti autismus? Vývojová dysfazie?

K těm konkrétním věcem. Nedostatek hraček je podle mého o dost lepší varianta než jejich nadbytek. Syn si s hračkami nehrál, v roce a půl určitě ne. Hrál si s věcmi z domácnosti. Než nějaké auto ho rozhodně bavil víc vysavač Nemá rád pohádky, říkanky, písničky dětské, to trpí. Zvířátka nedělal nikdy. Jen kočku. Paci paci na vyžádání uměl, zamával. Žádný velký smíšek to nebýval. Teď se směje často a už určitým vtipným momentům (tak dětsky samozřejmě, když něco spadne na zem atd.).

Mluvení - strašák rodičů a prarodičů. V 18 m vím, že jsem říkala doktorce, že umí JEDNO vědomé slovo. Mluvit v tříslovných větách typu „mama dát jídlo“ začal ve 3 letech. Po půl roce mluví mnohem víc, ale špatně. Patlá a skladba je taková kostrbatá. Chodíme na logo a logopedka se přiklání k tomu, že tam je lehčí dysfázie. Při těžkých formách ty děti nemluví třeba vůbec ani ve 4 letech.

Když si to shrneš u vašeho vnoučka, varovné znaky tam mohou být, ale toto je tak variabilní a děti se kolikrát posouvají skokově, že nic z toho, co popisuješ nemusí ukazovat na autismus. Když srovnám syna se stejně starou kamarádkou, vypadal vždy jako mimoň. Ale zas ona byla horší motoricky a je to taková typická holčička, opatrná na cokoliv. On je šikovný na techniku a na ruce, to je až nebezpečný, nic nemůžeme dostatečně zamknout, zavřít, zhasnout. Ale v komunikaci je ve srovnání s vrstevníky pozadu. Co tím chci říct, v 16 měsících je brzy na velké soudy a strachy. Ani to, že teprve obchází nábytek nemusí nic znamenat. Širší norma je do roka a půl.

Rodiče mají pravdu v jedné věci. Dítě se učí nápodobou, nemusí ho nic extra vyučovat, takové to hustění za každou cenu, protože dítě má v určitém věku dělat to a to - není to nutné a většinou to nepomáhá. Dítě se vyvíjí v podstatě tak rychle, jak zraje jeho nervová soustava. Prostředí má být podnětné, mluvit, ukazovat, popisovat. Nemusí ho vyučovat nějak cíleně.
Na druhou stranu, pokud vůbec nemluví, že neslabikuje, měli by to řešit, už třeba kvůli sluchu. Ono je těžké najít nějakou rovnováhu. Mít vše na salámu, když se evidentně něco děje, je špatně. Ale propadat panice při každé odchylce je také špatně.

My jsme oběhli kolečko foniatr - neurolog - psycholog (ale až ve 2,5 letech), syn slabikoval „tabulkově“ takže jako kojenec (to ale nejsou slova), v těch 2 letech měl pár slov typu baba, dede, mama, tata. Jinak ale ta zmíněná kamarádka ve 2 letech mluvila krásně, řekla celou celkem složitou větu o šesti slovech, přičemž tam byla slova jako maminko, opička apod., na to nikdy nezapomenu Bylo to v ZOO a syn natáhl ruku z kočáru a „řekl“: éééééééééééáááááááééé. Takže asi tak… jsou o dva dny od sebe.

Ahoj, nas syn byl do x mesicu stejny, v 9 mesicich byl sam na tyden u prarodicu a v poho, takze apis bud rada:)