Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Ty vole tak to je moc
já uplně vidim sebe
jako kdybych to psala já
Máš plný právo nesnášet svojí tchýni!! Já jí taky doted musím tykat a to máme roční holčičku… a Ládík si s mejma rodičema tyká co se Maruška narodila…Já to ukončila už dávno, protože se staranš ězajímala až kdyz jsem měla pupek a taky nám to vymlouvala..dokonce umluvila Ládu at jdu na potrat a on s ni chvili souhlasil, odesla jsem od neho ( miminko bylo mimochodem plánovaný) a až kdyz jsem těhotná utekla tak mel chtel Láda zpatky, ze to nejak zvládneme… Já to opravdu už ukončila, nekolikrát mi napsala že jsem ku*va a že není ani Maruška Ládovo tak jsem jí poslala někam a už jí neřešim, neukáže se tu a je klid
Přeju pevné nervy
Ber to tak, že jste v podstatě cizí lidi, jedna druhou jste si nevybraly, nemusíte se milovat. Stačí, když spolu budete vycházet slušně a korektně. To co popisuješ, asi není příjemné, ale není to ani nic strašného, z čeho by ses měla hroutit, jsou mnohem horší tchýně. Důležité je, že tvůj muž zjevně stojí při tobě, uvědomuje si, že jeho rodina jsi ty a malá a chová se k mtace podle toho. Toho si važ, to spousta chlapů nedokáže a buď zachovávají neutralitu nebo se rovnou postaví na stranu maminky. Kdyby ti něco hodně vadilo, tak si o tom nejdřív promluv s přítelem a požádej ho, ať svou matku trochu usměrní. Jinak to zkus brát s nadhledem a klidem, každý je nějaký.
Jo a ještě - v sobotu jak tu byla - ty 4! hodiny, tak jsem kolem 5. večer zahlásila, že malá půjde do vany a spinkat, jelikož jsme byli skoro celý den venku a byla unavená. Tchýně nejenom, že sledovala celou koupačku, ale když jsem jí uspávala, tak u mě stála. Nakonec přišel ten její přítel nahoru, když už malinká spala a mluvil v poho nahlas, věci na linku dával jakoby zkoušel jakou ranu udělají a vesele si u nás hodinu poseděli. ![]()
@Kassy
To má pravdu - můj přítel stojí při nás, proto si ho nesmírně vážím a k jeho matce jsem milá, jenom kvůli němu.
Přečetla jsem si to dvakrát a musím říct, že jediný, co bych asi opravdu řešila byl ten neumytej prst v pusince novorozeněte a nachcípaná návštěva u mimina. Jinak je tvoje tchyně asi trochu exot, ale tak nějak v normě, každej jsme nějakej, ne? ![]()
No, tak nějak v tom příběhu nenecházím nic hrozného. Pokud se ti nelíbí, že je tchýně u uspávání, nosí malou ukazovat po paneláku, že její nachlazený přítel je u vás na návštěve tak jí něco řekni. Jinak jsou mnohem horší tchýně, tohle je vcelku brnkačka ![]()
@Denisa56
Přesně toto mi říká moje mamča, ale já jsem budto strašnej nervák nebo ještě zblblá hormonama, ale kdykoliv zavolá - samozřejmě pouze mému muži - že příjde, tak jsem týden dopředu naštvaná.
Ještě bych doporučila, tyhle věci probrat s mužem a bez přítomnosti tchýně se dohodnout na nějakých obecných pravidlech, která budete dodržovat, pokud se výjimečně nedomluví předem jinak - třeba že návštěvy se ukončují před večerním koupáním, že kdokoliv nemocný nesmí překročit práh bytu a podobně. Pak to tchýni společně oznámit a domluvit se s mužem, že bude hlídat, aby se to dodržovalo - že prostě máti vypoklonkuje dřív, než půjdete koupat a podobně. Je to přece i jeho soukromí.
Přiznávám se, že si nejsem jistá, jestli je tchýně protivná nebo ne. Z první půlky tvé „slohové práce“
mi vyplývá, že si sice na tvé těhotenství musela zvyknout, ale že je hrdou babičkou. Ta nemocná návštěva, to bylo od nich nezodpovědné, a vy jste to měli zavčas utnout.
Líbí se mi, že tvůj přítel stojí za tebou a nebojí se mámě postavit, to bohužel není moc běžné.
Reakci na svatbu nekomentuju, pravděpodobně tchýně nezvládá „novinky“.
Asi bych taky byla pobouřená, ale zkus jí dát ještě šanci. Určitě bude naštavná, že dáváš přednost svým rodičům, což je sice přirozené, ale nespravedlivé. Zkus se vžít do její situace. Zkus ji chápat. Zkus si představit, jak by se tvářila tvoje máma, kdyby ses k ní chovala stejně jako ke tchýni. Zkus s ní komunikovat. A pokud nepřijme tvou nataženou ruku, ano, je to babice jedovatá.
Nezapomeň, že i ty seš plná hormonů, navíc čerstvá matka!
Já si s tchýní společnou cestu našla, ale první rok prvorozeného byla zkouška ohněm. Já vyplašená matka, ona všechno věděla, znala, často se mnou nesouhlasila (zpětně hodnoceno, minimálně v polovině případech měla pravdu). Naučily jsme se navzájem respektovat (já už nejsem zbytečně úzkostlivá, ona přijala moje nejpodstatnější pravidla), a to přeju i tobě! ![]()
Vyjádřím se jen k té porodnici. Měla bys děkovat tchýni, že fotili, protože jak píšeš, nikoho jiného to nenapadlo. Mělo to hlavně napadnout tebe a tvého přítele, mohla sis nechat foťák celou dobu v porodnici a fotit sama nebo přítel.
Ahoj holky,
Vzala jsem dítě, řekla že jdu kojit a zaplula na pokoj. Naštěstí následující den mě navštívili pouze moji rodiče a můj muž.
To jsme jasně řekli, že jsme v 6-ti nedělí, že až po očkování. Potom bylo další extempore, kdy si tchyně mému muži stěžovala, že jí JÁ nezavolám ať příjde za malou! Tak to jí můj muž naštěstí jasně řekl, že to ona bude volat mě, jestli může přijít.
) dělaly?
vkládám radši anonymně, jelikož by si to mohl přečíst můj muž a to by mě mrzelo, jelikož je to nejspíše jen můj názor. Takže, musím Vám popsat naši celkovou situaci, abyste to pochopily. Já a nyní již můj snoubenec jsme se seznámili před 2 lety. No, láska jako trám, po 3 týdnech společné bydlení v pronájmu, po asi 2 měsících mě přivedl na návštěvu ke svým rodičům - byla jsem první ženská, co přivedl představit domů. Mno, ze začátku jsem si řekla, že se budu snažit, jelikož mě k tomu ( i teď) nutí láska k němu. Jako celkem to šlo, chodili jsme tam cca 1× za měsíc a jejich určitou rezervovanost jsem brala jako součást situace. Co se týče mých rodičů - ti si z mého muže skoro sedli na pr*** a do teď mají nádherný vztah a já taky.
Koncem loňského roku jsme začali pracovat na miminku a během 14 dní jsem otěhotněla. Na Vánoce jsem to oznámila mému muži a v lednu jsme to oba oznámili rodičům. Naši v pohodě, asi proto že už mají vnoučka od bráchy, ale jeho…musím ještě zdůraznit, že jeho matka je rozvedená, žije s přítelem, otec mého muže utekl, když byl ještě miminko. Takže reakce jeho matky byla, že jsme strašně mladí, že se je ještě mladá na to být babičkou a dokonce se i rozbrečela - a podotýkám, že štěstím to skutečně nebylo. Začala se s tím smiřovat až ke konci mého těhotenství.
Když se malinká letos v září narodila, byli jsme s mužem štěstím bez sebe. Byl se mnou celý porod, potom se za náma už třema stavila moje mamka. Druhý den po porodu přišli naši, můj muž i tchánovci. Z malé byl rázem štafetový kolík. Brala jsem to, bylo to všechno čerstvé. Jediný, kdo si však vzpomněl na to, že by mohl v porodnici pořídit pár fotek byli tchánovci. Proto máme asi 150 fotek malé s tchýni, jejím přítelem, mým mužem a jeho matkou, a já jsem na jedné a to omylem v pozadí. Nikoho nenapadlo vyfotit třeba místo mýho muže s jeho matkou třeba nás 3 dohromady. No nic, třetí den návštěvy jsem zrovna těsně předtím než došli dokojila, aby byla malinká na to tahání najezená. Můj muž přišel asi na 5 minut, jelikož předešlý večer malou zapíjel a zapil pořádně. Tak jsem ho poslala domů se vyspat. Zůstala jsem jenom s tchánovcema. Malinká začala plakat, zrovna když jí měla tchýně v rukách. Říká mi - asi má hlad - a já říkám - no to nevím, zrovna jsem ji nakojila. No a tchýně asi aby mi jasně demonstrovala, jaký má malá hlad, strčila malé prst do pusy (podotýkám, že ruce si neumyla) a hlásí, však má hlad, podívej jak tahá.
No to ale není vše - po propuštění z porodnice se samozřejmě hned museli stavit a šup s malou ven do kočárku. Tam mi začali oznamovat, koho všechno z rodiny (která je vlastně mému muži nevlastní, jelikož se jedná o rodinu tchýnina přítele) k nám zvou se podívat na malou - další
Pak byl chvilku klid, až do chvíle, kdy jsme přijeli poprvé na náštěvu k nim. Naštěstí byla rychlá, protože malá chtěla spinkat. Zkrátím to - během návštěvy mi s děckem lítala po chodbě v paneláku, aby mohla ukázat malou sousedce. Tak to jsem taky čučela jak puk. Zase opět zakročil můj muž a ukončil to.
No a naposledy - miláček mě asi před 3 týdny požádal o ruku a začali jsme plánovat svatbu. Naši se z toho málem poprděli a hned nám nabízeli, že nám na to něco dají, my jsme s díky odmítli, že je to přece naše svatba. Reakce mojí thcýně byla následující - a proč? Přítel ji odvětil, proto že mě má ráda a budeme kompletní rodina a taky že plánujeme druhé mimi. No ta měla hubu až na zemi. A nakonec poslední perla - když byla naposledy u nás na návštěvě, jelikož měl můj muž narozeniny - přijela sama, páč její přítel byl nachcípanej a říkala, že pro ni jenom přijede, popřeje přítelovi a odjedou. Nakonec u nás v bytě! seděli oba hodinu - to jsem z toho kvetla - od té doby malá kašle a má plný nos. A ještě mi hlásí, jestli jsme si jisti s tím naším datem svatby, že možná jeho ségra s manželem pojedou k moři, tak by tam nemohli být - moje reakce wtf? reakce mého muže - no tak to budou mít smůlu.
A poslední věc a fakt už končím - moji rodiče si s mým mužem tykají už od mého asi 8. měsíce těhotenství, já jeho rodičům musím stále vykat - ale hlavně, že si hrajeme na rodinu a když chceme hlídat malou a já ji automaticky dávám našim, páč než ke tchýni, tak si radši zaplatím chůvu, páč tchýni nevěřeím, tak je jedovatá. Co myslíte? Jsem magor z mateřské, nebo je to aspoň z části oprávněné? A co byste s takovu babou-jedovou - páč je to mistr světa amoleta a zároveň e hrozně cynická ( pro příklad - já říkám: moje mamka si myslí, že malá je celej tatínek - moje tchýně říká: no to teda nevím kterej..!