Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Chápu tě. já mám to samé, jen bohužel k vlastní matce, tchýně je naprosto v pohodě, respektuje pravidla, nebo spíš, ještě líp, má tak nějak za vlastní co máme za vlastní my. není nejmenší problém. moje máti za každou cenu musí být dokonalá, milovaná babička za cenu toho, že si vnoučata kupuje a miminko má taky jako cvičenou opičku, ketrou se ráda chlubí, i když mě u prvního posílala na potrat, nemluvila se mnou a na svatbě byla nakvašená, nechtěla se fotit a z hostiny uraženě odešla. u druhého mimi byla uražená jen asi týden, dlouho jsme ji na to připravovali.. no a u třetího se mnou zas měsíc nemluvila…vždycky když jsem těhu, tak je naštvaná a jak se to narodí, všude se chlubí a nechává si říkat zasloužilá superbabička, podotýkám, že hlídá občas jen tu nejstarší, že dvě se bojí a že chalpeček je uřvanej a nic se s ním nedá. podotýkám, že klučík je naprosto pohodář
prý je normální, že babičky mají nejlepší vztah jen s nejstarším vnoučetem a navíc prý neumí s chlapečkama jednat a jsou pozadu ![]()
@Kassy píše:
@Ywett: Já si zase myslím, že na tom, že člověk upřednostňuje vlastní rodiče, není nic špatného ani divného. Ano, babičky dítěte jsou obě, ale matka matky jen jedna, je logické, že tam prostě bude bližší vztah a že matce bude dovoleno víc. Myslím, že rozumné tchýně to i chápou, že novopečená maminka si prostě radši nechá poradit a pomoct od vlastní mámy než od nich. Tchýně prostě je v podstatě cizí člověk a vztahy se musí teprve postupně vybudovat. A jelikož většina péče o malé mimino prostě bývá na ženě, tak taky její matka je víc angažovaná, než matka chlapa. Tak to prostě je.
Je, ale je to nefér. Proč by měla být matka matky nadřazena matce otce? Věřím, že i díky žárlivosti se tchýně staví samy do pozice té příšerné babice.
@Ywett
přesně tvoji druhou větu že se divím, jak tak strašná ženská mohla vychovat tak svělého muže - jsem nedávno opakovala svojí mámě ![]()
vídání s jeho babičkou je v současné situaci už stejně nechci říct zbytečné, ale on ji skoro 30 let neznal, takže tam už se nějaký vztah vybudovat nedá.
@Ywett
Ale já se snažím, aby žárlit nemusela. Prostě když potřebuju radu ohledně malé, tak automaticky volám svojí mámě, které rukou prošlo celkem 5 dětí, z toho jedno postižené a nevolám tchýni, která není schopná si při návštěvě ani umýt ruce. Já bych neměla k ní ždnou averzi, kdyby mi každou návštěvou k tomu nedávala důvod, kdyby se chovala normálně a ne neustále byla cynická a neuměla zacházet s malým miminem. Ale s vytyčením hranic máte všechny pravdu. Promluvím si s přítelem, nehodlám mu nic vyčítat, pouze diskutovat a domluvíme se. A co se týče vzthau mých rodičů a mého přítele - tak on nic takového řešit nemusí viz. výše páč naši se takhle nechovají a nikdy mu nedali byť záminku k menší nelibosti.
@aničkakytička
Jo to znám. Když jsme oznámili, že tak rok po svatbě chceme druhé mimi, tak tchýně nechápala proč.
@Ywett píše:
Je, ale je to nefér. Proč by měla být matka matky nadřazena matce otce? Věřím, že i díky žárlivosti se tchýně staví samy do pozice té příšerné babice.
Ne nadřazena, ale se svou dcerou má logicky bližší vztah a podle toho to vypadá. Přece tím, že se narodí dítě, se jeho matka nestává automaticky jen jeho pečovatelkou, na jejíchž citech nezáleží, je pořád samostatná bytost. Když se svou tchýní nemá tak blízký vztah, přece se do něj nebude nutit nebo naopak svou mámu odstrkovat jen proto, aby to bylo spravedlivé „k dítěti“. Až dítě doroste do věku, kdy si s babičkou vytvoří vlastní vztah bez matky jako prostředníka, tak je na místě přemýšlet o nějaké spravedlnosti a vyváženosti příležitostí a času. Ale dokud otázka zní „kdo smí MATCE stát za zadkem, když koupe své dítě“, tak je to na ní. Když bude koupat otec, tak ať se rozhodne podle svého a svých vztahů.
@Anonymní píše:
@Ywett
Ale já se snažím, aby žárlit nemusela. Prostě když potřebuju radu ohledně malé, tak automaticky volám svojí mámě, které rukou prošlo celkem 5 dětí, z toho jedno postižené a nevolám tchýni, která není schopná si při návštěvě ani umýt ruce. Já bych neměla k ní ždnou averzi, kdyby mi každou návštěvou k tomu nedávala důvod, kdyby se chovala normálně a ne neustále byla cynická a neuměla zacházet s malým miminem. Ale s vytyčením hranic máte všechny pravdu. Promluvím si s přítelem, nehodlám mu nic vyčítat, pouze diskutovat a domluvíme se. A co se týče vzthau mých rodičů a mého přítele - tak on nic takového řešit nemusí viz. výše páč naši se takhle nechovají a nikdy mu nedali byť záminku k menší nelibosti.
moje matka žárlí taky na tchýni. ona si teda myslí, že ji máme radši, protože vydělává víc peněz, haha, ale je to přesně kvůli tomu, že tchýně se chová normálně a moje matka jak pinda…
@Anonymní píše:
@aničkakytička
Jo to znám. Když jsme oznámili, že tak rok po svatbě chceme druhé mimi, tak tchýně nechápala proč.
moje máti to nechápe do dneška, proč jsme chtěli děti dva roky od sebe, když ona je měla popěti a je to vyzkoušený nejlepší model
nejvtipnější bylo, když mi radila jak mám kojit. jsme se ségrou dvě děti a nekojila ani jedno
nedávám jí to za zalé, v té době to bylo běžný a jí to vyhovovalo, že mohla kouřit ![]()
Vůbec vztahy přece nefunují na základě principu spravedlnosti. Nejde přece říct „já si s tvými rodiči rozumím, tak ty si MUSÍŠ rozumnět s těmi mými“ natož vyčítat, že „ty moji mámu nemusíš a já přitom tvoje rodiče mám rád a to není fér“. Život v tomhle prostě není fér. Někteří lidi si spolu hned sednou a porozumí si, někteří k sobě cestu hledají obtížněji a někteří ji nenajdou nikdy. Nejde přece očekávat, že vztahy v rodině budou „fér“ ve smyslu, že všichni ke všem cítí totéž a všichni se všemi vycházejí stejně dobře. Důležité je nastavit si nějaké hranice a pravidla, aby se člověk ve vztahu cítil dobře. Že ty hranice můžou být v každém vztahu jiné, je prostě normální, protože i ty vztahy jsou prostě jiné. Akorát se o tom musí s partnerem komunikovat, věcně a bez výčitek a s ochotou ke vstřícnosti a kompromisům.
@Kassy, tak to jsem asi divná, protože jsem přesvědčená, že obě babičky mají na dítě stejné právo, proto se snažím být spravedlivá, v návštěvách i v hlídání. A hlavně první vztahy s „cizími“ si dítě buduje společně s mámou. Pokud budu tchýni nesnášet, nedivila bych se, kdyby dítě odmítalo si k ní vytvořit jakýkoliv vztah ![]()
Navíc u nás koupal/koupe muž, takže moje máma by vlastně ani ke koupání nemusela být vpuštěna
Tos mi měla říct před 5ti lety
![]()
Když jsem NÁHODOU koupala já, volala jsem na POMOC
tchýni, protože moje máma už koupání absolvovala několikrát za zadkem mého muže ![]()
@Ywett já myslím, že jejich právo na vnouče pramení i z toho, jak se k němu chovají, já to mám zcela opačně, kdy děti nechci dávat svojí mámě. přece nebude zakladatelka půjčovat mímo někomu, kdo mu strká nemytý ruce do pusy, co pak proboha sním bude provádět o samotě…nejsem nijak vystreslá prvomatka, mám tři děti, ale svojí mámě taky dávám děti jen v krajní nouzi a ještě z toho mám osypky, když vím, co se tam bude dít…
@Ywett píše:
@Kassy, tak to jsem asi divná, protože jsem přesvědčená, že obě babičky mají na dítě stejné právo, proto se snažím být spravedlivá, v návštěvách i v hlídání. A hlavně první vztahy s „cizími“ si dítě buduje společně s mámou. Pokud budu tchýni nesnášet, nedivila bych se, kdyby dítě odmítalo si k ní vytvořit jakýkoliv vztah
Navíc u nás koupal/koupe muž, takže moje máma by vlastně ani ke koupání nemusela být vpuštěnaTos mi měla říct před 5ti lety
![]()
![]()
Když jsem NÁHODOU koupala já, volala jsem na POMOCtchýni, protože moje máma už koupání absolvovala několikrát za zadkem mého muže
Ale já přece neříkám, který model vztahů je správný. Já říkám, že je logické a vpořádku, že se každý zařídí podle toho, jaké jsou konkrétní vztahy v jeho konkrétní rodině. Nelze paušálně tvrdit, že to musí být „spravedlivé“ a „obě babičky maí stejné právo na dítě“, bez ohledu na to, jak se chovají a jaké jsou tam vztahy. Jasně, není dobré pěstovat si záměrně zbytečnou averzi a reagovat přehnaně, ale na druhou stranu mi ani nepřijde dobré se přetvařovat opačným směrem a za každou cenu skousávat zuby a dovolovat tchýni (matce, otci, bratranci, sousedce… komukoliv) něco, co mi od nich není příjemné, jen proto, že někomu jinému, s kým mám ten vztah jiný, to dovolím.
@aničkakytička
Správně, pochopeno, co jsem tím chtěla říct. Ža já bych se takhle nikdy nechovala, jsem tvor společenský a mám ráda lidí, byť i cizí za cenu, že s mými milovanými mají něco společného. Ale jak říkáš, když se chová tak jak se chová, ať se nedivím, že ji malou prostě nechci dát na hlídání. Jasně jsem svému muži řekla, že to bude nejdřív v době, až si bude malá schopna aspoň trochu říct, co se jí nelíbí a co jo, eventuelně nám to s mužem sdělit, kdyby se dělo něco co se jí nelíbí.
Názory jsou tu různé, ale já zakladatelko zcela chápu! Myslím, že to není o tvých hormonech, ale o tom, že tchýně je /nebo se aspoň tváří/ jako pěkná kráva. Proč? Pro tohle:
Pokud si ji opravdu nic neudělala, tak já tady vidím hned několik důvodů k pořádné averzi
Že ti pak vadí i další věci, které se nezdají nijak zlé, to si myslím, že je důsledek jejího celkového chování.
Jo, určitě jsou horší xantipy, ale na to se zakladatelka neptá…
@Anonymní píše:
@aničkakytička
Správně, pochopeno, co jsem tím chtěla říct. Ža já bych se takhle nikdy nechovala, jsem tvor společenský a mám ráda lidí, byť i cizí za cenu, že s mými milovanými mají něco společného. Ale jak říkáš, když se chová tak jak se chová, ať se nedivím, že ji malou prostě nechci dát na hlídání. Jasně jsem svému muži řekla, že to bude nejdřív v době, až si bude malá schopna aspoň trochu říct, co se jí nelíbí a co jo, eventuelně nám to s mužem sdělit, kdyby se dělo něco co se jí nelíbí.
já mám taky ráda lidid navíc, tchýně je hodně pracovně vytížená, takže bych dala za hlídábí cokoloiv, a moje máti by o víkendu ráda, ale prot mi to nestojí za to, aby za á, syn měl pocit, že tam nesmí a babička chce jen ségru a za bé, ab ytam dítě jedlo celej den, sladký, pilo kolu, nemuselo jít spát, ve 4 letech ho babička krmila a oblíkala, dovolila a koupila všecko a madam to pak tvrdě vyžadovala i doma…a zkoušela jsem to mámě několikrát vysvětlit, ale nepochopila, vždyť ona přece nedělá nic špatnýhoa jen se urazí, že ona je ten povl…