Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Bití a odmlouvání dětí v rodině manžela
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Capelucia
26.12.20 22:42
- Citovat
- Upravit
Anonymní
26.12.20 22:43
@Oriseka já jsem tolerantní, nikdy jsem se do ničeho co se týče výchovy nemontovala… Děti mám moc ráda, povídám si s nimi když to jde, ještě jako bezdětna jsem je často hlídala a sama vím že hranice od rodičů nemají, i přesto je mám ráda…na oslavách mají všichni tablety, počítače, mobily…i ta malá 4leta… Sportu moc nedají, na oslavách jsou pritomny s tabletem nebo mobilem a prekrikuji se tam navzájem, rodič vezme tablet, je řev a už to jede… Tak vrátí tablet, mobil a za pár minut zase nanovo s fackou, pohlavkem, plácnutím na zadek, řevem…ale jinak v rámci možností se jim jako teta snažím věnovat a mám je moc ráda… Jen to úplně prostě není to pravé ořechové co bych ráda pro moji dceru nyní, ale jak říkám, nesoudim a nehodnotim… Jen se ptám jak to řeší třeba ostatní…
- Citovat
- Upravit
26.12.20 22:46
Takových setkání si na jednu stranu vážím. Ale pravdou je, že se potkáváme mnohem méně, než to máte vy. To by mi asi také nevyhovovalo. O tvou dceru bych strach neměla, brzy bude možné ji vše postupně vysvětlovat. Když kamarádka své děti strašila ( jen o fous mladší, než moje děti), že jich má plné zuby a hodí je do sklepa, kde si je vezme čert, tak moje děti z toho byly úplně vedle. Doma jsem jim vysvětlila, že čerti nejsou a někteří rodiče je používají ke strašení, když neumí spolupráci zařídit jinak a my jim do toho nebudeme nijak zasahovat, tak to vzali.
Mám kolem sebe několik hlučných rodin, rodin, kde se často používají fyzické tresty i rodin s volnou výchovou. Když mi jednou syn ve vzteku řekl, že kdyby si měl vybrat, tak si vybere jiné rodiče, nabídla jsem mu právě tyto rodiny. Najednou přišel na to, že se má u nás jak prase v žitě a tenhle rozhovor už se nikdy neopakoval 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.12.20 22:46
@Anonymní píše:
Ahoj holky.. jdu pro rady a zkušenosti. Prosím o anonym, mám tu známé. Mám 1,5r holčičku, je moc hodná, takové klidne dítě…moc se mi líbí směr kontaktního rodičovství, tak nějak přirozeně je mi sympatický.. nicméně k věci. Dcerka je čtvrté vnouče v rodině manžela. Ostatní 3 vnoučata (8,6,4) mají takovou volnou výchovu, moc neposlouchají a mluví sprostě.. to je věc rodičů, do toho já se nemíchám. Co mě ale trápí, že ty děti snad každou rodinnou oslavu (velká rodina hodně časté oslavy) odmlouvají, mají rodiče na háku, rodiče jim dávají přes zadek, fakt hodně často, stále třeba 10× za sebou okřikuji hodně hlasitě.....
dle meho to zbytecne hrotis, to ze se tak chovaji - vy jste jine narodnosti nez ceske? nebo ostatni vnoucata pochazi z rodiny ala vymena manzelek? znam plno deti, ale jen jeden a to jeste osvojeny, jehoz matka byla narkomanka, si dovoli svoji mamu takto castovat (je mu 7 ). normalne deti zlobi, ale ze by se smaly nad rozbitym tabletem nebo nadavali rodicum, to fakt ne. pokud to tvoje dcerka vidi, neni to nejlepsi priklad ji vysvetlit, jak to chodi v jinych rodinach a jak je to nepekne?… na me deti to tak od urciteho veku (skolkovy) fungovalo. kdyz se mi nelibilo nejake rozcapene chovani, optala jsem se jich, co na to rikaji… to me tak napadlo, bo dle meho je cesta do pekel sve dite nevystavovat realite a drzet ji dal od vseho „zleho“. a jak tu zaznelo, nektere deti ve skolce maji fakt slovnik jak dlazdic.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.12.20 22:57
@Anonymní píše:
@Oriseka já jsem tolerantní, nikdy jsem se do ničeho co se týče výchovy nemontovala… Děti mám moc ráda, povídám si s nimi když to jde, ještě jako bezdětna jsem je často hlídala a sama vím že hranice od rodičů nemají, i přesto je mám ráda…na oslavách mají všichni tablety, počítače, mobily…i ta malá 4leta… Sportu moc nedají, na oslavách jsou pritomny s tabletem nebo mobilem a prekrikuji se tam navzájem, rodič vezme tablet, je řev a už to jede… Tak vrátí tablet, mobil a za pár minut zase nanovo s fackou, pohlavkem, plácnutím na zadek, řevem…ale jinak v rámci možností se jim jako teta snažím věnovat a mám je moc ráda… Jen to úplně prostě není to pravé ořechové co bych ráda pro moji dceru nyní, ale jak říkám, nesoudim a nehodnotim… Jen se ptám jak to řeší třeba ostatní…
A to tam musite byt celou dobu? Vzala bych dceru a nejake dalsi dite ochotne opustit tablet a vymyslela jim program. Ja to tak bezne delam a kupodivu vetsina deti rada odlozi elektroniku a jde si hrat nebo ven. Ja to teda delam, protoze mam jedno divoke dite, ktere nevydrzi na oslave v klidu. Tim by se vyresilo, ze vam vadi ten krik, protoze budete proste jinde 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.12.20 10:09
Nechodit, nebo neřešit. Jinou cestu nevidím.
Těžko se po tvém upozornění kouzlem změní 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.12.20 10:20
Že je tam hluk bych zkousla, však jsou tam děti…ale sledovat bití dětí, a vystavovat tomu svoje dítě, to by byla moje hranice. Takové chování je pro mě na úrovni toho, když se někdo válí ožralý pod stolem - obojí je od dospělého člověka totální ztráta kontroly. Pokud jde teda o opakované nářezy a facky, jedno plácnutí přes ručičku samozřejmě neřeším.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.12.20 11:03
@Anonymní píše:
@Oriseka já jsem tolerantní, nikdy jsem se do ničeho co se týče výchovy nemontovala… Děti mám moc ráda, povídám si s nimi když to jde, ještě jako bezdětna jsem je často hlídala a sama vím že hranice od rodičů nemají, i přesto je mám ráda…na oslavách mají všichni tablety, počítače, mobily…i ta malá 4leta… Sportu moc nedají, na oslavách jsou pritomny s tabletem nebo mobilem a prekrikuji se tam navzájem, rodič vezme tablet, je řev a už to jede… Tak vrátí tablet, mobil a za pár minut zase nanovo s fackou, pohlavkem, plácnutím na zadek, řevem…ale jinak v rámci možností se jim jako teta snažím věnovat a mám je moc ráda… Jen to úplně prostě není to pravé ořechové co bych ráda pro moji dceru nyní, ale jak říkám, nesoudim a nehodnotim… Jen se ptám jak to řeší třeba ostatní…
A proto jsem hned na začátku psala, že bych tam s dcerou nejezdila. Máme i jiné životní plány, ne jen dřepět s nudícíma se dětma na sešlosti. Syn má za běžných necovidových okolností o víkendu zápas, chceme jet třeba na kolo, na výlet, posekat zahradu nebo něco doma udělat…
Nejezdila bych tak často, jiná rada asi není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.12.20 11:27
@Anonymní píše:
Ahoj holky.. jdu pro rady a zkušenosti. Prosím o anonym, mám tu známé. Mám 1,5r holčičku, je moc hodná, takové klidne dítě…moc se mi líbí směr kontaktního rodičovství, tak nějak přirozeně je mi sympatický.. nicméně k věci. Dcerka je čtvrté vnouče v rodině manžela. Ostatní 3 vnoučata (8,6,4) mají takovou volnou výchovu, moc neposlouchají a mluví sprostě.. to je věc rodičů, do toho já se nemíchám. Co mě ale trápí, že ty děti snad každou rodinnou oslavu (velká rodina hodně časté oslavy) odmlouvají, mají rodiče na háku, rodiče jim dávají přes zadek, fakt hodně často, stále třeba 10× za sebou okřikuji hodně hlasitě.. Já bych nejradši jim něco řekla, ale nechci se do toho míchat, je to jejich výchova ale co mi vadí je to, že zřejmě se nezmění ze dne na den a už teď mi vadí že dcerka v tomto stylu výchovy tráví moc času. Většinou se něco slaví svátek nebo narozky i každý týden.. jak fungujete vy v širší rodině kde nesouhlasíte s výchovou ostatních? Úplně nechci aby tak malé dítě si zakořenilo fyzické tresty, sprostá slova, odmlouvani, křik… Vím, že to nejspíše zbytečně brzy řeším…ale my doma nekricime a malá je docela vyplašená z toho hluku…díky moc
Chápu tě, taky máme příbuzné (převážně teda taky z manželovy strany), kteří se chovají způsobem, který se mi často vůbec nelíbí. A už vůbec ne to, jak vychovávají děti. To, čemu já se snažím vyhnout, to je tam na denním pořádku. Taky se kolikrát bojím, aby si z toho děti nevzaly vzor. Ale abych tě uklidnila, tak se toho bojím čím dál tím méně. Protože čím je syn starší (dcera je miminko, tak tam to ještě nelze tak hodnotit), tak tím více vidím, že ten vliv rodičů je opravdu mnohem větší než ostatních příbuzných. A teď i třeba vidím, že má sice z návštěvy z dětí z příbuzenstva radost, strašně s nima vyvádí, brečí při jejich odjezdu. ALE po nějaké chvíli ho přestane to běhání sem a tam, dělání bordelu, rvani a ty jejich na můj vskus brutální hry bavit a vezme si třeba stavebnici a jde si stavět, odpočine si a pak se zase připojí. Ale je vidět, že má okamžiky, kdy i jeho to chování ostatních děti tak nějak dráždí, že chce nějakou klidnější aktivitu a že mu vadí ten velký hluk. A dokonce i kolikrát začne sám od sebe uklízet, když už je ten bordel fakt velký. No a že by si doma pak sám od sebe hrál ty jejich brutus hry, tak to vážně ne. Stejně tak třeba sladkosti. Doma je moc nedostává, takže když pak dostane od příbuzných sladkosti, tak se do nich s nadšením pustí. Ale po chvíli se mu přejí a dál už je nechce. No a i na dospělé takto reaguje. Na chvíli se přizpůsobí tomu, jací jsou, má radost z jejich návštěvy, ale po nějaké době si jede svou. A třeba tchýni tu vyloženě po nějaké době ignoruje, přestože ji nejdřív vítá. Prostě se k němu chová způsobem, na který není zvyklý a po nějaké době už mu to asi leze na nervy, tak nasadí ignor. Ona se snaží na něm i změnit nějaké chování a to je naprosto bez úspěchu. Vážně mi přijde, že ten vliv rodičů je prostě zásadní a pokud je vše v pořádku, tak to chování příbuzných nemá na dítě moc dlouhodobý vliv. Ono se třeba na chvíli i přizpůsobí, ale pak se zase vrátí ke svému normálu. Navíc i když spoustu věcí může dělat výchova, tak děti jsou různé. Já doma vidím, jak jsou ty naše děti už od miminka různé. Jak mají jiný temperament, jak si úplně odlišné hrají… Pokud máš klidné dítě, které nemá rádo řev, hádky, tak se ti pod vlivem příbuzných nezmění na rozjecene neposlouchajici tornádo.
- Citovat
- Upravit
27.12.20 13:04
Hlavně bych to nijak neřešila, nemůžeš udělat nic, co by pomohlo, a pokud tvoje dítě nebude navěky svaté, bude ti později trapně (vlastní, ehm, zkušenost 
)
Jestli to tam není k vydrzení, tak trochu omez kontakt, případně ať se akcí zúčastňuje někdy manžel bez tebe (protože ty něco máš).
Tvojí dceři to podle mě nic neudělá, jako že to vidí… Třeba časem tím o to víc ocení tvůj přístup 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
27.12.20 13:09
@Anonymní píše:
Chápu tě, taky máme příbuzné (převážně teda taky z manželovy strany), kteří se chovají způsobem, který se mi často vůbec nelíbí. A už vůbec ne to, jak vychovávají děti. To, čemu já se snažím vyhnout, to je tam na denním pořádku. Taky se kolikrát bojím, aby si z toho děti nevzaly vzor. Ale abych tě uklidnila, tak se toho bojím čím dál tím méně. Protože čím je syn starší (dcera je miminko, tak tam to ještě nelze tak hodnotit), tak tím více vidím, že ten vliv rodičů je opravdu mnohem větší než ostatních příbuzných. A teď i třeba vidím, že má sice z návštěvy z dětí z příbuzenstva radost, strašně s nima vyvádí, brečí při jejich odjezdu. ALE po nějaké chvíli ho přestane to běhání sem a tam, dělání bordelu, rvani a ty jejich na můj vskus brutální hry bavit a vezme si třeba stavebnici a jde si stavět, odpočine si a pak se zase připojí. Ale je vidět, že má okamžiky, kdy i jeho to chování ostatních děti tak nějak dráždí, že chce nějakou klidnější aktivitu a že mu vadí ten velký hluk. A dokonce i kolikrát začne sám od sebe uklízet, když už je ten bordel fakt velký. No a že by si doma pak sám od sebe hrál ty jejich brutus hry, tak to vážně ne. Stejně tak třeba sladkosti. Doma je moc nedostává, takže když pak dostane od příbuzných sladkosti, tak se do nich s nadšením pustí. Ale po chvíli se mu přejí a dál už je nechce. No a i na dospělé takto reaguje. Na chvíli se přizpůsobí tomu, jací jsou, má radost z jejich návštěvy, ale po nějaké době si jede svou. A třeba tchýni tu vyloženě po nějaké době ignoruje, přestože ji nejdřív vítá. Prostě se k němu chová způsobem, na který není zvyklý a po nějaké době už mu to asi leze na nervy, tak nasadí ignor. Ona se snaží na něm i změnit nějaké chování a to je naprosto bez úspěchu. Vážně mi přijde, že ten vliv rodičů je prostě zásadní a pokud je vše v pořádku, tak to chování příbuzných nemá na dítě moc dlouhodobý vliv. Ono se třeba na chvíli i přizpůsobí, ale pak se zase vrátí ke svému normálu. Navíc i když spoustu věcí může dělat výchova, tak děti jsou různé. Já doma vidím, jak jsou ty naše děti už od miminka různé. Jak mají jiný temperament, jak si úplně odlišné hrají… Pokud máš klidné dítě, které nemá rádo řev, hádky, tak se ti pod vlivem příbuzných nezmění na rozjecene neposlouchajici tornádo.
Moc ti děkuji za tvou zkušenost…asi jsem potřebovala slyšet něco takového, kdo to zná z vlastní zkušenosti… Já je opravdu vůbec neodsuzuji, vím že s jedním se to mluví lépe, ale i na mě na dospělého člověka je to občas masakr a mám hlavu jak pátrací balón a kroutim doma hlavou… Je super slyšet, že to děti nepoznamena a vliv rodičů je větší…moc děkuji
- Citovat
- Upravit
gulas.medovy
27.12.20 13:23
@Capelucia píše:
Ja tedy k biti deti tolerantni nebudu nikdy. Asi jsem z Marsu. Nenavidim jezdit na navstevy k lidem, kteri jsou uvresteni a agresivni. Tak proste nejezdim. Z toho co vidam, deti jsou z vetsi casti obrazem rodicu - drive nebo pozdeji. Emoce se nauci zvladat, nebo taky ne, jak jejich rodice… Nevim proc se vsichni upinaji jenom na nevychovu, nebo fyzicke tresty. Jakoby nejaky normalni pristup - tedy normalni vychova, vubec neexistoval. Ty deti se takhle jenom uci kricet, odmlouvat a bit - od svych vlastnich rodicu. Nechtela bych, aby tohle muselo resit me male dite, urcite bych takovou rodinu kazdy tyden nenavstevovala. Radsi bych si zasla ke kamaradum.
Taktéž nejsem tolerantní k fyzickému násilí páchaném na komkoliv, ale nesouhlasím ani s tvrzením, že děti jsou obrazem rodičů. My máme dítě postižené. Vím jistě, že vynahradí tři zdravé extrémně zlobivé děti s problémovým chováním, takže v podstatě řešíte z mého pohledu banality. Zakladatelku přece nikdo nenutí k tomu, aby trávila čas ve společnosti, která jí není příjemná.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
27.12.20 13:43
@gulas.medovy zdraví tvých děti mě mrzí a samozřejmě z tohoto pohledu to banality jsou… Nikdo mě tam nenutí jezdit, to je pravda, ale je to manželova rodina a já nechci bourat vztahy, stavět se do pozice že mi třeba nejsou dost dobří? Snažím se pracovat na sobě, zjišťovat zkušenosti a ne hned pálit mosty… Kazit vztahy, pálit mosty a mazat lidí ze života úplně není můj styl, jsem vždy pro naleznuti nějakého řešení..
- Citovat
- Upravit
27.12.20 13:47
@gulas.medovy píše:
Taktéž nejsem tolerantní k fyzickému násilí páchaném na komkoliv, ale nesouhlasím ani s tvrzením, že děti jsou obrazem rodičů. My máme dítě postižené. Vím jistě, že vynahradí tři zdravé extrémně zlobivé děti s problémovým chováním, takže v podstatě řešíte z mého pohledu banality. Zakladatelku přece nikdo nenutí k tomu, aby trávila čas ve společnosti, která jí není příjemná.
Já třeba neřeším jak se chovají jiné děti a že to naše děti uvidí. Je mi to uplně jedno, to by pak musely žít v nějaké bublině a výchova je hlavně o tom připravit na život a držet je jen ve světě dobra není podle mě to pravé. A jak se říká špatný příklad, taky příklad. Ale ty jestli máš postižené dítě, tak to je něco jiného, to se nedá srovnávat. Ale jinak nejde asi zpochybnit, že chování rodičů děti ovlivňuje i když samozřejmě nejen to. A je to tak za mě v pořádku. Normálně vedené zdrave dítě si brzy dokáže udělat obrázek samo, stačí, když s nim o tom rodiče mluví a není potřeba žádná jiná věc. Držet dítě v domnění, že je svět jen bílý je blbost a v době, kdy dítě začíná vnímat i okolní svět se to může sakra vymstít. Klidně ho to může fascinovat až tak, že ho to bude lákat. To období, kdy dá dítě pouze na rodiče je dost krátký. A ke zdravému vývoji potřebuje vidět všechno, co okolní svět nabízí; ne být zblbe jen názorem rodičů. A pak paradoxně dá těm rodičům za pravdu i později. Ale chápu, že ty to vidíš trosku jinak, vy co máte postižené děti to máte s okolím dost těžký a určitě se často setkáte s nepochopením, když to není na první pohled vidět. Takoví rodiče by si zasloužili metal, jak kdyby nestačily problémy s dítětem, ještě okolí tomu mnohdy nepřidá, to se nedivim, že ti to není příjemný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
27.12.20 14:07
@Anonymní píše:
Ahoj holky.. jdu pro rady a zkušenosti. Prosím o anonym, mám tu známé. Mám 1,5r holčičku, je moc hodná, takové klidne dítě…moc se mi líbí směr kontaktního rodičovství, tak nějak přirozeně je mi sympatický.. nicméně k věci. Dcerka je čtvrté vnouče v rodině manžela. Ostatní 3 vnoučata (8,6,4) mají takovou volnou výchovu, moc neposlouchají a mluví sprostě.. to je věc rodičů, do toho já se nemíchám. Co mě ale trápí, že ty děti snad každou rodinnou oslavu (velká rodina hodně časté oslavy) odmlouvají, mají rodiče na háku, rodiče jim dávají přes zadek, fakt hodně často, stále třeba 10× za sebou okřikuji hodně hlasitě.. Já bych nejradši jim něco řekla, ale nechci se do toho míchat, je to jejich výchova ale co mi vadí je to, že zřejmě se nezmění ze dne na den a už teď mi vadí že dcerka v tomto stylu výchovy tráví moc času. Většinou se něco slaví svátek nebo narozky i každý týden.. jak fungujete vy v širší rodině kde nesouhlasíte s výchovou ostatních? Úplně nechci aby tak malé dítě si zakořenilo fyzické tresty, sprostá slova, odmlouvani, křik… Vím, že to nejspíše zbytečně brzy řeším…ale my doma nekricime a malá je docela vyplašená z toho hluku…díky moc
Za to chování dětí mohou rodiče. Volná výchova je často synonymum pro - jsme líní se starat o děti a tak je necháváme růst jako dříví v lese - a když se děti domáhají pozornosti, je nejpohodlnější je zmlátit. 
Nechodila bych tam a vlastní dítě bych před takovýmto prostředím chránila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Ja tedy k biti deti tolerantni nebudu nikdy. Asi jsem z Marsu. Nenavidim jezdit na navstevy k lidem, kteri jsou uvresteni a agresivni. Tak proste nejezdim. Z toho co vidam, deti jsou z vetsi casti obrazem rodicu - drive nebo pozdeji. Emoce se nauci zvladat, nebo taky ne, jak jejich rodice… Nevim proc se vsichni upinaji jenom na nevychovu, nebo fyzicke tresty. Jakoby nejaky normalni pristup - tedy normalni vychova, vubec neexistoval. Ty deti se takhle jenom uci kricet, odmlouvat a bit - od svych vlastnich rodicu. Nechtela bych, aby tohle muselo resit me male dite, urcite bych takovou rodinu kazdy tyden nenavstevovala. Radsi bych si zasla ke kamaradum.