Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
No musíš jezdit, nic jiného ti nezbývá. Do krámu, pak dal, pak třeba okreskama, dálnice.
Černou kroniku nečti.
Prostě řídit. Nic víc. Jestli se necitis jezdit ve špičce tak se seber večer a bez jezdit. Je menší provoz tak by si mohla získat nějakou sebedůvěru. Ano, první dobra nehoda a 10000km, to z tebe dělá řidiče. Už nevím kdo mi to rekl, ale ted po letech s tím musím souhlasit. Já aktivně rodin od 18 tak nevím kdy bych si troufla svézt dítě, ale rozhodne bych se řídila tím jak moc si budeš v autě věřit. Ze te nerozhodi když začnou děcka řvát nebo chtít něco podat.
@Anonymní píše:¨
Taky mě děsí, že prý 50 % nových řidičů má autonehodu nebo spáchá nějaký přestupek. Většina tragických nehod je od nevyježděných řidičů, ale jak se mám vyjezdit bez praxe?
Zkus jezdit v době, kdy není takový provoz. Já jsem to měla podobně jako Ty, ale kvůli úžasné práci jsem ze dne na den jezdit začala - začínala jsem pracovat o půl sedmé, takže jsem vyjížděla o hodinu dřív a to je bylo na cestách, i na dálnici, minimum aut. Odpoledne jsem se víceméně vyhnula dopravní špičce. Tak jsem se postupně osmělovala a do půl roku to bylo úplně v pohodě.
Presne jak rikas.. zaplatila jsem si znovu autoskolu. A nejvetsi motivace pro me bylo nejezdit MHD.
podotykam bydlim v Praze… pritel mi koupil male auto, s jeho velkou „kravou“bych se taky bala a ted uz jezdim od unora v podstate kazdy den bez jedine nehody. Jde o to se nebat, sednout a jet. To jestli do tebe nekdo naboura stejne neovlivnis. ![]()
Jezdit, jezdit, jezdit… jinak to nejde. Začátky jsou těžké, ale s každou dalším jízdou to bude lepší a lepší. S automatem máš o starost méně. Já začala řídit hned, jak jsem dostala řidičák do ruky, alespoň 2 x týdně. První měsíc se mnou jezdil manžel jako spolujezdec, po měsíci už mě vyslal samotnou a od té doby zkrátka jezdím. S děckama jezdím od úplného začátku.
Jezdit, jezdit, jezdit. Kondiční jízdy jsou fajn. a určitá míra strachu a respektu je dobrý mít. Já si udělala v 18 řidičák, v patek mi ho dali, v pondělí jsem kupovala auto a další týden už jsem jezdila dennodenně dí práce, 100 km jedna cesta, pul cesty po dálnici. Dálnice mi přišla lepší než okresky. Manžel mě musel naučit parkovat a nebát se předjíždění. Ze začátku byl problém, ze jsem dost bloudila, jezdila jsem přes Prahu z prahy 6 na prahu 9 a jednou jsem skončila v holešovickém přístavu a musela couvat od řeky.
než jsem se vyjezdila, nejraději jsem jezdila sama, manžel nervoval, ze jezdím moc pomalu a ze kdyje přes vesnici 40 a fakt pojedu 40,všichni mě akorát tak vytroubi.
Neboj se a zkus nejdřív bez dětí a jestli máš chlapa flegmatika tak ho posad vedle sebe. Jinak neeeee ![]()
@Anonymní píše:
V 18 letech jsem si udělala řidičák, jenže shodou okolností jsem pak neměla možnost řídit. Teď je mi o 15 let víc a i kvůli dětem už budu muset začít. Jenže se hrozně bojím. Máme auto s automatem, tak pro mě aspoň nebude zezačátku stres to řazení. To auto je teda docela velké. Měla jsem už asi 10 kondičních jízd, abych si to řízení osvěžila, a určitě ještě 5-10 plánuju.Kdy jste si třeba troufly na dálnici? A kdy jste už jezdily s dětma vzádu? Ideálně bych měla jezdit do práce, to je každý den asi 140 km a většinu cesty po dálnici. Fakt se stydím, ale přijdu si nemožně, každý tu jezdí svým autem.
Taky mě děsí, že prý 50 % nových řidičů má autonehodu nebo spáchá nějaký přestupek. Většina tragických nehod je od nevyježděných řidičů, ale jak se mám vyjezdit bez praxe?
Ahooj, no zrovna jezdit po dálnici neni zadne umění, tam si klidně troufni. Horší je pro nejisté určitě město, kde je provoz. Takže začínat trénovat třeba ráno a určitě se do toho rychle dostaneš, s automatem to půjde rychle ![]()
Naprosto vím, o čem mluvíš. Neřídila jsem 7 let a mam za sebou 15 kondičních jízd. Čím víc jsem jezdila, tím to bylo lepší. My teda máme auto se spojkou. Máš větší výhodu, že máte automat, je to snadnější. Po městě ani po Praze, okresky, to mi problém nedělá. Ale ta dálnice..bojím se předjíždět. Takže já prostě skejsnu za kamionem, který jede 90 km/h.
Tak trochu je to i v hlavě. Dítě mám taky vzadu, ročního. Jezdím s manželem, který mi radí co a jak, sama si zatím netroufnu. Chce to jezdit, jezdit..
Osobně mi řízení po dálnici přijde jako brnkačka. V nejhorším pojedeš v pravém pruhu osmdesát. Mnohem víc mi vadí situace, kdy na rozbité nepřehledné okresce nebo silnici 1. třídy chytnu traktor nebo musím řídit v neznámém městě.
Byla jsem na tom stejně. Řidičák od 18 a pak léta nic a čím dál větší strach. Ale bylo nutné začít jezdit a tak jsem šla do kondiček a pak šup do vlastního. Zpočátku jsem se po městě plazila 30km/h a brzdila provoz ![]()
Fajn je najezdit si trasu, kterou budeš jezdit často (do školy/školky, do práce, do oblíbeného supermarketu). Parkovat klidně na druhém konci parkoviště a nestresovat se, že se někam nevejdeš.
Dálnice se neboj, jeď si svým tempem v pomalejším pruhu.
Nemáš se vůbec za co stydět!!! Naopak-to že se bojíš řídit znamená, že cítíš zodpovědnost a respekt, což se o mnohých řidičích říct nedá. Vzhledem ke kondičním jízdám (a jejich počtu) se do řízení vrátíš; resp se naučíš znovu řídit. Auto je stroj, který se naučíš ovládat, zvykneš si jak reaguje. Pokud se perfektně naučíš pravidla provozu atd…, tak získáš určité sebevědomí. Pak už nezbývá než řídit. Pamatuj na to, že chyby dělá každý, dokonce i mnohaletý, zkušený řidič. Můj muž řídí přes dvacet let bez nehody, projel evropu a i jemu se jednou za čas stane, že mu to chcípne, že hodí bl. bě blinkr, že se přehmátne v řazení atd.. Sice vzácně, ale stane se to každému. Je to normální. Tak to prostě opravíš, vždyť o co jde
Mnohem důležitější je vědět tu teorii, aby jsi věděla kdo má kde přednost, nejezdit moc rychle kde se to nesmí apod. Zkrátka aby jsi svou neznalostí nezpůsobila nehodu. Můj instruktor říkal, že řízení není o talentu, že je to hloupost. Řízení je o schopnostech, co se naučíš, to budeš umět, nikdo učený z nebe nespadl. Ze začátku jezdi bez dětí, projeď si trasy, který budeš jezdit s dětma. Pokud budeš moct, nejezdi po dálnici. Radši si zajeď. A pamatuj, řídí kdejaký de.bil, který umí ovládat auto a přitom nezná ani značky, TY BUDEŠ LEPŠÍ!!!
@Sleepy.Monkey
Předjíždět na dálnici se neboj. Jen si ohlídej, až bude dost místa, podřaď a sešlápni plyn
Táhnout se za kamionem je nebezpečný, nevidíš, co se děje před ním, a když zabrzdí, máš málo času na reakci.
Měla jsem nedlouho po řidičáku pětiletou pauzu od řízení a potom ty začátky taky nebyly úplně jednoduché, teď už je to 11 let co jezdím prakticky denně. Nejdůležitější je podle mě odhodlání nevzdat to po první stresující situaci a jezdit a jezdit, na začátku mimo špičku. Většinou hodně pomáhá, když je někdo ochotný, do získání aspoň trochu jistoty, jezdit s Tebou a třeba Tě i upozorní na některá úskalí, která má už vyježděný řidič v malíčku a která si začátečník ne vždy dobře uvědomí. Hlavně nikam nespěchat a radši zhodnotit situaci třikrát než udělat něco rychle, ale špatně. Mimo špičku na Tebe snad ani nikdo nebude troubit, nebudeš nikoho „zdržovat“ a budeš tak i klidnější. Já nevím, možná do půl roku si budeš jistá a vyjedeš i na dálnici. Hlavně si po pár týdnech nepřipadat „vyježděně“ a nepřeceňovat své schopnosti - to si myslím je jako jít nehodě naproti. Jinak s dětmi jezdím od začátku a spíš se bojím toho, aby někdo nenaboural nás…
Nevýhodu vidím v tom velké autě, to je pro začátečníka limitující. Má auto alespoň zadní senzory? Jestli automat, nebo manuál už je jedno, řazení přejde pod kůži naprosto samozřejmě, ale pokud máš možnost, raději koupit menší auto.
V 18 letech jsem si udělala řidičák, jenže shodou okolností jsem pak neměla možnost řídit. Teď je mi o 15 let víc a i kvůli dětem už budu muset začít. Jenže se hrozně bojím. Máme auto s automatem, tak pro mě aspoň nebude zezačátku stres to řazení. To auto je teda docela velké. Měla jsem už asi 10 kondičních jízd, abych si to řízení osvěžila, a určitě ještě 5-10 plánuju.
Kdy jste si třeba troufly na dálnici? A kdy jste už jezdily s dětma vzádu? Ideálně bych měla jezdit do práce, to je každý den asi 140 km a většinu cesty po dálnici. Fakt se stydím, ale přijdu si nemožně, každý tu jezdí svým autem.
Taky mě děsí, že prý 50 % nových řidičů má autonehodu nebo spáchá nějaký přestupek. Většina tragických nehod je od nevyježděných řidičů, ale jak se mám vyjezdit bez praxe?