Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Bráchovo děti - zákaz návštěv
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
14.8.17 22:28
@LAlezane píše:
No tak promiň, ale kadění do bazénu a týrání zvířat je snad sakra jiná kategorie!
Pokud ti to nepřijde, tak upřímně lituju lidi, které navštěvuješ…
A ty jsi kdo, prosím tě?
„Vydělání“ do bazenu jsem pochopila jako vyčůrání do něj… Prosím zakladatelku o upřesnění… (Nenapadlo mě, že by tam někdo kadil… Pokud tebe ano, tak to asi znáš z vlastní zkušenosti, co? 
)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.8.17 22:33
@terinka4444 píše:
načinčat bydlení? Četla jsi to, vykadí se do bazénu, stříkají vodu po psovi. proč by se měly vyhrazovat hračky na rozbíjení?
Kadění do bazénu mi není úplně jasné… Já to pochopila jinak.
A proč hračky na rozbíjení? To jsme se nepochopily. Hračky ne na to, aby se primárně rozmlátily, ale na hraní s tím, že když se rozbijou, brečet za nimi nebudu. Dnes je spousta levných krámů od Vietnamců, které jsem dala dětem na písek na hraní s tím, že když se při hře rozbijou, nebude mi to nijak zvlášť líto. Děti si s nimi vyhrály, občas se kus ulomil… mně to nevadilo, děti zase ocenily, že si mohly hrát naplno, a nikdo je neokřikoval, aby byly na ty věci opatrné…
A k tomu týrání zvířat… S ničím takovým bych nesouhlasila. Ze zkušenosti vím, že většina kluků zkusí skoro všechno, i stříkat psa vodou, takže z toho tady neomdlívám. Okamžitě bych zasáhla, a děti zarazila, padat do mdlob z toho tady ale nebudu, to jsou věci, které si zkusí většina kluků, nejen ti s liberální výchovou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.8.17 22:48
@Anonymní píše:
Nevím jak vybruslit z nepříjemné situace. Potřebovala bych nějaké elegantní řešení, které by nikomu neublížilo, ale myslím, že takové neexistuje, takže asi si jdu jenom „vylít“ nervy. Situace je taková, že jsme před pár lety dostavěli s manžou barák. Ve stejné lokalitě bydlí i brašule se ženou a s dvěmi dětmi (3,4) ve starém baráku po našich. Problémem je, že když jsem doma, tak mám u sebe nasáčkovanou švagrovou. Problém by to nebyl tak úplně, protože si vcelku rozumíme a bráchu mám samozřejmě moc ráda, ale kámenem úrazu, jsou naše totálně rozdílné pohledy na výchovu. Já jsem přísnější, nedovolím svým dětem (necelé 3 a 5) vše a snažím se být důsledná. Oni jsou liberálové, dovolí vše při čem se děti nemůžou zabít a ještě na víc jsou velmi temperamentní na rozdíl o těch mých, kteří jsou spíš klidasové, rychleji se unaví a potřebují střídat odpočinkovou zábavu s tou akční. Bráchovo děti jsou akční non-stop, v kuse dokáží běhat, křičet a když se jen chvíli nudí, tak škodí kde můžou, protože nedokáží být sami se sebou a nějak se zabavit. To poslední je klíčové, protože mi to poslední dobou děsně vadí. Modelová situace pro přiblížení - švagrová u mě zazvoní s buchtou (novinou co mi musí říct, s žádostí o recept, ukázat fotky…cokoli), k buchtě nebo k čemukoli si poručí kafčo, sedne a děti nechá svýmu osudu a to je prostě peklo. Jsou schopný během půl hodiny vyšlapat půlku záhonu s kytkama, vyrabovat veškeré zahraní hračky a pár jich nenávratně rozbít, vydělat se naschvál do bazenu (4-letá!) a pak se tomu smát, hodit jabko po morčeti, stříkat hadicí starému psovi do boudy…takhle bych mohla pokračovat donekonečna. Švagrový je to jedno, brácha se tomu směje a mě jejich děti vůbec neposlouchají, je to jak mluvit do dubu. Pokračujou v té činnosti dál a někdy v ní ještě přitvrdí. Posledně když jsem se je snažila odtáhnout z obýváku, kde mi rabovali zásuvky tak jsem schytala i pár kopanců. Bohužel je to chyba rodičů, to je jasná věc. Oni zakročí pouze v extrémní situaci, ale to jen tím způsobem, že po nich začnou řvát, že z toho beztak ty děti moc moudré ani nemůžou být, no a v reakci na to začnou řvát ty děti. V tom nejlepším případě se jde domů hned, nebo až se děti dokoukají na pohádku, na kterou se dostali možnost dívat asi za odměnu, aby se uklidnili…prostě absurdní. Já už na to v poslední době nemám,… Jednou jsem před švicou i před bráchou prohlásila, že jestli budou pokračovat, tak už je k nám příště nepozvu a švice i bráchovi jsem dodala, že to myslim vážně a slušně je vyprovodila. Jen ted nevím, jak si za tím stát. Oni si asi myslí, že jsem si dělala srandu, švica mi vesele píše, že se staví, téměř obden. Já jí pálkuju výmluvami, nebo prostě píšu, že se mi to nehodí. Dneska, že nemám náladu..jenže jim to asi nedochází. Tak jak jim to vysvětlit na vážno, to fakt nevim. No sorry za román a díky za každé povzbudivé slovo.(p. s. prosím o zachování anonymity, raději smazat).
Tak to ti teda nezávidím. Každopádně bych si v klidu sedla s bráchou a švagrovou, a na rovinu jim to řekla. Bez komunikace to nevyřešíš. Budeš jenom čím dál více naštvaná a jim to samotným nedojde. Navrhla bych návštěvy na střídačku, s tím, že se budou dodržovat určitá pravidla. Počítej i s variantou, že se urazí. Ale to by mi v této situaci vůbec nevadilo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.8.17 22:56
@J_Doe píše:
Ale ony nejsou úplně cizí, je to rodina. Zakladatelka napsala pouze velmi omezeně, jak to u nich vypadá, vycházím z toho, že vztahy nechtějí úplně zpřetrhat.Originální plátna od Picassa - to je tedy fakt srovnání… Reálně, když bych měla plátna od Picassa nebo něco podobně drahého, tak je opravdu nenechám v dosahu dětí, zvlášť když mám sama děti, které i neúmyslně mohou něco poškodit.
Ano, jsou to členové rodiny, ale jsou pořád na návštěvě a podle toho se musí chovat. Ty taky přijdeš k rodičům nebo ke švagrové a chováš se tam jako doma?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.8.17 22:57
Všem moc děkuji za reakce, hlavně @Borůvka1990 - hezky jsi to popsala, mrzí mě, že jsi přišla o kamarádku. Doufám, že nám se to podaří nějak vyřešit. Promluvím si s nimi a bude, ale vím, že to bude hodně nepříjemné. Když se vžiju do toho, že by někdo něco takového říkal mě, tak…
K @j Doe - ano, jednalo se o „bobek“. A z toho co mám vypozorováno, tak to bylo z nudy. Prckovi se líbí ten humbuk, který po tom vznikne. Prostě upoutat pozornost za jakoukoli cenu. Mě to přijde na jednu stranu smutné, ale to by bylo na jinou diskuzi.
Jinak vychovávat a usměrnovat je - snažila jsem se velmi, ale bylo to neříjemné. Dostávalo to do trapných situací nejen mě, ale i švicu. Navíc je to k ničemu. Moje postupy, které mám osvědčené na moje děti, u nich prostě nefungují, mají z toho srandu. Nejsem žádná matka mlátička a i přesto mě moje děti TÉMĚŘ VŽDY poslechnou, když něco řeknu. Dávám jim minimum zákazů nebo „rozkazů“, ale když už, tak přes ně prostě nejede vlak. Zbytek věcí je prostě naučená slušnost, úcta k lidem, zvířatům k věcem tak jak to popsala @@Borůvka1990.
- Citovat
- Upravit
14.8.17 23:02
@terien píše:
Ano, jsou to členové rodiny, ale jsou pořád na návštěvě a podle toho se musí chovat. Ty taky přijdeš k rodičům nebo ke švagrové a chováš se tam jako doma?
Ne. Kdekoliv na návštěvě se chovám obezřetněji než doma, a stejně to požaduji po dětech. Zároveň je učím, že mají respektovat pravidla domácích, zejména když jsou přísnější, než u nás doma.
Měla jsem dojem, že na vztazích zakladatelce záleží, tak jsem jí poradila to, co bych sama udělala. Snažila bych se se švagrovou vyjít tak, abych ji neurazila, a zároveň bych udělala vše pro to, aby její děti neničily můj majetek. Být na ni hnusná a mít svou pravdu je sice lákavé, ale tak jsem zadání nepochopila.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.8.17 23:06
@J_Doe píše:
Ne. Kdekoliv na návštěvě se chovám obezřetněji než doma, a stejně to požaduji po dětech. Zároveň je učím, že mají respektovat pravidla domácích, zejména když jsou přísnější, než u nás doma.Měla jsem dojem, že na vztazích zakladatelce záleží, tak jsem jí poradila to, co bych sama udělala. Snažila bych se se švagrovou vyjít tak, abych ji neurazila, a zároveň bych udělala vše pro to, aby její děti neničily můj majetek. Být na ni hnusná a mít svou pravdu je sice lákavé, ale tak jsem zadání nepochopila.
Ona ho taky tak určitě nemyslela, ale rozhovoru se zřejmě nevyhne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.8.17 23:07
@Anonymní píše:
Všem moc děkuji za reakce, hlavně @Borůvka1990 - hezky jsi to popsala, mrzí mě, že jsi přišla o kamarádku. Doufám, že nám se to podaří nějak vyřešit. Promluvím si s nimi a bude, ale vím, že to bude hodně nepříjemné. Když se vžiju do toho, že by někdo něco takového říkal mě, tak…K @j Doe - ano, jednalo se o „bobek“. A z toho co mám vypozorováno, tak to bylo z nudy. Prckovi se líbí ten humbuk, který po tom vznikne. Prostě upoutat pozornost za jakoukoli cenu. Mě to přijde na jednu stranu smutné, ale to by bylo na jinou diskuzi.
Jinak vychovávat a usměrnovat je - snažila jsem se velmi, ale bylo to neříjemné. Dostávalo to do trapných situací nejen mě, ale i švicu. Navíc je to k ničemu. Moje postupy, které mám osvědčené na moje děti, u nich prostě nefungují, mají z toho srandu. Nejsem žádná matka mlátička a i přesto mě moje děti TÉMĚŘ VŽDY poslechnou, když něco řeknu. Dávám jim minimum zákazů nebo „rozkazů“, ale když už, tak přes ně prostě nejede vlak. Zbytek věcí je prostě naučená slušnost, úcta k lidem, zvířatům k věcem tak jak to popsala @@Borůvka1990.
Aha.
No, vychovávat děti příbuzných jde jen omezeně. A opravdu je nutné si upřímně popovídat se švagrovou. Já když jsem s dětma na návštěvě a není mi jasné, co se tam smí, tak narovinu požádám domácí paní o to, aby si řekla, co jí nevadí, a co již vadí. Lidé jsou různí, a já myšlenky číst neumím, takže když má domácí pocit, že ta televize je už příliš nahlas, upřímně ocením, když mi to řekne, a já si své děti už usměrním. Když mi to neřekne, tak já prostě nevím, a ona pak může vypisovat, jak jsme nevychovaní…
Začněte komunikací…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.8.17 23:08
@J_Doe A ještě k tomuto: Dnes je spousta levných krámů od Vietnamců, které jsem dala dětem na písek na hraní s tím, že když se při hře rozbijou, nebude mi to nijak zvlášť líto.
To je přesně ten jiný přístup. Já ti toto neberu, ale my to máme prostě jinak. Mým dětem i mě je úplně šumák kolik co stojí. Vedu je k tomu, že hezky se mají chovat ke všem věcem. U spoustu hraček si moji pamatují kdo jim je dal. Pro každou hračku hledáme vždycky společně místečko, kam bude patřit a kam jí budeme uklízet. Když se nějaká rozbije tak společně lepíme, opravujeme, hrajeme si na opraváře/doktora. Prostě je to úplně odlišný pohled na věc, od základu…a od toho se pak odvíjí to ostatní.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
14.8.17 23:13
@J_Doe píše:
Aha.
No, vychovávat děti příbuzných jde jen omezeně. A opravdu je nutné si upřímně popovídat se švagrovou. Já když jsem s dětma na návštěvě a není mi jasné, co se tam smí, tak narovinu požádám domácí paní o to, aby si řekla, co jí nevadí, a co již vadí. Lidé jsou různí, a já myšlenky číst neumím, takže když má domácí pocit, že ta televize je už příliš nahlas, upřímně ocením, když mi to řekne, a já si své děti už usměrním. Když mi to neřekne, tak já prostě nevím, a ona pak může vypisovat, jak jsme nevychovaní…
Já v tomhle nejsem úplná citlivka, ale něco ti povím…Tahle situace, kdy lidi nepoznají co je už příliš a co ne a nechávají to na hostitelích, je hostitelům krajně nepříjemná at se jedná o rodinu nebo známé. Protože necháváš na nich, aby byli „ti zlí, ti prudiči, ti usměrnovači“. Taková role prostě není příjemná. Věř, že takovej hostitel si návštěvu, kterou má poučovat o základních věcech, opravdu neužije.
- Citovat
- Upravit
14.8.17 23:25
@Anonymní píše:
Já v tomhle nejsem úplná citlivka, ale něco ti povím…Tahle situace, kdy lidi nepoznají co je už příliš a co ne a nechávají to na hostitelích, je hostitelům krajně nepříjemná at se jedná o rodinu nebo známé. Protože necháváš na nich, aby byli „ti zlí, ti prudiči, ti usměrnovači“. Taková role prostě není příjemná. Věř, že takovej hostitel si návštěvu, kterou má poučovat o základních věcech, opravdu neužije.
Tohle funguje na obě strany. Pro druhé to taky je stres jít na návštěvu někam, kde se bojí na cokoliv sáhnout, aby to náhodou nepoškodili, nebo ty kostičky lega nepřeskládali jinak. Někdo si z lega něco postaví, a na to se pak nemůže sáhnout a sedá na to prach, jiný si s tím chce hrát a rozebírat to. Někdo má telku tak potichu, že sotva slyšíš slova, co říkají, aby nerušil sousedy, jiný je zvyklý na běžnou úroveň hlasitosti… POkud o tom nechceš s nikým komunikovat, tak to máš pak těžký…
@Anonymní píše:
To je přesně ten jiný přístup. Já ti toto neberu, ale my to máme prostě jinak. Mým dětem i mě je úplně šumák kolik co stojí. Vedu je k tomu, že hezky se mají chovat ke všem věcem. U spoustu hraček si moji pamatují kdo jim je dal. Pro každou hračku hledáme vždycky společně místečko, kam bude patřit a kam jí budeme uklízet. Když se nějaká rozbije tak společně lepíme, opravujeme, hrajeme si na opraváře/doktora. Prostě je to úplně odlišný pohled na věc, od základu…a od toho se pak odvíjí to ostatní.
No, máš malé děti… S desetiletým už opravdu nebudeš foukat autíčku bebíčko
Jiný přístup - chápu, toleruji, dětem bych to vysvětlila, aby byly opatrní. Každopádně, pro mě by to byl stres, protože i při veškeré opatrnosti se v zápalu hry něco ulomit může, jak jsem psala, levné hračky opravdu moc nevydrží…
Pokud je tobě jako domácí paní nepříjemné si hájit svá pravidla, pak fakt nevím, co poradit. Upřímně, k vám bych asi nechodila, neber to nijak osobně… Ale je prostě rozdíl, když se rozbije něco u někoho, kde to neberou moc tragicky (a to nemluvím o úmyslném rozbíjení, prostě někdy se stane - a i tam mě to hodně mrzí!) a u někoho, kdo si na věcech tak zakládá…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.8.17 23:35
@J_Doe píše:
z Tvých příspěvků čiší něco jako: tak tady mě máte, jsem tu na návštěvě, takže pěkně se o mě starejte, moje děti neotravujte a neokřikujte, oni si budou dělat, co uznají za vhodné. Však si koupíte nové.
Takhle to přece nechodí?
Zakladatelko, nenechala bych se tlačit do kouta a vyjasnila, co se smí a co ne. Jinak jak popisuješ bratrovy děti, tak se evidentně velmi dožadují pozornosti. Což je samozřejmě starost rodičů
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.8.17 23:43
@J_Doe píše:
No, máš malé děti…
Jiný přístup - chápu, toleruji, dětem bych to vysvětlila, aby byly opatrní. Každopádně, pro mě by to byl stres, protože i při veškeré opatrnosti se v zápalu hry něco ulomit může, jak jsem psala, levné hračky opravdu moc nevydrží…Pokud je tobě jako domácí paní nepříjemné si hájit svá pravidla, pak fakt nevím, co poradit. Upřímně, k vám bych asi nechodila, neber to nijak osobně… Ale je prostě rozdíl, když se rozbije něco u někoho, kde to neberou moc tragicky (a to nemluvím o úmyslném rozbíjení, prostě někdy se stane - a i tam mě to hodně mrzí!) a u někoho, kdo si na věcech tak zakládá…
Pokud je tvým standardem vykadit se do bazénu, zlikvidovat pár věcí a potýrat domácí zvířectvo, pak chápu, že bys nebyla u takových lidí ve své kůži. Pokud to tvým standardem není, v takovém případě mi není jasné, proč bys měla mít problém zakladatelku navštěvovat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
14.8.17 23:50
@hanka.br. píše:
Hanko, často se s Tvými názory neztotožňuji, ale v tomto případě Ti dávám za pravdu.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
14.8.17 23:59
@J_Doe píše:
No, máš malé děti…
Jiný přístup - chápu, toleruji, dětem bych to vysvětlila, aby byly opatrní. Každopádně, pro mě by to byl stres, protože i při veškeré opatrnosti se v zápalu hry něco ulomit může, jak jsem psala, levné hračky opravdu moc nevydrží…Pokud je tobě jako domácí paní nepříjemné si hájit svá pravidla, pak fakt nevím, co poradit. Upřímně, k vám bych asi nechodila, neber to nijak osobně… Ale je prostě rozdíl, když se rozbije něco u někoho, kde to neberou moc tragicky (a to nemluvím o úmyslném rozbíjení, prostě někdy se stane - a i tam mě to hodně mrzí!) a u někoho, kdo si na věcech tak zakládá…
Stavet hranice, proti lidem kteri ji prekracuji stoji zivotni energii. Ja ji samozrejme vynalozim, ale nic extra prijemneho na tom procesu nevidim, je to pouha nutnost. Z tvych prispevku mam pocit, ze me spatne chapes. Pasujes me do role outlocitne materialisticke panicky, ale takova ja nejsem. Rozbiti v zapalu hry rozumim, stejne tak mi nevadi kriceni, behani, neskodne detske sarvatky, neporadek co deti bezne delaji…Co vyzaduju je slusne chovani, respektovani dospelych. Pokud ma clovek o techto vecech povedomi neni pak v roli hostitele ani navstevy ve stresu a nemusi si pri kazde navsteve nechat sestavovat playlist, zakazane muziky,..
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
