Brno / Milosrdní

977
14.2.07 16:42

Brno / Milosrdní

Halo halo maminky z Brna a okolí a vy co jset rodily minulý rok u Milosrdných. Hledám spřízněnou duši na psaní a občasné setkání a pro mojí 4měsíční Venduku kamarády!!!

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

92
14.2.07 16:52

Ahoj, my jsme se sice klubaly na Obilňáku a už v září, ale jinak si popovídáme rády…

Klára, Markéta 5 měs., Janek 2 roky 8 měs.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
977
14.2.07 22:29

Ahoj Klárko, no to mám radost, žes mi napsala. Já se teď cítím taková odstrčená. Bydlela jsem v Brně - jsem typický městský typ - a teď jsme už rok na mini vesnici - v Němčičkách - tak 25km od Brna. Je to tu fajn, hlavně baráček, ale kde nic tu nic a přeci jen mi to město trochu chybí.
No jinak já rodila 22.10.2006, jak jsem již zmínila, u Milosrdných (jinak velká spokojenost - moc mi pomohli). Narodila se mi Vendulka, 3140g, 49cm. Byla plánovaná a povedla se nám hned :P :oops:
Tady na emiminu jsem se dozvěděla už hodně zajímavých věcí a taky rad. Teď s holkama na říjňátkách 2006 plánujeme výlet pá, so a ne první týden v červenci - fakt super ta dnešní moderní doba :)
Mě je 28, v březnu 29. Ráda napíšu víc když budeš chtít.
Budu ráda, když se ozveš!!!
A posílám „kissíky“ dětem :P
Dobrou, jdu si užívat posledních pár Valentýnských hodin!!
pa Pavlína (Pajonka)

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
92
15.2.07 12:58

Ahoj Pavlí,
mám to tak trochu naopak… pocházím z malýho města a dost mi trvalo zvyknout si na Brno… Ale už jsem to dávno stihla, jsem tu už totiž 12 let. Navíc bydlíme v Kohoutovicích a to je takový městečko ve městě, tak jsem spokojená. No… ne že by panelák byl úplně ideál, ale jsem celá spokojená, že máme vlastní střechu nad hlavou a nemusím trávit tchýni v jedný domácnosti.
Nám se Makulka narodila 14. září na Obilňáku. Bylo to super, měli jsme vlastní PA a je pravda, že sice moje porody dýl trvaly, ale nebyly nijak zvlášť bolavý. Navíc jsem byla dlouho doma, na porodním sále jsem se zdržela asi tak 70 minut. Jo… kromě Market máme ještě Janečka, tomu budou za čtyři měsíce tři.
Mě bylo v lednu třicet. Přijdu si už lehce jako vykopávka, zvlášť proto, že má polovička je o rok a půl mladší než já. Ale už jsem to vydejchala a po pravdě… s dvěma raráškama ani nemám čas se tím nějak zaobírat a dělat se mladší, než jsem.
Poslední valentýské hodiny jsem včera já strávila jednak mytím kupy nádobí, jednak mytím tří dětí. Máme teď na pár dní jednoho apače navíc. Je mé sestry, které se mimi narodilo v pondělí a takže tu máme Vítečka na prázdninách. Okamžitě po té, co se mi podařilo nacpat je do postýlek, padla jsem já do tý svojí…
Je fajn, že někam takhle patříš (myslím do říjňátek) a plánujete společný akce.
Tak. Jdu se přecpat do bezvědomí. Všechny děti spí (nevídáno), tak to musím nějak smysluplně využít :-)

Zatím papa Klára

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
977
18.2.07 21:02

Ahoj Klárko,
tak jsem zde. Celý víkend jsem měla moc práce a návštěv :P , takže jsem se ke kompu vůbec nedostala.
Jo v říjňátkách to je docela fajn, ale jakmile vynecháš pár dní, tak se jen velmi těžko orientuješ v situaci a diskuzi, takže mi kolikrát povídání jen s jednou mamčou úplně stačí.
Doufám že jsi ty tři rarášky dobře zvládla. Já jsem ráda, že si už dokážu poradit s tím svým jedním - tedy jednou :D
Ze začátku to byl pro mě boj. Měla jsem hned po návratu z porodnice vysoké horečky, stále zatvrdlá prsa, nakonec obří praskliny / ragády až mi malá pila krev - no díky tomu se nám pěkně pohnojilo kojení a už jsme plně na UM. Přestože jsem chodila na předporodní kurzy, tak jsem toho o kojení moc nevěděla a zkazila si to. Ale teď jsem už chytřejší a příště budu připravená. Nejhůř to, že nekojím, rozdejchávala tchýně a asi ještě pořád rozdejchává - jinak je to fajn ženská, ale tohle nebyla schopná pochopit. Přitom u toho všeho byla a viděla, že za to zas tolik nemůžu … No ale to je fuk.
Všechno tím bylo těžší a moc mi to s malou nešlo. Večer mívala koliku a pořád plakala, no děs. Šestinedělí bylo pro mě přímo hororové.
Ale po konci druhého měsíce se to všechno spravilo a teď Vendulku zbožňuji.
Naštěstí je mi můj manžel obří oporou a stojí stále při mě a toho já si velmi cením - nemluvě o tom, jak si se mnou prožil porod.
Můj manžel bydlel od malička v Kohoutovicích a asi před 4 rokama se odstěhoval - nejdřív na Vídeňskou a před rokem jsme se odstěhovali do Němčiček do domečku - tím se nám splnil sen :!
Tak to by prozatím mohlo stačit. Budu se opět těšit na nějaké řádky od tebe.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
92
19.2.07 17:51

Nazdárek,
to je prima, že ses měla fajn… My máme návštěvy rádi… teda ty neformální, kvůli kterým nemusím uklízet jak strhaná… rychleji utíká čas.
To jo, funguje i něco pro záříjňátka, ale vzdala jsem to hned v začátku… vůbec jsem neměla na to, abych to sledovala.
Mrzí mě, že sis ten začátek maminkování tak „užila“. Vím, jaký to je, když nejde kojo. Mě stávkoval Janek… ale pak se to naučil a lábal mlíčko až do dvou let… pak byla měsíc pauza, pak se narodila Markétka, tak pije Jan zas… ty zbytky po ní… A to mě nic nebolelo, jen měl špatnou techniku sání, takže když vyštymoval, jak se na to musí, bylo to OK. Víš co, kojo je fajn a je jasný, že je to pro mimi ta nejpřirozenější potrava a chápu, že tě moc mrzí, že se nezadařilo, ale mezi námi… nejdůležitější je spokojená mamka a mimi. Doufám sis to nějak rozumně přebrala a netrápila se tím dlouho. Nestojí to za to. Každýmu sem tam nevyjdou věci tak, jak si je maloval. S kolikama naštěstí taky zkušenosti nemám. Musí to být na mrtvici, vidět broučka, jak se trápí a nemoct mu pomoc. Zvládám bolístky dětí docela blbě…
Je bezva, že máš s tchýní dobrej vztah, já bych tu svou nejraději poslala na Mars… a ona mě asi taky… Naštěstí se to ale lepší, dokonce když jsme teď byli všichni nemocní, tak nám sem tam uvařila. Třeba si ji vychovám… :-)
Náš táta taky pomáhá, teda když je doma… Nevím, jak je to u vás, ale nám ráno o půl osmé odchází a večer v šest ve čtvrt na sedm je doma jak na koni. No, vynahrazuje si to o víkendu.
Dneska byl prima den. Manža nešel do práce. Já byla dopo s Jankem u zápisu do školky. Pak s Markétí u dr. Náš cvalínek má 6,6 kg a jako odměnu za pěkné papání vyfásla pichuli. Řvala jen decentně, přece se nebude na veřejnosti ztrapňovat, že. Odpo vzal Ivan Janka kamsi po výletech, tak mám s holčičkou dámskou jízdu. Jím a čtu časopis. Nevídáno. Čekám je každou chvíli.
Vy jste se doufám taky měli krásně. Pohládni Vendulinku a hezkej večer…
Klára

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
977
27.2.07 18:01

Nazdárek,

tak konečně chvilka času.
Musím ti napsat o super víkendu. Měla jsem sraz se střední školou po 10 letech.

No v sobotu jsem rodinu opustila již před 15hod a od 17 jsem měla sraz. Sešlo se nás tam 22, což ze 33 je dost dobrý plus dva profesoři. Bylo to dobře zorganizováno, takže jsme se připoměli (hlavně profesorům) a v krátkosti řekli, co se od té doby s námi dělo. Jsem měla normálně trému a byla jsem v rozpacích. Všichni byli super, nikdo se nikoho nestranil, každý s každým mluvil, lepší to být nemohlo.

Byla tam i má první láska. Chodili jsme spolu od druháku celé další čtyři roky a rozchod nebyl pěkný. I když jsme se pak po nějaké době viděli (2-3 letech) asi 2× tak jsme se spolu nijak výrazně nebavili a už vůbec ne jako dva lidi co spolu tak dlouho chodili. Mimochodem nechal mě on a bylo to velmi nečekané.

Ve třídě jsem měla a vlastně ještě mám další tři kamarády, kteří jsou děsní lumpové, rošťáci a baviči a samozřejmě dělali srandu i tentokrát. Dotáhli videa z různých pařeb a chlámali jsme se tak, že jsme z toho málem pukli. Někteří měli dlouhý vlasy, jiní byli tencí a teď už nejsou Usmívající , někteří byli děsně opilí a srandovně zpívali … takže se každou chvilku někdo chytal za hlavu a řval vypni to, vypni to … Naštěstí jsem takto zachycená nebyla. Ale … byl tam můj bývalý a několikrát řval do kamery - miluju Pavču - no byla jsem červená až na zadku … to ti řeknu. I když už je to deset let zpátky.

No a asi tak po další hodině sám přišel - teda nenápadně - a začali jsme se bavit. A světe div se, normálně. No však jsme už taky konečně dospělí, ne? Pak jsme celá banda - asi 16 lidí - vyrazili do klubu s muzikou - no nic pro nás - byli jsme tak jak starý vykopávky.

A to jsem si slibovala, jak půjdu brzo spát a využiji noci bez mimča a vyspím se. Prdlajs. Do postele jsem se dostala až před 4. Nejlepší bylo, že mě bývalý hodil domů a ještě jsme si stihli zajít na kafe a já se konečně dočkala satisfakce - omluvy za ten nepovedený rozchod a že prý si na mě i kolikrát vzpomene … Jo to jsem zase o něco povyrostla …

Tak tahle kapitola života má tedy už konečně pořádný konec. Jsem ale moc šťastná, že mám svou rodinu, svého super muže, který to vydržel s malou až do 11:30 druhého dne a ž mám tu malou raubířku.

Muž dostal velkou pochvalu, i když si noc pěkně užil! A pravda, byl trochu nevrlí, pak se přiznal, že mi ten povedený sraz docela záviděl. Ale dali jsme si odpoledne šlofíka a bylo dobře.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
977
27.2.07 18:20

Ještě než se mi Vendulka vzbudí, což bude brzo, tak něco o ní.

Už jsme začali dávat Hami první lžičku - květák. No smrdělo to - fuj. Ale asi jí to chutnalo. Kaši - Sunarku - nemléčnou rýže a kukuřice - miluje.

Začala se otáčet - z koníčka na záda a snahu má i naopak, ale zatím to moc nejde. Na bok umí skvěle a otočky s pomocí kopání nožičkama zvládá o 180 stupňů, takže se někdy nestačím divit těm polohám v postýlce.

Objevuje nové zvuky, největší favorit je pištění a dost hlasitý, pak ksichtíky při kterých vypadá jako nějaká stará bezzubá babča, kouše - vcucává si spodní ret do pusinky, to je děsně směšný a už si cucá i paleček.

A co vy? Tak už se jí musím jít věnovat. Budu se těšit na další zprávičky.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymni
11.3.07 10:51

Ahoj,
omlouvám se za těch pár dní odmlky… Nějak jsme pořád někde lítali a pak večer jsem už neměla psavou náladu…
Je bezva, že se tvůj sraz tak vydařil. Je to občas potřeba… vypadnout a vyčistit hlavu… a navíc ta podpora vlastního sebevědomí, která se ti dostala, je moc příjemná. Člověk si totiž někdy doma přijde jako inventář. Je jasný, že to pořád nejde, aby manžel padal pod tíhou extáze ze své žínky… zvlášť, když ji někdy (mě často) vidí unavenou a ověšenou dětma místo exkluzivní róby :-) O to je krásnější, když se někdo, na kom člověku záleželo nebo záleží, na ženskou, co je především matka podívá prostě jen jako na kočku, s kterou by si dal říct.
My měli nedávno sraz ze základky. Bohužel jsem ho nemohla absolvovat, protože jsem ležela v porodnici s dvoudenní Markétkou. No, bylo to ale taky fajn, děcka mi volali, přáli, pili na naše zdraví a posílali furt po mobilu fotky z akce. Měli jsme tam fajn kolektiv, bylo nás jen 24, navíc výběrová třída, takže si měl téměř každej s každým co říct… nebyly tam nijak výrazné výkyvy v intelektu a zájmech. Je fakt, že jsem tam fungovala spíš coby vrba a ošklivé kačátko (jsem taková opožděná, takže když z holek byly slečny, já furt byla holčička), ale to mi nijak zvlášť nevadilo a navíc je ta doba dávno pryč. Za to se střední se nám pak kolektiv nevyvedl, vídám jen pár lidí, který mám ráda. Jo vidíš, to mi připomíná, že spolužačce z lavice se právě narodila holčička. Jmenuje se Kaitlyn Daniella (Jana se vdala do USA). Berunka se vylodila o měsíc dřív, ale jsou v pořádku.
Neboj, on si to manža někde vynahradí. Mají k tomu víc příležitostí, než my… Mě aspoň nevadí, že Ivan sem tam někam jde… má to něco do sebe. Cítí se pak jakože vděčně a abnormálně se snaží.
My v posledních dnech viděli koho se dalo. Fakt u nás denně byly nějaký kámošky s dětma, tak jsem byla ráda, i když to vyváření a vysávání drobků mi už lezlo na nervy. Minulej víkend jsme taky byly u ségry. Ta má miminko čtyřtýdenní, tak abysme se potěšili.
Tenhle víkend je klidnější, včera jsme byli jen dopoledne na takové delší prochajdě. Teď jsou Ivan s Janýskem v divadle na pohádce o kůzlátkách a já šolichám holčičku a vařím. No… docela jsem to ošulila, jen jsem vyklopila do pekáčku sklenici rajčat a paprik od mamky a na to naflákala králíka. Vypadá to jedle a přitom bez práce. Jak vy si víkendujete?
Vendulinka je moc šikovná. Markétka se zatím otáčí jen ze zad na bříško, zpátky se jí nechce… Už teda hodně dobře bere věci do ruček a začala mít svou hlavu. Vždycky něco vyčíhne a vřeští, dokud jí to nepodám. Jinak je naštěstí sluníčko, furt se směje.
Narozdíl od vás ještě nic nepapkáme. Někdy budem muset začít (brzy nám bude půl roku), ale moc se do toho nehrnu. Mlíko jí zatím stačí, přibírá hezky a navíc mám plno alergií, tak to nebudu hrotit.
Venduce pořád chutná? Co už jste zkoušeli?
Těším se na nějakej mejlík z vašeho bojiště…
Klára

PS: Koukám, že jsem se zapomněla přihásit…

  • Nahlásit
  • Citovat
977
17.4.07 09:53

Tak nazdárek Klárko!!!

Už jsem tu. Takže až na ty potíže s mamkou (která si je bohužel z větší části způsobila sama - kouří 40 cigaret denně, pije 1-1,5l čúča denně a nebere vůbec žádné léky - na páteř, osteoporózu, atd), tak se máme báječně.

Vendulka bude mít v neděli už půlrok. Letí to jako voda, nemůžu tomu uvěřit. Psala jsi, že i tvá Markétka bude mít půl rok, tak teď nevím, zda ho už má nebo ne :oops:

Vendulka posledních pár dní pěkně raubíří. Už umí lézt po zadu, když je na bříšku, je jako ráček a vzteká se, že se jí všechny ty věci, které chce, vzdalují :P A taky umí tanyny v leže. Leží na zádech a kroutí se celým tělem a děsně se přitom směje. Vypadá to, jako by takhle chtěla lézt - na zádech a zase do zadu. Už umí dělat „kliky“ - postaví se na všechny čtyři (na ruce a špičky nohou) a myslí si, že jí to pomůže k lezení. Někdy (ale zatím ne moc často) začíná dávat i kolínka pod zadeček. Většinou jí ale po marném snažení trochu pomůžu a to pak péruje jako „pérák“ :lol: No ale už jí nemůžu nechat bez dozoru, když mi odcouvá přes celý pokoj. A dokonce venku v kočárku se začíná přetáčet, když se vzbudí, takže už asi velmi brzy přestane beruška spát sama venku na zahradě.

Dnes jdeme podruhé na plavání. Prvně se jí to moc nezdálo, tak to snad bude lepší a večer si pro nás přijede děda (můj taťka) a zase si nás do pátku odveze do Vyškova. Je to paradox, že se máti musela dostat do nemocnice, aby si nás taťka konečně pořádně užil a že mu to jde báječně. My jsme tam přes noc nejezdili, pač máti mívala noční „výlevy“ - no když někdo tolik pije, tak to pak v hlavě nemá zcela v pořádku. Snaha byla jí toho zbavit, ale po pár letech marného snažení a pokusů, by se na to vykašlal snad každý. Prý i teď dělá v nemocnici problémy, nespolupracuje, z žil si vytahuje stříkačky a tak. Přesto jí moc přejeme, aby se z toho dostala. Bylo by fajn, kdyby dostala šanci a využila jí. Ale obávám se, že i když jí dostane, tak jí opět promarní. Jde mi taky o taťku, už takhle to s ní bylo těžké a pokud by byla „ležák“, tak by to taťka prostě nezvládl.

Ale nic, změním téma. Jak teď jezdím do VY, tak mám konečně možnost si s malou řádně projezdit každý kout. Tady se s kočárkem prostě nikde jezdit nedá. Takže si to fakt užívám. Taky jsem už navštívila pár známých a opět se za dalšími chystám. Všechno špatné k něčemu dobré … :oops:

A jaké jsou pokroky u vás? Co děti? Určitě ti dělají jen samou radost, ne?

Cos napsala o tom jak se jevíme manželovi doma a jak je fajn si sem tam dokázat, že jsme ještě „ženský“, tak to jsi napsala moc hezky a souhlasím s tebou - se vším :D

No co se baštění týče, tak je to pěkný jedlík. Podezírám růstový spurt, pač takhle nikdy nejedla. Na snídani dá celou přesnídávku a pak hodinu a půl poté 90ml mlíčka. Na oběd 150g nějaké zeleninky (nejlépe s masem - máme vyzkoušené snad už všechno) a pak za 1,5hod zase mlíčko 90-120ml, pak nějaká přesnídávka po spánku - většinou zase mlíčko a na véču kaši. Příští týden jdeme na očko a půlroční prohlídku, tak jsem zvědavá kolik bude vážit.

Už konečně začalo být krásné počasí a tak mě napadá, co se konečně sejít? Já budu mít brzy nové golfky, tak že bych je „zajela“ :D Jak budeš mít někdy čas a chuť, tak bychom se mohli domluvit. Přes SZ ti pro jistotu pošlu kontakt, kdybych byla zase např. dýl mimo net.

Tak se měj zatím krásně a budu se těšit na tvé řádky.

Pavča

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
92
19.4.07 13:18

Ahoj,
koukám to s maminkou nemáte lehký. Ani nevím, co mám říct, protože myslím, že bych si s takovou situací moc neuměla poradit… A každopádně jak říkáš, mamka asi ani nechce… Tak spíš jen přeju hodně síly…
Markulce už sedm měsíců bylo… 14. Dnes jsme byli u mudry na očko… má 7,3 kg. Utíká to opravdu hrozně.
Buď ráda, že je Vendulce do pohybu. Když mají děti skluz, tak mamky sice vědí, že všechny děti nejsou stejný, ale stejně se tím trápí. S tím spaním je to drsný. Nám dcera taky vystupuje, ale mám na to jednoduchý recept… šráky. Pěkně ji přivážu a hotovo. Je ale potřeba prověřit, jestli je kočár dost stabilní… Ale tak to by snad měl být…
Jak dopadlo druhý plavčo? My nechodíme…
Jsem ráda, že máte alespoň prima dědečka, když už babička stávkuje. Naši jsou super, ale bohužel dost daleko. Jezdíme tam teda sem tam na týden, ale takový to krátkodobý pohlídání nemám a občas by se šiklo. Tvůj tatínek musí být fakt perfektní chlap, když všechny ty trable s mamkou zvládá a neutekl…
U nás pohoda… Janek krásně odmlouvá a na všechno má tisíc řečí. Včera si opatřil krásnej silniční lišej, když valil z kopce. Odřel se celej od tváře přes obě ručky až po kolena. No nevadí. Naštěstí nic horšího, jen ty šrámy. Ani moc neřval… Akorát on je teď děsně dojemnej. Vždycky když si něco udělá, říká mi takovým tím plačtivým apelativním hláskem: „Mami pomoz mi, ty mi vždycky pomůžeš, já to vím… já tě mám rád…“ No… kéž bych vždycky mohla… pomoct mu… bohužel myslím, že životní realita musí být časem jiná a bude mít určitě trable, s kterýma já nehnu, ale nechci zatím na to moc myslet.
Markétka dobrý, je to fakt pohodářka… Hezky stojí na čtyřech a houpá se, ale k lezení se nemá… plazí se teda dopředu poměrně rychle, takže já valnou část dne trávím rekognoskací terénu, zda se někde v našem objektu nenalézají malé předměty… určitě by jí moc chutnaly a na to nemám nervy…
Je skvělý, že Vendulce tak chutná. Já mám stále ještě v paměti jídelní šoky svého syna. Doufám mi Market předvede něco alespoň o chlup lepšího…
Taky jsme rádi, že je tak krásně a sejdeme se moc rádi… My máme času spoustu… Jedem teď akorát na příští prodloužený víkend do Prahy… takže se těšíme na vás moc… Kontakt v SZ „vrátím“…
Jeeee, holčička je akorát vzůru, ta je ale uvědomělá, že mě nechala dopsat…
Mějte se hezky…

Klára

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3590
19.4.07 19:23

ahoj holky, rodili jste nektera na obilnaku?? ja se tam chystam, tak jen jestli jste tam byli spokojeni??

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
92
19.4.07 20:00

Lenulinda: Já jsem rodila na obilňáku… v září… A spokojenost… je ale fakt, že jsem si na porodním sále pobyla jen asi hodinku a půl a vše šlo, jak má… a na šestinedělí jsem měla nadstandard… Jinak si myslím, že jsem dost otravná rodička… měla jsem plno požadavků a ve všem mi vyšli vstříc… klidně se zeptej na konkrétní věci, který by tě zajímaly…
Klára

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
3590
19.4.07 20:29

no ja vlastne ani tak nejak nevim co vsechno muzu chtit…budu rodit poprve a mam z toho celkem strach…

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
92
20.4.07 08:13

lenulinda: Tak to jsem správná osoba, které se ptát… Moje dva porody byly úplně super, fakt bez nad sázky říkám, že se mi rození líbilo, a že to chci ještě aspoň jednou zažít…
Myslela jsem, že každá z nás může mít jiný názor na to, co je dobře. Já třeba jsem chtěla rodit pokud možno úplně přirozeně… takže bez holení, klistýrů, dirubcí vaku blan, nástřihu hráze, metylergometrylu a tak… Nic z toho samozřejmě ne na úkor miminka… to pak ať mě klidně rozpářou až k pasu, to je jasný… Naštěstí se mi to splnilo… Další požadavek jsem měla, že jsem nechtěla miminka na ošetření odnášet. I v tom mi bylo vyhověno…
Ale chápu mamky, co třeba se opravdu bojí bolesti, tak přemýšlí o epidurálu a tak… to ale nemůžu sloužit, nevím, jak to v tom případě chodí… Jen jsem chtěla, aby ses přestala bát. Každej člověk má nějaký strachy… já například právě z doktorů… :-) Je jasný, že vždycky se něco může stát, ale fakt jsem přesvědčená o tom, že hodně z komplikací si člověk sám způsobí… v hlavě… jak o tom pořád intenzivně přemítá…
Jsi šikovná mamka a když miminko čekáš, budeš ho umět i pěkně narodit… a navíc malý ti taky pomůže…
Jo, zapomněla jsem zmínit, že jsem u obou porodů měla vlastní porodní asistentku. Peněz rozhodně nelituju, líp jsem je snad nikdy neutratila… Ale jinak co jsem si mohla všimnout i ten personál tamní byl fajn… jen mě prostě vadila ta anonymita, že nevím, co je to za člověka…
Tak si prostě popřemýšlej, jaký bys to chtěla… a snaž se pak vytlouct dnešní maximum… hlavně je důležitý, aby ses cítila dobře TY. Na ostatní se vykašli…

K.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama