Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Budu jen sedět a koukat...
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Jemys
28.1.14 11:47
Nemusíš jen sedět a koukat 
Dvě starší dítka už chodí do školy a s ročním se dá dělat spoustu věcí.
- Citovat
- Upravit
28.1.14 11:47
Přebalit, uvařit, nakoupit, uklidit… a mít z toho radost
Něco zabalit a znovu vstát a začít něco jiného.
To je život, cesta prostě není dlážděná zlatými cihlami. Jako zanadávat, to si můžeš, aspoń si ulevíš. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.14 11:53
Tak ty starší už nepotřebují hlídání a eventuální by ti to nejstarší někdy mohlo pohlídat to nejmenší. Ja brachu hlufala už od devíti let. A najednou máš čas pro sebe 
Plus děti by mohli něco dělat doma
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.14 11:55
Nemáš jenom „obyčejnou“ krizi. Nechci se Tě nějak dotknout, ale dvě děti už máš veliké, se spoustou věcí by Ti mohly pomáhat a s jedním dítětem „na krku“ se dá podniknout mnoho věcí, které by Tě naplňovaly.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.14 11:55
Ja myslím že takhle to má každá ženská na mateřské ne?? A když už máš velké 2 děti tak si můžeš naplánovat něco jen s tím jedním nejmenším. Činností je v téhle době spousta… Já například mám děti dvě jedno 3 měsíční a jedno tříleté a hrozně ráda peču i pro někoho je to můj velký relax abych se z těch dětí nezbláznila prostě si zkus něco najít co by tě bavilo…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.14 11:56
Hele, ale dve starsi jsou uz dost stare. kolik denni pece potrebuje potomek ve 13? za chvili uz bude samostatny i ten prostredni a s jednim uz se da neco delat.
jako naprosto te chapu, mi hrabalo uz pri jednom diteti a pocitu, ze jsem jenom zavrena doma. ale zase chce to nevzdavat, vsechno se rychle meni, deti rostou.
jo a jestli manzel nespolupracuje, tak mu navrhni, ze muze jit na rok na materskou on a ty se pujdes realizovat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.14 11:57
Mně to připadá, že ty věci tak nějak nedotahuješ do konce, takže buď je slabá motivace nebo cíl . Dvě děti máš větší, které ti plno věcí můžou pomoc, nevím jak moc jsou zapojené do chodu domácnosti.
Mladší syn má 1,5 roku a v době když je starší ve školce chodí mladší všude se mnou, po úřadech, po doktorech, cvičit - on je v dětském koutku, chodíme na kroužek a mimo to ještě pracuji částečně z domu, to většinou dělám dopo když spí. Ono celkem záleží na organizaci. Taky bych ráda dělala plno jiných věcí, záliby, cvičák se psem, ale jak jsou kluci větší tak pomalu přidávám:-). a to ještě máme velkou zahradu takže mi to za chvíli začne, ale děti a hlavně pes to tam milují.
Příspěvek upraven 28.01.14 v 11:59
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.14 11:58
Třeba to s podnikáním nebude zase tak zlé. Třeba jsi jen narazila na neochotného úředníka který s tebou nechtěl ztrácet čas a tak ti všechno vylíčil v nejhorších barvách. Téměř vždycky se dá něco vymyslet. Kdybys chtěla klidně písni SZ a pomůžu něco vymyslet pokud to půjde. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.14 12:00
Ahoj,
mám pocit, že je toho na tebe hodně, že jsi flustrovaná - zkouší si pomoci, ale nevychází to… Možná máš vztek na všechno. Manžel nepomůže, hodně pracuje… Chápu, že s ročním dítětem toho moc nejde. K tomu péče o velkou rodinu, úklid, zvířectvo…
Rozumím tomu, že jsi jak veverka v kolečku… Řešíš, jestli stále dávat nebo budeš mít i trochu prostoru pro sebe… Je to tak?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
28.1.14 12:06
Uz tu s tim dnes budu trapna. Ale kdo chce hleda zpusob, kdo nechce hleda duvod.
Za me jsi nic z toho nechtela dostatecne. Ano rodina je super vec, ale ne na ukor toho, ze svoji osobnost a sve plany naprosto zaslapes do prachu. Prizpusobit se, hledat kompromisy to jo, ale ne byt vzdy ten kdo ustoupi. Co pro rodinu obetoval manzel hadam ze nic krome toho ze nosi domu penize. Me to prijde malo.
Co by se stalo kdyby sis jednou dupla? Jednou se nenechala upozadit? Bylo by zle a tak pro klid v rodine zaslapes sebe. Nevypadas ze bys bLa ten typ, ktery by to dlouho vydrzel. Zvazto a najdi aspon neco jen pro sebe. Pokud je s podnikanim takova potiz (a moc dobre vim ze to neni dnes lehke ve spouste veci je byrokracie a hazeni klacku pod nohy) zkus zatim najit neco jak by ses v tom oboru mohla realizovat jinak. Muze to byt jen na chvili a brzy pujde ditko do skolky a ty muzes rozvijet dal.
Taky si myslim ze je o hodne o momentalnim rozpolozeni, kdy to vidis cerne. Odpoledne prijdou deti ze skoly a ty si zase uvedomis jak jsi pro ne dulezita a bude lip
Podle tech par radku co jsi napsala jsi uzasna mama a super zenska co se umi s zivotem poprat. Kdyby bylo v zivote vsechno zadarmo. Ano nekteri to mame v zivote tezsi a spravedlnost neexistuje ale tak to proste je. O to jsme silnejsi. Musime to brst jako vyhodu ne jako nevyhodu. Mohla bych o tom napsat roman, kdyz budes mit zajem popovidat tak klidne SZ 
drz se
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
1.zizi
28.1.14 12:08
Deti nebudou prece male naporad a skolu si muzes dodelat za par let…
- Citovat
- Upravit
1.zizi
28.1.14 12:11
@quinny a kde si ma jako dupnout, kdyz je muz cely den v praci a ona nema hlidani..takze manzel ma jin ta na pracak…a ona si zatim bude delat skolu a rozjede si podnikani, ktere ji nemusi vynaset tolik, aby uzivila rodinu a budou tak zivi z nehynouci lasky? 
…clovek tim, ze si poridi rodinu automaticky najizdi na system, kde je potreba se trosku obetovat…
- Citovat
- Upravit
28.1.14 12:13
@quinny píše:
Uz tu s tim dnes budu trapna. Ale kdo chce hleda zpusob, kdo nechce hleda duvod.
Nebudeš, protože je to svatá pravda
Zakladatelko, z tvyhho psaní mi přijde, že si to vzdala není to škoda? Já myslím, že by to chtělo trochu zabojovat a vydobýt si to „místo na slunci“
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Jak už to bývá, potřebuju se vypovídat. Slyšet názor někoho jiného. Vypustit páru, nebo nevím jak jinak to nazvat.
Jsem strašně naštvaná, spíš vzteklá než smutná. A dnešní jednání na úřadech s miminem na ruce mi to ještě víc prohloubilo.
Mám 3děti 13, 8 a necelý 1 rok. Celý život se o ně starám plus o manžela a psy, kocoury, potkany, křečky, morčata, šneky a rybičky. O celou domácnost. Musím hned napsat, že je všechny opravdu miluju a nemám potíž v tom, že jsem si je neměla pořizovat, ale prostě zajímalo by mě, jestli to taky některá tak máte, že si připadáte, že se ztrácíte a nemůžete s tím nic dělat?
), začala jsem si pro radost tak nějak minipodnikat, když se to začalo rozjíždět a já se chtěla přihlásit na FÚ a zařídit ŽL, podmínky jsou takové, že to není možné utáhnout (musela bych zařídit provozovnu, vše nahlásit na hygienu atd)přitom mě to tolik bavilo, dávalo chuť ráno vstát. Proč co mě baví musím opouštět, ustupovat?
Kvůli rodině a dětem, kdy manžel jezdí na celý den do práce mimo město a vrací se až skoro v noci jsem pracovala jen na částečný úvazek. Protože jeho práce je „důležitější“ přeci jen jeho příjmy jsou hlavní a živí celou rodinu, jsem nakonec o práci přišla, protože jsem byla jediná, kdo mohl být s dětmi, když byly nemocné doma. Začala jsem studovat dálkově VŠ, ale protože mi zemřela maminka, najednou nebyl kdo by pohlídal a já nemohla studovat dál, navíc kvůli studiu jsem nemohla najít práci, takže začarovaný kolotoč, neměla jsem hlídání na studium, kvůli nekvalifikovanosti a studiu jsem nenašla práci, neměla jsem peníze na další studium a hlídání… VŠ mě bavila, jen rodina nepomáhala, manžel měl dojem, že je to zbytečné, že doma není taková pohoda třeba před zkouškovým. Zkrátka se to opět neslučovalo s chodem naší rodiny, poznamenané úmrtím babičky. Nyní jsem na mateřské (neplánované 3.dítě
Prostě se mi zdá, že mi život dá vždycky k něčemu přičuchnout, ochutnat a když se mi to zalíbí, nasaju chuť a vůni, zamiluji se, nadchnu, šup dostanu přes prsty. Můžu napsat dalších 10, 20 věcí se kterými to tak bylo.
Ztrácím se, nemám žádný koníček (zájmů by bylo tolik ale kdy je dělat), protože na ně není bezdětný volný čas, nemám žádnou perspektivu, protože musím fungovat doma a děti (hlavně to nejmenší) mám na krku 24hod denně. Není kdo by pohlídal, snad sousedka, když 1× za 3týdny potřebuji nutně na úřad nebo k dr. Nikoho na hlídání nezaplatím, tolik financí zase nemáme. Poslední akce s podnikáním mě totálně usadila a vzala i poslední chuť něco dělat a změnit.
Mám na vybranou asi jen jedno…sednout si na zadek a tupě zírat. Přebalit, uvařit, nakoupit, uklidit…a jen čumět a nic nechtít…
Jsem fakt naštvaná na sebe a na svůj život… vím, že můžu být šťastná, mám tři zdravé děti, manžela, ale prostě se ztrácím.