Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Bydlení s partnerovou rodinou
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
17.2.26 11:41
Chodíte spolu jenom rok. Přestěhováním k němu, do domu jeho rodičů „získáš“ trvalý dohled nad tím, jak žijete, co děláte, za co utrácíte, nebudeš si moci udělat byt nebo zahradu po svém, budeš pořád na návštěvě. Bydlení tohoto typu už zbořilo hodně vztahů. Tady netaháš za delší konec provazu.No a nikdo se Tě na Tvůj názor neptá. Budeš nešťastná, v defenzívě, bude to přesilovka partnera + jeho rodičů. Svatbu asi jen tak neplánujete, dítě doufám také ne, jsi svobodná s vlastním zázemím. Do cizího bych nešla a zvážila, zda Ti tento zásadní ústupek zlepší život a zda je ten současný chlapík to, kvůli kterému cheš vše obětovat, ten pravý.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.26 11:44
Já ti rozumím. Oni teď ti lidi píšou, že „problém existuje jen ve tvé hlavě ", jenže až ten problém bude, tak zas zas budou psát "to sis měla rozmyslet dřív “.
Já bych do toho nešla, riziko je příliš velké a partner nepříliš ochotný se nad nimi tebou zamyslet.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.26 11:46
Já tě chápu, ale zase ruku na srdce - on ti může teď v dobré víře něco slíbit, ale co bude nebo nebude za pár let neví nikdo. A může se stát, že změní názor nebo že se na něco bude dívat jinak. Ty teď řešíš něco, co neumíš v případné budoucnosti ovlivnit.
A ano, pokud už teď vidíš problém tam kde není, je to opravdu ke zvážení, zda se k sobě jako partneři hodíte a to teď nemyslím nijak zle.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.26 12:07
Podle všeho to vypadá, že partner je zabetonovaný na místě (dům, rodiče, práce, pes…). Nesnaží se ani zamyslet nad tvým pohledem na věc. Prostě ber nebo nech být. Já bych asi nebrala. Nebo je to opravdu tak miliónový chlap, že bys lepšího na světě nenašla? Ten by ale připustil diskuzi na téma co by kdyby, když by viděl, že tě to fakt trápí. Měl by na prvním místě spokojenost své ženy/rodiny a obětoval by kvůli tomu i finance za nový dům/byt. Ale chápu i jeho, protože z jeho pohledu není co řešit, on je spokojený a nějaké trable jsou zatím imaginární a chlapi tohle většinou neřeší…a hlavně on by ty trable v budoucnu měl tak maximálně s tebou. Prostě tenhle vztah si ještě pořádně rozmysli. A hlavně si nepořizuj mimíska!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.2.26 12:14
Za žádnou se nevzdávej vlastního bydlení – nikdy!!! Nechej si to ve svém vlastnictví, ani to na nikoho nepřepisuj či nedělej „napůl“ apod., kdyby tě někdo někdy k tomu přemlouval nebo navrhoval, že „to tak bude lepší“ apod.
Je to tvoje vlastní nemovitost. Bydli s partnerem v domě u jeho rodičů, tak jak to máte teď, ale nechej si svůj byt pro všechny případy – třeba ho pronajímej. Ale nechej si ho ve svém vlastnictví!!
Abys nedopadla jako já – dům byl napsaný jenom na manžela (dostal ho darem před svatbou), a já bez jakékoliv možnosti někam odejit. Nikdo se o to tenkrát nezajímal, ani nepadly nějaké jiné varianty bydlení. Prostě se nějak „automaticky“ předpokládalo, že budeme bydlet u něj, kde mi nepatřila ani klika od dveří. Manžel se ani tenkrát neptal na mj názor – nic prostě a já trubka hloupá se vším souhlasila, protože jsem si myslela, že on to všechno myslí a ví nejlíp. To, že se takhle ocitnu v pasti, mi vůbec nedošlo. A taky zaláskovaná s růžovýma brýlema, že to bude nadosmrti….
A teď střih po 20ti letech – manžel násilník, alkoholik, vyhazoval z domu mě i děti, já neměla vůbec kam jít = proto si nechej svůj vlastní byt!! Oháněl se tím, že je to „jenom jeho a my můžeme vypadnout“ apod….nepřeju to nikomu zažít. Ty konce byly fakt zdrcující a taky hodně smutný…oproti tomu, s jakým elánem do toho člověk šel
- Citovat
- Upravit
17.2.26 12:19
@IvyTivy píše: Více
Máš ohromnou výhodu, že máš ten byt. V případě rozchodu máš kam jít.
Zatím problémy nejsou, tak je zbytečně nevytvářej. Sama jsi psala, že jsi počítala s tím že půjdeš ty k němu, a teď ti vadí že se tě nezeptal?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.26 12:21
Jste spolu chvilku … Spolubydlení u něj bych zkusila. Ale neprodávej svůj byt. Pronajmi ho a nech si zadní vrátka.
Osobně si myslím, že se zpět budeš stěhovat velmi brzy. Tohle spolubydlení s tchánovci je pouze cesta do pekel …
Pokud spolu opravdu chcete být, začněte sami a ve svém společném bydlení. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.26 12:24
Zakladatelko, ty ses dřív přizpůsobila, než jsi přemýšlela. Teď, když opadla prvotní zamilovanost, dodatečně zvažuješ, zda to byl optimální krok.
Ve svém věku a se svými zkušenostmi je tohle to poslední, co bych udělala. Jít z místa, kde jsem svou paní někam, kde mi nic nepatří a vždycky budu v té podřízené roli.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.26 12:28
Děkuju všem za názor.
Svůj byt si určitě nechám, vidím i to plus, že mi vznikne pasivní příjem (ačkoliv to vnímám furt jako svůj byteček a někoho cizího tam nechci, ale to je to nejmenší).
A ano, problémy můžou být jenom imaginární, může mi teď naslibovat hory doly a pak změnit názor, ale pocit té budoucí pasti mě děsí.
Nikdy to tu nebude mé, budu tu vždy jenom nájemník, kdyby se něco stalo, budu to já, kdo vezme děti a bude muset jít.
Vím, že si tu budu moct udělat v bytě vše podle sebe, vím, že ta situace je výhodnější i v tom, že partner je vlastník a není to taková ta situace - mladí buďte vděční, díky nám máte, kde bydlet. Ale ten pocit, že odcházím z bezpečí svého do něčeho, kde vlastně riskuju a musím doufat, že to dobře dopadne…
Zkrátka mi přijde, že obětuju hodně a chtěla bych víc cítit podporu a porozumění.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
17.2.26 12:34
@IvyTivy píše: Více
já tě naprosto chápu.
Jsi dobrá a obdivuju tě, že si uvědomuješ ten risk.
Já byla o hodně mladší než ty teda, takže mi vůbec nic nedocházelo a taky se o to tenkrát nikdo nezajímal…bohužel.
Pamatuju si, že vůbec nepadly žádné varianty bydlení a jak ty říkáš - žádná podpora a porozumění. I přes to všechno to ze začátku a to dokonce hodně dlouho vypadalo velice ideálně…aspoň že tak, ale ty konce byly strašný, nepřeju nikomu. A já neměla absolutně kam jít - i s dětma
- Citovat
- Upravit
17.2.26 12:41
@IvyTivy píše: Více
No děti jen tak právě nevezmeš pokud s tím nebude on souhlasit.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.26 12:44
@Liberalissima píše: Více
Přesně tak. Ty problémy totiž často přijdou až s dětmi. A klidně ty samé, co teď zakladatelce říkají, jak řeší neexistující problémy, by ji za 3 roky peskovaly, že si to nerozmyslela dřív 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.26 13:03
Právě. Bydlet tu navždy ve dvou, asi bych se tak nebála, ale s dětma je to úplně jiná písnička. Budou jiné problémy, nebudu tak splachovací, protože u sebe člověk mávne rukou, ale u dětí budete bojovat za jejich zájem. Nyní, když mě to bude hodně štvát, tak se prostě sbalím a jdu zpět do svého, s dětma to tak jednoduché není že jo.
Jasně, můžu teď vymyslet spousta černých scénářů, i takových, které se můžou stát i kdybychom měli společnou hypotéku, ale tady je těch rizik zkrátka více. O rodině se právě hodně bavíme, proto to tak hrotim asi. Navíc mi není dvacet, abych si pět let někde mohla něco zkoušet a pak se rozhodnout.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.2.26 13:51
@IvyTivy píše: Více
a v jaké pasti jsi ty? 
svůj byt bez hypo můžeš pronajímat a peníze investovat- Zatím co on si bude splácet svoje hypo…máš pocit, že v pasti jsi ty?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
