Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@KimL a ty si myslíš, že to, že sis něco „vymrnčela“, byla tvoje chyba? No nevím, jestli zrovna tvá matka nebyla ta dospělá, co neměla ustupovat.
MNě moje teta tvrdí, že jsem byla „zlé děcko“, prý když jsem byla v peřince, tak jsem často brečela
pak dětská doktorka zjistila, že máti nemá mléko na kojení.
To si jako sama pamatuješ, že sji byla takové dítě, nebo ti to někdo řekl?
@PaníBovaryová Pamatuju, i mi to říkala mamka a další příbuzní. Teď když přijedu na návštěvu, tak jde radši do hospody
. Často mi říkala, jak nepůjdeme tam či tam nebo nebude to a to, že jí není dobře, nemá peníze atd., ale nakonec jsem si to většinou vybrečela. Myslím, teď zpětně, že to bylo z nudy a taky z nějaké touhy s ní být aspoň trochu v kontaktu (jinak jsme se nikdy moc nebavily). Ale dělala jsem dost špatné věci i mimo domov, kromě klasických rošťáren, které dělá každé dítě, tak jsem třeba utopila kotě - omylem samozřejmě (učila jsem ho plavat)
. Bylo mi tak 10, ani ne. Nepamatuju si na to, ale rodina to doteď bere jako „vtipnou historku“. ![]()
Dneska jsem úplně jiná, ale tohle mě štve. Prostě takové děsné děcko.
@KimL asi tezko budes zla, kdyz te to trapi. Zli lide mivaji pocit, ze jsou bohove a nikdo jim. Jc nemuze vytknout. Myslim, ze mas jeste hoooodne casu sve domnele hrichy odcinit. at se ti dari ![]()
@KimL Někde jsem četla, že děti nejvíc zlobí, když si vynucují pozornost a přízeň rodičů, kteří se jim dostatečně nevěnují.
Třeba to vůbec nebyla tvoje vina, jen jsi chtěla, aby byla tvoje mamka co nejvíce s tebou a věnovala se ti.
Cítím v pozadí nějaký problém ze strany rodičů v dávání lásky, pocitu bezpečí a pozornosti.
Nezazlívej si to.
A s tím kotětem - je to sice hrozné co se stalo, ale byla si dítě a nezabila si ho schválně.
@KimL spis bych řekla, ze jsi byla fakt nestastne dite.Mam znamou, taky vypravi co vse její dcera dělala kdyz byla mala, i dcera rika, ze si s ni mama užila, ale jsou ted nejlepší kamarádky. Mama pokud ma dite rada přece ho vzdy rada vidí, rada je s nim.
I ty tvoje vety:rikala ze nepujdeme tam a tam, protože… na me působí spis jako ze te chtěla naštvat nebo ze to byla jen výmluva.
Ty se nad tím trapis, přitom mama si s tebou nevěděla rady, protože asi nebyla nadsena matka a ted se snaží to hodit na tebe. A co říkají příbuzní? Ti viděli jen co jim matka řekla, na pocity dítěte se často nikdo neptá a do rodiny nikdo nevidi.
@quinsley @jita22 Možná na tom něco bude. Když jsem byla na prázdninách u nějakých příbuzných, tak tam jsem nikdy nezlobila - naopak pomáhala a tak a mám na tyhle časy nejlepší vzpomínky. Mamka se mnou prakticky mluvila jen o svých starostech (zdravotní gyn. problémy, její vztahy, jaká jsem chudinka, že mám tak zlého otce, že zase neposlal alimenty, takže máme málo peněz atd.). Tohle mi hodně vadilo, takže možná z toho důvodu? Ta pozornost + abychom řešily i něco „normálního“?
@KimL mama s tebou jednala jako s partnerem, kterého nemela. Zatizila te svými starostmi a zároveň ti nedala pevne hranice. Nazyvala te chudinkou a nepřímo te obvinovala za to ze mate malo peněz. Porad si myslíš, ze jsi ty byla ta špatná a ze je to tvoje vina?
@KimL píše:
@quinsley @jita22 Možná na tom něco bude. Když jsem byla na prázdninách u nějakých příbuzných, tak tam jsem nikdy nezlobila - naopak pomáhala a tak a mám na tyhle časy nejlepší vzpomínky. Mamka se mnou prakticky mluvila jen o svých starostech (zdravotní gyn. problémy, její vztahy, jaká jsem chudinka, že mám tak zlého otce, že zase neposlal alimenty, takže máme málo peněz atd.). Tohle mi hodně vadilo, takže možná z toho důvodu? Ta pozornost + abychom řešily i něco „normálního“?
Jestli už jsi dospělá, tak za dětstvím udělej tlustou čáru a začni znovu s čistým štítem.
Najdi s psychologickou pomoc. To, jak ses chovala v dětství, bylo zrcadlo Tvé mámě, která ho nepochopila. Byla jsi dítě a děti mají právo se chovat blbě, protože jsou to děti a teprve se učí chovat správně. Každý má právo dělat chyby a chybami se člověk učí.
Tvoje máma taky leccos zkazila a nejspíš si nic nevyčítá. Žij si svůj život a co bylo, to bylo. Tenkrát jsi dělala, co Ti připadalo správné. A teď zas budeš dělat to, co Ti připadá správné.
Hlavě se sebou něco dělej, jinak Ti ne úplně dobré dětství bude kazit dospělý život až do smrti. Myslím to dobře
.
@jita22 @Kobea Díky, já už mám právě tak nějak jasno, co se týče teď už dospělého života. Akorát trochu asi věřím na nějakou tu karmu a říkám si, jestli se mi to jednou nevrátí. Tak jsem spíš chtěla vědět, jestli je tu na tom třeba někdo stejně, ale asi ne (nebo to nenapíše). Každopádně to můžete brát i tak, že ne vše je ztracené, a i ze „spratka“ může vyrůst slušn člověk ![]()
@KimL píše:
@jita22 @Kobea Díky, já už mám právě tak nějak jasno, co se týče teď už dospělého života. Akorát trochu asi věřím na nějakou tu karmu a říkám si, jestli se mi to jednou nevrátí. Tak jsem spíš chtěla vědět, jestli je tu na tom třeba někdo stejně, ale asi ne (nebo to nenapíše). Každopádně to můžete brát i tak, že ne vše je ztracené, a i ze „spratka“ může vyrůst slušn člověk
@KimL píše:
@jita22 @Kobea Díky, já už mám právě tak nějak jasno, co se týče teď už dospělého života. Akorát trochu asi věřím na nějakou tu karmu a říkám si, jestli se mi to jednou nevrátí. Tak jsem spíš chtěla vědět, jestli je tu na tom třeba někdo stejně, ale asi ne (nebo to nenapíše). Každopádně to můžete brát i tak, že ne vše je ztracené, a i ze „spratka“ může vyrůst slušn člověk
Já o karmě nic nevím. Rovnám si život jinak.
Pokud budeš věřit tomu, že se Ti všechno z dětství vrátí ve zlém, tak se Ti to vrátí. To je zákon Univerza, Vesmíru nebo něčeho, čeho chceš.
Pokud si připustíš, že jsi zkrátka jednala, jak jsi jednala (a tenkrát jsi nemohla jinak), pokud si to odpustíš a přestaneš se v tom vrtat, tak není třeba se obávat toho, že se Ti to vrátí.
Je hodně lidí, kteří byli jako děti na zabití a jsou z nich slušní a výborní lidé. A zrovna tak je dost dětských slušňáků, kteří skončili na šikmé ploše. Takhle se to vůbec nedá brát.