Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Byla jsem zlé dítě
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
21.10.16 16:20
Ale mama té stejně určitě měla ráda. Tak se jí to snaž vynahradit teď a buď hodná holka.. co víc na to napsat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.10.16 16:32
Víš kolikrát jsem si vyčítala to a ono, jak z dětství, mladí, nebo třeba i teď v dospělosti? Je to ale zbytečné, co bylo, nezmenis, ale co je teď, změnit můžeš. S matkou máte předpokládám dobrý vztah, ne? Pokud ano, tak jí klidně řekni své pocity, že tě to trápí. A ať ti to tolik nepřipomíná..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.10.16 16:38
A nemuze to byt spis tím, ze jsi byla nejak nešťastná? Nevím, jestli je v pořádku, kdyz svému dítěti mama rika ze je/bylo strašné.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.10.16 16:41
@KimL píše:
V nízkém věku jsem byla typ „kam tě posadí, tam tě najdou“, ale pak to byl děs. Nedělala jsem až tak velké průsery, ale byla jsem sobecké, zlé, nepřejícné a prostě příšerné dítě. Neustále jsem si vymrčovala a brečela. Chvíli mě tížilo svědomí, že jsem si něco vymrčela (když jsme měli málo peněz nebo bylo mamce špatně nebo to bylo na úkor někoho jiného), ale dosáhla jsem svého. Přestala jsem až po pubertě. Mamka doteď říká, že jsem jako dítě byla strašná a furt brečela. Máte to taky někdo tak? Pořád mě to tíží
Neboj pánbůh ti to vynahradi na dětech 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.10.16 16:43
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.10.16 16:50
@Šárka91 Vztah máme asi jako paní učitelka a žák nebo dvě kolegyně v práci právě. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.10.16 16:51
Ahoj, zadne dite neni idealni. Bylas dite. Rodice za tve chovani nesou stejny dil viny. Kdyby byli dusledni a parkrat hned zezacatku řekli ne, nemela bys pak uz duvod si to vyrvavat (proc bys to delala, kdyby bylo jasne, ze to nema účinek 
) takze klid. Ted jsi dospela neneses odpovednost za to, jak te rodice vychovali, ale za to, co s tim nyni udelas. Neni nic lepsiho, neb byt ted takova dcera, jaka si sama prejes. Vztahy nejsou nemenne, dobre se mohou zkazitva spatne napravit
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
21.10.16 17:47
Tady někdo neví co je to zlé dítě.
Syn si hraje s dětma a najednou je třeba kopne, když mu někdo něco veme tak ho praští pěstí do obličeje. Když něco dostane zakázana tak škaredě nadává ( jste nejhorší rodiče, jsem pro Vás jen hadr, furt mi rozkazujete, do té školy už nikdy nepůjdu, dokonce na mě občas vrčí, nic mi nekoupíte, na mobilu můžu hrát jen hodinu…)V první třítě řekl učitelce že je blbá. Neskutečně mě to mrzí, ale prostě někteří lidé jsou zlí svou povahou.
Vychováváme ho úplně stejně jako mladšího a ten je přátelský, hodný, milý…
- Citovat
- Upravit
21.10.16 17:53
Anonym: zlá právě nejsem, ale taky jsem byla ošklivá k ostatním a hysterická. Ne, že bych přímo fyzicky někoho šikanovala (na to jsem byla srab). Poznámku „drzá“ jsem dostala mnohokrát. Když jsme s kamarádkou hlídaly jejího mladšího bratra, tak jsme ho učily sprostá slova a tak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.10.16 18:25
@jita22 píše:
A nemuze to byt spis tím, ze jsi byla nejak nešťastná? Nevím, jestli je v pořádku, kdyz svému dítěti mama rika ze je/bylo strašné.
taky mi přijde. Moje máma říká, že jsem byla zlatá a hodná (a přitom si taky musela škubat vlasy) 
Ale tak mi to přijde v pořádku. Na hlouposti se zapomene a člověk si má pamatovat to dobré 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.10.16 18:40
Asi to budeš muset překousnout, no. Moje máti mi říkala to samé, že jsem byla děsně uřvaná holčička, všechno muselo být po mém a že mi ustupovali. Věta, kterou mám osobně nejradši, zní „Když jsi byla mimino a bylas v postýlce, pořád jsi řvala a řvala, asi jsi tam nechtěla být sama nebo ses sama bála nebo nevím. Vydržela jsi řvát i víc jak hodinu.“ No řekni, není to opravdová perla? 
Proto si já se svými dětmi chodím lehnout, když potřebují, klidně každý den, je mi to fuk. Aby se necítily samy…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.10.16 18:40
Mrzelo by mě to a asi bych se snažila jí to vynahradit. Já byla trochu na pěst v pubertě, ale zase bych neřekla, že nějak výjimečně, asi takový puberťácký průměr a i tak mě to mrzelo a mrzí mě to pořád, když si na to vzpomenu. Přitom mamka by mi nikdy neřekla, že jsem byla strašné dítě, ani mi nikdy nedala najevo, že bych jí fakt dala nějak zabrat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
V nízkém věku jsem byla typ „kam tě posadí, tam tě najdou“, ale pak to byl děs. Nedělala jsem až tak velké průsery, ale byla jsem sobecké, zlé, nepřejícné a prostě příšerné dítě. Neustále jsem si vymrčovala a brečela. Chvíli mě tížilo svědomí, že jsem si něco vymrčela (když jsme měli málo peněz nebo bylo mamce špatně nebo to bylo na úkor někoho jiného), ale dosáhla jsem svého. Přestala jsem až po pubertě
. Mamka doteď říká, že jsem jako dítě byla strašná a furt brečela. Máte to taky někdo tak? Pořád mě to tíží 
