Chce někdo ženu s dětmi?

  • Fotoalbum (0)
  • Sledovat e-mailem
  • Přidat k oblíbeným
  • Zapnout podpisy
  • Hledání v tématu
Anonymní
3.9.16 07:40

Chce někdo ženu s dětmi?

Ahoj všem, ráda bych znala názor rozvedených maminek…jaká je teď situace na „trhu“ :roll: Bohužel téměř po dekádě vztahu se u nás smráká a vypadá to na rozvod. Šancí o nápravu už bylo dost a mě takto přežívat už nebaví. Mám ale strach, (asi jako všechny), co bude pak. Manžel se mi vysmívá, kdo prý o mě bude stát se dvěma dětmi. Zajímalo by mě, jak jste na tom vy, maminky po rozvodech. Opravdu je takový problém si najít mužského? Když zjistí, že máte děti, bývá to velký problém? Troskotají na tom vaše další vztahy? Máme šanci být ještě někdy šťastnou „rodinou“? Je mi 28, troufnu si říct, že jsem celkem pohledná, vš mám (tak snad i celkem intelektově na úrovni), extrovertní povahy s mnoha zájmy a koníčky…ale děti jsou maličké, takže jsem na RD, a pokud k rozvodu dojde, bude to finanční peklo :roll: Pořád si říkám, co bude..Podařilo se vám (případně za jak dlouho) si najít nový vztah? (myslím opravdu vážný a trvalý - např. že jste se vzali či s vámi žije a děti má jako vlastní) Děkuji, poslední dobou toho řeším vážně hodně :?

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
6611
3.9.16 07:44

Tak jako první problém vidím to že se sdvěma dětma a bez peněz nikam moc nedostaneš a to že tě nikdo s dětma nebude chtít říká skoro každej chlap před rozvodem.
A bohužel spousta mamin co jsem je znal si na truc narazily prvního debila co potkaly, jen aby tomu svému ukázaly.

Příspěvek upraven 03.09.16 v 07:45

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
35711
3.9.16 07:44

No a manžel se nebojí kdo bude chtít chlapa s dvouma dětma? :nevim:
Radši bych byla sama než s nějakým z nouze. Ale ve svém okolí mám dost ženských, co mají nové partnery, snad žádná nezůstala sama.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
29350
3.9.16 07:46

To, co dělá manžel, je asi celkem běžné v takové situaci… hrdina tě krásně zastrašuje, aby ti srazil sebevědomí a zmanipuloval tě… toho si nevšímej, jen kecá…

Rozvod byl to nejlepší, co jsem v životě udělala… nyní mám toho nejlepšího chlapa na světě, k mým dvěma dětem z prvního manželství jsme si pořídili další dvě… jsme spolu už dvanáct let…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
3.9.16 07:49

@jakanas @pikola no to je snad samozřejmé, že bych raději byla sama, než s nějakým „problematickým kusem“ navíc hledání je o to obtížnější, když člověk uvažuje nejen nad tím, že hledá partnera, ale i potenciálního „otce“ pro děti :( i když jejich současný o ně rozhodně pečovat chce..

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
3.9.16 07:50

No tak nevim, jaky bych musela mit iq, abych si hned hledala prvního deb..jak bylo psano..Nicmene muzu ti popsat svoji situaci. Odchod od partnera, ctyri roky sama s dětmi, nikoho jsem nehledala, nemela jsem na to cas ani chut, věnovala jsem se detem a sobe.Pak to prislo, tak nejak prirozene, samo.. jsme spolu 4 roky a cekame miminko. Deti se moc tesi, chlap taky.Jsme rodina.

Takze tim chci rict, nikam se nezen..nikoho nehledej. Zamer se ted na sebe a deti. Nerikam, ze to budes mit jednoduche jako svobodna matka, nebudes, ale co te nezabije.. hodne stesti

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
3.9.16 07:52

@Regina Hero já bych se taky nebránila mít další děti (samozřejmě rozhodně ne hned..jen říkám, že to nemusí být nutně konečná…pokud by byl nový partner výdělečně činný - jakože já dosahuji platu v čr celkem průměěrného)…kde jsi toho nového mužského sehnala? já jen, kde se takové „exempláře“ motají :mrgreen:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
3.9.16 07:53
@Anonymní píše:
No tak nevim, jaky bych musela mit iq, abych si hned hledala prvního deb..jak bylo psano..Nicmene muzu ti popsat svoji situaci. Odchod od partnera, ctyri roky sama s dětmi, nikoho jsem nehledala, nemela jsem na to cas ani chut, věnovala jsem se detem a sobe.Pak to prislo, tak nejak prirozene, samo.. jsme spolu 4 roky a cekame miminko. Deti se moc tesi, chlap taky.Jsme rodina.Takze tim chci rict, nikam se nezen..nikoho nehledej. Zamer se ted na sebe a deti. Nerikam, ze to budes mit jednoduche jako svobodna matka, nebudes, ale co te nezabije.. hodne stesti

a tvoje děti mu říkají tati?

  • Citovat
  • Upravit
29350
3.9.16 07:59
@Anonymní píše:
@Regina Hero já bych se taky nebránila mít další děti (samozřejmě rozhodně ne hned..jen říkám, že to nemusí být nutně konečná…pokud by byl nový partner výdělečně činný - jakože já dosahuji platu v čr celkem průměěrného)…kde jsi toho nového mužského sehnala? já jen, kde se takové „exempláře“ motají :mrgreen:

na táboře… teda dalo by se říct „v práci“… jezdila jsem tenkrát na tábory jako hospodářka, děti jezdily se mnou… takže je viděl hned… včetně psa, ani to ho neodradilo… on tam přijel na návštěvu na táborák jako bývalý vedoucí… jo, byl to fajn tábor… ;)
Jo a nikoho jsem nehledala, po jakési marné snaze jsem hledání vzdala, protože to, co se nabízelo, byly spíš karikatury chlapa… takže jsem si řekla, že na to kašlu, stejně jsem měla sebevědomí díky ex docela na nule… a našla jsem ho v okamžiku, kdy jsem se rozhodla, že nikdy už žádného chlapa nechci ani vidět a že budu sama jen s dětmi… :D

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
10185
3.9.16 08:02

Dej tomu čas. Já ovdověla ve 27 letech, dvě dcery, tehdy 3 a 6 let. Tak ti roky jsem na jiného chlapa neměla ani pomyšlení, pak už jsem si to představit dovedla. Ale příležitostí moc nebylo. Postupně jsem měla tři velmi krátké známosti (nenazývám to vztahy, nežili jsme spolu, poměrně záhy v horizontu pár týdnů, jsem poznala, že to není to pravé) - z prvního se vyklubal alkoholik, z druhého samolibý lakomec (nepozval mě ani na kafe, všechno si vždyky nechal vysázet od posledního haléře), třetí byl takový nějaký podivný týpek, suchar přehnaně zaměřený na zdravou výživu a když jsem ho pozvala na návštěvu, klekal si v obýváku na zem, šťoural z koberce smetíčka a zkoumal jejich původ… Takže všechny tyhle vztahy šly do kopru dřív, než vlastně začaly. Pak jsem poznala svého současného muže, normálníchlap, který prošel těžkým rozvodem, ale už z toho byl oklepaný. Moc toužil po normální rodině. Dcerám tehdy bylo už 14 a 11, seznámení s nimi proběhlo na pouti, kde jsme se všichni odvázali a prolomily se počáteční bariéry a ostych mezi přítelem a dcerami… bere je jako své, ony jeho taky. Společně jsme je „dovychovali“ a vypustili do života, dnes jsme spolu skoro dvacet let, máme už vnučku a vztahy jsou naprosto skvělé. Vnučka je s dědou největší kámoš a nikoho by nenapadlo, že není její biologický dědeček.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1883
3.9.16 08:02

Do situace nevidím, ale 28, VŠ, dvě děti, pracovala si někdy vůbec?

Protože než partnera, hledáš spíš živitele. :roll:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
3.9.16 08:02
@Anonymní píše:
a tvoje děti mu říkají tati?

Starsi spise jmenem, ale mladsi tati ;) Vyber byl na nich. Kazdopadne fungujem jako klasicka rodina. Musim ale dodat, ze bio. otec nemá o deti zajem.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
3.9.16 08:05
@Regina Hero píše:
na táboře… teda dalo by se říct „v práci“… jezdila jsem tenkrát na tábory jako hospodářka, děti jezdily se mnou… takže je viděl hned… včetně psa, ani to ho neodradilo… on tam přijel na návštěvu na táborák jako bývalý vedoucí… jo, byl to fajn tábor… ;)
Jo a nikoho jsem nehledala, po jakési marné snaze jsem hledání vzdala, protože to, co se nabízelo, byly spíš karikatury chlapa… takže jsem si řekla, že na to kašlu, stejně jsem měla sebevědomí díky ex docela na nule… a našla jsem ho v okamžiku, kdy jsem se rozhodla, že nikdy už žádného chlapa nechci ani vidět a že budu sama jen s dětmi… :D

Taky jsem dělávala tábory :D možná se k tomu ještě vrátím někdy…

Btw. holky je to děsné…žádost podanou nemám, pořád jsem doufala, že se to nějak zbrchá, ale jde to od desíti k pěti. Dost se hádáme, už s ním ani nevydržím spát v jedné místnosti…A protože vstává brzy do práce, tak spí děti se mnou (aby je nebudil). Tu starší začíná už pomalu psychicky nahlodávat. Nechápu, jak je toho schopen, když ji má rád (a já vím, že ji má rád)..ale asi zoufalí lidé dělají zoufalé věci…nebo prostě už nepřemýšlí nad důsledky svých činů…včera se jí ptá: tak kde dneska spinkáš? (odpověděla, že se mnou, měla tam už ustláno) A on na ni: A táta bude zase spát sám??? (přitom dcera spávala sama v pokojíčku ještě nedávno..k sobě jsem ji přesunula před pár dny ale sama v pokoji spávala víc jak rok). TeĎ se v ní snad snaží vzbudit pocit lítosti…chudák dítě, musí se v ní pak mísit velká vlna úzkosti. Nechápu, že mu to stojí za to ji trápit. Opět ale za všechno můžu já (že jsem si ji na noc k sobě vzala…říká tomu „upírání péče“) :zed:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
3.9.16 08:08
@AlphaOmega píše:
Do situace nevidím, ale 28, VŠ, dvě děti, pracovala si někdy vůbec?Protože než partnera, hledáš spíš živitele. :roll:

pracovala jsem po vš 3 roky, svatba byla po vš (žili jsme spolu už za studií), děti po svatbě..taková ta konzervativní klasika… :kytka:

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
3.9.16 08:09
@AlphaOmega píše:
Do situace nevidím, ale 28, VŠ, dvě děti, pracovala si někdy vůbec?Protože než partnera, hledáš spíš živitele. :roll:

pokud ti nesedí počty, děti mám blízko sebe..jo a práce mě moc baví, částečně dělám i při rd, ale opravdu jen částečně..

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová