Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Chci opustit rodinu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
13.10.22 10:00
@Jazmine píše: Že ne? A číst umíš? Tak cituji „…To, že bude otci posílat nějaké peníze rozhodně tomu chlapci nezajistí péči, kterou od zakladatelky potřebuje…“
Klíčové slovo OD ZAKLADATELKY. Tu mu ale zakladatelka evidentně není schopna zajistit
Asi teda neumím číst. Klíčové slovo vidím, ale pořád mi z toho nevyplývá, že by říkala, že s ním musí zůstat. Čtu v tom, že alimenty nestačí a že i péči, kterou mu teď dává ona by měla zajistit někým jiným, protože pouhé peníze jsou k ničemu, protože odchází pečující osoba a ne člověk, který tu rodinu živí.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.10.22 10:00
@utopia ale jak říkám, někdo se postará. Je jedno, zda rodina, otec, či OSPOD.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ledová káva
13.10.22 10:02
@Jazmine píše: Že ne? A číst umíš? Tak cituji „…To, že bude otci posílat nějaké peníze rozhodně tomu chlapci nezajistí péči, kterou od zakladatelky potřebuje…“
Klíčové slovo OD ZAKLADATELKY. Tu mu ale zakladatelka evidentně není schopna zajistit
A co je na té mé větě špatně? To, že mu ji není schopná zajistit, neznamená, že to dítě to nepotřebuje, to zaprvé. Takže by mu to měla zajistit a ne ze dne na den utéct a „ať si s ním otec dělá, co chce“, jak psala, ne tedy doslovně. Já nemluvím o citech, ale o péči o dítě a o zodpovědnosti. A zadruhé, ona se o něj až doteď starala, dokonce na to byla sama, takže tu péči mu na určité úrovni je schopná zajistit a velice pravděpodobně lépe, než otec, který se o něj doteď nestaral.
- Citovat
- Upravit
13.10.22 10:12
@Fiveone píše:
To jsou dva extrémy, normální člověk uvažuje a řeší to. Neřešila to jako těhotná a nechala se ukecat.To člověk pochopí. Nenechala dítě v porodnici, to taky ještě člověk pochopí. Ale do háje, když tomu dítěti byl třeba rok a půl, tak musela vidět, že rodina na sliby kašle, že chlap nefunguje a ona dítě nechce, tak měla v té době už vymyslet řešení. Promluvit si s chlapem zda dítě zvládne sám, když ne, tak ho dát do pěstounské péče. V roce a půl by mělo i vyšší šanci najít novou rodinu. Pětileté moc lidí už nechce. Už to neni jen o ní.5 let nesnáší své dítě. Proč bych jí měla litovat, když určitě rodina nepřestala fungovat co se týče hlídání apod. před půl rokem.Ta ani pořádně nezačala a ona myslí na sebe, jak si zařídit život. Místo toho, aby přemýšlela nad dítětem, kterému taky sebrala šance na lepší život. Nedala ho k adopci, neni ani v pěstounské péči. Je mi líto toho dítěte. Ani si nepřipustila, že problém je v ní a hází to na okolí. Ale ona je ten, kdo nemiluje své dítě a nic s tím nedělá. Ona nešla na terapii. Házet to jen na okolí, že oni mě donutili si dítě nechat kvůli nějaké pověsti je dětinské. A člověk to pochopí ještě v tom potratu či porodnici, ale viděla, že všichni jen slibovali a nezvedla se a nedala dítě do babyboxu či nešla na ospod. A copak si o ní bude myslet někdo něco lepšího, když teď uteče? Nebude, bude to ještě horší. Dospělost je v tom, když člověk je schopný převzít zodpovědnost za svá rozhodnutí. Co je dospělého na tom, když najedou uteče od pětiletého dítěte jen proto, že to nebyla schopná řešit dřív. Dřív utíkala od řešení kvůli jiným a teď kvůli sobě. Ani v jednom případě nešlo o to dítě.
V tom je podle mě ten klíč. Přijmout plnou zodpovědnost a nevymlouvat se na druhé. Já jsem si dítě nechala, nechala jsem za sebe rozhodnout jiné, což byla také moje zodpovědnost a teď je moje zodpovědnost zajistit dítěti alternativní péči a nespoléhat, že to za mě někdo vyřeší, až najednou zmizím. Já se rozhodla, z různých důvodu to 5 let neřešit, nechat to zajít takto daleko, tak teď to musím už efektivně vyřešit a ne to zase hodit na někoho jiného.
A radši opakuji, nemusí s ním být, pokud s ním být nechce. Ale zajistit mu náhradní péči by snad mohla. Když jdou děti do náhradní péče, která je domluvená (druhý rodič, prarodiče, širší rodina, pěstouni, ústavka), tak je to šok. Ale když nemají ani domluvenou tu náhradní péči a řeší se to za běhu, tak je to mnohem horší. To už je ale o základní lidské slušnosti, jestli se člověk prostě jen vypaří, nebo jestli si dá tu práci s tím, aby toho druhého nenechal ve vzduchoprázdnu. Sama píše, že je okolo syna vše na ní. To by pro mě byla dostatečná motivace pro to, abych zajistila, že se o něj postará někdo jiný.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ledová káva
13.10.22 10:14
@Jazmine píše:
Vidíš si do pusy? Ona ho chce opustit. Víš co se po čase děje v hlavě člověka, který dítě nemiluje a má toho tzv. dost? Víš co znamená ublížit v afektu?? Čteš někdy media?? Ano, takhle dopadají matky, co jsou společensky nucené se o dítě starat. Ano, nafackuj si. Protože napsat, že by měla u dítěte zůstat ženská co dítě nemiluje a vyloženě nechce je pro dítě daleko horší, než aby takovouto „matku“ dítě nemělo. Moje kamarádka takhle vyrůstala s tetou. Do dneška lituje, že se svojí „matkou“ musela žít dlouhých 6 let. Tolik k tvému povinnému starání.
Přestaň na mě útočit. Já jsem to pochopila, že se mnou nesouhlasíš. Já tě chápu v tom, že žít s někým, kdo dítě například týrá, nebo ho dokonce ohrožuje na životě v afektu, je horší, než toho rodiče nemít. Já se spíš snažím říct, že to, že matka k dítěti nic necítí, ji nezbavuje rodičovské zodpovědnosti. Mě přijde hodně špatně, aby se zakladatelka ze dne na den zvedla a odešla, chápeš? Kdybys četla to, co jsem psala dřív, psala jsem, že mi to přijde jako špatné řešení a že hodně lidí tu navrhovalo rozumnější a méně radikální řešení a ne, že mu ze dne na den zmizí ze života a ani se nepostará, co s ním potom bude a kdo mu ty všechny potřeby zajistí. A taky jsem zakladatelce psala, ať to určitě řeší. Já jsem nepsala, ať to nechá tak, jak to je a ať se to v ní dál hromadí jako v papiňáku. A z pohledu toho dítěte to bohužel tak je, že když o ni přijde, přijde o nejbližšího člověka.
- Citovat
- Upravit
13.10.22 10:16
Co asi vyroste z dítěte, kterému matka neprovuje žádné city, nedává mu žádnou lásku, nesnáší ho, jen mu dá automaticky jídlo, atd.? Vyroste z něj člověk bez špetky empatie, bez emocí a lásky, prostě robot.
Není na čase to změnit, dokud je dítě ještě malé a je tvárné? Nezaslouží si být zahrnuto láskou, byť v rodině opatrovníků, či adoptivních rodičů? Kamarádka si vzala do opatrovnictví 6 leté dítě, navíc týrané.
Ano, otec se do teď nestaral, což ale třeba neznamená, že ho nemá rád, jen prostě třeba pracoval a po odchodu matky by třeba změnil svůj způsob života a synovi by se ve všem třeba přizpůsobil. Nemusí to být všechno hned negativní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Ledová káva
13.10.22 10:17
@Bytsamsebou píše:
@utopia ale jak říkám, někdo se postará. Je jedno, zda rodina, otec, či OSPOD.
To rozhodně není jedno, tomu dítěti to určitě není jedno.
- Citovat
- Upravit
13.10.22 10:17
@Jazmine píše:
Vidíš si do pusy? Ona ho chce opustit. Víš co se po čase děje v hlavě člověka, který dítě nemiluje a má toho tzv. dost? Víš co znamená ublížit v afektu?? Čteš někdy media?? Ano, takhle dopadají matky, co jsou společensky nucené se o dítě starat. Ano, nafackuj si. Protože napsat, že by měla u dítěte zůstat ženská co dítě nemiluje a vyloženě nechce je pro dítě daleko horší, než aby takovouto „matku“ dítě nemělo. Moje kamarádka takhle vyrůstala s tetou. Do dneška lituje, že se svojí „matkou“ musela žít dlouhých 6 let. Tolik k tvému povinnému starání.
Ale ona opravdu nikde nenapsala, že s ním zakladatelka musí zůstat a že se o něj musí starat. Napsala, že pouhé alimenty nestačí, že je potřeba zajistit i péči, kterou doteď poskytovala jen ona. Za tohle facky rozdávej spíš sobě. Čteš tam něco, co tam není.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.10.22 10:19
@Bytsamsebou píše:
@utopia ale jak říkám, někdo se postará. Je jedno, zda rodina, otec, či OSPOD.
Jo, jako to jo. Ale pokud je možnost, aby to bylo připravené a neřešilo se to za běhu a dál to to dítě netraumatizovalo, tak proč toho nevyužít? Proč tu zodpovědnost přehazovat na někoho jiného?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.10.22 10:26
@Bytsamsebou píše:
Co asi vyroste z dítěte, kterému matka neprovuje žádné city, nedává mu žádnou lásku, nesnáší ho, jen mu dá automaticky jídlo, atd.? Vyroste z něj člověk bez špetky empatie, bez emocí a lásky, prostě robot.
Není na čase to změnit, dokud je dítě ještě malé a je tvárné? Nezaslouží si být zahrnuto láskou, byť v rodině opatrovníků, či adoptivních rodičů? Kamarádka si vzala do opatrovnictví 6 leté dítě, navíc týrané.
Ano, otec se do teď nestaral, což ale třeba neznamená, že ho nemá rád, jen prostě třeba pracoval a po odchodu matky by třeba změnil svůj způsob života a synovi by se ve všem třeba přizpůsobil. Nemusí to být všechno hned negativní.
Ale tak ať to s ním probere ne? Ona to nemůže předpokládat, nemůže v to doufat, protože to neví. Tady se furt dokola omílá, jak mu škodí, když ho nemiluje a že by s ním neměla zůstávat. Jak kdyby to tady někdo rozporoval a nutil jí se synem zůstat. Ale o tom tu nepadlo ani slovo. Já nevidím jediného uživatele, který by tu psal, ať se ani nehne, ať se přemůže a kouká s dítětem do jeho 18 let být, když se rozhodla si ho nechat. Naopak, všichni jí schvalují odchod. Já teda tolik pochopení v tak obtížné situaci na jednom místě ještě neviděla. Ano, nemiluje ho, škodí mu, nemusí s ním zůstat, lépe mu bude asi jinde s někým jiným. Ale ať do háje vyřeší teda s kým. To by snad udělat mohla, než se sbalí a odejde. Je to to jediné a poslední, co pro toho kluka může udělat, když je jediná, kdo se o něj stará, kdo o něj pečuje. Domluvit, kdo si ho teda vezme a kdo přebere její roli (otec, prarodiče, OSPOD skrze pěstouny nebo ústavku).
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.10.22 10:28
@Fiveone píše:
To jsou dva extrémy, normální člověk uvažuje a řeší to. Neřešila to jako těhotná a nechala se ukecat.To člověk pochopí. Nenechala dítě v porodnici, to taky ještě člověk pochopí. Ale do háje, když tomu dítěti byl třeba rok a půl, tak musela vidět, že rodina na sliby kašle, že chlap nefunguje a ona dítě nechce, tak měla v té době už vymyslet řešení. Promluvit si s chlapem zda dítě zvládne sám, když ne, tak ho dát do pěstounské péče. V roce a půl by mělo i vyšší šanci najít novou rodinu. Pětileté moc lidí už nechce. Už to neni jen o ní.5 let nesnáší své dítě. Proč bych jí měla litovat, když určitě rodina nepřestala fungovat co se týče hlídání apod. před půl rokem.Ta ani pořádně nezačala a ona myslí na sebe, jak si zařídit život. Místo toho, aby přemýšlela nad dítětem, kterému taky sebrala šance na lepší život. Nedala ho k adopci, neni ani v pěstounské péči. Je mi líto toho dítěte. Ani si nepřipustila, že problém je v ní a hází to na okolí. Ale ona je ten, kdo nemiluje své dítě a nic s tím nedělá. Ona nešla na terapii. Házet to jen na okolí, že oni mě donutili si dítě nechat kvůli nějaké pověsti je dětinské. A člověk to pochopí ještě v tom potratu či porodnici, ale viděla, že všichni jen slibovali a nezvedla se a nedala dítě do babyboxu či nešla na ospod. A copak si o ní bude myslet někdo něco lepšího, když teď uteče? Nebude, bude to ještě horší. Dospělost je v tom, když člověk je schopný převzít zodpovědnost za svá rozhodnutí. Co je dospělého na tom, když najedou uteče od pětiletého dítěte jen proto, že to nebyla schopná řešit dřív. Dřív utíkala od řešení kvůli jiným a teď kvůli sobě. Ani v jednom případě nešlo o to dítě.
Jenže, i kdyby to dřív řešila, tak jí to stejně bude vyčítáno. Ať má dítě rok nebo pět. Však jsou o tom i tady zdejší diskuze, kde matky chtěly odejít od mladších dětí. A dostalo se jim stejných reakcí. Musí přeci za každou cenu zůstat s dítětem, protože dítě je chudák 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.10.22 10:30
@Alexandria Nixia píše:
Jenže, i kdyby to dřív řešila, tak jí to stejně bude vyčítáno. Ať má dítě rok nebo pět. Však jsou o tom i tady zdejší diskuze, kde matky chtěly odejít od mladších dětí. A dostalo se jim stejných reakcí. Musí přeci za každou cenu zůstat s dítětem, protože dítě je chudák
A po pěti letech čekání si pomůže od výčitek? Nepomůže, ale vyřešit to dřív by pomohlo dítěti. Nejde přece jen o ní.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
13.10.22 10:33
Nepročítala jsem celou diskuzi.. Vyjádřila se zakladatelka k řešení, že by šla do práce a zaplatila chůvu? Pro začátek mi to přijde rozumné.. V tomto postoji může být i kus frustrace a vyčerpání.
Když už by to mělo být tak, jak je popsáno (absence mateřského citu), snažila bych se na to hledět racionálně. Dítě si v každém případě ponese následky, to vnímám jako fakt, jde jen o to, jak je co nejvíce zmírnit, potlačit.
Pro dítě je zakladatelka primární pečující osoba, dítě ji jistě miluje, má ji na prvním místě. Toto místo by měl postupně nahradit někdo jiný. Otec? Babička? Každopádně bych vše promyslela, krok za krokem, dala tomu čas. Popisovaný plán „našetřím a uteču“, to je zrůdnost.
Ať je zakladatelka jaká je, podíl zodpovědnosti na tomto stavu má veliký. Už jen tím, že na svět to dítě přivedla, přivedla do podmínek, jaké jsou.
Jen se tak pro sebe ptám.. Když je někdo denně s jiným živým tvorem, je skoro nemožné, aby ho neměl rád. I kdyby to mělo být morče. Je zakladatelka vůbec schopna jakékoliv lásky? Manžela evidentně nemiluje, rodina nefunguje (že by ani jednou nepohlídali její jediné dítě?).. Najde takový člověk v dalším životě štěstí? Nebude to jen další mučivá klec, kde bude přetvářka opět domovem? Terapie tohoto jedince se mi zdá víc než nutná.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
13.10.22 10:33
Tady zakladatelka.
Dojít takhle daleko jsem to nechala, jelikož jsem doufala, že se to prostě časem změní. Ono není moc jednoduché si přiznat, že jste člověk na ho.no a máte v sobě min citu, než pitomá kočka, která o svá koťata pečuje s láskou. Člověk si dává pořád nějaké záchytné body a doufá, že se to zlepší. Protože od dítěte přeci matka nemůže odejít. Včera jsem byla dost vyčerpaná a napsala jsem to hodně radikálně. To ale nemění nic na tom, že plán na útěk se mi v hlavě objevuje poslední rok.
Malý měl tři úrazy, jednou spadnul z gauče a rozsekl si bradu(skákal) podruhý spadl na kole a rozsekl si koleno a jako malý spadl z postele. Žádné týrání se nekonalo. Sama jsem si týráním prošla a tohle prostě nechci. Nevím, proč jsem sem psala, asi to prostě muselo ven. Dostala jsem, co jsem čekala. Mužovi jsem dnes oznámila, ať si vezme 14 dní dovolenou, že odjíždím. Ať si vybere 14 dní nebo na pořád. Dost jsme se pohádali a odjel do práce. Tak nevím, jak to dopadne. Každopádně začnu řešit rozvod a uvidíme. Penize rodině nekradu, jsou to i mé peníze, šetřm z peněz, které vydělávám, ne dostávám. Malý babičky zná, má je rád, tedy aspoň tu od muže, má matka není funkční a od narození syna se spolu téměř nestykame. Tohle bude asi můj poslední příspěvek. Nechci se tu obhajovat, stejně ma většina o mně jasno. Na rodinu jsem se nechtěla vymluvit, jen popsat celý příběh. Vím, že mám za malého zodpovědnost, proto jsem s ním byla celou dobu. Jen už prostě nemůžu.
- Citovat
- Upravit
13.10.22 10:38
@Alexandria Nixia píše:
Jenže, i kdyby to dřív řešila, tak jí to stejně bude vyčítáno. Ať má dítě rok nebo pět. Však jsou o tom i tady zdejší diskuze, kde matky chtěly odejít od mladších dětí. A dostalo se jim stejných reakcí. Musí přeci za každou cenu zůstat s dítětem, protože dítě je chudák
Tady se furt řeší matka a to, že jí to bude vyčítáno. Ano, pravda, bylo by jí to vyčítáno v jakémkoli období, protože na odchod pečující osoby není nikdy vhodná doba Ale zkusme už konečně odhlédnout od výčitek okolí vůči matce. O ty tady vůbec nejde. Sama zakladatelka napsala, že výčitky jsou jí jedno, zvykla si, nechává jí to chladnou. Tady jde o to, že kdyby to udělala dřív, tak by to dítě mělo možná lepší start do nového života, protože by si jí nepamatovalo, nebylo by na ní tolik navázané. Prostě nejde o to, že by jí to dřív někdo nevyčítal, nebo ty výčitky byly menší, ale o to, že ona už to pro sebe mohla mít vyřešené a dítě mohlo mít tisíckrát lepší výchozí situaci a byli by v tom životě spokojenější oba. Než když ona trpí, protože se tu pět let v kuse dře, přetvařuje a snaží se to nějak přežít a dítě žije s matkou, která ho nemiluje a po pěti letech o ní najednou bez vysvětlení přijde. Dítě tu nelásku sice vnímá, ale ne vědomě a nepřipouští si, že by máma mohla zmizet.
Pohled okolí je podřadný, vždy by se našel někdo, kdo by si nad ní odplivl, tohle vůbec nemůže řešit, není to podstatné. Podstatná je její spokojenost a spokojenost dítěte. A podle mě si tu svou nezajistí tím, že se zachová naprosto lhostejně k dítěti. Bude to bolet, oba čeká těžké období, ale to ještě není důvod se nezamyslet nad tím, jak to udělat alespoň trochu schůdné pro oba, a koneckonců i pro tu rodinu, kde ten kluk zůstane. Vždyť i jí se bude lépe odcházet, když bude vědět, že je to vyřešené, že ji nečekají žádní bubáci, že jí nikdo nebude kontaktovat, jak si to jako představuje.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
