Chci opustit rodinu

Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymní
3.12.22 16:37

Nejdřív bych chtěla zatleskat zakladatelce že to vydržela takhle dlouho, opravdu máš můj obdiv :potlesk:. No teď to bude o mě, je to vlastně poprvé co to takhle někomu takhle řeknu, budu ráda za rady, zkušenosti i nenávist, abych se mohla připravit na tu nenávist která mě čeká. Mám 8 měsíčního syna a od porodu trpím jako nikdy, syn byl nechtěný, ale s manželem jsme se shodli že si ho necháme a já toho neskutečně moc lituju. Mateřství je pro mě peklo, pořád musím okolo syna běhat, kojení jsem vydržela ani ne měsíc. Doufala jsem že to trochu zlepší, ale ne, jen jsem dostala čočku od rodiny. Nemám žádné mateřské city, syna doslova nesnáším. Už se ani nepřemůžu k tomu abych se s ním mazlila, když jen tak brečím tak ho nechám, nemám sílu ho utěšovat, jsem ráda že ho zvládám nakrmit a přebalit. Manžel si syna vezme vždy max na 30 minut, pak by ho stejně dá že potřebuje mě. Manžel se mi od porodu neskutečně zhnusíl, on si vlastně žije dál svůj život a já trpím jako pes. Nemáme spolu žádný sex, tak má možná i milenku. Začala jsem mu dělat různé naschvály, ale to je na jinou diskuzi. Každopádně asi tak 2 týdny jsem vymyslela řešení, svoje osvobození. Rozvedu se a chci aby bylo dítě v péči otce. Dnes jsem manželovi i synovi jsem vše zabalila a chci aby odešli, jelikož být je můj a chlap není žádný chudák a má kam jít. Mám ale strach že stanou dva scénáře, manžel mi bude dělat scény a neodejde, nebo teda odejde ale syna mi nechá.

  • Citovat
  • Upravit
4706
3.12.22 16:39
@Anonymní píše:
Nejdřív bych chtěla zatleskat zakladatelce že to vydržela takhle dlouho, opravdu máš můj obdiv :potlesk:. No teď to bude o mě, je to vlastně poprvé co to takhle někomu takhle řeknu, budu ráda za rady, zkušenosti i nenávist, abych se mohla připravit na tu nenávist která mě čeká. Mám 8 měsíčního syna a od porodu trpím jako nikdy, syn byl nechtěný, ale s manželem jsme se shodli že si ho necháme a já toho neskutečně moc lituju. Mateřství je pro mě peklo, pořád musím okolo syna běhat, kojení jsem vydržela ani ne měsíc. Doufala jsem že to trochu zlepší, ale ne, jen jsem dostala čočku od rodiny. Nemám žádné mateřské city, syna doslova nesnáším. Už se ani nepřemůžu k tomu abych se s ním mazlila, když jen tak brečím tak ho nechám, nemám sílu ho utěšovat, jsem ráda že ho zvládám nakrmit a přebalit. Manžel si syna vezme vždy max na 30 minut, pak by ho stejně dá že potřebuje mě. Manžel se mi od porodu neskutečně zhnusíl, on si vlastně žije dál svůj život a já trpím jako pes. Nemáme spolu žádný sex, tak má možná i milenku. Začala jsem mu dělat různé naschvály, ale to je na jinou diskuzi. Každopádně asi tak 2 týdny jsem vymyslela řešení, svoje osvobození. Rozvedu se a chci aby bylo dítě v péči otce. Dnes jsem manželovi i synovi jsem vše zabalila a chci aby odešli, jelikož být je můj a chlap není žádný chudák a má kam jít. Mám ale strach že stanou dva scénáře, manžel mi bude dělat scény a neodejde, nebo teda odejde ale syna mi nechá.

8o co adopce?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
3.12.22 16:42

@Elishka1 Tak syn má otce, tak to není jen tak. Ale pokud by ho nechtěl ani manžel… Je možné že by si syna mohla vzít moje máma?

  • Citovat
  • Upravit
12647
3.12.22 16:43
@Anonymní píše:
Nejdřív bych chtěla zatleskat zakladatelce že to vydržela takhle dlouho, opravdu máš můj obdiv :potlesk:. No teď to bude o mě, je to vlastně poprvé co to takhle někomu takhle řeknu, budu ráda za rady, zkušenosti i nenávist, abych se mohla připravit na tu nenávist která mě čeká. Mám 8 měsíčního syna a od porodu trpím jako nikdy, syn byl nechtěný, ale s manželem jsme se shodli že si ho necháme a já toho neskutečně moc lituju. Mateřství je pro mě peklo, pořád musím okolo syna běhat, kojení jsem vydržela ani ne měsíc. Doufala jsem že to trochu zlepší, ale ne, jen jsem dostala čočku od rodiny. Nemám žádné mateřské city, syna doslova nesnáším. Už se ani nepřemůžu k tomu abych se s ním mazlila, když jen tak brečím tak ho nechám, nemám sílu ho utěšovat, jsem ráda že ho zvládám nakrmit a přebalit. Manžel si syna vezme vždy max na 30 minut, pak by ho stejně dá že potřebuje mě. Manžel se mi od porodu neskutečně zhnusíl, on si vlastně žije dál svůj život a já trpím jako pes. Nemáme spolu žádný sex, tak má možná i milenku. Začala jsem mu dělat různé naschvály, ale to je na jinou diskuzi. Každopádně asi tak 2 týdny jsem vymyslela řešení, svoje osvobození. Rozvedu se a chci aby bylo dítě v péči otce. Dnes jsem manželovi i synovi jsem vše zabalila a chci aby odešli, jelikož být je můj a chlap není žádný chudák a má kam jít. Mám ale strach že stanou dva scénáře, manžel mi bude dělat scény a neodejde, nebo teda odejde ale syna mi nechá.

Jo nechtene dite, to se stane, kdyz poradenkove premlouvaji zenskou, ktera dite nechce at si ho necha..nestane se zazrak, a mama to dite nechce stale. Poradenkove se vypari, a dite je citove deprivovany chudak..jedine psycholog..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
3.12.22 16:46

@lilith1 Bohužel to není úplně můj případ, já sama jsem se pak rozhodla že si dítě nechám. Kdybych věděla co mě čeká, tak se radši zabiju… Než si syna nechat, jako věděla jsem že je péče o dítě těžká, ale myslela jsem že to nějak zvládnu a že prostě budu dítě milovat.

  • Citovat
  • Upravit
12647
3.12.22 16:55
@Anonymní píše:
@lilith1 Bohužel to není úplně můj případ, já sama jsem se pak rozhodla že si dítě nechám. Kdybych věděla co mě čeká, tak se radši zabiju… Než si syna nechat, jako věděla jsem že je péče o dítě těžká, ale myslela jsem že to nějak zvládnu a že prostě budu dítě milovat.

Napada me obrovska deprese a urgentni terapie nebo aby se staral manzel..ake uprimne moc lituji to tve ditko, to si osud ani rodice nevybralo m

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1261
3.12.22 17:00
@Anonymní píše:
@lilith1 Bohužel to není úplně můj případ, já sama jsem se pak rozhodla že si dítě nechám. Kdybych věděla co mě čeká, tak se radši zabiju… Než si syna nechat, jako věděla jsem že je péče o dítě těžká, ale myslela jsem že to nějak zvládnu a že prostě budu dítě milovat.

jak se cítíš jinak?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1211
3.12.22 17:01

Hele, nevyhazuj hned manžela s dítětem. Zkuste si promluvit o tom, jaké jsou možnosti, pokud se vy 2 rozejdete. Určitě nechceš zůstat s manželem ani s dítětem. Ať manžel řekne, zda je ochoten se o syna starat. A pokud ne, možností je pak víc. Vysvětlit příbuzným a nechat je, ať se vyjádří, zda by si tvého syna nechtěli vzít do PP. Určitě to jde a dává se tomu přednost před cizími pěstouny a před kojeňákem. Když nebude nikdo ochotný, zeptala bych se na OSPODu, jak to udělat, aby mohlo jít dítě rovnou k dočasným pěstounům. Jak se vyhnout kojeňáku. Pokud pro něj ještě chceš něco udělat, udělej toto. Půjde z náruče do náruče. A když ani ty, ani tvůj muž, ani tvoje příbuzenstvo nebude už dítě kontaktovat a prodlužovat proces, do roka (což je doba, kterou může být u dočasných pěstounů) se pro něj rodina najde. Pak je také možnost ho nacpat do babyboxu, velikostně už je to jen tak tak a je to zbytečné, protože má veškeré doklady, tudíž anonymní to nebude. Jako bude to pro tebe všechno strašně těžké a dostaneš se pod hodně silný psychický tlak okolí, ale zvládneš to, protože víš, že nemáš jinou možnost. A pak se ti určitě uleví. Ale do budoucna - pro syna i pro sebe - musíš to teď vyřešit s ohledem na to dítě. Teď ho nesnášíš, ale za pár let se situace může změnit. Přijdou otázky, možná výčitky. Musíš se mít o co opřít a z čeho vycházet - že jsi udělala všechno pro to, aby měl domov a milující rodinu.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
3.12.22 17:04

@lilith1 Nejsem úplně proti terapii, ale když to řeknu hnusné tak se teď hlavně potřebuju a chci zbavit manžela i syna. Já jsem manželovi navrhovala už delší dobu aby byl doma s klukem, no ten to odmítá, že až bude syn trochu starší pak muže jít na rodičak, ale to jsou jen takové falešný sliby. On si prostě dál žije svůj život, jakoby ani žádného syna neměl.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
3.12.22 17:08

@navy blue Od porodu úplně hrozně, jako kdybych to ani nebyla já, že jsem ve vězení, dřív jsem se radovala i z maličkostí, teď mě každá maličkost vytočí. Občas mám i lepší chvilky, ale to jsem vždy bez syna.

  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
3.12.22 17:10

@Masina Děkuji za rady, takže mám teď vše vybalit nebo to nechat tak aby chlap viděl že je to opravdu vážně?

  • Citovat
  • Upravit
5971
3.12.22 17:11

Dohodněte se s manželem, že dáte syna k adopci. I když ho nemiluješ, snad nejsi best.ie, která by ho hodlala psychicky zničit.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
3.12.22 17:14

@Kipa22 Myslím že pro syna bude nejlepší když bude u svého otce, nebo u rodiny, adopce je pro mě poslední možnost.

  • Citovat
  • Upravit
1439
3.12.22 17:15

To tak bývá no, že ženský jsou uvázaný doma s miminem, jsou z toho vyřízené a chlapi si žijou dál svůj život… Nejseš první ani poslední :nevim: Připadá mi, jestli neděláš ukvapené rozhodnutí… Máš především slušně rozjetou depresi. Co nějaká terapie, psycholog apod? Seš si jista, že toho nebudeš do budoucna litovat?
Jedna moje známá takhle odesla od rodiny a nechala děti chlapovi. S mladší dcerou se obcas vídá, se starším synem vůbec. Ani jednou za rok… Pro mě nepochopitelné, ale co už…

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1261
3.12.22 17:16
@Anonymní píše:
@navy blue Od porodu úplně hrozně, jako kdybych to ani nebyla já, že jsem ve vězení, dřív jsem se radovala i z maličkostí, teď mě každá maličkost vytočí. Občas mám i lepší chvilky, ale to jsem vždy bez syna.

jdi k psychiatrovi. nemělo by to být takhle hrozné, opravdu ne

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Zkušenosti a hodnocení

Chrastítko Špendlík

  • (4.6) + 67 recenzí

Dudlík Perfect

  • (4.7) + 53 recenzí

BABY NA UCPANÝ NOS 50 ML

  • (4.9) + 41 recenzí

Dudlík Space 0–6m

  • (4.9) + 41 recenzí

Poradna pediatra

Ikona - Jiří Havránek

Mudr. Jiří Havránek