Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
Chci opustit rodinu
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
3.12.22 19:49
@karinka píše:
Jenze, jeji syn uz bude mit 5 let, takze, uz to neni spuntik, da se s nim bavit a ona ho stale nema rada. To uz se myslim nezmeni a to dite to bude citit stale vic. Mela by odejit, takto budou nestastni vsichni jeste vic
Ale to ta první zakladatelka, další příspěvek je od ženy, co má mimino 8 měsíců, ta psala dnes.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.12.22 19:52
@Zoe1 píše:
Ale to ta první zakladatelka, další příspěvek je od ženy, co má mimino 8 měsíců, ta psala dnes.
Aha, tak tam je jeste sance, doufam
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.12.22 19:53
@Anonymní píše:
Prosím o anonym, vzhledem k obsahu.
Nadpis mluví za vše. Už nechci být matka. Nikdy jsem nechtěla. Byli jsme s mužem prohlášení za neplodný pár a já to oslavila. Umělé oplodnění jsem odmítla. Bohužel po pěti letech se stala chyba a já otěhotněla, i když to prý bylo nemožné. Na potrat jsem nechtěla, ale chtěla jsem dát díte k adopci. To se nesetkalo v rodině s pochopením a začala těhotenská masirka, které jsem hloupě podlehla. K dítěti nic necítím. I když bylo pár úrazu, nikdy jsem nic necítila. Vím, že jsem citově rozbitá. Brzy bude malému pět let a já ho už nemůžu vystát. Nenávidím svůj život. Jsem unavená, po nocích pracuji, přes den lítám kolem malého a domácnosti. Rodina byla chytrá v těhotenství, ale teď je ticho a malého ještě nikdo ani jednou nepohlidal, nikdy(vím, že to není jejich povinnost, ale ani ten pitomý kočárek nikdo nevzal ven) Šetřím si peníze, abych mohla začít jinde, sama, dala jsem si cilovou částku, kterou až našetřim, tak půjdu. Je tu nějaká bývalá maminka, která odešla od dítěte? Co všechno je potřeba zařídit? Chci prostě platit alimenty a nulový kontakt. Ať si s ním otec dělá, co chce. Klidně se do me pusťte, jsem na to zvyklá.
Jinak, zakladatelko, jak se to posunulo?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.12.22 20:05
@karinka píše:
Aha, tak tam je jeste sance, doufam
Já se právě strašně divím, že ta první zakladatelka by chtěla odejít od pětiletého dítěte, toto už nějak tak nechápu, věk, když už fakt dítě začíná být samostatné a to nejhorší má člověk za sebou, to vidím sama na 4,5 leté dceři a kolik to stálo práce a úsilí a i kdybych teda byla člověk bez jakýchkoliv citů a empatie, což nejsem, protože dost soucítím s druhými, ale jsou takoví lidé, takže chápu, že takový člověk toho asi schopný je, nicméně ty první měsíce se nadřel nejvíc, a pak to všechno zahodit, když už dítě začíná spolupracovat a chápat a teda toho dítěte mi je strašně líto, protože za nic nemůže. Když si vzpomínám na sebe, jak jsem v tomto věku potřebovala maminku a měla jsem někdy noční můry, že odešla, tak si fakt jako nedokážu představit, že by to udělala doopravdy, jako pětiletý dítě bych se z toho už nikdy neoklepala a asi by mi zůstalo trauma navždy, což teda jestli je druhá zakladatelka rozhodnutá, tak ať to udělá co nejdřív, dokud si dítě nebude pamatovat matku.
Příspěvek upraven 03.12.22 v 22:29
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.12.22 20:06
@Anonymní píše:
@Jahudka82 Tak můžu, ale nevím kdo by se o syna staral, jediné bych si musela pořídit chůvu.
Manžel nebo babička by to nezvládli? Když jsi jim chtěla syna nechat natrvalo, to už aby začali trénovat…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.12.22 20:11
@karinka píše:
Proc by se mela lecit, proste nema rada svoje dite, neni nemocna, proste to tak ma. To by se pak melo lecit polovina otcu, kteri se rozvedli a nezajimaji se o sve deti. Proste neni matersky typ
Jenze pokud ma poporodni depresi, tak ta nelaska a chut ublizit nejspis prameni z toho.
Po zaleceni se muze hodne zmenit.
(A ne, neni to stejne jako u chlapu, ti nerodi a nesemelou je hormony.)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.12.22 20:20
@Anonymní píše:
@Maminanamatersky Ano vím že nejsem ani první ani poslední, ale mě se tím chlap neskutečně zhnusíl, chci aby na tom byl aspoň z půlky psychicky tak špatně jako já. Občas mám chuť ho zbít ale jako fakt do krve, když třeba přijde z akce s kamarády nebo když mi povídá co dělal v práci. To si teda stěžuje, ale já mu to úplně závidím že chodí do práce a já se musím o kluka starat. Nejsem proti terapii ani psychiatrovi, ale teď se chci hlavně obou co nejrychleji zbavit. Jestli toho budu jednou litovat, tak prostě budu. Pořád lepší litovat že nemáš dítě, než litovat že ho máš.
napadlo mě, jestli máš takovéto pocity, co se nechat zavřít do blázince? tobě pomůžou a jako bonus si od syna odpočineš a necháš v tom manžela vykoupat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.12.22 20:59
To mě napadlo taky hned jak sem to četla, zhroutit se a na co nejdýl do blázince, třebas se to pak bude řešit líp…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
3.12.22 21:04
@Anonymní píše:
Nejdřív bych chtěla zatleskat zakladatelce že to vydržela takhle dlouho, opravdu máš můj obdiv. No teď to bude o mě, je to vlastně poprvé co to takhle někomu takhle řeknu, budu ráda za rady, zkušenosti i nenávist, abych se mohla připravit na tu nenávist která mě čeká. Mám 8 měsíčního syna a od porodu trpím jako nikdy, syn byl nechtěný, ale s manželem jsme se shodli že si ho necháme a já toho neskutečně moc lituju. Mateřství je pro mě peklo, pořád musím okolo syna běhat, kojení jsem vydržela ani ne měsíc. Doufala jsem že to trochu zlepší, ale ne, jen jsem dostala čočku od rodiny. Nemám žádné mateřské city, syna doslova nesnáším. Už se ani nepřemůžu k tomu abych se s ním mazlila, když jen tak brečím tak ho nechám, nemám sílu ho utěšovat, jsem ráda že ho zvládám nakrmit a přebalit. Manžel si syna vezme vždy max na 30 minut, pak by ho stejně dá že potřebuje mě. Manžel se mi od porodu neskutečně zhnusíl, on si vlastně žije dál svůj život a já trpím jako pes. Nemáme spolu žádný sex, tak má možná i milenku. Začala jsem mu dělat různé naschvály, ale to je na jinou diskuzi. Každopádně asi tak 2 týdny jsem vymyslela řešení, svoje osvobození. Rozvedu se a chci aby bylo dítě v péči otce. Dnes jsem manželovi i synovi jsem vše zabalila a chci aby odešli, jelikož být je můj a chlap není žádný chudák a má kam jít. Mám ale strach že stanou dva scénáře, manžel mi bude dělat scény a neodejde, nebo teda odejde ale syna mi nechá.
ty máš poporodní deprese jak prase. To chce medikace.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
smajlik345
3.12.22 22:04
@Anonymní píše:
@lilith1 Nejsem úplně proti terapii, ale když to řeknu hnusné tak se teď hlavně potřebuju a chci zbavit manžela i syna. Já jsem manželovi navrhovala už delší dobu aby byl doma s klukem, no ten to odmítá, že až bude syn trochu starší pak muže jít na rodičak, ale to jsou jen takové falešný sliby. On si prostě dál žije svůj život, jakoby ani žádného syna neměl.
A co se nechat zavřít na psychiatrii? Možná šílenost, ale pomůže ty to utřídit myšlenky, najít cestu k synovi a chlap bude nucen se postarat o syna… A nebo zjistíš že tudy cesta nevede a pak bude lepší, když se o syna postará někdo jiný než ty
- Citovat
- Upravit
Veru333
3.12.22 22:25
Dělej co uznáš za vhodné
Znám jednu, která odešla od rodiny. Několik let byl klid. Synové vyrůstali s tátou a bylo vše ok. Když odejde od rodiny chlap, nikdo to neřeší. Když odejde matka, můžou se ze💩? Akorát ta z mé blízkosti po pár letech začala volat a slibovat a děti tím trpí.
Pokud odejdeš, tak úplně a napořád. Žádné JEDNOU SE VRÁTÍM nebo volání na narozeniny. Neublížuj tomu dítěti.
Ono to zvládne 
Nebude první dítě s jedním rodičem a ještě je malý. Kdyby mu bylo třeba 11,12,13 mohl by si to vyčítat. V pěti si zvykne.
Hodně štěstí a nech se sterilizovat 
- Citovat
- Upravit
Veru333
3.12.22 22:27
Dělej co uznáš za vhodné
Znám jednu, která odešla od rodiny. Několik let byl klid. Synové vyrůstali s tátou a bylo vše ok. Když odejde od rodiny chlap, nikdo to neřeší. Když odejde matka, můžou se ze💩? Akorát ta z mé blízkosti po pár letech začala volat a slibovat a děti tím trpí.
Pokud odejdeš, tak úplně a napořád. Žádné JEDNOU SE VRÁTÍM nebo volání na narozeniny. Neublížuj tomu dítěti.
Ono to zvládne
Nebude první dítě s jedním rodičem a ještě je malý. Kdyby mu bylo třeba 11,12,13 mohl by si to vyčítat. V pěti si zvykne.
Hodně štěstí a nech se sterilizovat
@Tichošlápek píše:
Co na to otec dítěte? Ono to totiž skutečně není tak lehké - to tvoje sbalim se a půjdu. Takze to řekni manželovi, protože na něj by to pripadne dopadlo
Protože chlapi od rodiny odchází tak, že sestaví plán a dají vědět předem, všechno doma opraví, našetří rodině a ještě zařídí všechny dokumenty, že? 
- Citovat
- Upravit
3.12.22 23:21
@Veru333 To, že to tak někteří chlapi dělají ještě neznamená, že je to tak v pohodě, správně a že se tím má nějaká matka od dítěte inspirovat. Je to rodič, který chce odejít od dítěte a je jeho zodpovědností a povinností to udělat tak, aby to to dítě co nejméně zranilo a poznamenalo, a aby to toho zůstávajícího rodiče zbytečně nepoložilo. A je jedno, který z rodičů odchází, jestli otec nebo matka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Veru333
3.12.22 23:34
Když se rozhodneš stát rodičem, musíš počítat s tím, že na to jednou zůstaneš sám. Druhý rodič může odejít, umřít, onemocnět…
A nevím, proč by chlapa mělo POLOŽIT, že bude na JEDNO DÍTĚ sám.
A dítě to zvládne. Nebude první ani poslední.
Navíc je opravdu malý.
Je lepší žít s jedním rodičem, než s vědomím, že mám sice dva rodiče, ale jeden mě nesnáší a obviňuje mě ze zničeného života.
Nedělej z toho kovbojku. Samoživitelů je na světě hodně .
- Citovat
- Upravit
4.12.22 03:15
@Veru333 Nedělám z toho kovbojku, tu z toho chce udělat dotyčná. Ano, samoživitelů je na světě hodně, péči o jedno dítě jeden rodič zvládne, dítě nebude první ani poslední, lepší žít s jedním rodičem, než se dvěma, když ho jeden nemá rád. Ale přesto není nutné odejít tak, že se sbalím a nazdar. Jde o obyčejnou lidskou slušnost. („Už to nedávám, byla jsem u psychologa, dozvěděla jsem se tohle, pomohlo mi to k tomuhle, je to tak a tak, chci to udělat tak a tak. Mrzí mě to, ale zároveň se těším a pojďme si říct, jak to bude se synem, máme tyhle varianty a ty jsou pro mě přípustné. No a hledám si byt a co nejdříve se stěhuji.“) To je celé. Ono pro toho opouštěného rodiče to nebude sranda, protože mu odejde i partner. Ano, děje se to, děje se to mnoha ženám, není to konec světa, ale dá se to udělat lépe, tak proč to nezkusit Proč jít rovnou cestou nezájmu?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Pláč ze spaní
- 05.02.25
- Natalusaa
Plavání po nemoci (tříleté dítě)
- 03.02.25
- Scamp
Léky na kašel
- 02.02.25
- Simčes
