Poradna pediatra
Mudr. Jiří Havránek
@Anonymní píše:
@Kipa22 Myslím že pro syna bude nejlepší když bude u svého otce, nebo u rodiny, adopce je pro mě poslední možnost.
Pokud ho otec miluje, tak ho nech jeho otci, pokud ne, zařiď mu milující rodinu. Jinak z toho dítěte uděláš zničeného člověka. To si nezaslouží.
V první řadě jdi na psychiatrii. Sázela bych na poporodní depresi, která se úplně nerozjela jen díky tomu, že jsi přestala kojit. Nejdřív dej šanci léčbě, pak teprve řeš ostatní. Rodině se svěř, že jsi na tom psychicky špatně, ať si kluka berou co nejčastěji k sobě.
@Maminanamatersky Ano vím že nejsem ani první ani poslední, ale mě se tím chlap neskutečně zhnusíl, chci aby na tom byl aspoň z půlky psychicky tak špatně jako já. Občas mám chuť ho zbít ale jako fakt do krve, když třeba přijde z akce s kamarády nebo když mi povídá co dělal v práci. To si teda stěžuje, ale já mu to úplně závidím že chodí do práce a já se musím o kluka starat. Nejsem proti terapii ani psychiatrovi, ale teď se chci hlavně obou co nejrychleji zbavit. Jestli toho budu jednou litovat, tak prostě budu. Pořád lepší litovat že nemáš dítě, než litovat že ho máš.
@Anonymní píše:
@Maminanamatersky Ano vím že nejsem ani první ani poslední, ale mě se tím chlap neskutečně zhnusíl, chci aby na tom byl aspoň z půlky psychicky tak špatně jako já. Občas mám chuť ho zbít ale jako fakt do krve, když třeba přijde z akce s kamarády nebo když mi povídá co dělal v práci. To si teda stěžuje, ale já mu to úplně závidím že chodí do práce a já se musím o kluka starat. Nejsem proti terapii ani psychiatrovi, ale teď se chci hlavně obou co nejrychleji zbavit. Jestli toho budu jednou litovat, tak prostě budu. Pořád lepší litovat že nemáš dítě, než litovat že ho máš.
A nemůžeš si teda najít nějakou brigádu na víkendy?
@Anonymní píše:
@Maminanamatersky Ano vím že nejsem ani první ani poslední, ale mě se tím chlap neskutečně zhnusíl, chci aby na tom byl aspoň z půlky psychicky tak špatně jako já. Občas mám chuť ho zbít ale jako fakt do krve, když třeba přijde z akce s kamarády nebo když mi povídá co dělal v práci. To si teda stěžuje, ale já mu to úplně závidím že chodí do práce a já se musím o kluka starat. Nejsem proti terapii ani psychiatrovi, ale teď se chci hlavně obou co nejrychleji zbavit. Jestli toho budu jednou litovat, tak prostě budu. Pořád lepší litovat že nemáš dítě, než litovat že ho máš.
Ty leky od psychiatra jako prvni hned ted.
Mluvis jak nejaka psychopaticka vrazedkyne.
@Janli Já to udělám opačné, nejdřív se chci zbavit manžela i syna, pak možná někam zajdu. Jako obě babičky by si ho s radostí brali i na víkendy, ale syn u obou brečí a nechce s nimi byt. Snažím se jim vysvětlit aby se hned nevzdali, že si potřebuje zvyknout. Ale oni mi ho stejně dávají zpět, já se před nimi přetvařuju a syna se snažím utěšit. Naposledy jsem to ale nevydržela a když mi ho máma dala zpět, tak jsem ho dala do postýlky a nechala brečet. Už kvůli tomu jsme se pohádali, tak mám strach jak budou na vše reagovat.
@Jahudka82 Tak můžu, ale nevím kdo by se o syna staral, jediné bych si musela pořídit chůvu.
Sla bych na psychiatrii pro antidepresiva a poresila se svojí rodinou dočasnou péči o dítě. Když by si ho tvoje máma nechala v péči, tak se stejně s tebou nepřestanou vídat a ty syna uvidíš a on bude vědět, že jsi jeho matka. Je mi vás líto obou, syna víc, ptz on za to nemůže, že přišel na svět. Raději bych oslovila ospod a adopci, aby našlo milující rodiče, jinak z něj bude stejně vyhořelá troska jako z tebe.
Hlavně mu prosím neublizuj. On je v tom nevinně. S manželem bych večer promluvila, aby chápal tizivost situace.
@Lucie_Sx píše:
Ty leky od psychiatra jako prvni hned ted.
Mluvis jak nejaka psychopaticka vrazedkyne.
Ale pokud zůstane, tak je to o strach. Z jakých rodin myslíš, že jsou týrané děti? Z rodin, kde je nechtěli. I kdyby to dítě byl anděl svatý, dostane přes hu.bu, protože mají vztek, že ho mají. V horším případě to končí fatálně. Teď mi řeknete, že straším, ale těch týraných dětí je fakt hodně a ubitých také není málo a rozhodně se nejednalo o výjimečný exces. Byly bité třeba měsíce nebo léta a nikdo si toho nevšiml, navenek byla rodina v pohodě. Raději, ať od nich odejde, už teď má našlápnuto bít manžela, k dítěti to není daleko a nedělám si iluze, že na něj není hnusná.
@Lucie_Sx Vražedkyně to opravdu ne, ale občas mám takové myšlenky že bude nejlepší když si něco udělám…
Chudák chlapeček brečí, ptz ví, že není milován a přijímán. On tak moc chce tvojí lásku, potřebuje utěšit a nedostává se mu to. Bude to mít na jeho budoucí psychický stav velký vliv.
@Anonymní píše:
@Janli Já to udělám opačné, nejdřív se chci zbavit manžela i syna, pak možná někam zajdu. Jako obě babičky by si ho s radostí brali i na víkendy, ale syn u obou brečí a nechce s nimi byt. Snažím se jim vysvětlit aby se hned nevzdali, že si potřebuje zvyknout. Ale oni mi ho stejně dávají zpět, já se před nimi přetvařuju a syna se snažím utěšit. Naposledy jsem to ale nevydržela a když mi ho máma dala zpět, tak jsem ho dala do postýlky a nechala brečet. Už kvůli tomu jsme se pohádali, tak mám strach jak budou na vše reagovat.
Aha, takže žádná snaha řešit problém, žádná snaha zabojovat. Jen se zbavit přítěžku. Dál k tomu nemám co říct.
@Janli Klidně řekněte i něco hnusného… Chci se připravit na nenávist kterou určitě dostanu
Pokud nejsi troll, jakože mi to dost smrdí trollem k provokaci, tak když budu hodně krotit emoce…tak napiš do vedlejší diskuze, kde je zoufalá snažilka a zkus ji napsat jestli nechce syna. Nechápu proč bereš adopci jako poslední možnost kdyz je ti malej ukradenej. Buď nás tu fakt houpes anebo sama nevíš co chceš a máš se léčit někde v ústavu.
@Anonymní píše:
@Janli Klidně řekněte i něco hnusného… Chci se připravit na nenávist kterou určitě dostanu
Takže si jen troll, co chce rozpoutat bouřlivou diskuzi….hm