Poradna gynekologa
MUDr. Jiří Škultéty
Chlapeček, nebo holčička
- Fotoalbum (2)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
Anonymni
8.5.08 13:37
- Citovat
- Upravit
9.5.08 11:05
Ahoja,
jak už už jsem psala výše, tak jsem si taky po prvním chlapákovi přála holčičku. Strašně moc! Byla jsem přesvědčená, že když jsem otěhotněla tolik dní před předpokládanou ovu, tak to bude určitě holčička.
Opravdu jsem zprávu o tom, že to bude zase kluk, obrečela a manžel byl taky moc smutný. Ten si přál holčičku ještě víc.
Taky jsem pak bvěhem těhu měla smíšené pocity, jestli se na to mimi vůbec těším, když bylo neplánované, bude to kluk a já budu mít zase bezesné noci a práce nad hlavu. Už vlastně jen zjištění, že jsem těhotná, jsem obrečela hrozně. Okamžitě po zjištění výsledku testu mě totiž přepadl takový hrozný pocit, že tím strašně ubližuju prvnímu synovi, protože už na něj nebudu mít tolik času a všechna pozornost se upře na mimino.
Nakonec se nám narodil nejhodnější klučík pod sluncem, který se překrásně směje, až mu očka svítí, a Matýsek ho miluje, stejně jako já a manžel. Holčičky mám kolem u kamarádek a asi jsem si ráda vsugerovala pocit, že jsou všechny uječené, ufňukané a urážlivé 
, takže moji dva kliďasové jsou úplně nej!!!!!
Perfektní je, že budou moct mít dlouho společný pokojík, dědí po sobě všechno oblečení a prostě si každým dnem víc rozumí. Onýsek začal právě chodit a Matýsek ho pořád hlídá, aby někde nespadl, aby si neublížil..... 
Jo, jak píšeš, že holky jsou blíž k mámě… to je fakt, taky se trochu bojím, že se mi kluci v dospělosti víc odcizí. Těšila jsem se, jak budu s dcerou chodit třeba na nákupy, ale z mého okolí to vidím už trochu jinak.
Moje ségra je absolutně uzavřený typ, s mámou nikdy nikam nechce jít, nikdy nemá náladu si s ní povídat a raději kouká vždycky někam zmizet. A můj manžel oproti své sestře taky víc lpí na rodičích, s mámou si hodně povídá a rozumí, tak snad to u nás bude taky tak.
Jsem šťastná a spokojená a Ty budeš určitě taky, uvidíš!!!
M.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
9.5.08 11:35
Omlouvám se předem všem maminkám, které mají holčičky 
ale taky trpím nevyléčitelným pocitem, že děvčátka jsou hérečky… ufňukané a urážlivé. Proto jsem nikdy po holčičce netoužila. Kdybych měla mít pět dětí - nedej bože, chtěla bych mít samé kluky. Mám dva a děkuji za ně každý boží den. První má osm let a druhý čtyři týdny. Starší Vítek je sice gauner a grázlík, ale mazel jako hrom. Není dne aby se nelísal a nevyznával lásku. A druhého si po skoro devíti letech náležitě užívám. Nedokážu si představit, co bych si s děvčátkem počala… Neumím to s nima a i holčičky kamarádek jsou mi na hony vzdálené. Když vidím, jak dokážou „oblbovat“ maminky a ještě více tatínky, nevím kde se v nich ten talent bere Kluci jsou přímí, žádné vytáčky, všechno na rovinu.
Ale jak říkám, jsou to jen moje dojmy, protože zkušenost v tomto směru nemám.
Nechci se tím nijak dotknout maminek všech děvčátek, ani holek samotných, berte mně prosím s rezervou.
Pavloska
- Citovat
- Upravit
9.5.08 17:54
tak jasně že holky si tatínky omotavají okolo prstu, neb ty chlapi mají ještě vetší potřebu svoje holčičky chranit, to je přirozené. Oproti klukovi kdterý se podle nich ma otlouct a byt chlap.
Nevim podle me je to vychovou a tím jak holkam dovolíme kunkat a knučet. Vetšina matek chce mít holčičky nacincane a nesmí delat tohle a tamto, aby se neuspinily a tohle holčičky nedelají,to je podle me chyba. Pak se z nich stavají knoury.
Moje kamaradky co mají dcery tak vetšina je jich přesně takova a to me vytačí.
Dceru mam jednu a od zacatku dela to co její starší bratří a hlavne nefnuka.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
9.5.08 18:58
Anonymní,tak stejný názor jsem měla i já!Správně měla!Mám totiž 2 dcerušky!Nikdy jsem nechtěla holku.Já ji přece nebudu nijak činčat a podobně!Jak jsem zjistila,měla jsem to podvědomě vsugerované mým otcem,pro kterého my,jako holky,nebyly nic. 
Ale jen ,co se mi ta má kočička narodila,tak jsem si jí zamilovala a kluka bych snad ani nechtěla!A k tomu rozmazlování!Moje Stellinka není nijak zvlášť ukňouraná.Na to jsem alergická,a tak jsem se snažila ji vychovat tak,aby při každém zakopnutí hned fňukala a podobně.A když ji srovnám s jejím stejně starým bratrancem,tak to je extra kňoura!Z něj já šílím!Je to zkrátka výchovou!Ale musíme si přiznat,že bychom milovali každé dítě,co by se nám narodilo!Ne?R. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
9.5.08 22:05
Samozřejmě… taky bych milovala každé dítě, které se mi narodí…
A taky souhlasím. Je to asi výchovou. Jenže na druhou stranu, od děvčat se čeká, že budou něžné, křehké a budou v mužích vzbuzovat ochranitelské pudy. Tudíž fňukání by mělo být tolerováno .
V obou těhotenstvích jsem byla přesvědčená, že musím mít syny. Vůbec jsem si nepřipouštěla jinou možnost. Když jsem si pak představila svou reakci, kdyby mi lékař zdělil, že to bude děvče, styděla jsem se sama před sebou. Abyste mi rozuměly, já děvčátky nijak neopovrhuji, jen moje touha mít syny byla tak obrovská. Bála jsem se, že pokud bych teď měla tu mladší dcerku, staršího syna bych milovala více. Máme vcelku svérázný způsob života, a pakliže bych z děvčátka chtěla vychovat ženu takovou jaká má být, něžnou a jemnou, byl by to oříšek. V domácnosti, kde všichni členové včetně osmiletého kluka poslouchají tvrdou hudbu, taťka i mamka jsou tetovaní a kde si rádi zajdeme místo s dětmi do cirkusu na arénu bojových sportů, by byla holčička chudák.
Na závěr svého monologu bych se ráda omluvila maminkám, které mají problém s otěhotněním. Vím, že by byly rády za všechno co se jim narodí, a vůbec by je netrápilo pohlaví miminka. Proto jim přeji ať se jim daří ve snažení.
Pavloska
- Citovat
- Upravit
10.5.08 17:08
Re: Chlapeček nebo holčička
Petulína píše:
Byl z vás někdo hodně smutný z toho, že si přál jiné pohlaví než mu doktoři předpověděli? Na uzv ve 20tt nám doktor sdělil, že čekáme pravděpodobně chlapečka, ale mi jsme si s manželem moc přáli holčičku a teď jsem z toho nějaká smutná. Vím, že je to hloupost, že bych měla být ráda, že je mimi zdravé, ale nějak nemůžu ten smutek nějak přemoct emotivně, rozumově si to vysvětlím, ale emoce jsou nějak silnější. Jednoho rošťáka už máme doma. Spletl se u někoho doktor v určení pohlaví?
jsem na tom úplně stejně- akorát že naopak..strašně jsme se těšili na chlapečka- faKT MOOC (už máme nakoupený modrý kočár, vše do modra, frajerský rifle,kšiltovku atd.)..a včera na UTZ..hrozně dlouho hledal toho pindíka, a nemohl ho najít, a řekl nám, že čekáme holčičku… 
…budu si na to muset zvykat, a smutná jsem samo trochu taky- myslím, že je to přirozený- já mám i nějaký racionální důvody k tomu, proč jsem si přála chlapečka!!..i když samo vím, že hlavní je aby mimísek byl zdravý;o)…takže se teď pomaloučku začnu těšit na tu princeznu, a třeba mě ještě překvapí porod;o)..je nějaká možnost??- těžko říct,že;o)…klíďo můžu naklupovat holčičí oblečky,že?!…;o)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.5.08 17:20
Anonymni píše:
Omlouvám se předem všem maminkám, které mají holčičky
ale taky trpím nevyléčitelným pocitem, že děvčátka jsou hérečky… ufňukané a urážlivé. Proto jsem nikdy po holčičce netoužila. Kdybych měla mít pět dětí - nedej bože, chtěla bych mít samé kluky. Mám dva a děkuji za ně každý boží den. První má osm let a druhý čtyři týdny. Starší Vítek je sice gauner a grázlík, ale mazel jako hrom. Není dne aby se nelísal a nevyznával lásku. A druhého si po skoro devíti letech náležitě užívám. Nedokážu si představit, co bych si s děvčátkem počala… Neumím to s nima a i holčičky kamarádek jsou mi na hony vzdálené. Když vidím, jak dokážou „oblbovat“ maminky a ještě více tatínky, nevím kde se v nich ten talent bere
Ale jak říkám, jsou to jen moje dojmy, protože zkušenost v tomto směru nemám.
Nechci se tím nijak dotknout maminek všech děvčátek, ani holek samotných, berte mně prosím s rezervou.
Pavloska
Neboj mám to úplně to samý jako ty!!!…od mala až do teď si rozumím s klukama- mám spousty kámošů..a s ženama jsem začala navazovat vztahy až před několika lety, protože jsem věděla, že je to důležité, a musím zvládat i vztahy s ženským pohlavým- dokonce jsem si našla cestu i k mojí matce- což je velký úkol, který např. moje 2 starší sestry dosud nezvládli- nedokáží jí odpustit…
Takže já naprosto vím, kde se tohle všechno vzalo- je to díky mojí matce, která měla 3 dcery, a všechny jsme pro ní byli parchanti..to že nás nikdy nepomazlila, nepochválila, nebo neudělala svačinu nebo úkol do školy- bylo normální..ale když přišla naštvaná zpráce apod. tak si vztek vybíjela na nás a ponižovala nás fyzicky i psychicky…už je to dávno, a já narozdíl od sester měla větší možnost se s tím vyrovnat (psychlogie,terapie- nějaká probíhala)…
Takže věřím, že už dnes dokážu vychovat i holčičku s láskou a pochopením, který jsem nikdy nepoznala..ale určitě to pro mě bude těžší než výchova chlapečka…takže si myslím, že to že mi řekli že čekám holčičku- je tak trochu "boží " záměr (můžu-li to tak nazvat)- abych to neměla snadné, ale taky abych se dokázala přesvědčit že budu dobrá a milující matka i pro svojí dceru..;o)
PS: ale stejně doufám, že se mi někdy povede i ten kluk;o)
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.5.08 19:51
ahoj, hmmmm myslím si, že je rouhání si „hrozně“ přát určité pohlaví. Já minulý rok potratila, revize se neobešla bez následků a musela jsem znovu…no užila sem si. Nevěřila sem, že se mi po 4 měsících podařilo znovu otěhotnět, jsem moc šťastná! bylo mi fuk, co to bude. ted víme, že je to chlapeček takže táta samozřejmě šílí blahem a já také.
Každé dítě má něco do sebe,,(holky, že jsou víc k mámě, klučík zas pěkně pozlobí…)
a nemyslím si, že holčička - je vysněná všem maminkám. Pokud se mi podaří mít druhé dítě,, klidně chci zas kluka je mi to fuk. Tak nějak si říkám, že se o něj budu méně bát…tak všeobecně. A v 13ti mi to nepříde zmalované, odbarvené a třeba zbouchnuté…(sorry za takové přirovnání)
mno tak se mějte a buďte rádi, že čekáte zdravé miminko.
Lena
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.5.08 20:03
Lenko to jsme.
My v rodine přišli taky o díte. takže vim co je to za zazrak mít miminko a je jedno co to je.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
10.5.08 20:09
Ahoj, tak já ti naprosto rozumím. Já jsem taky strašně chtěla holčičku a když mi doktor řekl že to ta holka bude tak jsem byla nejšťastnější na světě. A i teď kdybych byla podruhé těhotná tak chci zase holku a kdyby mi řekl kluka tak bych byla zklamaná i když už holku mám. Vím že se to nemá říkat a takový věci, ale tak to prostě je no a stím nic neudělám.
Kamarádce řekl doktor že bude mít holku a až do porodu jí to tvrdil a anarodil se kluk. Ale to je fakt vyjímka na to bych se nespoléhala, každopědně se to stát může
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.08 12:27
ahojík, já jdu na kontrolu tedka ve středu…celou dobu jsem si věřila, že si u druhého mimi nenechám říct kdo to bude…ale čím dál více se blíži kontrola…tak tím víc jsem zvědavější a zvědavější…jednoho klučinu už máme…manžel by si opět moc přál mít dalšího kluka do party…a mě je to jedno..hlavně at to je zdravé a hodnééé…šimon je čert jako vyšitý..tak uvidíme ve středu…
mějte se
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
26.5.08 13:48
Ahoj
Moje známá čekala druhé dítko a do 30tt jí říkala doktorka že to bude holka a pak jí v nemocnici říkali že to bude kluk a taky že byl.
Já jdu zítra k doktorce tak doufám že mi řekne co to bude. Snad bude mít mimi roztažený nožky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.10 21:20
Chlapeček nebo holčička
Ahojky,když jsem byla v 16tt tak mi má doktorka řekla, že to bude asík holčička.Nyní jsem v 19tt a včera sme byli na placeném ultrazvuku a tam mi doktor řekl,že je to kluk.Ráda bych holčičku jelikož kluka už máme,ale samozdřejmě hlavní je ať je to zdravé.Máte taky stím někdo zkušenosti?Máme ještě nějakou naději na holku?Předem mocinky děkuji všem kdo mi odepíše.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
4.5.10 21:23
Mně ve 20. týdnu řekli asi holka, naštěstí jsem se na to moc neupnula, i když po dvou klucích jsem si ji tajně přála. Ve 30. týdnu jasný kluk a ten se i narodil. Ale šanci jistě máš!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Zkušenosti a hodnocení
Nevim jestli jsem nebo nejsem těhotná
- 07.05.26
- Anonymní
Antikoncepce Menstruace
- 24.04.26
- Anonymní
Kam jít, aby se zajímali?
- 23.04.26
- Kira75
Perimenopauza
- 22.04.26
- Anet1983
Ahoj holky,
už nevím komu bych se s tím svěřila. Nikomu to vykládat nechci, abych nevypadala jako krkavčí máma.....
U prvního mimča jsem si hrozně přála holčičku (pohlaví jsme si říci nenechali), ale nějak jsem tušila, že to bude kluk a taky, že jo narodil se nám krásný chlapeče,nevadilo mi to,protože jsem si říkala, že na podruhé se to povede… U druhého těhotenství jsem si snad vsugerovala, že to bude holčička - začátek i průběh těhotenství je zcela odlšišný než byl u předchozího těhotenství a tak jsem byla přesvědčená, že to bude moje vysněná holčička a BUM HO ve 20t. nám doktorka oznámila dle UTZ, že to bude opět kluk. Teď jsem ve 29t. a pořád se nemůžu nějak smířit s druhým klukem. Nějak jsem přesvědčená, že holky jsou tak nějak blíže k mamce a že ty kluky výchovně nezvládnu.....
Doufám, že po porodu bude vše dobré a já toho drobečka budu mít stejně ráda jako toho našeho prvního chlapáka…
Zdravím Vás všechny