Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
@sarunk chápu. Ty jsi férová ženská. Ale myslíš si, že si on férový jednání zaslouží? Udělej jak myslíš. Já si jen myslím, že ty máš na lepšího. A že si lepší život zasloužíš. [/citace vzdy kdyz zacinam premyslet co on bude delat az se rozejdem ze bude sam a brecet a zacinam mit pocit litosti tak si reknu..on me taky nelitoval, kdyz si dopisival s tou holkou.On me taky nelitoval, kdyz se koukal po bordelech.On me taky nelitoval, kdyz na me rval a ponizoval me!!
Devcata tak sem si vybehala papiry k rozvodu, on je samozrejme nepodepise…ale citove me vydira a dostava me do myslenek, co kdyz se zmeni!!!Rekla sem mu do oci ze k nemu nic necitim a ze se chci rozvyst.On pristoupil, ze podepise rozvod, ale za hodinu to bylo jinak. Breceni, vydirani, hral ze onemocnel zvraceni. Zacal me prohledavat vsechno mobil, kabelku a porad me vola.Pry vsude kam pujdu mne bude hlidat..citim se hrozne, kdy chci odejit za jeho zady.Ale s rozvodem nesouhlasi!!Sem si jista ze si me vyhleda at odjedu kam odjedu
Holky, je to dlouho, co jsem sem psala.Bylo to hodně složité období, já přítele nakonec vystěhovala. Po roce jsme se k sobě vrátili, a začali nanovo. Ano, je to lepší než bývalo, museli jsme si uvědomit a vyříkat spoustu věcí. Oba jsme museli slevit ze svých požadavků. On je míň cholerický a já méně rýpu. Ale samozřejme vznikají třenice a nemůžu říct, že se nehádáme. Ale je to mnohem méňě a není to tak intenzivní.
@Anonymní píše:
Sprostý nadávky před dětma je hnus, ale znám to také..nebo na obyčejnou otázku odpoví a hned za tím „doprdele“ nebo „dopiči“..Např. „Láďo?“ odpověď „no co je doprdele?“..přitom vzdělanej člověk, ale mluva a chování kolikrát jak buran z Buranova![]()
A blbý je, že se za ty roky vůbec nezměnil, spíš naopak
Jak já se kolikrát stydím na veřejnosti, když třeba vybuchne, nebo se začne se mnou dohadovat před lidma, to jsem takhle malinká, a utíkám od té ostudy pryč, naštvaná a s tím, že takle to už fakt nejde…jenže…stejně s nim pořád jsem…je to začarovanej kruh
Prosim tě, nevim, jestli jsem ti už nepsala, když tak napiš, máme něco společného:-)
Mohla bych přispět taky mám doma cholerika despotu a tyrana už neví coby tak mě buzeruje, hádáme se hrozně nenechávám si sr..t na hlavu ale stejně to nepomáhá. Měla jsem už dávno něco udělat ale už je mě moc let
@Anonymní píše:
Mohla bych přispět taky mám doma cholerika despotu a tyrana už neví coby tak mě buzeruje, hádáme se hrozně nenechávám si sr..t na hlavu ale stejně to nepomáhá. Měla jsem už dávno něco udělat ale už je mě moc let
Kolik je ti let? Jak dlouho s ním jsi? máte spolu děti a jak velké? Jsi jako anonym, klidně se rozepiš ![]()
@sarunk píše:
Devcata tak sem si vybehala papiry k rozvodu, on je samozrejme nepodepise…ale citove me vydira a dostava me do myslenek, co kdyz se zmeni!!!Rekla sem mu do oci ze k nemu nic necitim a ze se chci rozvyst.On pristoupil, ze podepise rozvod, ale za hodinu to bylo jinak. Breceni, vydirani, hral ze onemocnel zvraceni. Zacal me prohledavat vsechno mobil, kabelku a porad me vola.Pry vsude kam pujdu mne bude hlidat..citim se hrozne, kdy chci odejit za jeho zady.Ale s rozvodem nesouhlasi!!Sem si jista ze si me vyhleda at odjedu kam odjedu
Je nemocný a vydírá. Ví moc dobře, že ti to bude v hlavě šrotovat ![]()
Ahoj povídálko děkuji za optání, musím říct že Tvoje písmenka mě celkem potěšila, Ráda bych se více svěřila ale se stydím popisovat moji situaci. Myslím že by se našlo spousta lidí co by si poťukali na hlavu.Jsem těžký introuš a tak nerada chodím na trh se svým osob. životem. A v tom to asi vězí stydím se ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj povídálko děkuji za optání, musím říct že Tvoje písmenka mě celkem potěšila, Ráda bych se více svěřila ale se stydím popisovat moji situaci. Myslím že by se našlo spousta lidí co by si poťukali na hlavu.Jsem těžký introuš a tak nerada chodím na trh se svým osob. životem. A v tom to asi vězí stydím se
ahoj, s tím právě agresoři počítají. pročítám diskuze a chytám se taky k rozvodu…
Ahoj. Ani nevím popravdě kde začít. S manželem jsme spolu už nějakých 17 let, máme dvě děti. Od začátku to s manželem není úplně jednoduché, a dokazi ho vytočit pro mě úplne kraviny.
Takže dost většinou doma spise mlcim, protože jakákoliv snaha o komunikaci kterou se snažím vést otázkami, odpověďmi se občas zvrtne tak ze to manžela nějakým způsobem vytoci a naštve
a poslední dobou je to horší a horší. Včera jsem se ho například pouze zeptala zdali jde v pátek do práce a v kolik hodin v pátek pojede za svoji mamkou a on na mě vyjel,, Ježíši jak to mám vedet, ty si jak estebacka,,
a takových podobných situaci je mnohem více… minuly měsíc jsme měli z práce školení kde jsem musela i přespat a manžel asi tři dny potom mi říká, ze jsem uvarila večeři jen abych si vyzehlila svědomí ( nikdy jsem ho za tu dobu co jsme spolu nepodvedla ). Přijde mě, ze ať udělám co udělám, je špatne. Zacinam být z jeho chování už opravdu dost unavena, a říkám je mi lépe, když je doma ticho a nemluví se, protože mám pocit, ze si o mě musí myslet, ze jsem blbka
. V létě jsme byly třeba na dovolené a on mi při večeři jentak mezi řeči řekl, ze kdybych neuklizela tak mě vlastně ani nepotrebuje
… takze popravdě vůbec nevím co mám dělat. Neříkám, ze já jsem bez chyby, samozřejmě mám také které určitě manželovi vadí. Ale jsem vážně dost nešťastná a mám pocit, ze už se z toho všeho zblázním. Mě je dokonce mnohem lépe když je manžel někde pryč a není doma, tak se cítím v klidu.
Buď jděte do manželské poradny, nebo běžte odsebe.
Každopádně mu řekni jak to vidíš, protože bez toho aniž bys mu řekla co ti vlastně vadí tak on nic neudělá.
Ale nevidím to moc růžově. Je to jeho povaha, a takového sis ho i brala.
@Anonymní píše:
Ahoj. Ani nevím popravdě kde začít. S manželem jsme spolu už nějakých 17 let, máme dvě děti. Od začátku to s manželem není úplně jednoduché, a dokazi ho vytočit pro mě úplne kraviny.Takže dost většinou doma spise mlcim, protože jakákoliv snaha o komunikaci kterou se snažím vést otázkami, odpověďmi se občas zvrtne tak ze to manžela nějakým způsobem vytoci a naštve
a poslední dobou je to horší a horší. Včera jsem se ho například pouze zeptala zdali jde v pátek do práce a v kolik hodin v pátek pojede za svoji mamkou a on na mě vyjel,, Ježíši jak to mám vedet, ty si jak estebacka,,
a takových podobných situaci je mnohem více… minuly měsíc jsme měli z práce školení kde jsem musela i přespat a manžel asi tři dny potom mi říká, ze jsem uvarila večeři jen abych si vyzehlila svědomí ( nikdy jsem ho za tu dobu co jsme spolu nepodvedla ). Přijde mě, ze ať udělám co udělám, je špatne. Zacinam být z jeho chování už opravdu dost unavena, a říkám je mi lépe, když je doma ticho a nemluví se, protože mám pocit, ze si o mě musí myslet, ze jsem blbka
. V létě jsme byly třeba na dovolené a on mi při večeři jentak mezi řeči řekl, ze kdybych neuklizela tak mě vlastně ani nepotrebuje
… takze popravdě vůbec nevím co mám dělat. Neříkám, ze já jsem bez chyby, samozřejmě mám také které určitě manželovi vadí. Ale jsem vážně dost nešťastná a mám pocit, ze už se z toho všeho zblázním. Mě je dokonce mnohem lépe když je manžel někde pryč a není doma, tak se cítím v klidu.
Je jedno, jak se jeho povaha projevuje a jak se to jmenuje. Necháš si všechno líbit a já tě i chápu. Jednou to bude ta poslední kapka. Nemá tě rád. Jen vyčkává, co mu život lepšího přinese. Máš taky něco svého? Koníčky, zábavu? Tak se to dá přežít do toho bodu, kdy už to nepůjde.
@sarunk chápu. Ty jsi férová ženská. Ale myslíš si, že si on férový jednání zaslouží? Udělej jak myslíš. Já si jen myslím, že ty máš na lepšího. A že si lepší život zasloužíš.