Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Safrane no.. vrhat se hned do náruče jiného chlapa mi připadá blbé..
bohužel tyto typy, které mají nízké sebevědomí, mají sklony takto svůj život řešit.. což nebývá šťastné..
a nakonec zjistí, že jsou neustále na někom závislé.. a nikdy samostatné..
udělěj co ti říká @nohappy zvládla to fůra ženskejch před tebou a zvládneš to taky!
pokud pracuješ u něj.. začni si hledat práci jinde.. na tajno.. začni si ulejvat peníze bokem.. ať máš třeba na 1-2 nájmy.. někde.. začni třeba shánět ve svém okolí nebo zde přes e-mimi jinou maminu ze svého okolí, která by třeba šla do nájmu s tebou.. a mohly jste si v počátku pomáhat.. ![]()
OK. Díky holky za rady, ten odchod promýšlím, co a jak od včera, když mě chytil pod krkem a ubral kyslík a řek, ať se mu omluvím, že mu odporuju.
Nelituju se, jen toho, že jsem dala důvěru někomu, kdo nechce zachránit vztah.
Teď jsem psychicky v háji. Zajdu ke skřetovi, prášky nechci, jen to nedusit v sobě…
Ahoj holky, je to sice starsi tema, ale postupne si tak procitam eMimino a zaregistrovala jsem se konecne, neb se chci taky vypovidat:lol:. Holky ja jsem taky cholericka a stydim se za to!!!
Verte mi, da se s tim pracovat, ale chce to mooooore usili a s touto povahou se fakt zije blbe - ne jen cholerikovi, ale i jeho blizkym…Ja mam spoustu tzv. „spoustecu“ co me jednoznacne vytoci…
napr. kdyz mi chlap utrati penize za neco zbytecnyho, nebo ze jsme se domluvili nejak a je to uz po nekolikate jinak apod, nebo ze mi zalze (ale po mem chovani chapu ze mi radsi v nekterych kravinach zalze, nez abych zas stropila scenu). Zavidim lidem, kteri dokazi zit ze dne na den nebo kdyz se zmeni plan, tak to berou proste tak jak to je. Pro me je vse strasny problem, protoze cely zivot chci mit vse nalajnovane
I vztah, domacnost, praci, vse musi byt tip top. Pro cholerika je tato povaha o to vic slozitejsi a hur se pak ty zachvaty zvladaji…Vzdy si rikam, ze az to bude priste, proste napocitam do deseti apod…ale v tu danou chvili zalezi na spouste okolnostech a jako napr. dneska jsem taky vybuchla - kvuli tomu, ze pritel utratil vic za telefon nez mel. Ano, je to blbost, mnoho lidi by to treba nastvalo, ale proste by to presli (pozn. mame spolecne finance, vic vydelava on a snazime se setrit, zijeme v zahranici a nasim snem je cesta kolem sveta, nicmene me pak i toto rozcili, ikdyz je to jen par dolaru navic, stve me ten princip, ze jsme se na necem domluvili). Dostala jsem teda totalni amok a zacala mu vycitat pate pres devate, prvni mlcel (coz me vytoci vzdy jeste vic) a pak zacal kricet taky, triskl dverma a sel spat…ja tu sedim, brecim, vim, ze jsem to prehnala a uz mu svymi vycitkami musim lezt pekne na nervy a hlavne nam obema zas zbytecne zkazila vecer. Nevite prosim nekdo, jak tohle proste ovladat??? Ja s tim bojuju cely zivot. V praci, ve skole i kamaradi me maji radi, jsem velmi spolecenska a mam spoustu uzasnych pratel, tohle odnasi hlavne moji nejblizsi (rodina a pritel)…je to presne jak jste popsaly - v tu chvili mam proste amok, vari se mi krev v zilach, a jedine to ze rvu a nadavam me radoby uklidni, byvam i hodne vulgarni ikdyz to tak opravdu nemyslim, pritele miluji a nevymenila bych jej, ma sve chyby ale ja mam pocit ze mu vycitam vse
…vim, ze jini chlapi uz by me poslali nekam a ten muj je flegmous a drzi se mnou uz 6 let!!! Krom toho, ze jsem ale cholerik jsem silene precitlivela, tak si to pak sama vycitam a mam strach, ze jednou uz to proste neskousne a vykasle se na me…a budu vedet, ze si za to muzu sama…prosim o radu
PS: Dneska jsme fakt meli peknej den, lyzovacka, krasny obed, milovani,…no a pak mrknu na vypis z uctu a tohle me vytoci…stydim se za to a nechci si takhle kazit vztah ani zivot ![]()
Normalni cholerik? Zustat nebo odejit..
Ahojzeny, pisi Vam, protoze sama si nevim rady..Pri 3.tydenni seznameni s mym manzelem sem byla donucena mou situaci s nim bydlet. Takze sem poznavala jaky je pri necekanem sestehovanim, ano byla sem zamilovana az po usi. Prvni takovy vylev byl kvuli nakousnutemu chlebu, potom kvuli vyzouvane bote..Mel v ten den narozeniny, koupila sem si boty a nevsimla sem si v obchode, ze se mi trosku vyzouva.Pri ceste na oslavu, sem jen rekla, ze se mi vyzouva bota.To bylo nadavek jak sem blba, ze si neumim koupit boty a ze sem mu zkazila narozeniny..takove podobne vylevy byly caste kvuli jidlu, uklidu a urazek ze nejsem schopna vse delat dobre..Nemluve ze si dopisoval se slecnou kterou chtel, kdyz sem na to prisla, tvrdil ze to je jeho sestrenka a dalsi lzi..po 2 letech sem se dozvedela pravdu od te slecny pri nahodnem potkani..tvrdil te slecne ze je sam
a pote sem nasla zalozeny ucet na strance kde se objevovaly slecny v bordelu..ano vse tohle sem trpela a odpoustela..ale po tomhle sem poprve odesla..premlouvani, breceni, vyhruzky ze si sahne na zivot a urazky…Slibil ze pujde k psychologovi..,sel ale jen jednou, tvrdil ze pujdem spolu to se nestalo, pry sme v pohode…Kdyz sem se k nemu vratila byl hodny, mily snazil se jeden cas..A potom vse zacalo nanovo
Jednou sme si udali s zenskyma posezeni a najednou volal a zacal rvat do tel…Kravo, kravo proc jsi mi vypila muj red bull!!Zenske cumely co se deje a zkazil timto co mohl.Pri kazdem z techto vylevu nedokaze rict promin za vse muzu ja, to kvuli me se nervuje.Pres to vsechno sme se zasnoubili a on zacal mit jeste vic navrch..pri hadkach najednou me zacal vyhazovat z bytu a zahy kdyz se vzdy uklidni nic nevi, nic nerekl..Po svatbe se to nezmenilo, naopak zacinam mit dojem cim vic me ma jistou tim hur se ke mne chova.Ja sem se postavila hodnekrat proti nemu domluvy vsechno co je mozne sem zkusila..vzdy sliby ja uz to neudelam.Ale potom obratil, rikal ja se nezmenim, ty se zmen, ty mas problem!!1Posledni jeho vylev co stal ze vylitnul pred 7let. synovcem..zacal rvat kvuli psovi ze se vycural, zacal hazat s vecmi a ze v takovem kravine nebude…uz sem mu rekla dost, nemuzu dal..odpovedel mi tahni si k mame nebo pravnikovi. A porad rval ze kdyz se neumim postarat o psa takze ani o dite..Ja na nej vytocena proc rves pred tvym synovcem, to budes rvat i pred nasema detma? A on..My nebudem mit deti
ja sem brecela a on jako vzdy se vysmival ze brecim a rekl ze sem jak dite..a kdyz mu rikam ze ani nevi co citim.. rekl v mych koulich co citis! Potom v nervech to same dokola jako vzdy ze se k sobe nehodime, ze se rozvedem. Tak sem mu rekla ze je jedovaty a on na to nestojis mi ani za facku!9 dni sem se snim nebavila a prisla sem s tim ze musi jit k psychologovi, a on na to my nemame penize na to, tak rikam tak kdyz nemas penize na psychologa budes mit na pravnika..a to potom pochopil ze jde do tuheho. Stejne sem musela nahrat, ze ten problem ja a ze jdem kvuli mne..Rikam budes o tom premyslwt,,,rikal ne, ja sem si stahnul novou hru
Nakonec sem ho tam dostala, ale pri 1 navsteve se neprojevil dobre a dokonce prednes at mi matka posle 500euro..bydlime v cizine..na psychologa ze za to stejne muze ona jak me vychovala…Dost uz, proste chodi na terapie, ted pujde na 3.Protoze ucitil ze uz rozvod myslim vazne zacal se chovat mile, najednou mi pomaha doma, se boji..Citim se s nim jak na houpacce, jednou tak podruhy jinak! Nemam rada rvani, a natoz urazky.Jsem klidny clovek, a protoze sem v tom vyrostla nechci to same pro me deti a ja vim ze to znovu prijde! Vysoke ego se vylecit neda!!Jeho matka je schizofrenicka tak si myslim, ze takovy bude on..3dny v tydny sem v pohode a zbyle dny cekam co si zas vymysli..Chci odejit, ale je tam laska, citim ze nebudu s nim stastna a to me tak ubyji..Vse co rekne v nervech, druhy den jako by se nestalo.Ted dela ze si vse uvedomil a jak mi ublizil..ale na jak dlouho! Sme se ted vzali mame 4 mesice po svatbe a 3 roky spolu. deti nemame ale co reknou ostatni ja budu ta spatna. Protoze nikdo ho tak nezna jenom jeho rodina a ja!!Bojim se ze uz toho praveho nenajdu, je mi 30 sem mlada, ale co kdyz budu potom sama..
Božínku děvče, není lepší být sama? To chceš do toho tahat i dítě? Já nechápu, proč ženy raději trpí, než by byly samy.
Prave ze nechci.Ziju ted vedle neho a ne snim a nevim jak mam z toho rozjeteho vlaku vystoupit!
Představ si sama sebe za takových 5, 7 let. máš malé dítě, které ještě nechodí do školky, druhé čekáš. muž přichází z práce, šlápne na dřevěnou kostku. začíná vztekle řvát. vyplašené dítě běží k tobě. muž ječí dál, kope hračky kolem sebe, dítě začíná pobrekávat. muž na tebe řve, ať dítě uklidníš. dodává, že jsi kráva blbá, která se neumí ani postarat o děcko. a že teda už se fakt těší, jak se nedokážeš postarat o dvě. tobě je to líto, chce se ti plakat, ale neodvážíš se, až večer sama v posteli. přemýšlíš, jak a kam od něj odejít. chabé pokusy ho opustit už jsi podnikla dřív, naposledy při prvním těhotenství, ale kajícně tě vyhledal a odprosil a ty ses vrátila. teď ale kromě mateřské nemáš žádný příjem, žádný byt… zůstáváš.
@navy blue asi tak…a pak se k nadávkám přidají i ty děti…
@sarunk odejdi, dokud je čas…
jednou mu za tu facku stát budeš…a ne jednu
toto není k žití…můžeš k někomu?? k rodičům???
Ja ziju v Recku a tady rozvadi manzelstvi az po roce, tak bych stejne nemohla odjet do Cr. Zatim bych odjela me kamaradce do jineho mesta za praci.Ale musim se vzeprit a odejit!1
Myslite ze psycholog mu je schopen pomoct? Protoze to on snahu ma chodi sam na terapie.Ale srdce je nahle studeny a co se tyce budoucnosti tak mu uz neverim. Nevim co mam delat, nechci byt za tu krysu ktera mu sanci nedala
@sarunk teda já bych na tvém místě utekla už dávno. Ponižuje tě, psychicky týrá a tohohle si si vzala? Fakt nechápu…Takový chlap se už nezmění, a bude to akorát horší. Náturu žádná terapie nezmění.
Na tuhle diskuzi jsem narazila proto, že jsem si chtěla popovídat o tom, jak mám doma příšerného cholerického chlapa. Ale proti sarunk je ten můj hodně slabej odvar.
@sarunk žádnou další šanci mu už nedávej. Dostal jich od tebe dost. A ty si zasloužíš lepší, šťastnější život. S někým, kdo si tě bude vážit. Sice na toho někoho nenarazíš hned, ale jednou určitě. Jen nebuď s takovým de*ilem, co se neumí chovat.
U nas bohuzel taky…ted chodi na terapie je nahle mily a hodny, samozrejme darecky..ale nevim jestli mu mam verit
@sarunk nevěř a uteč, dokud to jde. Tohle je jen přechodný období, než tě bude mít zase jistou.
Vis ono se to vygradovalo po svatbe vic jako kdyby si me prestal vazit.Dnes sem murekla co se tyce budoucnosti ze mu neverim a on na to neodpovedelm…sbiram sily odejit ale nechci za zady jak sem to udelala prvne.Chci mu to rict, protoze ted mame jakoby klidne obdobi