Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Jj,asi mas pravdu,tohle u nas je uz asi neco vic,ze by psychoagresivnimentalnenevyrovnany cholerik? No bude to slozitejsi:-(
Taky si myslím, že tohle už není jen cholerik…Já jsem též psala, že jsem, ale že by po mě byly pěsti v nábytku a rozbité nádobí, to fakt ne…
Můj vrcholný výbuch byl, když jsem vzala štos manželovo čerstvě vyžehleného oblečení, otevřela okno a chtěla ho vyhodit ven (stěžoval si, že nemá co na sebe) ![]()
Takže ti chlapi už mají nějaký větší problém si myslím ![]()
Pravda že když už byl extrem cholerických výlevů, vzteku a všeho…tak se párkrát stalo,že mrskl s talířem nebo tak.
Ale to spíš ve smyslu,že si ho odnášel od stolu do dřezu a mrskl s ním vzteky do dřezu.
Někdy si ulevuju i já podobným způsobem
Je pravda, že extrémní výbuch je v průměru jednou do roka. Jednou mi vysvětloval, co se v něm odehrává, že z ničeho nic do něj vjede strašný vztek, vidí rudě, ohromná síla v břichu, která musí ven. Buď do něčeho praští nebo ubližuje slovně a je to pryč. Já tohle vůbec neznám.
Určitě je to nevyrovnanost a nevyřešení problémy z dětství a při stresových situacích v životě.
Ono je určitě veliký rozdíl cholerička a cholerik. Chlap problémy řeší silou a tak i tohle jinak zvládnout neumí a asi se o to ani nijak nesnaží a žena, když přijdou děti, tak dokonce musí s prudkostí něco dělat a zklidní se podle mě.
Ale já jsem tak nějak živá povaha pořád, mluvím nahlas, jsem hodně emocionální, ale myslím si, že tak nějak v normě. Ale on, když blbě vstane a něco mu přelítne nebo třeba stačí, abych změnila plán, např. někam máme jet po obědě a já se ho ráno zeptám, jestli kvůli malé tam nepojedem radši dopoledne a uvedu důvody proč to tak chci, tak už se začne ksichtit a že furt něco měním a pak už třeba začneme řvát a on teda více, no Itálie
Je takové prase po svém otci, ten pořád vypadá jak vězeňský dozorce, ale jeho matka je klidná a splachovací, tak jsou spolu už strašně dlouho. Ale já nejsem jako jeho matka, nenechám si to řvaní v klidu líbit
. Jinak je supr chlap, pracovitý, nekouří, do hospody nechodí, doma hodně pomáhá, je na něj spoleh. Jen ta horká hlava. Chtěla bych vědět, jestli existuje nějaká strategie jak na cholerika. Vím, že bych na něj neměla mluvit ráno, jenže ne vždycky to jde dodržet.
@dada453 píše:
Můžu se zeptat, jaké jsou vaši chlapi znamení?
Můj je štír
@Anonymní píše:
Můj je štír
Já mám střelce
a trefuje se hlavně do mě ![]()
@Anonymní píše:
Já mám střelcea trefuje se hlavně do mě
To nebude o znamení, ale prostě o povaze a genech. Dnes jsem se domluvili, že zkusíme asi nějakou manželskou poradnu. Nechci od něj odcházet, protože klady převažují nad zápory.
@Anonymní píše:
Ale já jsem tak nějak živá povaha pořád, mluvím nahlas, jsem hodně emocionální, ale myslím si, že tak nějak v normě. Ale on, když blbě vstane a něco mu přelítne nebo třeba stačí, abych změnila plán, např. někam máme jet po obědě a já se ho ráno zeptám, jestli kvůli malé tam nepojedem radši dopoledne a uvedu důvody proč to tak chci, tak už se začne ksichtit a že furt něco měním a pak už třeba začneme řvát a on teda více, no ItálieJe takové prase po svém otci, ten pořád vypadá jak vězeňský dozorce, ale jeho matka je klidná a splachovací, tak jsou spolu už strašně dlouho. Ale já nejsem jako jeho matka, nenechám si to řvaní v klidu líbit
![]()
![]()
. Jinak je supr chlap, pracovitý, nekouří, do hospody nechodí, doma hodně pomáhá, je na něj spoleh. Jen ta horká hlava. Chtěla bych vědět, jestli existuje nějaká strategie jak na cholerika. Vím, že bych na něj neměla mluvit ráno, jenže ne vždycky to jde dodržet.
Jako bych to psala ja ![]()
U nas pomahaji kurzy sebeovladani.
@Loki01 píše:
Jako bych to psala ja
U nas pomahaji kurzy sebeovladani.
A to někam docházíte nebo z knih?
@Anonymní píše:
A to někam docházíte nebo z knih?
On chodi, ja ne.
@Loki01 A jak to na těch kurzech chodí? Ten můj by něco takovýho potřeboval jako sůl, neovláda se vůbec.. ![]()
A jak jste je k tomu přiměly, aby tam začli chodit? u nás vůbec odmítá přiznat, že by mohl mít problém…
Kolikrát si vzpomenu na Pelíšky a „to je pohoda, když není táta doma!“ ![]()
@Anonymní píše:
A jak jste je k tomu přiměly, aby tam začli chodit? u nás vůbec odmítá přiznat, že by mohl mít problém…
Kolikrát si vzpomenu na Pelíšky a „to je pohoda, když není táta doma!“