Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Cholerik
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
22.8.11 23:54
cholerik
Ahoj holky,chci se zeptat,jestli mate doma taky cholerika,rapla co casto krici,nadava atd.,nebo jestli jsem jedina..hrozne me to trapi. Casto rekne neco osklivyho co ublizi,pak se omlouva,ale ve me to je porad. Ach jo:-((…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
23.8.11 00:13
Nohappy,já jsem cholerik,ikdyž jsem se změnila.Ale dřív jsem ve vzteku viděla rudě,dřív něco plácla,pak teprve přemýšlela,nemyslela jsem to tak a pak mě to mrzelo.Žít s cholerikem je těžký,co si budem povídat.Já jsem šťastná za to,že manžel to se mnou vydržel,občas jsem mu řekla pár ošklivých věcí.můj muž to tak bral a snažil se ty věci,co jsem mu říkala nevnímat,nebrat vážně.Od tý doby,co máme mrňouse jsme takový výstupy neměli,ne proto,že by mě po porodu hráblo,ale proto,že teď mám opravdu jiný starosti.Věci,co mě dřív pořádně našláply,mi teď nevadí a máloco mě naštve.Díky bohu za to,dokázala jsem se změnit 
Občas se taky pohádáme,tak jako každej,ale je to výměna názorů bez ošklivých věcí.Tak ti přeju hodně síly,pevný nervy,protože to není snadný,ale ten člověk to tak nemyslí.Dřív mluví než přemýšlí.Můj děda byl zlatý člověk-a taky cholerik jak prase.Každý to tak bral a když křičel,říkali jsme mu-no jo,mávli rukou a mysleli si svý.A šlo to Neomlouvám choleriky,jen vysvětluju z pohledu cholerika,co cítí a co se v něm odehrává.Ale pozor-cholerik nebije a netýrá-to už je tyran.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.11 00:51
Já se přidám - cholerika doma nemám, sama ale jsem.Souhlasím s Petrajan, po porodu hodně věcí nechám být…Ale i tak mi stačí drobnost a vylítnu.Manžel je díkybohu flegmatik, takže to není zas tak hrozný problém 
I když je pravda, že v něm občas něco zůstane, nezapomíná tak snadno.Nejhorší u choleriků je, že řeknou fakt hodně hnusný věci.Rudo před očima, mozek utekl bůhvíkam.Jestli tě to ale uklidní, 95% věcí, co řeknou v takovémhle stavu nemyslí vůbec vážně.Chtějí jen tít do živého a hlavně fakt nepřemýšlí.
Radu ti nedám, protože si myslím, že tahle základní povaha změnit nejde… 
Možná zkrotit nějakou terapií, kde se učí ovládat vztek…Ale stejnak, já ho třeba neovládnu, protože netuším, kdy přijde a když už přijde, nevím o sobě.Zas lepší že na minutu vylítnu a za minutu už zas o ničem nevím, než moje máme, která se s tátou pohádá a nebaví se s ním týden
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.11 03:17
nooo tak můj chlap je cholerik, ale když já jsem taková blbka že se se mnou dost sklidnil, protože jinak by měl už před třicítkoü infarkt ze mě ale každej cholerik bude jinej si myslím a na každého platí něco jiného, takže asi nezbývá než doufat že se to sklidní aspoň trochu a nebo se naučit to ignorovat 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
kofola3
23.8.11 07:51
Můj táta je strašný cholerik. Co si s ním mamka i my v tomhle směru zažili, to je na delší povídání.
Kor ted, jak je už delší dobu bez práce, je to čím dál horší a asi taky i rokama.
- Citovat
- Upravit
23.8.11 08:12
Můj táta je taky cholerik…po 20ti letech to nakonec samozřejmě vedlo k rozvodu…Opravdu nejdřív jednal, pak myslel, vyřkl a udělal hnusný věci, pak se omlouval 
…bylo to s ním někdy hodně těžké…vedle cholerika si člověk hodně zakusí 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.11 08:50
a vůbec nejvýživnější je cholerik, když se napije. To pak ty urážky lítaj jedna vedle druhý. A ráno o ničem neví, moc si toho nepamatuje, ale „určitě jsem ho musela nějak vytočit, když se tak choval“ 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.8.11 11:03
Nejhorsi je,jak krici na celej panelak,to pak je ostuda vychazet z bytu,si pripadam jako bychom byli naky socialove! A taky ze tem jeho kecum muze i nekdo verit. Mimochodem jsem bordelarka a flakacka,pry! A to mame doma mesicni miminko! A ja delam co muzu,a vazne zadna spindira nejsem,tohle mne fakt na tom mrzi…no co naplat,je to ma chyba,nemela jsem s nim 9ustavat:-((
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
23.8.11 22:14
Mám za muže cholerika. Jsme spolu už dlouho a zažila jsem toho hodně. Od pěstí obtisklých v nábytku po rozbitý nádobí (který jsem si pak musela ještě uklidit, protože by tam bylo asi pořád), řevu, útěků, schozených židlí. Vylítává často a kvůli blbostem, nedá se to předvídat a nedá se tomu zabránit. Nikdy mě neuhodil a raději do něčeho praští a nebo říká ty věci co hodně ublíží, aby to ze sebe dostal. Už se po tom ani neomlouvá, když jsem se o tom bavili, tak mi řekl, že to tak nemyslí, že si tím jen uleví, ale ve mně to taky zůstává a občas je mi hodně smutno a přemýšlím, jestli se v neustálím stachu a stresu, kdy zase bouchne dá žít pořád. Je to můj první partner, takže je blbý, že nemám srovnání. On by pro nás udělal vše, chodí do práce, dává mi všechny peníze, občas je i po těch xletech pozornej, vím, že by mě nikdy nepodvedl, zastává se mě, stojí za mnou, umí být i milej, dává mi najevo, že i podětech se mu líbím, ale umí být i neskutečně zlej. A mě se zdá, že pro nic za nic, že jsem neudělala nic hroznýho, za co by mi měl nadávat nebo ponižovat, nadávat mým kamarádkám do čub… Byl u terapeuta, aby ho naučil pracovat se vztekem, ale pomohlo to jen na chvíli. Radu nemám, sama nevím, jak tohle dlouho vydržím. Sama cítím, že asi do chvíle, než se objeví někdo jiný. 
raději anonymní
- Citovat
- Upravit
24.8.11 07:45
Holky smekám před Vámi, že dokážete žít s cholerikem…já bych to asi nedokázala…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.11 08:49
no když to tak čtu tak je asi cholerik a cholerik holka to ti nezávidím 
držím palce ať se to zlepší 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
24.8.11 11:23
Anonymní píše:
Mám za muže cholerika. Jsme spolu už dlouho a zažila jsem toho hodně. Od pěstí obtisklých v nábytku po rozbitý nádobí (který jsem si pak musela ještě uklidit, protože by tam bylo asi pořád), řevu, útěků, schozených židlí. Vylítává často a kvůli blbostem, nedá se to předvídat a nedá se tomu zabránit. Nikdy mě neuhodil a raději do něčeho praští a nebo říká ty věci co hodně ublíží, aby to ze sebe dostal. Už se po tom ani neomlouvá, když jsem se o tom bavili, tak mi řekl, že to tak nemyslí, že si tím jen uleví, ale ve mně to taky zůstává a občas je mi hodně smutno a přemýšlím, jestli se v neustálím stachu a stresu, kdy zase bouchne dá žít pořád. Je to můj první partner, takže je blbý, že nemám srovnání. On by pro nás udělal vše, chodí do práce, dává mi všechny peníze, občas je i po těch xletech pozornej, vím, že by mě nikdy nepodvedl, zastává se mě, stojí za mnou, umí být i milej, dává mi najevo, že i podětech se mu líbím, ale umí být i neskutečně zlej. A mě se zdá, že pro nic za nic, že jsem neudělala nic hroznýho, za co by mi měl nadávat nebo ponižovat, nadávat mým kamarádkám do čub… Byl u terapeuta, aby ho naučil pracovat se vztekem, ale pomohlo to jen na chvíli. Radu nemám, sama nevím, jak tohle dlouho vydržím. Sama cítím, že asi do chvíle, než se objeví někdo jiný.
Boze! To je uplne to samy co zazivam doma i ja! A taky kdyz to na nej prijde,je mu jedno ze to slysi i deti? Mam jeste 10ti leteho syna z 1.vztahu a ja kolikrat brecim,ze si musi kolikrat vyslechnout takovych veci! A taky me strasne stve,zd jeho kamaradi a znamy ho takle neznaj,pred nima je to bezvadnej chlapik a kamos. Jeho rodina vi,ze je vybusnej,ale podle mne netusej,jak hrozne se ke mne dokaze chovat a byt zlej,a presne jak pises,taky vim,ze si to vubec nezaslouzim:-(. A uz mam plny zuby toho,si furt davat pozor na to,abych ho necm nerozcilila,on taky nebere ohledy na me,ale ja se samosreme takle chranim,i kdyz mam casto chut mu za to vsechno jednu vrazit,za to jak mi krivdi a je hnusnej bez priciny. Posl.extempore probehlo predevcirem a ja uz 2 dny za nim lezu ze si musime promluvit a on ze nema cas a je radsi v trapu..pokazdy se to nak prejde,ututla,nebo mi slibi ze uz se to nestane apod..jo zlaty voci. Pred mesicem po porodu jsem mu rikala ze jediny co od nej bhci je,aby nekricel,nenadaval a byl ke me slusnej,a uz je to zas,ach jo,je to desny,nevim jak dlouho to vydrzim:-((
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
24.8.11 14:17
Nohappy, my máme 2 malé děti a taky je mu jedno, že jsou u toho. Pár dní zpátky jsme šli normálně obědvat, něco jsem řekla, už jsem všichni seděli a on najednou vstal začel řvát, kopl do tý židle. Malej vedle něj, ten sebeou trhl jak se zničeho nic lekl. V takových chvílích jsem zticha hlavu zklopenou a snažím se ho i ignorovat, protože jak bych se začela obhajovat nebo mu vysvětlovat, co si to ke mě dovoluje, tak je z toho Itálie a výsledek žádný. Pak si sedl, dojedl a když odcházel přišel mi dát pusu jako by nic. Nejhorší na tom je, že jemu to vůbec nedochází, že se ke mě chová hnusně a děti si budou myslet, že je to normální se k ženě takhle chovat.
Ráda bych si s tebou psala SZ, protože jsi první, co slyším, že to má podobně, tak dej vědět, jestli chceš a já ti pošlu zprávu.
- Citovat
- Upravit
24.8.11 16:46
Holky,tak já jsem sice psala,že jsem cholerik,ale nekopu do židle a neřvu před dětma ani před lidma,nerozbíjím věci a tak,takže proti vašim chlapům jsem absolutní flegmouš Tak to se držte.A není tohle už náhodou agrese než „jen“cholerik?To už mi příjde přehnaná reakce vašich chlapů.Cholerik si zakřičí,vytočí ho kde co a hned,ale „jen“křičí,nic neničí,Tak teda nevím…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
