Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Cholerik
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Napsat příspěvek
Velikost písma:
20.3.13 13:01
@zuza2525 nevim jakýho máte obvoďáka.. ale můj se na nic neptal.. máznul to tam a bylo.. 
a pak už je na psychoDr. jak si to zaúčtuje atd..
@smoulinka71 no.. než mi psycholožka oznámila, že jsem hysterka.. taky jsem si myslela, že jsem klidný, citlivý a bezproblémový tvor.. 
pak jsem to nějakou dobu rozcházela.. teď už jsem za to ráda.. ale jak sleduju tvoje příspěvky.. taky bych to tvoje „kliďas“ brala s rezervou.. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
šmoulinka71
20.3.13 13:02
@erinv píše:
@zuza2525 nevim jakýho máte obvoďáka.. ale můj se na nic neptal.. máznul to tam a bylo..
No já jsem kliďas doma, v práci třeba vůbec.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.3.13 13:58
@smoulinka71 píše:
A myslíš si, že když já jsem kliďas a on nervák, tak by se to dalo zvládnout. Já jsem s ním teprve tři roky. Nemám s tím moc zkušeností. On mi totiž nikam nepůjde.
Tak já jsem s ním deset let, první dva roky relativně v pohodě, po příchodu dcery se začaly nerváky stupňovat, zhruba po čtyřech letech situace šílená, nervní a vzteklej v jednom kuse ještě do toho začal dost chlastat, byla jsem odhodlaná to opravdu ukončit, přemýšlela jsem o tom možná půl roku a pak mu to řekla na férovku, buď přestane chlastat a trochu se začne ohlížet na to že máme dítě a udrží nervy pod kontrolou, nebo do týdne jdu. Přestal chlastat ze dne na den a začal si ty svoje výlevy tak nějak kočírovat, řekla bych že po deseti letech je to lepší a lepší, ale krize byla opravdu obrovská 
K odborníkovi ale taky jít nehodlá, snad by se raději rozvedl než někam šel 
- Citovat
- Upravit
šmoulinka71
20.3.13 14:11
@Anonymní píše:
Tak já jsem s ním deset let, první dva roky relativně v pohodě, po příchodu dcery se začaly nerváky stupňovat, zhruba po čtyřech letech situace šílená, nervní a vzteklej v jednom kuse ještě do toho začal dost chlastat, byla jsem odhodlaná to opravdu ukončit, přemýšlela jsem o tom možná půl roku a pak mu to řekla na férovku, buď přestane chlastat a trochu se začne ohlížet na to že máme dítě a udrží nervy pod kontrolou, nebo do týdne jdu. Přestal chlastat ze dne na den a začal si ty svoje výlevy tak nějak kočírovat, řekla bych že po deseti letech je to lepší a lepší, ale krize byla opravdu obrovská
Jejda, no já jsem doma kliďas a docela chápavá. Jenže ten můj má šílený blog z minulýho manželství, protože měl doma hysterku, ta ho provokovala a hádali se tak, že to bylo hrozný. Já hádky nesnáším a on mi vždycky říká, že jsem to nejlepší, co ho v životě potkalo. On se většinou vztekne, když já jsem třeba nervozní před cestou a chovám se jinak než jindy. To stačí málo a tašky letí na dvůr. 
Ale já nic, nechám je tam ležet. Někdy se nechápu, že jsem v partnerském životě takový kliďas. Toho mýho bývalýho to někdy tak štvalo, že mě nic nerozhází, chtěl se hádat a bylo to těžký mě naštvat. Nerada se hádám, ale jsem rázná. Tak snad to nějak zvládnem. On je totiž jinak strašně miloučkej a moje zlatíčko.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.3.13 14:20
Já jsem taky totální kliďas, hádky nevyhledávám, nechávám ho vyvstekat,nereaguju.Ale tenkrát už to bylo i dost o tom chlastu a to mi fakt vadilo, když mi dokázal přijít nalitej už v poledne a strašně se chtěl věnovat holce blbnout s ní házet jí do vzduchu 
to už jsem na něj řvala jestli není náhodou magor, samozřejmě se ho to hrozně dotklo, protože on je úplně v pohodě, až na to že nemohl pomalu ani vylézt schody jak byl zduněnej
- Citovat
- Upravit
labutěnka bílá
20.3.13 14:25
Taky jsem žila s cholerikem, který ze mě udělal hysterku. Jeho cílem posledních pár let bylo, mě neustále vytáčet, urážet, šikanovat a ponižovat, jen aby tu hádku vyvolal. Žít s takovým člověkem je neštěstí a u mě to bylo doslova peklo (přidalo se vyhrožování fyzickou likvidací, rozbíjení věcí, sprosté nadávky, začal chlastat) mě to stálo dost sil, teď jsem se konečně osvobodila a i s prckem budeme žít v klidu a beze strachu, kdy mu zas rupne v bedně a vztekne se.
Pozor taky na to, že tohle vše začíná postupně, brala jsem si celkem klidného, starostlivého nealkoholika (doteď nemohu uvěřit v co se změnil) a teky jak je dotyčný finančně na koni (a vy na MD), tak přitvrzuje, ale před okolím dost často hraje roli svatouška.
@smoulinka71 píše:
Jejda, no já jsem doma kliďas a docela chápavá. Jenže ten můj má šílený blog z minulýho manželství, protože měl doma hysterku, ta ho provokovala a hádali se tak, že to bylo hrozný. Já hádky nesnáším a on mi vždycky říká, že jsem to nejlepší, co ho v životě potkalo. On se většinou vztekne, když já jsem třeba nervozní před cestou a chovám se jinak než jindy. To stačí málo a tašky letí na dvůr.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
20.3.13 14:32
U nás to naštěstí s tím chlasten skončilo někdy před pěti lety, tak doufám že už se do této fáze nedostaneme, jinak nikdy mě slovně neurážel, nevztáhl na mě ruku, ale není pro něho problém ve vzteku rozmlátit mobil, nebo ovladač o zeď, nedej bože když mi náhodou vypadne ovladač z ruky, to je řvaního ať na to raději nešahám a tříská do stolu jak..
- Citovat
- Upravit
šmoulinka71
20.3.13 14:32
@labutěnka bílá píše:
Taky jsem žila s cholerikem, který ze mě udělal hysterku. Jeho cílem posledních pár let bylo, mě neustále vytáčet, urážet, šikanovat a ponižovat, jen aby tu hádku vyvolal. Žít s takovým člověkem je neštěstí a u mě to bylo doslova peklo (přidalo se vyhrožování fyzickou likvidací, rozbíjení věcí, sprosté nadávky, začal chlastat) mě to stálo dost sil, teď jsem se konečně osvobodila a i s prckem budeme žít v klidu a beze strachu, kdy mu zas rupne v bedně a vztekne se.Pozor taky na to, že tohle vše začíná postupně, brala jsem si celkem klidného, starostlivého nealkoholika (doteď nemohu uvěřit v co se změnil) a teky jak je dotyčný finančně na koni (a vy na MD), tak přitvrzuje, ale před okolím dost často hraje roli svatouška.
Tak ten můj je docela kliďas dlouhou dobu, ale když se vytočí, tak to stojí za to. Nerejpe, nebo tak nějak. Dokonce chce, aby bylo všechno podle mě, až mě tím někdy štve, ale stačí abych řekla, no to jsi nemusel…a už je zle. On se snaží a mě to nestačí. Jinak on mě nikterak neprovokuje, ba naopak udělá všechno podle mě. Divný že?
- Citovat
- Upravit
šmoulinka71
20.3.13 14:35
@Anonymní píše:
U nás to naštěstí s tím chlasten skončilo někdy před pěti lety, tak doufám že už se do této fáze nedostaneme, jinak nikdy mě slovně neurážel, nevztáhl na mě ruku, ale není pro něho problém ve vzteku rozmlátit mobil, nebo ovladač o zeď, nedej bože když mi náhodou vypadne ovladač z ruky, to je řvaního ať na to raději nešahám a tříská do stolu jak..
No ten můj taky rozbil myš a o sklenicích ani nemluvím. 
Ale nikdy mi neřekl nějak škaredě. To ne. On mi říká miláčku, lásenko. Když je vzteklej, tak já raději nic neříkám a mám klid.
- Citovat
- Upravit
20.3.13 23:49
Zuzko, nevím, odkud jsi, ale v každém městě je Poradna pro manželství a mezilidské vztahy, a tam je to gratis, navíc tam je více psychologů na jednom místě, tak když ti nesedne jeden, můžeš změnit. Nám se to stalo, šli jsme k jedné paní, ale nedokázala „ukočírovat“ přítele, prostě viselo ve vzduchu, že měl tzv. převahu, a na ní bylo vidět, že už jí došly rady a řeč. Příště jsme šli k chlapovi, a ten byl bezvadnej, a myslím že i přítel ho víc respektoval. I když to samozřejmě neznamená, že by se s chlapama mělo chodit jen k psychologům-mužům, jen ten můj nebyl u něj tak arogantní jako u ženy
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.3.13 09:09
@nohappy
Jsem z Prahy, takze urcite neco takovyho tady bude, ale nevim, kdyz je to zadarmo, jak kvalitni to prave bude.
Jak pises setkali jste se s doktorkou, ktera asi nebyla nic moc.Ale tak to muze byt vsude, za pokus to urcite stoji. Nevis o nejakym takovym dobrym v Praze zadarmo? to by bylo fajn
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
21.3.13 22:41
Zkus se podívat na PSYCHOPORTÁL, a dole na MANŽELSKÉ A RODINNÉ PORADNY, je tam asi 8 takových poraden po Praze, a nebo nejrychlejší tip na dobrého psychologa najdeš na www.znamylekar.cz..Já myslím, že ta kvalita není vůbec špatná, většina těch psychologů má i svou praxi a ordinaci, a v těch poradnách bývají třeba jen 1 den v týdnu. Já osobně bych volila spíš někoho staršího, s více zkušenostma 
..
A to by ti měli poradit už při objednání, když trochu nastíníš ty problémy, tak oni už vědí, kdo se na co více zaměřuje a tak. Jinak tam můžete jít anonymně, dají vám podepsat i papír, že tam jste anonymně, že nic nebudete hradit, a že veškeré údaje a informace se nedostanou nikam „ven“..tak takhle nějak ve zkratce.
Určitě bych do toho šla, nic tím neztratíš, spíš naopak.
Já původně taky uvažovala, že půjdem k psychoterapeutovi, který měl sice docela dobrý reference, ale za hodinu si účtoval 600-800.-,a když jsem si spočítala, že bych za to dala i několik tisíc, a bůhví s jakým výsledkem, tak jsem to pak odpískala.
Hodně štěstí! 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
flamenco
20.4.13 20:49
HM, tak to tady čtu a přemýšlím, co budu dělat. Práci mám, dítě 9 let, bydlím u něj a téměř denně výslechnu urážky, vyhrožování, náznak násilí, ponižování a naschvály.
Bez omluv, bez provinění. On je King, co nepřiznà chybu a všichni debilní. To není život, ale teror, nikam nechodí, jen do práce, kamarády neuznává.
Zkoušela jsem všechno, flegma přístup, obranu chladnou i temperamentní, promluvit si, nic. K doktorovi ani do poradny ho nedostanu. Už mu nevěřím, ale co teď? Kdyż odejdu tak přijdu o práci, finance nemám neb jsem z chudé rodiny.
Jak uživim dítě i sebe? Otěhotněla jsem přez antikoncepci a když jsme se poznali takový dlouho nebyl. Chová se stylem jak je doma pán a neustále mi říká, když se mi to nelíbí, tak můžu jít.
Kam? K chudým rodičům 100km daleko. S dítětem a zahrabat se v dluzích?
Dlouho uvažuju o odchodu a dítě to ví a nediví se mi. Jsem v ouzkých. Uvažuju o tom nejhorším, ale to je sbabělý vůči dítěti.
Smutné je, že se ani nebojí, že mě ztratí.
Uráží mě sprostě i před lidma. Dnes na nákupu to byla samá pí. a jen, když jsem mu podala mlíko, aby ho uložil, že si ho vezme sám.
- Citovat
- Upravit
Safrane
20.4.13 21:39
@flamenco píše:
HM, tak to tady čtu a přemýšlím, co budu dělat. Práci mám, dítě 9 let, bydlím u něj a téměř denně výslechnu urážky, vyhrožování, náznak násilí, ponižování a naschvály.
Bez omluv, bez provinění. On je King, co nepřiznà chybu a všichni debilní. To není život, ale teror, nikam nechodí, jen do práce, kamarády neuznává.
Zkoušela jsem všechno, flegma přístup, obranu chladnou i temperamentní, promluvit si, nic. K doktorovi ani do poradny ho nedostanu. Už mu nevěřím, ale co teď? Kdyż odejdu tak přijdu o práci, finance nemám neb jsem z chudé rodiny.
Jak uživim dítě i sebe? Otěhotněla jsem přez antikoncepci a když jsme se poznali takový dlouho nebyl. Chová se stylem jak je doma pán a neustále mi říká, když se mi to nelíbí, tak můžu jít.
Kam? K chudým rodičům 100km daleko. S dítětem a zahrabat se v dluzích?
Dlouho uvažuju o odchodu a dítě to ví a nediví se mi. Jsem v ouzkých. Uvažuju o tom nejhorším, ale to je sbabělý vůči dítěti.
Smutné je, že se ani nebojí, že mě ztratí.
Uráží mě sprostě i před lidma. Dnes na nákupu to byla samá pí. a jen, když jsem mu podala mlíko, aby ho uložil, že si ho vezme sám.
Dej si inzerát. Napiš pravdu, jak na tom jsi a především zdůrazni, že za vlídnost, lásku, něhu k Tobě i dítěti jsi schopna dát vše a navždy. Nic nezatajuj.Ani o tom, v jaké jsi situaci a jak nesmírně týraná jsi Ty i dítě. Určitě někde žije zajištěný, slušný a laskavý muž, kterému právě Ty chybíš. Napiš hned, nečekej na to, až ten netvor vedle Tebe zničí i tu poslední špetku sebevědomí a sebeúcty, kterou v sobě máš.
- Citovat
- Upravit
22.4.13 13:04
@flamenco píše:
HM, tak to tady čtu a přemýšlím, co budu dělat. Práci mám, dítě 9 let, bydlím u něj a téměř denně výslechnu urážky, vyhrožování, náznak násilí, ponižování a naschvály.
Bez omluv, bez provinění. On je King, co nepřiznà chybu a všichni debilní. To není život, ale teror, nikam nechodí, jen do práce, kamarády neuznává.
Zkoušela jsem všechno, flegma přístup, obranu chladnou i temperamentní, promluvit si, nic. K doktorovi ani do poradny ho nedostanu. Už mu nevěřím, ale co teď? Kdyż odejdu tak přijdu o práci, finance nemám neb jsem z chudé rodiny.
Jak uživim dítě i sebe? Otěhotněla jsem přez antikoncepci a když jsme se poznali takový dlouho nebyl. Chová se stylem jak je doma pán a neustále mi říká, když se mi to nelíbí, tak můžu jít.
Kam? K chudým rodičům 100km daleko. S dítětem a zahrabat se v dluzích?
Dlouho uvažuju o odchodu a dítě to ví a nediví se mi. Jsem v ouzkých. Uvažuju o tom nejhorším, ale to je sbabělý vůči dítěti.
Smutné je, že se ani nebojí, že mě ztratí.
Uráží mě sprostě i před lidma. Dnes na nákupu to byla samá pí. a jen, když jsem mu podala mlíko, aby ho uložil, že si ho vezme sám.
Oběhej si sociálku a zjisti si, na co všechno máš nárok, v jaké výši, a vysvětli situaci, ono stačí i to, když si zajdeš na magistrát na Oddělení sociálně právní ochrany dětí-OSPOD, a tam ti poradí co máš dělat. A hlavně se toho neboj! Toho mýho rapla teď vykázali na 10 dní-vzala jsem to rovnou přes policajty, což můžeš udělat taky-a po těch 10ti dnech se to dá ještě prodloužit o dalších 30 dní! Což pro tebe znamená, že si v tuhle dobu můžeš zařídit co potřebuješ, budeš i v kontaktu s intervenčním centrem-ty ti pomůžou a poradí, i se sociálkou. Oni tu od toho jsou a opravdu pomůžou, jsou na takové situace zvyklí. My už máme doma klid, nikdo tu na nás nekřičí, nikdo mi sprostě nenadává, nevyhrožuje…úleva! Sice mě toho čeká ještě spoustu zařídit, vyřídit, vím, že se s dětma musim dost uskromnit, ale jsem odhodlaná to zvládnout, a to právě kvůli dětem. Máš jedno dítko, a už větší, to zvládneš, a uvidíš, že tě syn taky podrží, rozum už má, a určo to stojí za to, aby měl zbytek dětství pohodové! Ono se to nezdá, ale ty děti se trápí, když se něco takového doma děje, ačkoli to třeba ani nedají tak najevo.
Stačí udělat první krok, neboj se, uvidíš, bude ti líp! Takový život nemá smysl, je to jen přežívání, a ty ještě můžeš být šťastná s někým jiným, hodným, kdo by si tě vážil! Takhle aspoň uvažuju já v tuhle chvíli, a i když mívám splíny, tak pořád někde vzadu v hlavě věřím, že se najde někdo, kdo nás bude mít rád a bude hodnej..
Hodně štěstí, když tak sem zas písni, jestli jsi se odhodlala
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
