Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Máte zkušenost s šíleně žárlivým manželem?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
25.6.10 11:37
chorobná žárlivost
Chtěla bych poradit jestli některá z vás má zkušenost s šíleně žárlivým manželem.dlouho to v sobě dusím a nechávám sebou neustále manipulovat,ale dál už to prostě asi nezvládnu.je to šílené,neustálé kontrolování na telefonu,kontrolování oblečení,vyptávání,v podstatě nikam sama nemůžu,jinak mi dělá scény.už mě to šíleně ničí,musím podotknout,že žádný důvod k tomu aby takhle žárlil nemá.fakt už nevím co s tím,dá se s tímhle vůbec naučit žít?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
25.6.10 11:51
Ahoj, já jsem se před x lety rozvedla s bývalým protože opravdu hodně a chorobně žárlil. Tenkrát jsem ani nesměla pomalu ke kamarádce na kafe, a pokud mě pustil a já mu řekla budu v 10hod doma tak neexistovalo abych byla později, jednou jsem mu takhle volala, že přijdu o hodinu později a to byly scény, řval, že jsem kurva a že jsem byla bůch ví kde a s kým a dělala bůch ví co. Pak jsem nastoupila do firmy ve které se dělaly noční a to byl schopný mě jezdit do práce kontrolovat a nebo ráno pro mě dojet a to jsem to měla z bytu tak 1 hod do práce, magor!!!! Nakonec jsem se po dvou letech utrpení rozvedla, nemělo to smysl.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
25.6.10 12:18
podle mě se s takovým člověkem žít nedá! určitě by se měl léčit… není to normální! a je to jako závislost! přeji pevné nervy! a řeš to! asi bych si hodně rozmyslela, zda s takovým člověkem budu.. a budu s ním mít děti… 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
25.6.10 12:32
zkoušela jsi mu to chování oplatit, nebo ho něčím přinutit uvědomit si co dělá? jestli to bylo nebo bude zbytečné, tak je asi jediná rada - odejít, každodenní trápení a omezování se v bežném životě nikam nepovede,
a zvyknou si? podle mého názoru tě to může časem vydeptat a „otupit jako loutku“
- Citovat
- Upravit
Anonymní
25.6.10 12:42
ee.liso,tak to je přesné jako u nás,ach jo…A jak dlouho jsi to vydržela?S kamarádkou na kafe,to už jsem nebyla ani nepamatuju,a když,tak stejně neustále sleduju mobil a hodinky a trnu co budou zase za scény doma.nejhorší je,že do toho tahá i děti a snaží se je obracet proti mně,to fakt nemůžu překousnout.ty výmysly co jim navykládává jsou nechutné a jen jim tím ubližuje.pořád věřím,že to někdy přejde,ale kdy?už je to 3 roky a snad čím dál horší.fakt nevím.přemýšlela jsem i o odchodu,ale není to až tak jednoduché,a stejně by to tím asi neskončilo.
- Citovat
- Upravit
25.6.10 13:02
U nás to začalo, až po svatbě, před svatbou byl žárlivý ale tak normálně ale po svatbě si ze mě udělal majete. Jinak od svatby jsem to vydržela rok, pak jsem utekla a za další rok jsme byly rozvedený. Další utrpení bylo, když jsem sepsala žádost o rozvod, tak jsem chtěla aby jí podepsal, že s tím souhlasí aby to bylo rychlejší a on mi dělal tenkrát naschvály a vlastně aby to podepsal, tak jsem tam musela napsat, že jsem „kurva“ a on chudák to se mnou nevydrží ale navrhovatel jsem byla já 
. Od tý doby jsem při prvním náznaku žárlivosti brala nohy na ramena.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
káťa
25.6.10 13:52
Chorobná žárlivost je NEMOC a dá se s tím dělat jedině
1. odborně léčit
2. vzít nohy na ramena
Samo ho to 100% nepřejde, buď ho přiměješ k návštěvě odborníka a k léčbě, nebo bych prchala co nejdál.Život máš jej jeden a přeci ho celý neprožiješ ve stresu.
Pokud bys odešla, tak radím: neprovokovat, svůj odchod neoznamovat dopředu (ale odejít např.když bude v práci atd…)a zajistit si nějaké zastánce (lidi,spíše muže-tátu, bratra, kamaráda atd…, kteří budou stát na tvé straně- aby žárlivec viděl, že máš zastání a nemůže ti ublížit)
- Citovat
- Upravit
ingeborg
2.7.10 19:33
Tak se žárlivcem se naučit žít nedá a věkem se to zhoršuje. Čím víc tě má v hrsti finanční závislostí nebo společnýma dětma, prohlubuje se to. Mně dokonce ze žárlivosti rozšlapal bývalý manžel mobil, notebook jsem zachránila jen zázrakem. Samotné s dětma ti bude líp, ale musíš vydržet ten teror než se rozvedete. A jak píše Káťa, neříkej mu, že plánuješ odchod! A už vůbec by neměl vědět ze začátku o tvém novém partnerovi, až si někoho najdeš.
- Citovat
- Upravit
Anonymnice
2.7.10 19:41
jednoho chorobnýho žárlicvce jsem taky měla…já měla to štěstí, že jsem se nezamilovala a jeho výpadům se smála…když mě nechtěl pustit za kámoškou na kafe, tak jsem prostě šla a on mi nadával du ku.ev a sv.ní a když viděl, že to se mnou nehne, tak pak klečel a omlouval se a přemlouval…kdžy jsme mu dala kopačky, tak vyhrožoval, že si něco udělá…řekla jsem mu na to, jestli chce nějakej pevnej provaz nebo radši ostrej nůž? tak pochopil, že to nemá smysl…všechny holky přede mnou samozřejmě dřív nebo později zmlátil…na mě si nedovolil…dostal ještě ode mě…a po asi 5ti letech se mi ozval s tím, že měl holku, poslala ho k vodě a že se pokusil o sebvraždu…pak se šel léčit…a nevím, jak dopadl! každopádně pryč od něj…tohle nedopadá dobře. kámoška měla taky žárlivce, dlouho mi brečela, že jí furt podezřívá a ona nikoho nemá, že ho má ráda…až jí k tý nevěře dohnal, sbalila kufry a utekla… takže opravdu šťastné konce v tomto neznám 
- Citovat
- Upravit
23.10.10 00:52
UTEČ,nezůstávej,ničíš sebe a bude se to zhoršovat.Čím později budeš chtít odejít o to hůř se odchází.Mám vlastní zkušenost.Chceš svůj život prožít ve stresu?Stále bereš ohledy na toho,který tě uráží a zostuzuje.Já to prožívala a hloupá,20 let to vydržela.Díky Bohu jsem našla sílu a odešla.To byla úleva!Nikdo mne neurážel,mohla jsem klidně říct co chtěla.Znovu jsem poznávala,jaké to je usmát se a hlavně nemít svíravý pocit,co si zase vymyslí,jaké bludy.Fakt,nenech se mučit.Je to nelidské.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
23.10.10 16:09
ahoj,já mám to samý,tak jestli to chceš probrat tak mi napiš soukromou zprávu
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
pavel124
12.7.13 11:55
Předem děkuju za názor žen a pokud se tu vyskytují i mužů… Má. „chrobna žárlivost“ vznikla když jsem vyrazil s přítelkyní po týdnu společného žití na discotelku kde se podnapila ještě ve frontě na vstup snažila svést urostleho blondaka… Týden před tím také na diskotéce přišla s návrhem, kdo z nás svede víc lidí…od té doby to ve mě začalo vyvolávat pochyby a určitě menší důvěru…ano mám řeči kuli tomu jak se obléká sexi do práce, kde pracují desítky chlapů, ale je čemu se divit když je se mnou v kavarne má míní sukni nohu přes nohu a z 90% prostoru okolí je jí vidět až do krku…?a spousta dalších podobných případů…prej „navštiv psychologa ses chorobě zarlivej“ 
- Citovat
- Upravit
pavel124
12.7.13 12:08
Možná… Radši bych aby se probrala a nehledala problém pořád ve mě;)
- Citovat
- Upravit
12.7.13 12:24
Holt některé holky rády provokují okolí, buď na ní budeš jako pes, nebo jí budeš muset věřit, že to dál než k flirtu neodtáhne. Jestli to dotahuje dál, to ti nikdo neřekne.. Zase na druhou stranu je otázka, zda je lepší sebevědomá holka nebo uťápnutá šmudla u který budeš mít jistotu, že si o ní nikdo ani kolo neopře..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
