Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Tak odejdi. Najdi dítěti jiného tátu, takového, ktereho bude zajimat jak se máte. Takoveho, který vás bude milovat..
A musíš se s nimi stýkat? Obklop se lidmi, co Tě budou podporovat… Kamarádky, Tvoje rodina. Manželovi bych řekla, jak se cítíš (ohledně vašeho vztahu)… Neuzavřel se do sebe třeba kvůli tomu, že jste už o dvě miminka přišli? ![]()
A co tva rodina, pratele- mas nekoho blizkeho, s kym muzes tu radost sdilet?…manzela bych rozhodne hned nezavrhovala- z nejakeho duvodu jste spolu celych 10 let, a to, ze se necitit pripraveny neznamena, ze nemuze byt skvely tata…a i jeho rodina se po narozeni miminka muzou zmenit…samozrejme je neznam…jen si myslim, ze na nejake radikalni kroky neni v tehotenstvi ten spravny cas..
@Anonymní píše:
Citim se hrozne sama. Nevim jestli je to zapricineno tehotenskymi hormony, ale ten pocit je strasny. Otehotnela jsem neplanovane, s manzelem jsme spolu 10 let. On se jeste na dite neciti pripraveny, zije svoji praci. Z meho tehotenstvi neni nadseny, spis ho obtezuje. To same jeho rodina. Stavi se k tomu velmi chladne, neustale negativne komentuji, kdyz se o necem zminim. Moc to prozivam a mela bych dite resit az se narodi a ne ted. Hodne necitilive nektere situace komentuji. Nikdy jsme nemeli spatne vztahy, ale jsou velice chladni. Pro me je to momentalne hodne dulezite. Prisla jsem uz o dve miminka a pred rokem jsem tragicky prisla o sourozence. To miminko je momentalne cely muj svet a nikdo mi nerozumi. Manzel neustale jen pracuje a ani si se mnou nepovida, mam pocit, ze ho uz zajima jen jeho prace. Co se tyce jeho rodiny, tak se me ani nezastane, protoze on v tom vyrustal a zda se mu to normalni. Vubec nevim jak z tehle situace ven. Citim se osamela, frustrovana.. Pripadam si mezi nimi jako cizi clovek a lituju do jake rodiny to privedu sve dite.. Vzdycky jsem vedela jaci jsou, ale ted v tehotenstvi je ten pocit jeste daleko horsi..
Vy jste spoli 10 let a rodina se neraduje z vnoučátka? Chlap není připraven? Proč jsi 10 let v nevyhovujícím vztahu? Jestli muže nenakopne narození dítěte, tak bych se sbalila a šla.
Tak snad to partnera chytne až uvidí toho mrňouska naživo. Obklop se kamarádkama, které to s tebou budou sdílet, jestli je máš. Jestli ne, tak se můžeš skamarádit třeba na kurzu pro těhotné. Ale nejvíc by mě štvala ta jeho rodina, když se teď takhle chovají a jakmile bude malé na světě, tak si ho budou určitě nárokovat. ![]()
@Russet pry se budou radovat az se narodi, tchyne a jeji matka prihlasily, ze ani svoje tehotentstvi neprozivaly a tudiz ani nechapou, ze ho prozivam ja. Jenze ta lhostejnost a negativni poznamky, to je proste tak strasne necitlive, ze je mi z toho uzko. Jsme ted u nich na navsteve a nejak to na me cele pada. Do toho manzel, ktery na me nema denne ani 10 minut cas aniz by nekoukal do mobilu nebo pocitace.. Citim se jako hadr na podlahu.. Ja ho miluju, ale o jeho lasce ke mne zacinam pochybovat.. Kdyz se pohadame, rika veci, ktere tady radeji nebudu ani zverejnovat.. Jinak je zodpovedny a vsechno. Ale ten nezajem a jeho vztekle komentare me zacinaji valcovat.
@zuzikka no prave. Ja jsem se zarekla, ze s nimi o diteti uz vubec nebudu mluvit. Akorat me to zranuje. Nemuzu ani rict, ze je mi spatne, hned ze sebe delam chudinku. Natoz koupit si nejaky pekny oblecek, to to hned moc prozivam. Od nich nemuzu cekat vubec nic. Ani jednou se me na tehotenstvi nikdo od nich nezeptal, vzdy musim zacinat ja. Delaji jak kdyby nic nebylo. Jediny kdo se mnou tehotenstvi proziva je moje maminka.
@Anonymní píše:
@Russet pry se budou radovat az se narodi, tchyne a jeji matka prihlasily, ze ani svoje tehotentstvi neprozivaly a tudiz ani nechapou, ze ho prozivam ja. Jenze ta lhostejnost a negativni poznamky, to je proste tak strasne necitlive, ze je mi z toho uzko. Jsme ted u nich na navsteve a nejak to na me cele pada. Do toho manzel, ktery na me nema denne ani 10 minut cas aniz by nekoukal do mobilu nebo pocitace.. Citim se jako hadr na podlahu.. Ja ho miluju, ale o jeho lasce ke mne zacinam pochybovat.. Kdyz se pohadame, rika veci, ktere tady radeji nebudu ani zverejnovat.. Jinak je zodpovedny a vsechno. Ale ten nezajem a jeho vztekle komentare me zacinaji valcovat.
No, to máš teda složité. Neříkám, že má muž jásat nad každým bodýčkem a fotkou z ultrazvuku, kde je taková šedá tečka, ale z úcty k ženě by nějakou radost projevit měl. Muž se mě ptal, chtěl vědět, co u doktorky, tchýňka posílala jahody a hrdě vystavila první ultrazvuk do vitríny… Takový normální zájem. Po narození samozřejmě radost veliká. Dítě má být radost a mělo by být vítáno.
@Anonymní píše:
@zuzikka no prave. Ja jsem se zarekla, ze s nimi o diteti uz vubec nebudu mluvit. Akorat me to zranuje. Nemuzu ani rict, ze je mi spatne, hned ze sebe delam chudinku. Natoz koupit si nejaky pekny oblecek, to to hned moc prozivam. Od nich nemuzu cekat vubec nic. Ani jednou se me na tehotenstvi nikdo od nich nezeptal, vzdy musim zacinat ja. Delaji jak kdyby nic nebylo. Jediny kdo se mnou tehotenstvi proziva je moje maminka.
Tak maminka stačí, ne? A co kolegyně v práci? Se mnou to vždycky prožívaly dost.
@Russet Ja bych taky ocekavala aspon minimalni slusnost z jejich strany. Ultrazvuky nijak nekomentovali. Zvracim nekolikrat denne a nikdo se nezepta jak se citim. A nepotrebuju nejake litovani, ale aspon normalni zajem. Porad jen mluvi o sobe a svych problemech. Nejak se uz ani nedokazu pretvarovat a slusne se s nimi bavit..
Ta frustrace ze me dela neprijemnou semetriku. Nevim jak s tim nalozit, kdyz jsme u nich na navsteve.. S manzelem si zkusim promluvit az se vratime domu.. Porad doufam, ze az se miminko narodi, tak ho to zmeni… On je velky cholerik a dost je zamereny na sve pohodli..
Neboji se jenom manzel radovat a tesit na miminko, kdyz uz jste o neho driv přišli?
Já bych k nim na návštěvu nejezdila. Teď se aspoň můžeš vymluvit na to, že je ti fakt blbě. Takhle tě to akorát stresuje. I moje PA mi v těhotenství říkala, že se mám obklopovat lidmi, se kterými je mi dobře a na zbytek se vykašlat.
@Maminanamatersky Muj partner to tak prave ma- nechce se radovat, boji se…
Zakladatelko- jak reagoval na ta prvni tehotenstvi?…a kolik Vam je let?
@Piiimiii reagoval tak, ze me poslal na potrat. To bylo pred 7 lety. Poslechla jsem ho, protoze jsem mela strach, ze to sama nezvladnu. Z nejakych duvodu jsem s nim zustala dal. Ted je nam 28. Porad se neciti pripraveny stejne jako tenkrat. Obcas kdyz je nastvany, tak pronese, ze si preje abych potratila. Stydim se to sem napsat. Stydim se to priznat i sama sobe. Do toho jeho slavni pribuzni a ze me je totalni troska. Pripadam si jako hadr na podlahu se kterym cela jeho rodina jen vytira a on je v cele.
![]()
Citim se hrozne sama. Nevim jestli je to zapricineno tehotenskymi hormony, ale ten pocit je strasny. Otehotnela jsem neplanovane, s manzelem jsme spolu 10 let. On se jeste na dite neciti pripraveny, zije svoji praci. Z meho tehotenstvi neni nadseny, spis ho obtezuje. To same jeho rodina. Stavi se k tomu velmi chladne, neustale negativne komentuji, kdyz se o necem zminim. Moc to prozivam a mela bych dite resit az se narodi a ne ted. Hodne necitilive nektere situace komentuji. Nikdy jsme nemeli spatne vztahy, ale jsou velice chladni. Pro me je to momentalne hodne dulezite. Prisla jsem uz o dve miminka a pred rokem jsem tragicky prisla o sourozence. To miminko je momentalne cely muj svet a nikdo mi nerozumi. Manzel neustale jen pracuje a ani si se mnou nepovida, mam pocit, ze ho uz zajima jen jeho prace. Co se tyce jeho rodiny, tak se me ani nezastane, protoze on v tom vyrustal a zda se mu to normalni. Vubec nevim jak z tehle situace ven. Citim se osamela, frustrovana.. Pripadam si mezi nimi jako cizi clovek a lituju do jake rodiny to privedu sve dite.. Vzdycky jsem vedela jaci jsou, ale ted v tehotenstvi je ten pocit jeste daleko horsi..