Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Cítite se ve svém nynějším vztahu milováné/opočovávané „jako ženy“? Máte dostatek pozornosti od partnera? Pokud ne, když to partnerovi na rovinu řeknete: chtěla bych si víc povídat/ chtěla bych trávit s tebou více času / chybíš mi/ chtěla bych se víc obímat / chtěla bych podnikat výlety a aktivity… Jaká je jeho reakce? Děje se něco? Já totiž dostávám ignor a nebo odpověď typu - moc si vymýšlíš, takhle to nefunguje v žádném jiném vztahu. ![]()
Je mu 30, mě 25, chodíme spolu necelý půl rok. Zezačátku byl zlatý, teď (poslední 2 měsíce) to sklouzává k trávení času - 2 noci v týdnu, přijedu na večeři, ráno jedu do práce, věčně je unavený nebo ho něco bolí, nedočkám se od něj vlidného slova (jen když si všimne, že o mě má zájem někdo jiný, tak mi ihned řekne, jak mi to sluší
) Přitom jsem na něj milá, upřímná, kdykoliv k němu jedu něco mu přivezu, uvařím, nakoupím, pomůžu s uklidem, mám ho ráda a snažím se mu to dávat najevo… V sexu je to zatím fajn (snad pro obě strany) klesla jen frevence, nacož mi byl řečeno - co chceš, jsme spolu půl roku
Snažím se to nějak zpestřit, jak po psychické tak i po fyzické stránce, ale přijde mi někdy jak totální suchar.
Je teď z 90 % na Homeoffice, stále nestihá a nemá na mě čas. Jeho práce na homeoffice je cca na 2-3 hodiny denně. Nevím, co si myslet, je hodně uzavřený a dostat z něj nějakýho jeho pocit, názor je téměř nemožné (opatrně se snažím ale nechci tlačit).
Kvůli zmíněnému jsme si dali několikrát pár dni pauzu. Řekla jsem mu, co mi nevyhovuje (viz výše), ptala se ho, co se nelíbí jemu. Na to jsem dostala odpověď, že je se mnou spokojený
. Začínám být přesvědčená, že tohle prostě nemá smysl. Na druhou stranu si řikám, jestli nemá nějakou krizi, protože jsem začínala chodit s úplně jiným člověkem - aktivním, extrovertním, citlivým, pozorným, s chutí do života.
Není to o tom, že se nudím, mám dost svých aktivit/prátel, takže to není tím, že bych si svůj volný čas neměla kým vyplnit.
Tak po půl roce vztahu to je dost smutný ztratit pozornost a menší intenzita sexu.. Půl roku není fakt nic. A cítím se milovane i po letech ![]()
@mackA159 píše:
Tak po půl roce vztahu to je dost smutný ztratit pozornost a menší intenzita sexu.. Půl roku není fakt nic. A cítím se milovane i po letech
Já si to taky řikám.. ![]()
Ne necítím se milovaně. Občas donese nějakousladkost jako pozornost. Mazlit se chce minimálně, sex jen když má chuť on a je to šup šup. Dárky ne, květiny ne. Že začátku byl dokonalej. Po relativně krátkým čase jsem se mu taky okoukala. Je to podle mě přirozený. Někteří muži prostě nejsou stavěný na vztah. Strašně ženu chtějí, pak zájem opadne. Normalne by šli dál, ale je doba kdy je normální být ve vztahu a ne střídat ženy jako ponožky. Nebo mají děti. Jsou pak nespokojení oni i ženy. Já v takovým vztahu jsem. Radim opustit dřív než se vám „povede“ dítě jako nám. To už z toho bezbolestně nevyjdeš.
My jsme spolu 9 let, máme 11 měsíčního syna, tak z mé strany mám na partnera méně času, než bych chtěla. Ale stále večer usínáme přituleni, neustále od něj slyším jak moc mu chybím a jak mě miluje
. Z mé strany tyto slova také přicházejí. Neříkám, že každý den je zalitý sluncem, to ne, ale ignorace i po letech u nás určitě není.
Promiň, ale vy žádný vztah podle mě nemáte.
Nejste spolu ani půl roku, několikrát jste si museli dávat „pauzu“, nijak extra si tě nevšímá, nestrávíte spolu téměř čas, skoro spolu nespíte.
Není zamilovanej, on to podle mě bere tak, že má alespoň nějakou společnost, dokud nepřijde něco lepšího. Proč se ho ale držíš ty, moc nechápu.
Příspěvek upraven 21.10.20 v 09:29
Nejlepší je ta výmluva na jiné vztahy. Takové chování bych chápala řekněme po 10 letech, ne po půl roce. Jedna věc je, že on to tak nemá přirozeně, ale pokud mi na druhém záleží, snažím se mu aspoň trochu vycházet vstříc. Ale věřím, že když říká, že je s tebou spokojený, je to tak. Možná je to jeho maximum. Možná se na tom podepisuje taky ten home office, může mít pocit stereotypu nebo ponorky ![]()
Příspěvek upraven 21.10.20 v 09:23
Po půl roku je to fakt brzo… spíš on neví, jak to funguje v jiných vztazích. Nebo váš vztah nebere úplně jako vztah. Asi bych ubrala toho, co pro něj děláš ty teď, třeba se začne snažit ![]()
Půl roku a taková laxnost no nevím. Vím jen že s mým přítelem byli první dva roky pěkná divočina, až po tom jsme v sexu zvolnili
pořád mi říká jak mě má rád, každý den mě hladí, líbá dává na jevo svou lásku a to jsme spolu už nějakou dobu…Jestli ti tohle chybí půl roku je krátká doba, nemusíš v tom vztahu zůstávat, třeba by jsi byla spokojenější s někým jiným..
@Ms.Ragdoll píše:
Promiň, ale vy žádný vztah podle mě nemáte.Nejste spolu ani půl roku, několikrát jste si museli dávat „pauzu“, nijak extra si tě nevšímá, nestrávíte čas, skoro spolu nespíte.On není zamilovanej, on to podle mě bere tak, že má nějakou společnost, dokud nepřijde něco lepšího. Proč se ho ale držíš ty, moc nechápu.
Zamilovaný byl zezačátku, bylo to fajn, hodně o mě stál, hodně se snažil a já nakonec podlehla… když ptáčka lápaji…
No, neni to dobry. Budto uz ho nebavis nebo kouka po jiny. Nebo oboji.
Bych řekl že to je důsledek HO. Pozoruji to už na více lidech. Lidi jsou otrávený a nic jiného je nebaví, jak se přestanou stýkat s okolím, je pak těžké se přinutit k k věcem, které před tím byli samozřejmé
U nas spis naopak, chlap si vyžaduje vic pozornosti nez ja a porad me obletava
nekdy me to teda az otravuje a brala bych chvili klidu a osobniho prostoru, ale je to hezke se citit chtena
vztah, kde na me chlap kaslal a cely den sedel za pc a nic sme nepodnikali, me brzy prestal bavit a casem sem si ho uplne znechutila.
@Kitokato píše:
Zamilovaný byl zezačátku, bylo to fajn, hodně o mě stál, hodně se snažil a já nakonec podlehla… když ptáčka lápaji…
Tak ses mu líbila a chtěl té dostat do postele no. Výslovně zamilovanost v tom být opravdu nemusela.