Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
@Billi píše:
Přesně u nás. Od prvního jsem zhýčkaná a teď je všechno jinak
stejná otázka viz příspěvek výše
zajímá mě to
@reinkarnace píše:
@acimedaca jaké jsou holky znamení? a jak daleko je máš od sebe? právě tohoto scénáře se taky obáváma hlavně toho, že povolím ve své důslednosti např. skrz nedostatek času..
první je blíženec a druhá panna - jsou od sebe 3roky a 2 měsíce. co jsem měla první, tak jsem si myslela, že „všechno“ se dá u dítěte ovlivnit - uspávání, jídlo, nočník…cokoliv si matka zamane - HAHAHA, jak hluboce jsem se mýlila
Ríkala jsem si, že pokud nebude druhé chtít dudlík, tak jen dobře, že pokud ebudu muset uspávat a jezdit venku kvůli spaní, jen dobře, že dodržím postupy ohledně jídla jako u prvního, že ji možná zkusím posadit na nočník dřív než v roce.
Ve výsledku dudlík nechce, ale cumlá palec (zlatej dudlík a jeho odnaučování u staršího
), usíná sama, žádnou zásluhu na tom nemám (bratr je prostě jinej level), v kočáře téměř nespí a vůbec ho moc nemusí (bylo úžasné strčit staršího do kočáru a pak o něm pár hodin na výlete něvědět - u malé na výletě řešíme, jak ten její ryk regulovat alespoň na snesitelnou míru). Postup s jídlem stejný jako u staršího, nicméně malá do 10 měsíců prostě o jídlo totální nezájem. Na nočník sice posazena v 11 měsících, ale vůbec neví, vo co go, do 5 minut po nasazení plíny, se mi pokadila. ![]()
Co dítě, to originál.
@reinkarnace starší je štír a mladší rak. Jsou od sebe 2 roky a 8 měsíců. S mladším jsou problémy od narození. Nespal, predilekce, cvičili jsme vojtovku, dodnes je pomalejší, pořád je nemocný, což taky hraje roli.
U prvního jsem si myslela, jak jsem super a jsou to moje úspěchy a teď vidím, že to bylo v dítěti. S mladším jsem to dělala stejně, ale potřebuje úplně jiný přístup a teprve ve chvíli, kdy jsem si to uvědomila, se začaly některé věci lepšit.
@reinkarnace píše:
@řeřicha já se budu snažit nezměnit nic a vše dělat stejně ale obávám se, že to nezvládnukéééž by. První dítě: látkové pleny, od půl roka kadění jen nad miskou, od 15 měsíců bez plen přes den, ve dvou letech i v noci..příkrmy domácí od 6 měsíců, jí parádně, velké porce a s chutí, sladkosti nezná, pochutná si na ovoci a zelenině. spala v košíku/postýlce, bez uspávání a houpání, od sedmi měsíců dokonce ve vlastním pokoji. kočár jsme odbourali před druhým rokem. dudlík mívala jen na spaní do roka. je zvyklá být samostatná, sama se snaží oblékat, svlékat, má ráda pořádek, řád, naše rituály..v noci spí 12 hodin, po obědě 2-3. částečně to může být pozitivní konstalací, ale myslím že hodně dělá i naše společná důslednost ve výchově a důraz na režim.
První - spala se mnou v posteli ještě letos v létě. Když je doma nedokáže nic dělat sama, u všeho musím asistovat.
Druhá - už teď spí převážně sama, včetně samostatného uspávání! Většinu času si jí nevšímám a musí si hrát sama pod hrazdičkou nebo na dece. Neběhám za ní kvůli každému kňouknutí. Snažím se už teď jí zavést režim. Starší jsem ho zaváděla až se školkou
@acimedaca @Billi Já jsem na jednu stranu ráda, že první byla hrůza. Nic nedělala jak by miminko v jejím věku mělo. Uspávání nefungovala, a že jsem zkoušela metod. S jídlem problém už od porodnice. Plen se sice zbavila ve dvou letech během dvou měsíců i přes noc. Ale s nástupem do školky se jí na noc zas museli vrátit
![]()
Takže teď jsem úplně v šoku, že dvou měsíční mimino se samo uspí u sebe v postýlce, samo si hraje pod hrazdičkou a přibývá na váze úplně tabulkově
Já říkám, že druhou dceru mám za odměnu po tom co jsem si vytrpěla s tou první
@belik píše:![]()
nějaká moc dokonalá ne?
právě se až děsím toho, co nás čeká jako druhé kolo ![]()
@Alušáček píše:
@řeřicha Já nic, rozmazlovala jsem první, rozmazluju i druhouDlouho kojim, uspávám, spíme společně, připadá mi to přirozené
Taky je to tím, že starší je už 18let a když vidím jak to rychle uteklo a jak skvělá holka z ní vyrostla, jak moc jsme si vždycky rozuměly, tak vím, že je to dobře
Ty,,problémy,, co popisuješ ti za pár let přijdou jako úplná banalita, děti ze všeho vyrostou… Vnímám to jinak, těch 30minut co uspávám bych stejně využila jen na nějakou nedůležitou činnost, třeba uklízení a to počká
to se hezky čte:-) ve mě se to pere, malá spí s námi, rozmazluji ji asi taky - je hodně mazlivá, uspávám, hodně zpívám, nosila jsem v manduce dlouho… tak doufám, že jednou taky někde napíšu, že máme super vztah a že je z ní skvělá holka:-)
abych tu větu dokončila - pere se ve mě můj pocit - že takto je to ok a „rady“ okolí… manžel by rád trochu přitvrdil, já jsem měkká…
Příspěvek upraven 21.03.16 v 14:07
Tek když se tak dívám, všechny které měly problém s prvním, měly ukázkové to druhé dítě…a ty co měly pohodu s prvním mají hrůzu s druhým ![]()
@reinkarnace mě v okolí říkali, že to tak bývá. Jedno ukázkové, druhé na zabití. No a třetí bývá nejhorší možná kombinace prvních dvou ![]()
@reinkarnace píše:
Tek když se tak dívám, všechny které měly problém s prvním, měly ukázkové to druhé dítě…a ty co měly pohodu s prvním mají hrůzu s druhým
Já úplně ne. V čem byl kluk děsnej, tam je holka (zatím) vcelku v pohodě, ale má zase jiné mouchy (koliky, jídlo, horší spaní, hysterčení). Takže když je zprůměruju, ta mám dvě dokonalé děti.
@reinkarnace Nee, já jsem neměla moc pohodu s prvním a s druhým je to ještě horší ![]()
První od porodnice uřvaný, špatně usínal, nosili jsme jak blbí, spával v kočárku i v noci, od 8 měsíců s náma v posteli, budil se hodně. ALE - jak si sednul, tak se uměl pěkně zabavit, brzy chodil, tak se zajímal o svět kolem, nevřeštěl při tom, když mě ztratil z dohledu (v rámci bytu
), brzy mluvil a dalo se s ním hezky domluvit už od nějakých necelých dvou let, prostě tak to bude, domluveno, ok. Nikdy se neválel po zemi, období vzdoru takřa nepozorované, vzorně chodil po chodíku vedle mně, nikdy neujel na motorce, bez plen na noc i den po druhém roce, jí všechno, miluje ovoce, zeleninu, ryby apod. Milionové batole.
U druhého jsem chtěla, aby uměl usínat. Takže po 2,5 letech se narodil druhý kluk, v šestinedělí zlaťoučký, spal v košíčku nebo postýlce, takřka celou noc…tak jsem si gratulovala, jak jsem na to vyzrála a jak to bude po šestinedělí ještě lepší a budu mít vegáč…no a po šestinedělí začal pomalu řvát, na usnutí se musel nosit…no zkrátím to, řve doteď(16 měsíců), uspávám u kojení, v noci putuje ke mně do postele protože se furt budí, pořád někde leží, páč se mu furt něco nelíbí, bouchá hlavou o zem, jakmile zazní NE nebo NESMÍŠ, chodit s ním ven je jak za trest - no je to miláček
. První je blíženec, druhý střelec…Třetí už asi zkoušet nebudem
Nebo možná, až se vyspím…
@filija píše:
to bych nedelala syn známé si pak do m6 ti let cucal palec
Syn dudlík nema/neměl, protoze ho nechtěl. Dokud jsem kojila, mel jako dudlik me.Az kolem roka by si dundal dudlík, ale to mi každý říkal, až mu ho už nedávám a doteď cuca flasku, tak nevím, co je lepší