Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše:
Ahoj maminky,
ani nevím, kde začítVím, že se kolem děje mnoho horších věcí, ale já už nevím, co dělat. Mám dvě děti…prvnímu jsou 3 roky, druhé 7 měsíců. U prvního dítěte šlo vše tak nějak krásně samo…je to takové to dítě, že na co sáhne, to mu jde. Jak říkáme s manželem, prostě dokonalé dítě.
S tou druhou je to horší…v 7 měsících se ani nehne, o nějakém přetáčení si můžeme asi nechat zdát, na břiše je chvíli a pak začne řvát, vzteká se. Celkově ani na zádech dlouho nevydrží. Už začínám být na nervy i z doktorky, která vyhrožuje, že budeme muset cvičit. Snažím se jí motivovat hračkama, ale má to úplně v paži. Je prostě úplně líná, a to mě vytáčí.
Druhá věc je spaní…3 hodiny v kuse spala naposledy asi ve 3 měsících. Teď se budí co hodinu až dvě a řve. Ať je v postýlce nebo se mnou v posteli, je to jedno…je imrvere vzhůru a já už jsem úplně na nervy. Buď usne u prsa a nebo ani to mlíko nechce, prostě musím huskat v náručí. Spát 2 hodiny v kuse je pro mě nemožné. Existují nějaké homeopatika třeba, které by pomohly na to spaní? Nebo já už nevím, fakt co dělat. Přes den spí 2krat…dopoledne a odpoledne.
Začínám mít ten pocit toho, že prostě druhé dítě bude vždy to horší a bojím se, abych ho neměla méně ráda, protože už mám na to náběh…jsem děsná, ale je to tak. Vím, že každé dítě je jiné, ale až takový rozdíl u sourozenců jsem nečekala
Děkuji za rady ohledně rozpohybování a spaní
V sedmi měsících se neotáčí, na břiše nevydrží, ale doktorka je blba, protože by po tobě chtěla cvičení. Jo aha
nenapadlo te, ze muže byt nějak zablokována a bolí ji to? Proto nevydrží ani na břiše ani na zádech? Rehabky a vojtovka u vás měly byt min dva měsíce standardem. V to hle věku to není normální a je třeba nechat ji prohlédnout odborníkem. Kdyby nebrecela tak muže byt lina, ale jestli nevydrží ani chvíli v nějaké poloze tak je to proste spatne ![]()
To bude dobré
nepremyslela jsi nad nějakou osteopatii? Muže mít něco zablokovane, tak se ji nechce pohybovat, a proto se budí…
Cvičit si s ní měla už dávno. Nechápu větu, že jsi na nervy z doktorky. A na nervy z dítěte, které se neotaci nejsi?
@karkarka
Popravdě ne, protože u prvního dítěte mi doktorka říkala, že každý má své tempo, ať to neřeším. První dítě se mi otáčelo až v 8 měsících bez cvičeni a niceho.
Doktorka má jediná rozum. Nebo tě už spíš měla poslat na fyzio rovnou. Tak budeš s malou cvičit, bóže. Mám obdobně staré děti a na fyzio chodím s oběma, mají to tam rády! A tvá malá může vše dohnat a být ve výsledku šikovnější než starší, jen potřebuje trochu péče. Ona za to nemůže.
No to je zase problém
Cvičit s ní máš už dávno a ty máš strach, abys s ní cvičit nemusela. ![]()
Hele, líná byla moje první dcera, ale ta byla ve své lenosti maximálně spokojená a rozhodně neplakala. A v noci spala v tomto věku jako anděl, jedno krmení mezi 2 a 3 hodinou. A přes den klídek, pohodička, kam jsem ji položila, tam jsem ji našla, vrchol tělocviku bylo prohlížení prstíků. A musím teda říct, že to tak má celozivotně
Sport úspěšně ignoruje, živí ji jazyky a počítače.
Dítě by se mělo přetočit do šesti měsíců. Takže podle mě jsi už před měsícem měla být na cvičení.
Jinak spaní máme stejné. Dáváme heřmánkový čaj a nepomáhá. O homeopatikach jsem taky slyšela, ale ještě nezkusila.
Tomu nerozumim, pises, ze prvni dite bylo v pohodě, vse si delalo samo. Ale otacet se zacalo v osmi mesicich. A ted zacnes vysilovat v sedmi?
Doktorka ti vyhrožuje cvičením? A bylo by lepší, kdyby ti vyhrožovala třeba skoliózou, pokud dcerka cvičit nebude?
Dcera cvičila od 4 měsíců, dva týdny poté se už otáčela na bříško a vše je ok.
A že dítě v noci pláče je přeci normální. Holt je kontaktnejsi. A nebo to může mít z bolesti. Slyšela jsi o Kiss syndromu?
A koukej si sehnat hlídání a pořádně si od ní odpočinout. Nemyslím si, že nemáš malou ráda (a hlavně doufám), spíš jsi už totálně vyčerpaná.
@Anonymní píše:
@karkarka
Popravdě ne, protože u prvního dítěte mi doktorka říkala, že každý má své tempo, ať to neřeším. První dítě se mi otáčelo až v 8 měsících bez cvičeni a niceho.
Já si pod šikovný dítětem představila teda něco jiného. Já si to myslela o svém a to se zacal točit ve 3.
@Anonymní píše:
Ahoj maminky,
ani nevím, kde začítVím, že se kolem děje mnoho horších věcí, ale já už nevím, co dělat. Mám dvě děti…prvnímu jsou 3 roky, druhé 7 měsíců. U prvního dítěte šlo vše tak nějak krásně samo…je to takové to dítě, že na co sáhne, to mu jde. Jak říkáme s manželem, prostě dokonalé dítě.
S tou druhou je to horší…v 7 měsících se ani nehne, o nějakém přetáčení si můžeme asi nechat zdát, na břiše je chvíli a pak začne řvát, vzteká se. Celkově ani na zádech dlouho nevydrží. Už začínám být na nervy i z doktorky, která vyhrožuje, že budeme muset cvičit. Snažím se jí motivovat hračkama, ale má to úplně v paži. Je prostě úplně líná, a to mě vytáčí.
Druhá věc je spaní…3 hodiny v kuse spala naposledy asi ve 3 měsících. Teď se budí co hodinu až dvě a řve. Ať je v postýlce nebo se mnou v posteli, je to jedno…je imrvere vzhůru a já už jsem úplně na nervy. Buď usne u prsa a nebo ani to mlíko nechce, prostě musím huskat v náručí. Spát 2 hodiny v kuse je pro mě nemožné. Existují nějaké homeopatika třeba, které by pomohly na to spaní? Nebo já už nevím, fakt co dělat. Přes den spí 2krat…dopoledne a odpoledne.
Začínám mít ten pocit toho, že prostě druhé dítě bude vždy to horší a bojím se, abych ho neměla méně ráda, protože už mám na to náběh…jsem děsná, ale je to tak. Vím, že každé dítě je jiné, ale až takový rozdíl u sourozenců jsem nečekala
Děkuji za rady ohledně rozpohybování a spaní
Zajdi k odborníkům a začni s tou malou něco dělat, nebo jí zaděláš na velké problémy. Chápu, že je pohodlnější, když nemusíš dělat nic, ale Tvoje druhé dítě není o nic horší, než to první. Akorát jsi měla kliku, že to první si vystačilo samo, aniž bys pro něj musel něco udělat. ![]()
Fakt si zajdi někam, kde Ti poradí. To cvičení není taková hrůza a fakt není zbytečné. Pomůžeš té malé a třeba se za odměnu pořádně vyspíš. ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj maminky,
ani nevím, kde začítVím, že se kolem děje mnoho horších věcí, ale já už nevím, co dělat. Mám dvě děti…prvnímu jsou 3 roky, druhé 7 měsíců. U prvního dítěte šlo vše tak nějak krásně samo…je to takové to dítě, že na co sáhne, to mu jde. Jak říkáme s manželem, prostě dokonalé dítě.
S tou druhou je to horší…v 7 měsících se ani nehne, o nějakém přetáčení si můžeme asi nechat zdát, na břiše je chvíli a pak začne řvát, vzteká se. Celkově ani na zádech dlouho nevydrží. Už začínám být na nervy i z doktorky, která vyhrožuje, že budeme muset cvičit. Snažím se jí motivovat hračkama, ale má to úplně v paži. Je prostě úplně líná, a to mě vytáčí.
Druhá věc je spaní…3 hodiny v kuse spala naposledy asi ve 3 měsících. Teď se budí co hodinu až dvě a řve. Ať je v postýlce nebo se mnou v posteli, je to jedno…je imrvere vzhůru a já už jsem úplně na nervy. Buď usne u prsa a nebo ani to mlíko nechce, prostě musím huskat v náručí. Spát 2 hodiny v kuse je pro mě nemožné. Existují nějaké homeopatika třeba, které by pomohly na to spaní? Nebo já už nevím, fakt co dělat. Přes den spí 2krat…dopoledne a odpoledne.
Začínám mít ten pocit toho, že prostě druhé dítě bude vždy to horší a bojím se, abych ho neměla méně ráda, protože už mám na to náběh…jsem děsná, ale je to tak. Vím, že každé dítě je jiné, ale až takový rozdíl u sourozenců jsem nečekala
Děkuji za rady ohledně rozpohybování a spaní
Divím se že ještě necvicite… Já s dcerou cvičím od 3m. Taky byla slabší. Už se otáčí, pivotuje, zachvili bude lozit. Nebojíš se, že něco podcenis? Dr nepozná onemocnění jako neurolog… Já bych to teda řešila mnohem dřív.
Podívej se na Bobata, je to hravě cvičení a pomáhá. Já s dcerou měla Vojtovku, asi dva měsíce a jo, bylo to těžké, ale děláš to pro to dítě, abys mu pomohla. Pak jsem přešla k soukromé fyzio a platila za Bobata, to nás bavilo, dcera pak už šla na kolínka, tak jsme to ukončili. Ale na prvním místě by vždy mělo být zdraví, i za cenu nepohodlí, breceni, dojíždění, peněz… Prostě nečekej a postav se k tomu čelem a běžte nekde k odbornikovi.
Ahoj maminky,
Vím, že se kolem děje mnoho horších věcí, ale já už nevím, co dělat. Mám dvě děti…prvnímu jsou 3 roky, druhé 7 měsíců. U prvního dítěte šlo vše tak nějak krásně samo…je to takové to dítě, že na co sáhne, to mu jde. Jak říkáme s manželem, prostě dokonalé dítě.

ani nevím, kde začít
S tou druhou je to horší…v 7 měsících se ani nehne, o nějakém přetáčení si můžeme asi nechat zdát, na břiše je chvíli a pak začne řvát, vzteká se. Celkově ani na zádech dlouho nevydrží. Už začínám být na nervy i z doktorky, která vyhrožuje, že budeme muset cvičit. Snažím se jí motivovat hračkama, ale má to úplně v paži. Je prostě úplně líná, a to mě vytáčí.
Druhá věc je spaní…3 hodiny v kuse spala naposledy asi ve 3 měsících. Teď se budí co hodinu až dvě a řve. Ať je v postýlce nebo se mnou v posteli, je to jedno…je imrvere vzhůru a já už jsem úplně na nervy. Buď usne u prsa a nebo ani to mlíko nechce, prostě musím huskat v náručí. Spát 2 hodiny v kuse je pro mě nemožné. Existují nějaké homeopatika třeba, které by pomohly na to spaní? Nebo já už nevím, fakt co dělat. Přes den spí 2krat…dopoledne a odpoledne.
Začínám mít ten pocit toho, že prostě druhé dítě bude vždy to horší a bojím se, abych ho neměla méně ráda, protože už mám na to náběh…jsem děsná, ale je to tak. Vím, že každé dítě je jiné, ale až takový rozdíl u sourozenců jsem nečekala
Děkuji za rady ohledně rozpohybování a spaní