Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Já asi také víc četla, i když já i ten mobil mám převážně na čtení. No a víc u nás běžela telka, tu teď zapnem tak jednou do roka.
Víc jsme chodili ven, ale to nevím jestli už není věkem, že mě to mezi lidi moc netáhne a mám radši klid doma. S knížkou ![]()
A jako malá pamatuju jak se furt hráli karty nebo něco.
Byli jsme furt venku. Scházeli jsme se s partou z okolních domů, později randili, pařili na diskotékách. Jo devadesatky. Doma jsem si četla, občas koukala na televizi na eso, Beverly Hills 90210 a pod. Jo a poslouchali jsme hudbu z kazetaku.
Gilmorova děvčata, Divoký anděl. Taky Beverly Hills. Nesmrtelné. To bylo.
Gilmorova děvčata jedu po letech znovu na Netflixu a nejčastěji právě na mobilu. Akorát v originále. Ještě nevím, jestli jsou tam nové díly. První musím projít retro.
Ja hodně četla. Chodila jsem často do knihovny. Četli jsme s manželem společně.
Jako deti jsme litaly porad venku, o prazdninach hraly bedminton na ulici jako turnaj mezi ostatnima detma. Chodily jsme na brusleni 3 x za tyden, koukaly na TV a pak jako starsi kazdy tyden disco, to bylo moc fajn, koncerty, festaky. Cetly jsme knizky, hraly deskovy hry, Dostihy jsme hraly treba tyden. Hraly jsme vybijenou… Nejvic se mi libilo, kdyz jsme se domluvili, tak jsme proste muselyi prijit na cas, jinak smula, cekalo se 10 minut a slo se. Nedalo se napsat, dat vedet, ze jde ten dotycny pozde. Chodilyjsme na kolotoce…ty jo, ted si uvedomuju, ze jsme vlastne porad meli co delat, i kdyz jsme meli h…o.
První mobil jsem si pořizovala cca v 19 letech. Ony tehdy moc nebyly do té doby.
Manžel si pořizoval první mobil až se mou.
Takže četla ( hooooodně ), psala dopisy ( kamarádkám, příteli ), malovala, běhala po cvičáku se psy ( dělám do dnes ).
A chodily jsme hodně ven.
My jsme doma dlouho neměli ani pevnou linku. Takže kvůli všemu jsme jezdili na kole do budky ( u nás byly tuším 3 ) a nebo na poštu.
Pak když jsme jezdili na intr, tak našim volat z budky. Oni nám na pevnou na 1 telefon na intr. Nic moc. Zase neměli kontrolu nad ničím ![]()
Příspěvek upraven 04.11.25 v 21:15
@Lucka1111 Tetris jsme měli na záchodě, a navzájem si přehrávali rekord
Život bez internetu, mi chybí a hlavně chybí dnešním dětem. My měli klepač a kus gumy ![]()
Já jsem třeba nikdy na žádné kroužky nechodil, teda vlastně jo, na jeden, ale jen chvíli. Jinak po škole se šlo ven, do večera mě doma nikdo neviděl, nikdo nevěděl kde vlastně jsem. Mobil nebyl, rodiče mi nemohli zavolat kde jsem, že už mám přijít. V kolik hodin mám být doma, to jsem věděl a hodinky tak byly základ. A pak večeře, úkoly, okoupat a spát ![]()
Nebyly ani dětské hřiště, většinou jsme si hráli u někoho doma, nebo na nějakém volném prostranství za vesnicí. Já jsem byl ale spíš samotář, takže jsem se většinou na kole potuloval po okolí. Objevil jsem přitom spoustu cest, míst,…, na která dodneška rád chodím. Ale v té době nebyly ani cyklostezky, prakticky za celé odpoledne jsem třeba nepotkal nějakého cyklistu v dnešním smyslu.
A bylo úplně jedno, jaké bylo počasí, jestli svítilo slunce nebo byl venku sníh. V zimě klidně celé odpoledne na zamrzlém rybníku. Dneska tam nikoho jen tak nepustí, tenkrát to bylo úplně běžné. Když náhodou pršelo, tak se schovalo pod strom a doufalo se, že to přejde. Předpověď byla tak maximálně z televize. Dneska má kde kdo radar v telefonu. A když pršet nepřestávalo, tak prostě domů v dešti,…
@Kelsey1 píše: Více
já si pamatuji všední odpoledne po příchodu ze školy a před kroužkem Vražedné pobřeží.. Nick Slaughter.. uááá ![]()
Podle mě se lidé mnohem víc bavili, hráli třeba nějaké společenské hry
Četla, psala, randila.. to tedy až koncem devadesátek.. první mobil až v r. 2001. Bez něj klid, pohoda, blažená nevědomost. Až do chvíle, než člověk přišel pozdě domů nebo měl jiný průšvih, který číhal v rodinném tribunálu posedaném kolem kuchyňského stolu.
Jako čerstvě dospělí po odstěhování od rodičů sme víc chlastali, jezdili na vandry, na vodu. Taky jsem víc četla.
no a pak jsme si poridili prvni playstation, někdy v roce 2003, a obcas s bandou proparili vikendy s bednou vína, stridali se u PS a hrali Hogs of War a Silent Hill ![]()
Jinak prvni pocitacovy kontakt sem mela, kdyz mi bylo asi 15 (r. 98), táta si poridil Pentium, a to jsme se segrou hraly Hospital a Railroad tycoon, a mely 15 minut denne na internet, jen po sedmé večer, jinak by se nasi nedoplatili
![]()
Četla jsem, háčkovala, sila, pletla, kreslila, cvičila, chodila do kina, poslouchala jsem hudbu… Dělám to doteď. Akorát už nechodím do kina.
@ta_holka_co_pise píše: Více
Dobrá otázka… ![]()
Tak tenkrát to bylo všechno tak nějak, celý úplně jiný. A to se zdaleka netýká jen té absence internetu a mobilů atp. ![]()
Byly zase jiný zábavy a bylo to moc fajn. ![]()
Fakt si na ta léta vůbec nemůžu nijak stěžovat a kolikrát na ně i moc ráda vzpomínám. ![]()
Joo pravda, tenkrát jsme chodili s kámoškama do knihovny a když bylo venku dost škaredě, tak jsme místo doma nad počítačem, seděli s knížkou. ![]()
Nebo se vzájemně navštěvovali doma a dívali se na videokazety našich rodičů, které nám jinak zakazovali.
![]()
Začalo to hororama a pak to skončilo pornem. ![]()
Ale, tehdy to bylo ještě takový to „slušnější”. ![]()