Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Co manželovi chybí?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
Anonymní
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
8.12.14 08:51
Nijak. Chyba je v jeho hlave. A Ty ju nepreskladas. Bohuzial, bolo by fajn, keby si mu mohla povedat, ukazat, namalovat… ale nemozes. Neuveri Ti. Neuveri ani Tvojim kamosom. On ma vlastny rozum. Mrzi ma to, ale Ty sa musis zariadit tak, aby si sa postarala o seba a deti. On je na polceste k odchodu, a Ty nemas ziadnu moznost ako ho ovplyvnit. Maximalne keby si ho zoznamila s nejakym typkom, co by bojoval o deti, ktore mu manzelka po rozvode nechce davat. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.14 08:54
To záleží hlavně na manželovi, jestli má tedy zájem o rodinu. Jestli ano, domluvila bych se s ním, že začne lépe fungovat a ty se mu na oplátku budeš víc věnovat - jak po večerech, tak dát děti někam hlídat a vyrazit si na nějaké akce jako za svobodna. Pokuď zájem nemá, tak bych ho kopla do zadní části těla. Sama se starat o dvě děti a ještě manžela, který nepomůže a tváří se otráveně. Ani náhodou.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.14 08:55
Nechce být otec, že neví kecá, ví to přesně. Tak složité to zase není. Kolik mu je?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.12.14 08:57
Někteří chlapi jsou prostě citoví nuzáci. Udělal dvě děti a sám neví, jestli chce rodinu a jestli jsou děti pro něj? Prostě strašný, já nechci být sprostá na cizího člověka, ale strašný.
Mám totiž takového otce, nepamatuju, že by si s námi někdy hrál, že by nás vzal na výlet, nepamatuju na jediný zážitek s ním, kdy by se nám věnoval, v podstatě on byl pán domu a my tak nějak žili vedle něj.
Je pravda, že byl samá milenka. Nakonec, to už jsme byla téměř dospělá přede mnou a bráchou řekl, že děti byly omyl, kdyby neměl děti a nemusel cpát prachy do rodiny, aby nás uživil, kde on mohl být, co on všechno mohl mít, kdybychom ho nevysávali. Máma se s ním nakonec rozvedla, od té doby nás vidí jednou do roka, ulevilo se mu, nepotřebuje nás, je tak sebestředný, že snese jen, když se mu plazíme u nohou. Mám dvě děti, 8 a 3 roky, bydlí kousínek od nás, neviděl je 2,5roku, jediná vnoučata. Nemá potřebu.
Jak to zraňovalo a v podstatě stále zraňuje nás, to je zbytečné psát.
Radu nemám, ze mne by mluvila životní zkušenost, ublížení a zranění na duší, proto nemůžu objektivně radit, být to můj manžel a nevědět, jestli chce naše narozené děti, házet ksichty, o jak důvěrně to znám, když jsem něco po tátovi potřebovala, jak jsem se dva dny odhodlávala mu říct a bála jsem se, na naše děti, vykopala bych ho tak rychle, že by neměl čas už ani blekotnout.
- Citovat
- Upravit
8.12.14 08:57
Možná se to trochu zlepší, až mu budou kluci více takovým tím parťákem, ale to je jen možná, navíc tobě se na to ty roky asi čekat nechce, což chápu 
Těžko něco radit, my jsme spolu 8 let a narození obou dětí se vztahem taky dost zamávalo 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymní
8.12.14 09:05
@AlphaOmega Je mu 37.
Si říkám, jestli třeba nemá druhou mízu. To mívaj chlapi okolo 40-tky ne? Nebo já nevim.
- Citovat
- Upravit
8.12.14 09:18
Hm, tak to je špatné, aby v tomhle věku tvrdil, že neví co chce nebo odmítal vlastní rodinu je známka dost nevyvinuté osobnosti. Za sebe tam vidím dost silnou sebestřednou tendenci, která přetrvává dle popisu léta, tudíž pokud by změna měla šanci nastat, již se tak mělo stát. Jak se k tomu postavit, to neporadím.
Životem, kdy se otec nevěnoval (pokud se tedy nerozhodl nás zrovna zmlátit) jsem si prošel a opravdu bych byl býval radši bez otce.
Důležité taky je, jaká tato „rodinná situace“ bude mít vliv na tvé syny a zda tyto vzory přijmou jako normální.
Čeká tě těžké rozhodování, nicméně ve změnu bych nedoufal. 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.14 09:20
Treba ho to opravdu chyti az tehdy, jak budou deti vetsi- starsiho bude brzo ucit nejaky sport (i kdyz taky ne vsichni otcove na to jsou). Zkusila bych aspon tu manzelskou poradnu a taky mu davkovat zpravy o rodinach napriklad s postizenymi detmi, kdy se otcove staraji (nedavno jsem zrovna videla nejake video o zivote s postizenymi trojcaty a tatinek byl uplne super- taky je dost takovych, co rodinu opusti, ale najdou se i dobri)- aby si poradne uvedomil, jake mate stesti, ze jste vsichni zdravi a mate dve zdrave deti.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.12.14 09:24
Zažila jsem něco hodně podobného. Bohužel jeho přístup a citový chlad vůči mně i dětem způsobily že se vztah rozpadl. Dneska jsme rozvedení. Paradoxně nikdy se o děti tak nezajímal a nestaral jako po rozchodu, konečně mu došlo že děti má a že by o ně mohl přijít stejně jako o mě.
Poradit neumím, buď se s tím smíříš, nebo budeš čekat až děti povyrostou a doufat že se to zlepší. Možná by bylo fajn jít do nějaké poradny, sama. Jeho nastavení asi moc nezměníš. Já třeba vím, že můj ex dokáže asi jen jedno, buď mít vztah se ženou, nebo se věnovat dětem. Když se po něm chtělo obojí, nakonec odsunul jedno i druhé.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
sissi79
8.12.14 09:29
Venujes se i mu? Nebo jen detem.. Jdete sami nekam? Veca, kino, zabava? Co hlidani?
- Citovat
- Upravit
8.12.14 09:31
Já bych to zase tak nehrotila. Děti do 3 (nebo tedy pro nás do 2 let) jsou prostě řehole, manželský život v troskách. Chce ho to namotivovat, ať vydrží, že to bude dobré. Náš vztah z manželem vstává z popela vždy po odeznění 2 let dítek. Pak už je to trochu legrace. Hlavní je vyrazit aspoň co čtvrt roku někam sami ven. I kdyby měl dát člověk 500 Kč za hlídání na jeden večer - vyplatí se to pořád víc, jak to dopracovat k rozvodu!
My se hádali první 2 roky dětí příšerně, po narození druhého to bylo vážně na rozvod, ale ve 2 letech jsem dala mladšího do školky na pár dopolední a manžel chodí domů konečně rád a prý jsem se úplně změnila - konečně jsem milá, odpočatá… (Jak jsou obě děti na dopoledne ve školce, chodím většinou spát.) 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Kies
8.12.14 09:34
Zakladatelko: Já si vždy v těchto situacích kladu otázky… On chtěl druhé dítě, tak jsme ho měli?! V takové situaci?! Když se nestaral ani o první?! Cos čekala? Opravdu, že se změní?! Tak to je mi tě líto a těch dětí taky-to hlavně… Každý svého štěstí strůjce
- Citovat
- Upravit
Anonymní
8.12.14 09:37
@sissi79 No jasně, má veškerou moji podporu. Když chce někam jít může, to jsem nikdy nezakazovala. Právě si myslím, že tolerantnější nemůžu být. Naopak když si jdu třeba zacvičit, poděkuju že pohlídal atd. Já se neumím rozkrájet, víc už to vážně nejde.
- Citovat
- Upravit
Anonymní
8.12.14 09:42
@Kies Říkám, že jsme si vše ujasnili, vysvětlili (aspoň jsem si to myslela). Myslela jsem, že tedy už ví o co a jak bude. Sám mi řekl důvod, proč se tak choval a byla to pravda. Měla jsem ho hned vykopnout a nedat mu šanci? Jak jsem měla vědět, že se to bude opakovat?
- Citovat
- Upravit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
Zdravím, popíšu vám zde moji situaci a chtěla bych znát váš názor. Jsme s manželem 10let z toho 8 let manželé. Vše nám klapalo do té doby, než se nám narodil syn. Po té se manžel začal vyhýbat domovu, zkrátka miminko nebylo nic pro něj. Později jsem zjistila, že pro něj není ani když je mu rok, dva… V tu dobu jsme se dost hádali, být doma nebo hlídat syna bylo proti jeho srsti. Když jsem po třech letech už nemohla dál, rozhodla jsem se rozvést. Omlouval se, sliboval, že na syna prostě žárlil, že mě neměl jen pro sebe. Rok to bylo v pohodě a já znovu otěhotněla. Celé těhotenství až do porodu pohoda. Ale jak se narodil druhý syn, je to jako přes kopírák. Otrávený ksicht, když si má hrát se starším nebo pohlídat mladšího. Pohádali jsme. Já mu řekla, že rodinný život pro něho není a že mi sliboval, že bude OK. On mi řekl, že je v pohodě a že všechno překrucuju. No a včera jsme byli na procházce s kočárem a z něj vypadlo, že děti a rodina není pro něj, že ho to nebaví, je to rutina. Tak jsem se ho ptala, proč chtěl druhé dítě? Neví. Ani sám prý neví co teď chce. Jestli rodinu nebo být sám nebo co. Poraďte mi prosím, jak mám toto řešit.
Díky