Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Co pro vás znamená přátelství?
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
15.12.20 16:12
Co pro vás znamená přátelství?
Otázka je jednoduchá. Co je pro vás přátelství? Je to něco jako nadstandardně dobrý sourozenecký vztah nebo jen únik z každodenního stereotypu, zahnání nudy, dvě kafe do roka?
Přemýšlím nad tím, že možná mám v sobě něco špatně nastaveného. Jsem člověk, co má pár dlouholetých přátel, o kterých vím všechno a jim se také mohu svěřit. No teď už je to spíš hudba minulosti. Jak život plyne, každý něco řeší, jedna má děti, další kariéru, novou známost, známe to. Abych se vyhnula komentářům na toto téma, také mám vlastní život a svých radostí i starostí dost, času málo. Ale jednou za měsíc, dva si čas i na kamarádku prostě najdu, protože chci. Najednou ale vidím, že se z nejlepších kamarádek stávají spíše staré známé, které o podobné kamarádské vztahy už nemají zájem. Chápu, že nám není patnáct, že je opravdu málo času, na druhou stranu jednou za čas napsat, zavolat nebo dokonce odepsat má snad každý, ne? V okolí vídám přátelství i mezi ženami, kde si ten čas obě rády najdou, jednou za čas na kafe, procházku, zavolání, tak si říkám, že snad to moje uvažování není úplně z říše sci-fi, ne?
Na jednu stranu je mi to líto, že z přátel na život a na smrt, kdy jsme se společně radovali z maturit, svateb, dětí, a společně plakali nad životními kotrmelci jsou najednou lidé, kteří o sobě neví absolutně nic. Na tu druhou začínám být celkem otupělá, vnímám, že se budu muset realizovat pouze v rodině, protože z přátel se staly typy, kteří bez kamarádských vztahů zvládají žít s přehledem. A já se nerada vnucuji. Nejlepší kamarád je pro mne můj partner, ale stejně mi ta další ženská duše tak nějak chybí. Sestru nemám, maminka už není.. Třeba mi do cesty přijde jiná dobrá přítelkyně nebo se jednou dočkám dcery..do té doby se snad naučím žít jinak.
Jak to máte vy? Držíte dlouholetá přátelství i v dospělosti? Nebo kamarády k životu nepotřebujete? Zjišťuji, jestli je chyba na mé straně přijímače 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
15.12.20 16:23
Drzim, mam kamaradku, zname se 20 let ( od prvni tridy) a jsme v kontaktu non stop i několikrát denne kdyz se jedna druhe treba jeden den neozveme, tak uz je to divne. 
ruzne se vzajemne chlubime uspechy, obcas si postezujem na partnery, hledáme rady v ruznych situacích, drbeme zname, mame teda stejne stare deti, takze i tam je to nekonecne množství temat k hovoru. Ale asi by mne mrzelo z takového vztahu udelat znamost, kde si pisnem 2× do roka a konec. Pak mam kamosky ze stredni, s tema mam opet podobne stare deti, s jednou si napisu parkrat do tydne, s druhou mene casto, ale s tou zas podnikame nejcasteji různé vylety a akce. Vic pratel k zivotu nepotřebuju. Jeste mam segru, ta je taky jako nejlepsi kamoska, s tou jsem v kontaku taky denne.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.20 16:25
Ahoj 
od detstvi jsem mela 2 skutecne kamaradky, ukoncenim skoly odstrihly, ja byla o rok starsi.. jedna sla na vejsku do prahy a druhe onemocnela babicka, takze nejak cele pratelstvi utichlo…
Pak jsem na dalsi skole nasla kamaradku a ta je tzv na zivot a na smrt… ikdyz ja mam partnera a bydlim od ni 3h cesty autem, porad jsme v kontaktu.. ikdyz byly tydny, kdy bylo moc prace a starosti a skoro jsme si nenapsaly, pak bylo obdobi, kdy jsme datlovaly porad…
Ted je to tak, ze se vicemene 1-2× za 2 mesice vidime, napiseme si minimalne 3× do tydne a treba u ni budu i s chlapem na Silvestra…
Jsem clovek, kteremu staci 1 kamaradka, ale za to je se vsim vsudy, muzu ji rict vse pekne i osklive vsechna trapeni, starosti ale i radosti… kdyz by potrebovala cokoliv po me, nikdy ji nereknu ne a to same ona me… proste kamaradka na zivot a na smrt, za kterou bych dychala a myslim ze tohle pratelstvi vydrzi snad do duchodu 
Drzim se hesla 1 kamaradka se vsim vsudy nez 10 „kamaradek“, ktere se kolikrat otoci zady…
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.20 17:00
Mám pár velmi dobrých kamarádek. A s jednou se znám 26 let. Je to nejlepší kamarádka.😊
Pak mám i kamarádky z okolí. Buď z hřiště (venku), nebo jsme se seznámily ve školce a škole. Kam chodí naše děti. S kamarádkami ze ZŠ se osobně nevidím vůbec, jen na FB. A ze střední školy jen s některými osobně, jiné vidím na FB.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.20 17:27
Já mám dva dobré přátele. Jednu ženskou, jednoho chlapa. Oběma jim stoprocentně důvěřuji a jsme si navzájem schopni říct vše. Ale s oběma se vidím jen párkrát do roka, ani si moc nepíšeme. Jen když se nám něco podstatného stane. Ale já jsem v tomhle dost divná, mně to naprosto vyhovuje. Nejsem ten typ: mám čas, sejdeme se na kafíčko. Nedávno jsem viděla na fb hlášku: hledám spřízněnou duši, která o mně může vědět všechno, ale většinu času mě prostě nechá napokoji. Tak to jsem přesně já. Naštěstí jsem takové dva našla.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.20 20:12
Tohle je taky moje téma, často o tom přemýšlím. Měla jsem partu blízkých přátel, známe se z vysoké. Dřív jsme spolu trávili hodně času, jezdili na vody, na chaty, chodili na výlety, do hospod, na koncerty… Jasně, chápu, že jak lidi vstupujou do partnerských vztahů, maj děti, tak už nemůžou mít na přátele tolik času…ale vždy jsem si říkala, že prostě jednou budeme na tu chatu jezdit i s dětma a partnerama, i když ne tak často…teď se mi zdá, že jsem vlastně jediná, kdo o to stojí, a mrzí mě to.
Většinou je to tak, že kdo si najde partnera a případně pořídí dítě, postupně ho vidím míň a míň, až mi dojde, že jsme se neviděli pár let. Podotýkám, že jsem taky vdaná a spokojená v partnerském životě, ale bohužel to mám asi nastavené jinak než všichni ostatní 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.20 20:19
@Čičorečka píše:
Já mám dva dobré přátele. Jednu ženskou, jednoho chlapa. Oběma jim stoprocentně důvěřuji a jsme si navzájem schopni říct vše. Ale s oběma se vidím jen párkrát do roka, ani si moc nepíšeme. Jen když se nám něco podstatného stane. Ale já jsem v tomhle dost divná, mně to naprosto vyhovuje. Nejsem ten typ: mám čas, sejdeme se na kafíčko. Nedávno jsem viděla na fb hlášku: hledám spřízněnou duši, která o mně může vědět všechno, ale většinu času mě prostě nechá napokoji. Tak to jsem přesně já. Naštěstí jsem takové dva našla.
Děkuju za náhled z druhé strany 
. Taky jsem si dlouho říkala, že každý nemusí mít takovou potřebu jako já, ale v poslední době už se dostáváme do stádia, že např. právě napíšu, že se něco stalo a zůstane to skoro bez odezvy, reakce jak kdybych napsala, že jsem spálila oběd 
. To je pro mne už asi takovej strop no, přátelé asi nemusí být v částem kontaktu, ale když není dobře, tak si aspoň na ten hovor čas udělají..Je fajn, že u vás to ale funguje 
.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.20 20:21
Přesně! Pro mě přátelství znamená sdílení života s tím druhým a taky vzájemnou pomoc. Bohužel ačkoliv jsem měla opravdu dobré přátele, tak došlo k tomu co popisujes. Jsou z nich známí. I se změnili a já se dvěma dětma taky. Je mi to líto a kamarádka mi chybí. Ráda bych našla nějakou v okolí se kterou bych se mohla i častěji vídat.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.20 20:25
@akleticu píše:
Tohle je taky moje téma, často o tom přemýšlím. Měla jsem partu blízkých přátel, známe se z vysoké. Dřív jsme spolu trávili hodně času, jezdili na vody, na chaty, chodili na výlety, do hospod, na koncerty… Jasně, chápu, že jak lidi vstupujou do partnerských vztahů, maj děti, tak už nemůžou mít na přátele tolik času…ale vždy jsem si říkala, že prostě jednou budeme na tu chatu jezdit i s dětma a partnerama, i když ne tak často…teď se mi zdá, že jsem vlastně jediná, kdo o to stojí, a mrzí mě to.
Většinou je to tak, že kdo si najde partnera a případně pořídí dítě, postupně ho vidím míň a míň, až mi dojde, že jsme se neviděli pár let. Podotýkám, že jsem taky vdaná a spokojená v partnerském životě, ale bohužel to mám asi nastavené jinak než všichni ostatní
Jo, tak to si můj člověk, nevím, proč to tak většina lidí má. Já si každého dobrého přítele vážím, je pro mne nenahraditelný a vůbec mne neobtěžuje, že každý v životě jdeme jiným směrem, naopak mne to obohacuje a ráda si tím rozšiřuji obzory. Naopak se to ale nevrací no. Ale mám teď teda zkušenost, že po x letech odmlky se kamarádky začínají znovu ozývat. Už si odrodily, vychovaly, najednou by se nějaká ta kámoška zas hodila. Ale pro mne už jsou to cizí lidé, už mne ani neznají a nějak nemám chuť obnovovat přátelství tam, kde na něj tak dlouho neměli čas. Přeji jim vše dobré, ale to je tak vše..Třeba to tak bude i u tebe a začnou se zas ozývat až odrostou děti..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.20 20:28
@Lynette píše:
Přesně! Pro mě přátelství znamená sdílení života s tím druhým a taky vzájemnou pomoc. Bohužel ačkoliv jsem měla opravdu dobré přátele, tak došlo k tomu co popisujes. Jsou z nich známí. I se změnili a já se dvěma dětma taky. Je mi to líto a kamarádka mi chybí. Ráda bych našla nějakou v okolí se kterou bych se mohla i častěji vídat.
Tyjo tak to docela koukám. Jsem myslela, že jsem takovej unikát. Závidím chlapovi, jak s přáteli fungujou a že já asi dělám něco blbě.. Tak asi je dost lidí, co si jedou jen na vlastní rodinu a přátele už nepotřebují..
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
15.12.20 22:35
@Violkafiala přitom bych mohla mít blízké kamarádky jen kdyby nebydlely na Moravě. Já jsem z Prahy.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.20 19:42
@akleticu píše:
Tohle je taky moje téma, často o tom přemýšlím. Měla jsem partu blízkých přátel, známe se z vysoké. Dřív jsme spolu trávili hodně času, jezdili na vody, na chaty, chodili na výlety, do hospod, na koncerty… Jasně, chápu, že jak lidi vstupujou do partnerských vztahů, maj děti, tak už nemůžou mít na přátele tolik času…ale vždy jsem si říkala, že prostě jednou budeme na tu chatu jezdit i s dětma a partnerama, i když ne tak často…teď se mi zdá, že jsem vlastně jediná, kdo o to stojí, a mrzí mě to.
Většinou je to tak, že kdo si najde partnera a případně pořídí dítě, postupně ho vidím míň a míň, až mi dojde, že jsme se neviděli pár let. Podotýkám, že jsem taky vdaná a spokojená v partnerském životě, ale bohužel to mám asi nastavené jinak než všichni ostatní
Toto jsem měla taky. Parta přátel a jezdilo se na chaty, výlety, koncerty, na návštěvy.
Postupně to ale vyústilo v to, že nikdo to už moc nechtěl organizovat u sebe doma a jezdit na vlastní chatu, či lépe řečeno chatu jejich rodičů. Naopak k druhým by jezdili rádi.
Mohu se zeptat, vy patříte do jaké skupiny? Zvali byste na svoji chatu nebo čekáte na pozvání od druhých?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.20 19:48
@Violkafiala píše:
Jo, tak to si můj člověk, nevím, proč to tak většina lidí má. Já si každého dobrého přítele vážím, je pro mne nenahraditelný a vůbec mne neobtěžuje, že každý v životě jdeme jiným směrem, naopak mne to obohacuje a ráda si tím rozšiřuji obzory. Naopak se to ale nevrací no. Ale mám teď teda zkušenost, že po x letech odmlky se kamarádky začínají znovu ozývat. Už si odrodily, vychovaly, najednou by se nějaká ta kámoška zas hodila. Ale pro mne už jsou to cizí lidé, už mne ani neznají a nějak nemám chuť obnovovat přátelství tam, kde na něj tak dlouho neměli čas. Přeji jim vše dobré, ale to je tak vše..Třeba to tak bude i u tebe a začnou se zas ozývat až odrostou děti..
Upřímně teď mě překvapuješ. Myslím, že se dá navázat i tam, kde to bylo dřív. To jsi uražená? Nemyslím to ve zlem, fakt ne. Třeba já bych to s nimi zkusila. Vždyť jak píšeš výše, něco tě obohacuje a rozšiřuje obzory. A třeba tyto dávné kamarádky by tě taky mohly obohatit a rozšířit obzory.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
16.12.20 22:43
@Senses Řekla bych, že tohle u nás problém není, protože organizaci i místo většinou zajišťuju já, jen prostě ty lidi mají radši svůj vlastní program s partnerem/rodinou:-/
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
17.12.20 11:26
@akleticu píše:
@Senses Řekla bych, že tohle u nás problém není, protože organizaci i místo většinou zajišťuju já, jen prostě ty lidi mají radši svůj vlastní program s partnerem/rodinou:-/
Tak ještě mě napadá, máte přibližně staré děti? Z naší velké party se pak oddělila skupina, kdy 3 kamarádky + přibraly ještě jednu jinou kamarádku jedné odjinud, všem se narodilo první dítě ve stejném roce. A ony čtyři i s partnery a těmi dětmi jezdily na letní i zimní dovolené. A prý to bylo fajn, že všechny čtyri společně kojily a muži společně lyžovali a pak se prostřídaly v hlídání. A poté se všem taky ve stejnou dobu narodily druhé děti a opět tak jezdily.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
