Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Já jsem si myslela, že všichni to mají stejně, ale teď zjišťuji, že to tak vůbec není. Pro mě, to, že mám ráda své dítě znamená, že mu nebudu ubližovat a ani nedovolím okolí, aby mu ubližovalo. Znamená to pro mě že pro něj udělám všechno a chci mu dát všechno. Znamená to pro mě zbourání všech hranic a dělání věcí, které bych dřív nebyla schopná dělat. Teď jsem všeho schopná, i jsem schopná džet jazyk za zuby, i jsem schopná se ponížit, hrát divadlo, být pokorná když to uvnitř mě vře a naopak být tvrdá a dravá i když cítím uvnitř strach. Prostě pro něj všechno. Nechápu lidi, kteří kouří před dítětem, moc se mu nevěnují, těhotné co kouří, matky které nechávají surového partnera aby bil jejich děti, apod. - přesto všichni tihle tvrdí, že své děti rádi mají. Chtěla bych takové pochopit. Proto jsem založila tuhle diskuzi. Co pro Vás znamená, že máte rádi své děti?
Hele, svoje holky miluju, umřela bych pro ně. Ale sem tam během dne potřebuji chvilku svého klidu - 10 minut… takže starší se něčím zabaví a jsem ráda, nad mladší dám hrazdičku a mám chvilku klid - tzn. taky se jim 100% nevěnuji.
A neubližovat jim pro mě znamená i to, že vychovávám někdy i plesknutím (páč domluvy prostě pokaždé nefungují), abych z nich nevychovala zlé rozmazlené dítě, které nebude mít žádné kamarády.
Já to taky nechápu
Mohla bych tu vyprávět, no každopádně tomu nezabráníme
Jediné co mužeme chránit a milovat Naše děti
@avm3 Jéje.
No já se mu taky nevěnuju 24 hodin denně - bych se zcvokla. Navíc dítě by si mělo umět hrát samo, jak píšeš. A občasné plesknutí - tomu neříkám ubližování, já tomu říkám výchova ![]()
@Lynette píše:
@avm3 Jéje.No já se mu taky nevěnuju 24 hodin denně - bych se zcvokla. Navíc dítě by si mělo umět hrát samo, jak píšeš. A občasné plesknutí - tomu neříkám ubližování, já tomu říkám výchova
Taky myslím, napsala jsem, jak to citím já
Chtěla jsem být hodná domlouvací maminka, ale to prostě nejde… navíc ve svém okolí fakt vidím, že to nefunguje.
Tohle se podle mého nedá nějak definovat-je to jako ve všem-někdo očkuje své děti a má je snad o něco méně rád, než ten, kdo je neočkuje? Každý věci vidí z jiného úhlu pohledu a pokud v tom není nějaké násilí proti dětem, tak si nemyslím že své dítě nemiluje-podle mě miluje, jen každý prostě jinak a jinak to dává najevo.
Znám spousty mamin co kouří doma a i před dětmi, kouřili i v těhotenství a ač s tím nesouhlasím tak je za to neodsuzuji a rozhodně si nemyslím, že by měli své děti o něco méně rády-jen prostě nedokázali uniknout svému zlozvyku-ano, mateřská láska je mocná, ale neznamená, že dokáže překonat úplně všechno.
Nevím jestli jsem ti dokázala nějak odpovědět na to, na co jsi se ptala, ráda bych odpověděla i líp, ale nevím jak to ze sebe vymáčknout
![]()
@avm3 Ono to záleží na dítěti myslím. Třeba můj synovec se cítí strašně když se plácne - je to pro něj něco strašného po psychické stránce. Mít takový dítě, tak jsem zoufalá. J8 ale doufám, že prcek bude po mě. Mě naši plácli a já si řekla, aha tak takhle asi ne a za chvíli jsem si vesele hrála dál - žádný drama, žádný trauma. Proto taky nejsem proti plácnutí. Ale záleží na nátuře toho dítěte, takže je to asi hodně individuální.
@adrastea Já si myslím, že otázka očkování neočkování je stejně o lásce k dítěti. Ti, co očkují ho tím chtějí chránit proti nemocem kterých se bojí a ti co neočkují to dítě chtějí chránit proti vakcíně které se bojí víc než nemoci samotné. Takže obě skupiny děti rády mají. Naproti tomu kouření dítěti prospívat nemůže ať to člověk bere z jakého úhlu chce.
Co má společného kouřen před dítětem s tím že ho roiče nemají rádi?
Pro mě milovat mé dítě znamená to, že dělám maximum pro to, aby byla schopna fungovat v tomto ne někdy snadném životě. Je ještě malinká, ale nevadí, budu se snažit ji vychovávat tak, aby se uměla prosadit, aby nemusela čelit posměškům, aby byla schopna fungovat ve společnosti. K tomu se budu snažit ji vytvořit podmínky a poskytnout zázemí. To tak na okraj, spíše knižně, teď dále. Miluju ji natolik, že se budu vždycky snažit, aby měla krásné dětství, aby věděla, že může za mnou kdykoliv přijít s problémem, aby věděla, že má v nás oporu, aby věděla, že ji milujeme. Uděláme pro ni vše, aby byla šťastná. I tohle však obnáší někdy plácnutí přes zadek, neboť ke štěstí každého živého tvora je zapotřebí i jistota a jasně vymezené hranice.
Ti, co své děti příliš bijí, týrají, zanedbávají, ty nechápu, a ani chápat nechci. Je mi líto, že zrovna tito lidé děti mají. Dětem by bylo lépe v laskavé náruči jiných rodičů. Smutné je na tom to, že ty děti si bohužel vybrat rodiče nemohou.
Já své dítě miluju, ale i přesto mu dám občas na zadek, když to přežene a stejně tak se mu nemůžu ani nebudu věnovat na 100%. Ráda bych, aby z něj vyrostl samostatný a dobrý člověk, ne rozmazlený mamánek.
Nemyslím si proto, že se to nějak vylučuje./jakože matka, která své dítě občas plácne, bo mu nevěnuje veškerý svůj čas ho má ráda méně./
@nikol.ondrášovka píše:
Co má společného kouřen před dítětem s tím že ho roiče nemají rádi?
taky by mě to zajímalo ![]()
@Lynette No jasný, ale třeba druhá strana co neočkuje to vidí naopak-že než aby to dítěti prospělo tak to víc ublíží- a ten kdo kouří tak jelikož to třeba(nevím, neznám jejich myšlení) bere zase tak, že jelikož dítě tu cigaretu samo nekouří, tak že to není pro něj moc škodlivé-ano pro nás hloupost, ale víš co, nikomu do hlavy nevidíme. Pořád si myslím, že to je prostě jen o úhlu pohledu, to co nám přijde jako nepřípustné, jiným se to tak zdát nemusí, proto jsme všichni lidé tak rozdílný, máme jiné návyky, které učíme i své děti-někdo učí děti abecedu už pomalu od dvou let věku, aby podle rodiče nebylo pozadu, ale jiný rodič to zas vidí jako že to je pro dítě přítěž
Teď tam čtu o tom bití dětí surovým partnerem-nikdy jsem teda v této roli nebyla, ale víš co, já si myslím, že to je prostě o povaze té matky-né každý je tak silný, aby dokázal zasáhnout-ano měl by to udělat pro to dítě hlavně, ale né všichni to dokáží