Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Abychom neplevelily v diskusi Spořivý chlap , zakládám tuto diskusi.
Odstartoval to můj „banán jako symbol luxusu“, probraly jsme ananas, kiwi, a skončilo se u vložek a toaleťáku.
Na co vzpomínáte, že ještě nebylo?
Jednou co by dítě, desetileté, jsem na štědrý den brzy ráno stála u PNS, abych dostala Květy, časopis, kdy byl televizní program na celé vánoce
Bez programu bychom byli v řiti. Normáně jsme je odebírali, a zrovna ten vánoční nedorazil do schránky. Stálo tam hodně důchodců, nevím na co, všichni byli milí, povídali jsme si a pustili mě jako první ![]()
Já teda tuhle dobu nepamatuji… ale tchýně vždy vypráví
Že když stavěli barák, tak jeli 100km do Prahy do nějaké skladu.. ten se otevřel v 8hod rodina se rozeběhla s ostatními dovnitř a každej si sedl na jednu krabici.. netušili co je uvnitř, zda tam budou kachličky, nebo dlažba nebo něco jiného na stavbu
No a když si lidi takhle porozebrali tak teprv zjišťovali co si „koupili“..
Situaci si představit neumím, ale vyprávění mé tchýně mě vždy v tomto pobaví ![]()
Příspěvek upraven 17.03.14 v 13:17
Igelitky jen občas, piva a limonády v PET lahvích nebyly, nebyly mléka v krabicích.
Nebylo? Tož bezdomovce jsem jako dítě fakt nevídávala…
a když jsem četla jednu knížku, kde se třináctiletá holčička starala o svoji mladší sestřičku, protože maminka byla daleko na léčení, tak jsem nechápala problémy, které tam řešila…že je vše pořád dražší, že se bojí, že nevyjde s penězi, že léčení maminky stojí mnoho peněz… ![]()
Teď už chápu ![]()
Naše rodina asi nebyla „frontová“ - halt jsme nějaké luxusnější věci neměli nebo ne tak často. Jediné fronty, které si vybavuju byly na maso. Jednou týdně vyrazila babička (zpravidla se mnou) do masny, tedy před masnu, kde stála dobré dvě hodiny před otevřením fronta důchodkyň a dam, které si takhle mohly odskočit z práce.
Netuším, jak dlouho se mohlo čekat, jako dítěti mi to přišlo samozřejmě nekonečné, ale zas nemohli mít delší pauzu než ty dvě hodiny
Na druhou stranu se tam máma s babičkou po příchodu z práce občas střídala…
Bylo to kolem r. 1980.
@asinedkaa píše:
Igelitky jen občas, piva a limonády v PET lahvích nebyly, nebyly mléka v krabicích.
zrona nedavno jsme se s manzelem smali kolikrat se domu pytlikove mleko vubec nedneslo
cestou se protrhlo ![]()
Nebyly vložky. Jak já nesnášela menstruaci. K dostání byly jen vložky (žádné tenké, ale jen tlusté), nahoře se síťovinou a aby to z kalhotek nevypadlo, přidělávala se vložka ke kalhotkám zavíracím špendlíkem - a to byla doba těsně před revolucí
@werunkaw123 takhle moje mamka, když byla těhotná se mnou, zařizovala obývák a kupovala koberec. Prý stáli frontu, pak se otevřelo, běžela dovnitř, sedla na roli a seděla
a byla šťastná, že má koberec, jaký zjistila až doma
a když chtěli ložnici, celou komplet se skříněma, tak teta měla známou nábytku, zak jak přišla, tak j to bokem prodali. A mamka se radovala, jaké měla štěstí, že zrovna dostali ti tmavě hnědou, protože ta světle hnědá se jí vůbec nelíbila ![]()
@Vermion tož, ti byli zavření spolu s nevyhovujícími „domovci“.
Co nebylo?
Nebyly takový srač*ky, kterýma se dnes krmíme.
Maso bylo maso, nenapuštěný vodou a konzervantama, salámy byly salámy, samozřejmě z masa a ne masokostní moučky a kůží a konzervantů, z mlíka šel normálně udělat jogurt, chleba byl chleba, rohlíky chutnaly jinak, taky dýl vydržely měkké.
@smilestrawberry jaký cestou, to už bylo v té bedně - muselas pečlivě vybrat. Měla jsem na to školení ![]()
@smilestrawberry píše:
zrona nedavno jsme se s manzelem smali kolikrat se domu pytlikove mleko vubec nedneslocestou se protrhlo
jo a nejlíp, když byl v síťovce ještě chleba..
byla jsem malá, sakra to už jsem pamětník.