Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
A jeste jsem si vzpomnela na ty „testy“ - to jsem byla kralovna tridy, mela jsem nekolik A4 sesitu s tvrdejma deskama a v nich prepsane, pripadne prelepene vystrizene, vselijake testy, tim jsme zili (s mekkym i proto, ze vcetne kluku) na zakladce cely druhy stupen snad…
A ty hry v hodinach… lode a piskvorky a sibenice a takova ta valka (jak se tuzkou skrta prudce po papire) a ty mraky vzkazu, co jsme si posilaly s kamoskama (sprosty!
)…
ale tak to asi hrajou decka doposud, ne?
@majdula1 jak se hrála ta šibenice?…na to jsem úplně zapoměla ![]()
Napsalas prvni a posledni pismeno slova, ktere mel ten druhy hadat, misto ostatnich jsi napsala omlcky… druhy hadal, kdyz uhodl, pismeno se dopsalo, kdyz neuhodl, stavela se mu sibenice - napred koepcek, sibenice, pak i pandulak visici… kdyz bylo slozity slovo, tak visel driv, nez uhodl ![]()
@majdula1 píše:
Napsalas prvni a posledni pismeno slova, ktere mel ten druhy hadat, misto ostatnich jsi napsala omlcky… druhy hadal, kdyz uhodl, pismeno se dopsalo, kdyz neuhodl, stavela se mu sibenice - napred koepcek, sibenice, pak i pandulak visici… kdyz bylo slozity slovo, tak visel driv, nez uhodl
jojo už se mi to vybavuje
tak to si zahraju s dětma ![]()
Pamatuji si podnikovy dovoleny a tabory za babku.Otec delal v Rusku na stavbach. Nebyl doma, ale zase sme mohli nakupovat v tuzexu
Onehdá jsem narazila na sestřih ze Studia kamarád
![]()
stojí za shlédnutí celé
Já vzpomínám na Vitacit, který jsme jako děcka lízaly z dlaně
. Vždycky někdo ten pytlíček ( modrý ) za kačku vzal ven a sypali jsme si to na ruku a lízali. Rozpustit ve vodě to byla škoda.
Pak taky Artemis, což byla jakoby Margotka, ale růžovo žlutá a mělo to jinou chuť, než Margot. Tuším, že byla v modrém nebo fialovém obale. Pak taky Zoretka plněná čokoládou nebo vaječným koňakem - čokoládová byla lepší.
Obyčejný ledňák byl za kačku, Míšan za dvě, Salko v plechovce stálo 5Kč a bylo na tehdejší dobu strašně drahé. Bodejť, když celý chleba stál 4,20Kčs. Šunku nám mamka kupovala jen výjimečně a takový rohlík s máslem a šunkou byla vzácnost.
@Cipisek79 píše:
Mně v těch letech přišli třicátníci strašně staří, vím, že jsme se jednou s holkama bavily, jestli ve třiceti lidi ještě ehm ehm a všechny do jedné jsme se shodly, že určitě nee, že už jsou na to staří
To jsme si říkali taky. Prostě puberťáci. ![]()
@Cipisek79 Vitacit byl pro me moc sladky, byly tam velke kusy cukru… ja mela radsi Vitasport (?), to byl pytlicek mensi, byl to vylozene jemny prasek a nasypanej na ruku pri lizani paradne penil a jak byl kyselej, mnam! Dodnes citim tu chut, jak se mi krivila huba ![]()
Jo sunka… tu jsme si uzivali u babicky, ta nam ji vzdycky koupila a ty cerstvy rohliky s maslem a se sunkou… to doma nebylo, nasi nebyli nejak chudi, ale ani bohati (takovi normalni tehdejsi VS), takze vzpominam na sobotni rana, kdy mamka jako vzacnost koupila 10 deka sunky, 10 deka vlasaku a 10 deka aspiku se sunkou (ten byval uzasnej!) a rozdelila nam to na talirky - trem deckam
To byla svatost uplna.
Ted mam plnou lednicku zradla a clovek si toho nevazi… a tak to ani tak dobre nechutna najednou…
Jo a jeste sladkosti - vzpominam na susenky, byly dve v baleni vedle sebe, kulate, zespoda macene v cokolade a nahore kolecko marmelady… byly dost drahe (na moje kapesne) a po revoluci se prestaly delat… Jmenovalo se to jako nejake exoticke jmeno zenske…
@Ainy píše:
No mozna je to dobre, kdovi co v nich byloAle taky jsem je milovala. Naopak odporne byly zvejky Bajo
kupovali jsme je kvuli sbirce obrazku
Sevak vymyslel v 60.letech náš biochemik - zjistil, že do žvýkček může dát vakcínu, která se jinde ve světě užívala jen v pastilkách. Ve žvýkačkách působila déle, v podstatě po celou dobu žvýkání. Bohužel později po pádu komunismu již pro svůj patent nenašel výrobce
. Věčná škoda, měla jsem ji moc ráda.
A tomu hnusnýmu banánovýmu Baju jsem taky nikdy na chutˇ nepřišla.
My jsme taky lízali Vitacit. Vždycky ve škole, o přestávce, a pak jsme měli všichni různě barevné jazyky. Sbírali jsme známky a céčka, pohledy psů a koní. Žvýkačka Bajo mi nechutnala, ale byly tam obrázky, pak ještě bylo Pedro. Pamatuji si bonbony Lipo za 20 haléřů. Kopeček zmrzliny stál 70 haléřů.
Jo, a ještě džusík. Milovala jsem ho a mamča mi ho občas koupila. Byl v kelímku jako je dneska jogurt, hliníkové víčko a na něm mandarinka a jmenoval se Olympus.
Venku jsme si pořád hráli na indiány, po vzoru Vinnetoua a Old Shatterhanda, lětěly filmy s Louis De Funesem, Angelika, Mayovky. Chodili jsme na to do kina. Lístek stál 2 koruny a korunu do první řady, kde to bylo moc blízko a bylo to hůř vidět.