Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@ropucha 02 nikoho si udrzet nechci. A nedokazu rict jestli ho chci,.protoze mam strach ze sveho stavu.
@Anonymní píše:
@ropucha 02 nikoho si udrzet nechci. A nedokazu rict jestli ho chci,.protoze mam strach ze sveho stavu.
No a co na to tvůj psychiatr? Prvotně bych se poradila s ním, jestli by se to dalo zvládnout bez léků/s léky.
Chodíš na terapii?
@Anonymní píše:
@ropucha 02 nikoho si udrzet nechci. A nedokazu rict jestli ho chci,.protoze mam strach ze sveho stavu.
Přítel zná tvůj zdravotní stav a chce mimíska? Tvůj lékař říká co?
Co to je nový přítel? To jste spolu chvíli? Proč tě ještě nepozadal o ruku? A ve tvém stavu ne, žádné dítě bych nechtěla.
No to snad ne. Sesypes se jako domeček z karet. I zdravé těhotenství je občas stres. Co potom mega hormonální houpačka po porodu?
Stres z novorozence?
@Anonymní píše:
Mam 8 letou dceru. Po porodu se u me rozjela OCD. Jsem od detstvi vice citliva, horai rodinne zazemi, ale to nechci resit. Bohuzel se mi pridala i deprese protoze jsem mela posledni rok trochu tezsi. Muj novy pritel by chtel dite, on sam svoje jeste nema. Jenze ja se hrozne bojim. Bojim se meho stavu. Zive si pamatuji jak zle mi dlouho bylo. Mam za sebou terapie a vycvik v KBT ale jakmile mam delsi stres tak jsem zase v pytli. Je tu nekdo kdo i pres svoji horsi psychiku sel do dalsiho ditete?
Chtělo by to trochu soudnosti… Ani omylem bych v tvém případě do dalšího dítěte nešla.
Podívej, to je jak kdyby jsi měla zlomenou nohu a přemýšlela, jestli ten maraton uběhneš..Rozhodně ne.
Nebojis se ze privedes na svet dalsiho pacienta psychiatrie? Sklony se dedi at chces nebo ne. Bohuzel vlastni zkusenost. Jedno dite mas, uz se nemnoz. Mam jedno dite a dcera je dost psychicky krehka. Ja trpela jen uzkostmi. 2 roky lehka antidepresiva. Ted uz asi 10 let je to dobre. I moje mama ma lehci psychicke problemy, nic tak vazneho jako ty. A ja se za ni desitky let stydela. Taky jsem chtela mit fajn, vyrovnanou silnou, pozitivni mamu. Bohuzel.
@Anonymní píše:
@ropucha 02 nikoho si udrzet nechci. A nedokazu rict jestli ho chci,.protoze mam strach ze sveho stavu.
Nepořizuj si dítě s přítelem. Až tě požádá o ruku a ty si ho vezmeš, uvažujte o dítěti. Obvykle k tomu nikdy nedojde, tvůj problém bude vyřešen.
Zažila jsem (teda něco asi ještě horšího než OCD) a do dalšího dítěte bych šla pouze v případě hodného manžela schopného bez výčitek pečovat i o mé dítě plus mimino 24/7 a mít ještě dost peněz na chůvu. Abych se mohla po porodu bez starostí věnovat sama sobě (případně se nechat i hospitalizovat). To je sci-fi, takže ne, rozhodně bych se podruhé nezhuntovala, jen abych si udržela chlapa. A jinak, nerada bych to zakřikla, ale mé dítě se zatím jeví psychicky velmi odolné. Z dědičnosti takový strach nemám.
@Anonymní píše:
@ropucha 02 nikoho si udrzet nechci. A nedokazu rict jestli ho chci,.protoze mam strach ze sveho stavu.
Jestli ho udržet nechceš, tak se rozejděte a nebudeš to muset řešit. Ohledně tvého stavu ti nejlépe pořadí tvůj lékař.
@Anonymní píše:
Mam 8 letou dceru. Po porodu se u me rozjela OCD. Jsem od detstvi vice citliva, horai rodinne zazemi, ale to nechci resit. Bohuzel se mi pridala i deprese protoze jsem mela posledni rok trochu tezsi. Muj novy pritel by chtel dite, on sam svoje jeste nema. Jenze ja se hrozne bojim. Bojim se meho stavu. Zive si pamatuji jak zle mi dlouho bylo. Mam za sebou terapie a vycvik v KBT ale jakmile mam delsi stres tak jsem zase v pytli. Je tu nekdo kdo i pres svoji horsi psychiku sel do dalsiho ditete?
Jak jste spolu dlouho? Píšeš nový přítel, a už chce dítě? Ne, do toho bych nešla ani omylem. I kdyby to byl manžel a byl s tebou 10 let. Asi to nechceš celé zažít znovu a to by se s největší pravděpodobností stalo ![]()
Mam 8 letou dceru. Po porodu se u me rozjela OCD. Jsem od detstvi vice citliva, horai rodinne zazemi, ale to nechci resit. Bohuzel se mi pridala i deprese protoze jsem mela posledni rok trochu tezsi. Muj novy pritel by chtel dite, on sam svoje jeste nema. Jenze ja se hrozne bojim. Bojim se meho stavu. Zive si pamatuji jak zle mi dlouho bylo. Mam za sebou terapie a vycvik v KBT ale jakmile mam delsi stres tak jsem zase v pytli. Je tu nekdo kdo i pres svoji horsi psychiku sel do dalsiho ditete?