Dcera řve

1844
22.9.10 12:55

dcera řve

ahoj holky, potřebuji poradit, dcera bude mít v prosinci 3 roky a poslední dobou pořád řve, jakmile není pojejím. snažím se vysvětlovat, když přetečou nervy tak i dostane ale nepomáhá to. vždycky chodila sama na záchod teď jí musí někdo doprovázet, neposlouchá, dělá všechno naschvál. když jmene ven tak taky dělá scény kvůli každé prkotině. do toho máme ještě problémy v rodině tak jsme s manželem nervozni a Naty do toho pořád zlobí. naši mi říkají že jsem na ní hnusná přitom ona je tak hodná. večer už padám unavou a nevím si s ní rady, co dělám špatně? :zed: :cry:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Napsat příspěvek

Reakce:

2431
22.9.10 12:58

Ahoj myslím si že nic Kubovi budou 3 koncem října.Máme uplně to samé,jak není po jeho tak řeeev :zed: ,ale jinak je taky hodný :lol:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
24324
22.9.10 12:58

Nic nedelas spatne.u nas je to same.to je proste obdobi.

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1235
22.9.10 13:02

Vítej v klubu :lol:
Ondra je poslední dobou to samý, prý je kolem třetího roku věku takovéhle telecí období, takže já se každý den modlím, abychom to už měli za sebou.
Ondra byl donedávna taky pohodový kluk, ale teď taky řve, kdykoli se udělá něco, co se mu nelíbí, např. Matýsek se rozeběhne, on nestíhá, tak se zastaví a ječí na celé sídliště, místo, aby se snažil taky utíkat. Nebo ječí, že nevešel první do baráku, nepřivolal výtah, jde mu utřít zadek táta a ne já...... :twisted: samý totální kraviny, ale jak ho dokážou vytočit k nepříčetnosti.
Naštěstí záchvaty zas tak dlouho netrvaj, nebo je už umím efektivně řešit, ale je jich pořád dost.
Někdy se snažím problému radši předejít i za cenu ústupku, což asi není vždy úplně správně, ale taky už nemám sílu pořád posluchat ječák. Ale jinak se snažím být důsledná, protože tak to spíš přejde rychleji. Aspoň doufám :roll:

M.

Příspěvek upraven 22.09.10 v 13:03

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
17304
22.9.10 13:02

Ahojky Diggi,může to být jen období.Mě se zase andílek v noci mění na ďábla :evil: Snažím se vydržet,síly i trpělivost už dávno došly :cry:

Byla jsem u psychologa(psychiatra) a ten mi radí neustupvat i za cenu scén,on prý zkouší co já povolím a moc dobře ví že za ním budu donekonečna chodit.

Když udělá něco naschvál,okamžitě bych jí potrestala,ne bitím to asi nemá smysl,ale třeba aby šla do pokojíčku a tam se uklidnila,říct že když bude ničit hračky ,že je dáš hodným dětem atd…

Záchod bych jí taky vysvětlila že tak velký holky musí chodit na záchod samy.

Je to na bednu,taky vysvětlujem horem dolem a to půlku noci :zed:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
11171
22.9.10 13:03

To jsem ráda,že v tom nejsem sama (né,že bych to teda někomu přála :lol: )…Matymu budou 3 v prosinci a je to u nás přesně tak, jak píšeš… snad to brzy přejde,nebo asi zcvoknu:D

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Aty
7700
22.9.10 13:04

souhlasím, mám doma to samé v bledě modrém. je to děs, asi příprava na pubertu v patnácti. taky mi tečou nervy a taky počítám sama pro sebe, abych se uklidnila a lidi na mě nevolali sociálku, že na ní pak taky řvu jak mě dokáže vytočit ((-:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
421
22.9.10 13:07

Já to dělám tak, že pokud je v mých silách vyjít dítěti vstříc, tak to udělám. Jinak bych po něm mohla pořád řvát, zakazovat atd. Takže, chce s Tebou chodit na záchod? Proč jí to nesplnit.
Když ovšem náš malej chce něco, co nejde, nebo mu nechci dovolit, tak se první snažím odvést pozornost, nabídnout lepší alternativu atd.
No a teprve pak zakážu. A trvám na tom, přes řev a vztekání.
Co se mi fakt nejvíc osvědčilo tak klid a důslednost. Žádný řvaní, hysterie, na zadek. Nervy mi někdy taky selžou, zvlášť když spustí oba dva. Ale jsme jen lidi.
Tak hodně sil :kytka:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Nikynka86
22.9.10 13:12

Ahoj,
ja zkusenost nastesti nemam,ale kamaradka ma holcicku,ted ji byly 3roky a je to to same,co popisujes…
Jenze u nich je to asi o necem jinem…
Nechce chodit,porad mami vzit,mami ja jsem malicka.Mami do kocarku (v kocarku je 14m sestricka) neobejde bez sceny ani 100m ,je lakoma,zla,atd…
Porad rve,ale nejen ze se vzteka ale rve po nas hlasem jako starej chlap,kdyz ji chyti „rapl“ je k neudrzeni,vydrzi i 30minut na prochazce histericky rvat dokud neni po jejim…
Dokonce rika mamince blbce,nebo si stoupne pred ostatni deti na hristi s necim dobrym a nabidne jim-potom ucukne a zarve na ne:Neeee,moje,nedam,jsem hladova!!! 8-o 8-o 8-o 3rocni dite…jsem teda zvykla na hodne,ale tohle je i na me silny kafe…
kamaradka uz je z ni na na prasky,rika,ze je blazen,ze uz nevi co s ni,ze ji nemuze porad jen bit a trestat,ale s ni to opravdu jinak nejde…i po me takhle rve,deti schvalne nikam nepusti,neda jim jak se ji napomene-zakrici na toho cloveka :evil:
promin,ze nepisu radu,ale pisu zase co se deje jinde…
podle me ji rozmazlili,vsechno mohla,vsechno dostala,nikdo ji nenapominal,nevychovaval,nevysvetloval,nechali ji rust jak drivi v lese…do toho kamaradka byla tehotna a mladsi je 14m takze nema cas…
No,pokdu by nekdo vedel jak na tento typ deti…
uvitam rady a tipy…Podle me jde i o genetickou dedicnost povahy po rodicich…Tato holcicka je pry cely tatinek :roll:

  • Nahlásit
  • Citovat
3799
22.9.10 13:59

Ano, taky máme doma malou puberťačku. Nervy mi tečou skoro denně, i když někdy je zase k sežrání. Na zadek nedávám, to bych ji musela valit furt :mrgreen: :wink:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
13795
22.9.10 14:22

Ahojky,
tak já Ti asi moc neporadím jelikož můj syn dělá uplně to samé a můžu říct, že občas jsem na pokraji svých sil. Zkoušela jsem všechno, dát na zadek, donekonečna domlouvat a nic… Ted ho většinou odvedu do pokoje, když dostane jeho záchvat a tam ho nechám dokud se neuklidní a bohužel nědy mu k tomu uklidnění stejně musim pomoct. Ted ještě začal dělat, že sebou plácne o zem, tak to ale okamžitě dostane jednu přes zadek, protože na tohle nervy nemám…
Nevim co to chce, ale rozhodně hrozně moc sil !! :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
12980
22.9.10 14:35

Všechno co jste napsaly NENÍ neobvyklé.. To samozřejmě neznamená, že je to fajn, že?? :mrgreen:
Jediná rada je přežít.. :think:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
9918
22.9.10 14:40

Uz jsem to psala v jinem vlaknu, presne to same jsem resila i ja, jenze me uz to tak dozralo, ze jsem sla k psycholozce. Ta nam uspesne sdelila, ze zaprve se nemuzu k diteti chovat jako kamaradka, ale musim byt jeho matka, vzor a prisna a co reknu, to plati, pak se mame s pritelem stat za jedno, i kdybychom si mysleli, ze s tim druhym nesouhlasime, musime dat pred ditetem najevo, ze my pri sobe stojime a ze nas nezlomi a nezvikla a v neposledni rade zavadet postupne diteti nejake povinnosti, mantinely. Napriklad ze si pujde vecer v 19 hodin vycistit zoubky a pres to vlak nejede i kdyby jste byli pod stanem bez vody, tak si ty zuby proste vycisti. Deti proste musi poznat a vedet, ze jsou urcite hranice, ktere nesmi prekrocit a povinnosti, ktere musi udelat a ze slovo maminky nebo tatinka je zakon. Vede k tomu poznani dlouha cesta, ale vyplati se to. Muj syn je zlaty, pomohlo to snad skoro okamzite. Hlavne musite vydrzet a za svym slovem si stat, i kdyby se dite na hlavu stavelo, jinak to nema smysl. Hodne pevnych nervu preji :hug:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
Aty
7700
22.9.10 15:44

vodo, myslím si, že je to dobrá a správná cesta, ale i když dítě má své povinnosti a plní si je a přes to vlak nejede, přesto je stále uječené, agresivní, ukňourané, odmlouvá, má spoustu požadavků, všechno si vynucuje a tak ((-: naše si musí ráno čistit zuby sama a večer jí je čistím já ((-: ona sama si je nevyčistí dokonale, ale prostě jsme udělali kompromis. Taky je její povinností večer před spaním uklidit hračky. stále to dělá nerada a ječí u toho a od práce utíká. no prostě je to boj. určitě důslednost a nedat se, ale je to fuška a nikdo z nás není špatná matka, když prostě ty nervy utečou ((((-: jsme jenom lidi. děti poznají, když je milujeme, že se občasných výbuchů svých rodičů nemusí bát a určitě to přežijou ve zdraví a bez úhony. no naše malá je v polovině úklidu hraček, tak jsem jí za to pochválila, i když už svou pozornost pomalu zaměřuje jiným směrem, je čas jí připomenout, že má práci ((-:

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit
1844
22.9.10 21:27

všem moc děkuji za zážitky se svými dětmi, je to fakt hrůza, ještě že chodím na pár hodin týdně do práce jinak bych asi skončila v blázinci. když jsem v práci tak hlídám manžel nebo moji rodiče a taky si s ní užijí. doufám že to období brzy skončí.
renča

  • Nahlásit
  • Citovat
  • Zmínit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další podobná témata podle názvu

Další témata z kategorie

Reklama