Poradna dětského psychologa
PhDr. Václav Mertin
No, ja se přidávám k příspěvku vyse. Moje máma byla na nás sama a výchova ji moc nesla. Mela jsem prostě všechno zakázáno, domu jsem musela chodit v době, kdy ostatní vyráželi ven. Taky jsem to resila utekama. Maminy facky a křik mi byly u zadele, i tak jsem zdrhla. A vzhledem k teto zkušenosti bych za tim viděla i víc než jeden útěk. Jaky má matka s dcerou vztah? Má nějaký? Pokud ne, proc? Puberta není odpověď. Proste hledala bych část chyby určitě i v mámě te holky.No a rešení. U nás se to vyresilo tak, že jsem šla k tátovi, kde byly jasne stanovene pravidla. Můžeš ven, ale řekneš mi, kde a s kým jsi a kdy přijdeš. Pokud přijdeš o pět minut později než byl tvůj stanoveny čas, tak další víkend nikam a bez kapesneho. A vždy mi říkal, že ať udělám jakykoliv puser, tak mu to mam říct dřív než se to dozví od jiných. Ze se nebude tolik zlobit, jako kdybych mu lhala. Nikdy jsem pak pravidla neporusila, ve skole jsem mela místo pětek vyznamenání a pruser jsem neudelala.
A nemůže to být reakce na to, že jí příliš mnoho zakazujete? Já jsme v 17 mohla být venku min. do půlnoci, ve výjimečných případech i později a běžně jsme i přespávaly u kamarádek, jezdili na chatu… no jasně, že tam bývali i kluci, což naši nevěděli, ale v tomhle věku a zvlášť v dnešní době… jestli všichni její kamarádi chodí vn a ona ne, je třeba do někoho zamilovaná a ani nemá moc možnost se s ním někde dát dohromady, tak ji i chápu. Ale samozřejmě neznám podrobnosti. Kdyby šlo o to, že se např. o půlnoci vyplížila ven a přišla někdy nad ránem, určitě bych z toho vyvodila důsledky, ale především bych s ní důkladně promluvila a dala jí prostor vysvětli jí, co ji k tomu vedlo a zkusit třeba trošku jinak nastavit limity.
Ja bych se tez zamyslela, zda rebelie neni dusledek prilisne prisnosti. Co to bylo za tak straslivou akci, ze tam sedmnactileta vubec nesmela?
V sedmnacti jsem obrazela s kamoskama rockpunkove koncerty, pila vino ci pivo, kourila, jezdila domu poslednim metrem, taky se mi stalo, ze mi ujelo, tak jsem jela nocni tramvaji… Rodice to dost nechavali na mne, tim padem jsem si na sebe davala bacha, neexistovalo jit za tmy pres park, nevlezla jsem s nikym do auta, i kdyby to byl kamos nejvetsi, v zivote jsem nevzala tvrdou drogu. Rodice se ke mne chovali jako k dospele a ja se jako dospela chovala. Podle me to jsou spojite nadoby…
Ja mela 17, kdyz jsem se stehovala k priteli, doma to nefungovalo. Pokud se vychova a vztah dte rodic pokazil drive, tak ted uz tezko neco zmuze. Vzit telefon, nedat penize?.. bude za to rodice nenavidet a vyvola to dalsi vzdor.
A je fakt, že jak chodim teď běhat pres leto většinou jdu kolem 22-23h.tak je dole v obci plno decek a pobihaji, kopou si do balónu a to ještě snad ani 15r. všechno nema.
Vidim je tam pravidelně. Tak je leto.
Já měla povolené chodit na diskotéky. Vždy jsem musela jít s někým kdo mě doprovodí domů a když nikdo nebyl dorazit taxikem nebo zavolat ať si pro mě přijedou. Maximálně do 3:00 doma. Měla jsem důvěru…naši mi povolovali, ale něco za něco. Než jsem chtěla jít musela jsem doma máknout. Kdybych zdrhla, asi by mě už nikam nepustili, měla bych zaracha. Nikdy jsem doma od našich nedostala.
Nevím, den předtím se odněkud vrátila, dost courala, každou chvíli ji někdo vozil domů, takže volnosti měla dost. Jenže ona by chtěla, aby všichni skákali podle ní. A jak jsem psala, vyrůstala bez otce.
Ahoj, já jen tak asi pro zamyšlení nad sebou. Já nikdy nikam utíkat nemusela, protože mi rodiče vlastně nic nezakazovali. Jenom jsme se normálně domluvili kam bych chtěla jít a v kolik se mám vrátit a nebyl problém. Měla sem extrémně moc volnosti. V 16-ti jsem z rodinných důvodů bydlela s přítelem. Dneska je mi skoro 22. Studuji, chodím do práce, mám synka, manžela atd. Tak nevím jestli zakazování je cesta. ![]()
Já jsem nikdy neměla nic zakázané, vždy to bylo o domluvě… taky mě nelákalo nic tak, jak moje vrstevníky… byla jsem včas doma, nikdy průser, žádné cigarety, alkohol atd..
nevím, jak bys to chtěla vyřešit… známé se stalo to samé, holka mladá, blbá… dostala po takovém průseru zaracha atd, předávkovala se práškama a umřela..
zkus to po domluvě ![]()
@Kelsey Dceři je 12 let…před měsícem přišla s tím, že by moc chtěla červený pruh ve vlasech…
No…hlavou mi hned proběhly všemožné zákazy z mého dětství a moje revolta-dcera je po mně ![]()
Takže přišlo vysvětlování, že barva je napořád, pokud se nepovede nebo přestane líbit, musí se přebarvit, odrůst, ustřihnout…ale že můžem udělat kompromis, barevné tužidlo…vydrží až 6 umytí vlasů a není to trvalá barva. Takže dcera má červený pruh v hlavě…ona je nadšená…já (zatím) klidná
ale hlavně mám dobrý pocit, že jsme to řešili, že jsem jí „nezazdila“ její přání, ale našli jsme kompromis. Doufám teda, že za dva roky nepřijde s tím, že by chtěla ubalit jointa…
tam bych ten kompromis těžko hledala…
Heh, tak já ve 14 letech zdrhla v noci z baráku oknem, měla jsem ve tři ráno rande na hřišti u houpaček
Všechno perfekt promyšlený, domu jsem se vyškrábala oknem (no byla to fuška), kdyby ovšem ta bába naproti nezalejvala kytky a neviděla mě, jak se hrabu dovnitř
Fakt nepochopim, jak někdo v pul šestý ráno může tohle dělat
No, měla jsem celý prázdniny zaracha, musela jsem kmitat jak divá a výsledek byl ten, že ten týpek za to stejně nestál - no jak jinak v tomhle věku ![]()
Na disco to bylo věčně, že spíme u kámošky apod
Ježiš, jak já se modlim, aby se mi to nevrátilo na mých dětech
![]()
@Anonymní píše:
Nevím, den předtím se odněkud vrátila, dost courala, každou chvíli ji někdo vozil domů, takže volnosti měla dost. Jenže ona by chtěla, aby všichni skákali podle ní. A jak jsem psala, vyrůstala bez otce.
No, jsou to dost strohe informace. Určitě je dulezite proc a kam mela zakázáno jít. Jinak ti tady nikdo přesný trest neřekne. Nejvíc ji ale urcite zaskočit, pokud ji budete důvěřovat. Je skoro dospěla, je už na case
A to ze někde courala…no a co? Je léto, prázdniny, to k tomu patří
Já bych spíš předcházela tomu, aby se to vůbec nestalo a téměř dospělé slečně zakazovala už máloco, nebo se snažila najít kompromis. ![]()
@SIMONA1234
No já to tehdy přehnala to byla strašná barva. Tatovi to požalovala sousedka, kdyz jsem kolem jejich sla za partou ven a jak jsem došla dom to bylo toco, jak radil.
Do konce života budu mít asi z červené barvy respekt
.
K otcově smůle zůstal na nás určitý čas sám, dvě pubertacka měl doma.
A my mu to moc neusnadnovaly
ale fakt jen do doby dokud zakazoval, mi to jednou vrátí moje decka i s úrokem počítam s tím předem ![]()
Když nebudu chtít aby se dcery toulaly dlouho, umožnim jim navstevu doma.