Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Fíha, mě mrazí a mám husinu po celém těle… Já tohle nikdy nezažila a jsem ráda, ale taky máme starý barák a bydlíme u hřbitova, tak mám doma občas strach. Ješět jsem tuhle diskuzi nenašla večer…
@Lerista
Zbytečně se děsíš. Děti prostě žijí ve fantazijním světě. A pro ně je tento svět neméně skutečný jako ten opravdu reálný.
A že přítel něco viděl? Sama jsi to popsala jako „něco tam bylo“. Takže, CO vlastně doopravdy viděl. ![]()
@avm3 píše:
Fíha, mě mrazí a mám husinu po celém těle… Já tohle nikdy nezažila a jsem ráda, ale taky máme starý barák a bydlíme u hřbitova, tak mám doma občas strach. Ješět jsem tuhle diskuzi nenašla večer…
Mně takhle jednou večer kamarád poslal pěknou story: http://9gag.com/…-the-keyhole
Dobrou noc. ![]()
Zakladatelko, jestli vám nic nedělá, nechala bych ho být. Třeba vás chrání, tím spíš bych to neřešila. Já tu zase „mám tetu“ (i když na to nevěřím), ale sem tam se tu dějou věci, které si neumím vysvětlit. Děje se to od její smrti, tak si říkám, je tu ona, dává na nás pozor, má nás ráda - a my ji. ![]()
@Luca10 píše:
Mně takhle jednou večer kamarád poslal pěknou story: http://9gag.com/…-the-keyholeDobrou noc.
Neumím anglicky ![]()
@Luca10 píše:
Mně takhle jednou večer kamarád poslal pěknou story: http://9gag.com/…-the-keyholeDobrou noc.
Počkej, to doufám nemělo být strašidelné
?
@Vermion píše:
dana Browna jsi četla…teď si nevzpomenu který román, ale jedna vědkyně tam vážila duši. Dali nějakého dědulu do jakoby inkubátoru, který byl zároveň váhou, ona tam umřel a za pár okamžiků byla váha jinak…
Prý je to 21 gramů. Mmch tak pojmenoval jeden svůj film, který je o umíráni, režisér A. G. Inárittu.
Švagrová se přestěhovala do nového bytu a také tam viděla ducha - dospěleho chlapa. Viděla ho i její kamarádka, které o něm neměla ponětí - švagrová ji před tím nic neřekla. Nějak si byt „vykřížkovala“ (manželova rodina pochází ze SVK, jsou věřící, takže dostali radu od babičky) a od té doby tam prý nebyl. Já si myslím, že jsem jednou viděla „někoho/něco“ u synovo postele. Ale nemůžu říct, že to byl duch. Stejně jako jednou v autě - bylo teplo a mě najednou pohladil chladný vánek po stehně. Ale opravdu jak kdyby mi někdo po tom stehně přejel rukou. A klimatizaci v autě nemám a bylo to fakt jen na tom stehně, jestli u spolujezdce někdo seděl a chtěl mě chvilku zdržet, nevím. Ani v jednom případě jsem se nebála. Babička mi zase vyprávěla, že v noci slyšela ťukání a nikde nikdo nebyl. Ráno se dozvěděla, že přesně v tu dobu, co to ťukání slyšela, zemřela její kamarádka. Takže já na duchy, nebo, chcete-li, duše věřím. Nevěřím tomu, že po smrti je konečná. Věřím v převtělování duší a zrovna intenzivně přemýšlím nad tím, kdy duše vstupuje do těla. Jestli v okamžiku splynutí vajíčka a spermie, nebo s prvními mozkovými buňkami, s prvním rozpumpováním srdíčka.. Vážně by mě to zajímalo.
Lerista- žijeme v duchovním světě a jelikož jsou děti do určitého věku naprosto čistí vidí věci které mi nevidíme.
Jelikož jsem věřící člověk a znám několik lidí a také příběhů kde zažívali šílené věci pomohlo říct : Ve jménu ježíše krista odejdi a pokaždé to zabralo byl klid. určitě to s dcerou probírejte.
@Tiger-lily píše:
Děti v tomto věku mají fiktivní postavy, kamarády, jsou okolo nich, mluví s nimi. Ducha sis k tomu pouze přiřadila ty.
Viděl ho i přítel přeci
@Menora píše:
Počkej, to doufám nemělo být strašidelné?
A tobě to strašidelné nepřijde?
Já se teda pak bála okem jen zavadit o klíčovou dirku, aby se tam na mě někdo nekoukal. ![]()
@Luca10 píše:
A tobě to strašidelné nepřijde?![]()
Já se teda pak bála okem jen zavadit o klíčovou dirku, aby se tam na mě někdo nekoukal.
Ani ne
.
Vždyť on byl zvědavý a koukal se kam neměl a viděl jenom červenou barvu, nic o té legendě nevěděl, takže ani on neměl důvod se bát.
Věřím. Sama jsem zažila jako dítě. Postava malé holčičky u postele. Strašně jsem se bála. A do nedávna jsem sama sebe přesvědčovala, že to byla nějaká divná souhra náhod a nic tam nebylo. Z toho mě vyvedl přítel asi před dvěma měsíci, když mi řekl, že jsem měla v ložnici nějakou holku a mluvila na mě. Prý už dřív z tama slyšel dětský hlas. Viděl ji přes prosklené dveře. Do toho se mi od mala o duších zdá.
A nejsme žádná rodinka magoru
ani jeden nejsme věřící ani nijak duševně založení.
Tak já taky nemám žádné velké zkušenosti ale rozhodně tomu věřím! ![]()