Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Da12 samozřejmě ve chvíli, kdy se to zjistí ještě za života majitele, tak je to jednodušší, tam to má kdo přepsat. Ale po smrti už to bohužel je jenom o soudních tahanicích. Kolega byl že začátku z toho fakt špatný, protože to udělalo v rodině hodně špatné vztahy. Navíc oni všichni bydlí kousek od sebe.
@Da12 „…udělala známá příšerný brajgl“, takže si majetek vlastně vyřvala (lepší, než se zasloužit vlastní prací). A ta matka je nespolehlivá, nedrží slovo, stačí na ni houknout a otočí, zajímavá rodina. Takže dotyčná bude hlídat katastr a po smrti matky na ni sestra vytáhne závěť.
@Magda124 " ve chvíli, kdy se to zjistí ještě za života majitele, tak je to jednodušší", pro zbabělce je to horší, museli by se dotyčnému postavit. Když je někdo po smrti, tak se nemůže bránit, např. že není blázen.
@Da12 píše: Více
tak ve tvém příběhu ta sestra, co už dům měla, ustoupila…to se bohužel stává málo kdy…
@Magda124 píše: Více
tak ono i za života už se s tím nedá nic dělat, když obdarovaný nesouhlasí a dar „nevrátí“…
Co jsem vypozorovala, tak většina těch odstrkovaných dětí s tím stejně nic neudělá, i když to zjistí ještě před smrtí rodiče. Akorát si budou stěžovat svým dětem a valit tu zátěž na ně, ale rodičům neřeknou nikdy nic
@Anonymní píše: Více
No tak vidíš, věděli jste jak to celý život chce ale nic jste si neoverili. To bylo prostě naivní i když děda říkal že to bude napůl. Po smrti jeho ženy byl otřeseny, a paní na něj prostě nastoupila a dotáhli ho na poštu to podepsat. Smlouvu jste si nechali vyjet a přečetli ji? Hele to mas tezky, píšeš že vedle sebe žili celý tety život, to muselo být taky nic moc, nic moc vlhký barák a děda pak chtěl asi spíš klid než to pořád poslouchat, tak podlehl. To si myslím.
A taky si myslím že to udělal pěkně blbě když mu dal podíl i na další nemovitosti a dceru prostě vysachoval. Strejda se stěhuje jinam, dvojdomek v rodině stejně nezůstane a mohli z toho mít tedy profit oba. Mamce se nedivím že je smutná, je to zrada. Peníze za právníka co se věnuje dědického právu bych stejně investovala, má nárok na polovinu aspoň movitého majetku (i když teta co měla vyhlidnute už asi sbalila 🙂). Nějaký obraz apod. co by chtěla, peníze z účtu atd., a třeba by to mamka líp uzavřela když ofiko uslyší že opravdu na nic nárok nemá. Je dobře že vypravitelem pohřbu byli oba, mohl ale aspoň mavnout rukou a náklady nést sam. Ale ani na to páteř neměl, byl by měsíc bez sexu a bez večeře.
Strejdovi bych v klidu řekla že sám určitě ví že to takto není správně ale že má pořád šanci dát mamce určitou částku z prodeje.
A i kdyz asi nenajde koule ani na to, víš jak je to s těmi mlýny, případně karmou?
Strejdovi může za rok prasknout cévka, teta dostane rakovinu, do dvojdomku udeří blesk, shoří a pojištěný je určitě blbě.
Nejlíp, jak z celé této záležitosti vytěžit, je vzít to jako školné školy života, uvědomit si, že děti se mají nějak spravedlivě podělit a aplikovat to ve své rodině.
@Anonymní píše: Více
Tak to je klasický příběh. Jeden se stará a druhý schlamstne vše.
Proto ten děda ke konci života pořád omílal, že dům je obou. Viděl, že se dcera stará, ale věděl, že dům přepsal jen na syna. A děda si naivně myslel, že když bude pořád mluvit o tom, že dům je obou, tak syn se ze závěti podělí i se sestrou, protože přece otec o tom mluvil.
Syn držel hubu a čekal, až táta umře, protože kdyby to rozporoval už za jeho života, tak by otec závěť ještě přepsal.
Dost vyčůraný krok. A určitě bych všechno nesváděla na jeho manželku. Myslím, že mu to dost vyhovuje.
No a vypekli naivní zbytek rodiny. Tím, jak děda omýlal, že barák je obou, tak naivní část rodiny uchlácholil tak, že se za jeho života nekoukla ani do katastru. Takže jim vlastně prokázal medvědí službu.