Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše: Více
kolik ti je? dělá se to běžně, tak nemělo by se, no.. lži obecně nesnáším, ale rodiče taky nemusí vědět všechno - by je totiž je-blo
tak s mírou, hlavně nelhát v zásadních věcech.. já třeba dost lží poznám i podle gest a situace, záleží proč lžeš a v čem a jaké máte doma vztahy.. obecně je lepší říct aspoň tak nějak v základu pravdu, už jen proto, aby rodiče věděli kde fakticky jsi (kdyby se něco vážného stalo-což je hned, nehoda, úraz..) a tak…
Když se zamýšlím tak asi už dávno nelžu a mluvím pravdu vše jak je a jak bude..za mladí jsem lhala dost, kam jdu, kde spím, co jsem tam dělala atd klasika ![]()
Skoro nikdy jsem to neudělala, možná jednou, dvakrát a pak jsem toho stejně litovala. Nevidím jediný důvod proč lhát.
Občas, ale mamka je strašný stresar, bere i léky na psychiku a některými věcmi by ji člověk spíš přitížil. Takze sem tam nějaká milosrdná lež je na místě
ale spis než lhaní teda spoustu věcí proste utajím. Hlavne třeba nejake zdravotní problémy, kde nejde o zivot apod, aby si nedělala zbytečné starosti.
Mamce nelžu, ta psychicky leccos snese. Otci lhát v určitých věcech jw potřeba, jelikož jw velmi citlivý a problému a starosti má celkem dost.. takze bych řekla ze záleží na tom jak moc odolní jsou.
S mámou nemáme dobrý vztah. Cokoliv řeknu nebo udělám otočí proti mě. Tak jsem se naučila ji některé věci neříkat nebo je trochu pozměnit abych se zase nedostala do nějakého konfliktu.
Takže ano, lžu rodičům. Pro zachování vlastích nervů
Rodiče už nemám. Ale když ještě byli, tak tátovi jsem mohla říct téměř všechno. Mámě jsem dost zamlčovala nebo neřekla. Už jenom proto že dělala problém že všeho.
Já občas spíš něco neřeknu
než že bych lhala a to hlavně co se týká dětí.
Mamka to strašně prožívá a pak i špatně spí.
Třeba teď mělo mladší dítě horečku po očkování. Večer mi volala mamka a já jsem jí řekla, že je mladej ok, vše v pohodě.
Kdybych jí řekla, že má teplotu tak ještě v půl 12 večer píše, nespí a ráno hned volá. Jak mu je? Máme přijet? Chcete něco koupit? A to mi prostě přijde zbytečné.
Ano, ne často, ale zcela vědomě. Některé pravdy jsou zbytečné.
@kavenka zase je to od ní hezké, že vás ma tak ráda. Ovšem chápu, proč ji nechceš přidělávat starosti.
Prakticky ne, možná občas milosrdné zamlžení kruté pravdy. Ale ze lhaní rodičům jsem spontánně vyrostla s postupující dospělostí.
Připomnělo mi to takové ty notoricky známé lži: „Co bylo ve škole?“ - „Vůbec nic…“ (tj, kule nebo čtyřka, ale času dost na to to říct při lepší příležitosti, ne když potřebuji propustku na diskotéku)
Nebo: „S kým tam jdete?“ - „Ale tak různě, holky ze třídy A TAK…“ (tj. já, pár kluků a v průběhu večera se přidá moje nejlepší kámoška..)
![]()
Já dříve více, teď už méně a to proto abych měla klid. Máma mě nikdy moc nepodporovala, zesměšňovala mě, zakazovala mi. Takže mě to naučila sama. Také nemáme dobrý vztah. Proč asi?
Ahoj, lžete někdy svým rodičům? A nemyslím v důležitých věcech. Ale prostě aby se zbytečně nenaštvali nebo s něčím netrápili. Takové milosrdné lži.