Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
@Anonymní píše: Více
Určitě bude lepší když se odstěhuje, takhle se stejně dlouhodobě fungovat nedá.
Ať si najde mamka nějaký koníček, kamarádky atd. Nemůže přece jen žít vnoučatama. Ty může občas pohlídat, ale ne je mít na krku pořád.
Tvůj/váš život.
A život matky.
Potřebujete soukromí.
Nelze zachraňovat na úkor svého života členy rodiny, jen proto, že to je rodina.
Rozhodni se, co je dobré pro tebe.
Tak náplň života si musí najít sama, to se nedá nic dělat. Pokud bude takhle bydlet s vámi, pořád pro ní budeš její dítě, které má poslouchat. Vždyť k vám může jezdit na návštěvu.
Odstěhovat a to co nejdříve než budete mít nenapravitelně narušené vztahy a manželství v rozkladu.
Máma má mít svůj život a Vy taky svůj. Pokud si rodič řeší jakékoliv svoje problémy tak, že se pověsí na krk dospělým dětem je to cesta do pekel
@Anonymní píše: Více
teda ještě že tě má a ty ji dáváš možností starání se o tvé děti a možností ti pomáhat, náplň života
co by si jinak počala ![]()
@Keyllah no ono to není až tak ojedinělé…měla jsem to ve svém blízkém okolí taky…
Prosímtě odstěhujte se.
Matce se uleví, žádný pocity viny mít nebude.
Vy dva se naučíte starat se o SVOJI rodinu tak, jako jiní rodiče. Sami.
Všechno budeš mít pod kontrolou a tvoje matka nebude mít zbytečný nervy s děckama, kterých už musí mít tak akorát po krk.
Náplň života si najde.
@Monchichik píše: Více
a není to spíš o tom, že když ji potřebovala, aby jí pomíhala místo manžela, nebo se jí starala o děti, místo ní nebo jejich otce, tak je jim dobrá? To nic neznamená? tak se to svede na to, že by jim ještě měla být pomalu vděčná, protože jí vlastně dělají nápln života… a pak když to přestane vyhovovat, tak se na její dřívější pomoc zapomene, a už najednou tu nápln zivota nepotřebuje? ![]()
@Keyllah no tak pomáhat a bydlet tam a pořád dirigovat svojí dceru je rozdíl…akorát ta matka ho už potom nevidí a bere jí jako že je pořád dítě…
@Monchichik píše: Více
ale byla to zakladatelka, kdo si jí domů nastěhovala, že? aby jí pomáhala místo manžela a starala se jim i o děti, když jde ven pařit
a že je dirigovala? jakože měla makat a tiše mlčet?
vážně se někdo diví, že soužití dvou matek není ok? že jsou problémy? ![]()
@Keyllah tak udělala to, aby máma nebyla sama a jasně, že chtěla pomoci i s dětmi…akorát to prostě nedělá dobrotu, většinou nikdy…čteš to tady pořád dokola…bydlet více generací pohromadě není dobrý nápad…to se ví..
Dospět bys teda měla. Její pomoc bereš naprosto automaticky, to ti může dělat služku a chůvu, ale jakmile se ozve, že se jí něco nelíbí, tak se urazíš. Tvoje děti jsou tvoje odpovědnost, ne její. Pokud sis vylila hlavu a ona se musela nečekaně postarat o děti i když měla jiný program a jinou práci, tak jsi měla sklapnout, pokorně se omluvit a ne mít nafučenou papulu. Ona by se měla odstěhoval kvůli vlastnímu soukromí a klidu. Ty ji víc než využíváš a ještě máš pocit, že to je pro její dobro.
Moje matka je strasne hodná, ochotna, pomáhá mi kvůli pracovnímu vytížení s detma. Respektuje naše soukromí. Ale… Naši jsou rozvedení. Otec zůstal v domě po mých prarodicich, ona se prakticky přestěhovala k nám. Manžel taky hodně pracuje, takže jsem byla vždy hrozne rada, ze ji mam a že to zvládáme. Zároveň to beru jako napln života pro ni, protože jinak by nemela co na praci. Odvrácena strana je, že se často cítím jako dítě a rodič v jednom a dost se hadame. Ona se dokáže hezky urazit. Taky mě štve, že nemám některé věci pod svou kontrolou. Třeba před tydnem jsem po strašně dlouhé době byla na srazu spolužáků, akce se protáhla, trochu se vypilo a já si ráno dyl polezela (do
. Rano dusno, že děti ji neposlouchaji, že je pozvána moje sestra na oběd a prostě nas. anost. Za mě zbytečně vyhrocene, ale chapu, ze ji stvaly MOJE deti. Už toho mám upřímně plne zuby a zvazuju, jestli by nebylo lepší bydlet sami. Musela by se vratit do domu, kde bydlí otec, to by šlo, ale nebylo by jim spolu dobře. Bude to náročné, ale z čeho mám ještě větší obavy, je její sociální izolace a pocity viny. Jak se zachovat? Cítím, že jakékoli rozhodnutí je špatně.