Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Kdyz neco chces, tak musis vzdycky taky neco obetovat. Nikdo nemuze mit vse a nebo vsechno hned. Vse chce cas a trpleivost. Pokud chces bydlet jinde, tak proste budes muset pracovat vic a vlastni projekty bud odsunout a nebo je delat po praci.
@RandomAnnonymni píše:
Zdravím.
Je mi 22 let a pracuju jako vývojářka. Mám dost svých projektů mimo práci. V práci pracuju pouze poloviční úvazek proto, abych měla čas na své projekty. Žiju stále s tátou. Chtěla bych se odstěhovat, protože mě štve, že mi chce pořád říkat, jak mám žít, co dělat, za co utrácet…V poslední době cítím, že moje chuť jít pryč hodně sílí. Nemám nicméně moc našetřeno, protože kvůli vlastním projektům nemám čas dělat normálně 8h denně. Zkoušela jsem to v minulé práci a dost mi to dalo zabrat, nezbývala energie na své věci.
K tomu se přidává totální nechuť cokoliv dělat, přijde mi, že jako člověk selhávám, protože se mi nedaří dokončovat věci, co si vymyslím. Myslím, že se pomalu blížím k vyhoření.Tři otázky tedy:
Uvažovala jsem, že bych i změnila práci. Nejspíš bych byla schopná dostat víc než teď. Mám míň než jiní programátoři.
- Doba je bohužel extrémně špatná a stěhovat se je těžký. Chtěla bych do nějakého velkýho města. Ale jak odejít tak, abych se nepohádala? Můj táta je dost zvláštní a jeho povaha je značně cholerická.
- Cítím, že nemám sílu se svým projektům věnovat. Sednu k tomu, funguju chvíli a pak mě to přejde a prokrastinuju. Nezbývá mi na nic energie, jsem psychicky unavená. trpím často bolestmi hlavy, nepomáhá mi ani procházka. Snažím se chodit ven aspon 3× týdně a pokaždý 10-20km. Už to nefunguje, psychiku mám stále ve špatném stavu. Jak se s tím vypořádat? Je šance, že by mi odstěhování pomohlo?
- Jak žít ve velkém městě, když člověk nemá nic našetřeno? Kolik bych reálně potřebovala třeba na žití v Praze v nějaké 1+1/1+kk kolem 35 - 45m2?
Moje rada je jednoduchá, v tuhle chvíli se vybodni na všechno, co ti nějakým způsobem komplikuje cestu k tomu osamostatnit se, najdi si práci na 40 hodin týdně, klidě i po večerech nějaký brigády, jestli to fyzicky dáš, a hákuj (na nějaký deprese si ani nevzpomeneš). Nevím, co jsou zač ty tvoje projekty, ale nic extra světobornýho to asi nebude, když nemáš žádný prachy a do toho deprese
Takže ok, stanov si cíl a jdi si za ním. Jsi mladá, potencál asi máš, tak do toho.
@Pruhovaný_mýval píše:
Moje rada je jednoduchá, v tuhle chvíli se vybodni na všechno, co ti nějakým způsobem komplikuje cestu k tomu osamostatnit se, najdi si práci na 40 hodin týdně, klidě i po večerech nějaký brigády, jestli to fyzicky dáš, a hákuj (na nějaký deprese si ani nevzpomeneš). Nevím, co jsou zač ty tvoje projekty, ale nic extra světobornýho to asi nebude, když nemáš žádný prachy a do toho depreseTakže ok, stanov si cíl a jdi si za ním. Jsi mladá, potencál asi máš, tak do toho.
Moje projekty jsou velký aplikace a hry, které mohou vydělat a taky nemusej. Už jsem do toho zainvestovala dost peněz, takže s tím rozhodně seknout nechci.
Chci se ale osamostatnit co nejdřív to půjde - ideálně třeba do podzimu. Ale potřebuju mít nějakou představu, na kolik to vyjde v nějakým větších městech. Praha, Brno, Ostrava, případně nějaký další, třeba krajský.
Pohrávám si s možností se odstěhovat do Prahy a tam najít nějakou slušnou práci za hodně peněz, ale nevím prostě.
@RandomAnnonymni píše:
Moje projekty jsou velký aplikace a hry, které mohou vydělat a taky nemusej. Už jsem do toho zainvestovala dost peněz, takže s tím rozhodně seknout nechci.Chci se ale osamostatnit co nejdřív to půjde - ideálně třeba do podzimu. Ale potřebuju mít nějakou představu, na kolik to vyjde v nějakým větších městech. Praha, Brno, Ostrava, případně nějaký další, třeba krajský.
Pohrávám si s možností se odstěhovat do Prahy a tam najít nějakou slušnou práci za hodně peněz, ale nevím prostě.
Tak ale ono to funguje tak, jak psala Jana nade mnou
Jestli něco chceš, budeš tomu muset něco obětovat. Chceš vyvíjet hry a aplikace, ok, ale asi budeš muset zůstat s cholerickým fotrem dokud ti to nevydělá nějaký peníze. Chceš bydlet sama ve velkým městě, ok, musíš si na to ale vydělat a chodit do práce. Mít prachy bez toho, abys pracovala, to nefunguje.
Pro představu: Byt 1+1 v Praze tě bude stát cca 15 000, když natrefíš na něco levnýho, jiný města na tom nejsou o moc líp, leda Ostrava. Pak budeš platit telefony, internety, teplo, tramvajenky, jídlo, služby… Myslím, že minimální náklady na jednoho člověka jsou cca 20 000 Kč měsíčně, a to jsem ještě spíš optimista. Plus si spočítej, že musíš mít na kauci za byt (2 - 3 nájmy), zajištěnou práci a nějaký peníze do zásoby, kdyby něco. Takže bych to viděla na ca 60 - 80 000 minimálně. Pak si můžeš lehce spočítat, jestli je to pro tebe reálný, a co můžeš udělat pro to, aby bylo. Ve tvým věku bohatě stačí chodit od práce.
Prace v Praze za hodne penez bude v korporatu od nevidim do nevidim.
Leda spolubydleni.
Ale delas online, proc ne mensi mesto?
@Lucie_Sx píše:
Prace v Praze za hodne penez bude v korporatu od nevidim do nevidim.
Leda spolubydleni.Ale delas online, proc ne mensi mesto?
Korporáty už z principu právě nechci.
V malým městě žiju celý život a už mě to nebaví. Člověk si sem neobjedná jídlo, není tu zábava ani kulturní vyžití, jsou tu 2 obchody, každý tu každýho zná - což je spíš nevýhoda.
Cítím z tebe, že potřebuješ změnu a malá obec ti nevyhovuje. Hledej tedy práci na plný úvazek v Praze a elegantně se tímto odstehujes od táty.
@RandomAnnonymni píše:
Korporáty už z principu právě nechci.
V malým městě žiju celý život a už mě to nebaví. Člověk si sem neobjedná jídlo, není tu zábava ani kulturní vyžití, jsou tu 2 obchody, každý tu každýho zná - což je spíš nevýhoda.
A vis, jak tim druhym zpusobem zivota litaji prachy…? ![]()
@Lucie_Sx píše:
A vis, jak tim druhym zpusobem zivota litaji prachy…?
To není způsob života, je v pořádku občas někam jít a užít si. Neříkám denně, ani týdně, ale třeba jednou za měsíc.. nevidím na tom nic špatnýho
@RandomAnnonymni píše:
Zdravím.
Je mi 22 let a pracuju jako vývojářka. Mám dost svých projektů mimo práci. V práci pracuju pouze poloviční úvazek proto, abych měla čas na své projekty. Žiju stále s tátou. Chtěla bych se odstěhovat, protože mě štve, že mi chce pořád říkat, jak mám žít, co dělat, za co utrácet…V poslední době cítím, že moje chuť jít pryč hodně sílí. Nemám nicméně moc našetřeno, protože kvůli vlastním projektům nemám čas dělat normálně 8h denně. Zkoušela jsem to v minulé práci a dost mi to dalo zabrat, nezbývala energie na své věci.
K tomu se přidává totální nechuť cokoliv dělat, přijde mi, že jako člověk selhávám, protože se mi nedaří dokončovat věci, co si vymyslím. Myslím, že se pomalu blížím k vyhoření.Tři otázky tedy:
Uvažovala jsem, že bych i změnila práci. Nejspíš bych byla schopná dostat víc než teď. Mám míň než jiní programátoři.
- Doba je bohužel extrémně špatná a stěhovat se je těžký. Chtěla bych do nějakého velkýho města. Ale jak odejít tak, abych se nepohádala? Můj táta je dost zvláštní a jeho povaha je značně cholerická.
- Cítím, že nemám sílu se svým projektům věnovat. Sednu k tomu, funguju chvíli a pak mě to přejde a prokrastinuju. Nezbývá mi na nic energie, jsem psychicky unavená. trpím často bolestmi hlavy, nepomáhá mi ani procházka. Snažím se chodit ven aspon 3× týdně a pokaždý 10-20km. Už to nefunguje, psychiku mám stále ve špatném stavu. Jak se s tím vypořádat? Je šance, že by mi odstěhování pomohlo?
- Jak žít ve velkém městě, když člověk nemá nic našetřeno? Kolik bych reálně potřebovala třeba na žití v Praze v nějaké 1+1/1+kk kolem 35 - 45m2?
Korporát z principu ne, ale bohužel velká města a korporátne žijí..v Brně ( i když je to město studentské) je korporatu hodně a slušných..nechceš to jen z principu, že tam dělá každý? Nebo nechceš být jen číslo v systému? Well, taková je doba..najdeš si místo třebas v menší firmě ale peníze velké dostat nemusíš, plus..menší firmy už pomalu přebírají korporátní myšlení..takže se tomu nevyhnes.. třebas v Praze každá sranda něco stojí.. v Brně též..začínala jsem v IBM a k tomu měla brigádu abych dala vše dohromady a mohla žít sama..
Doporučuji ze začátku spolubydleni, našetříš něco..ale ze začátku doporučuji naprosto žít skromně..jinak to možná ani nepůjde..
Zdravím, nevíte, proč mám každé ráno silné deprese a nejde mi vstát do školy? Je to šílené, vždycky mi buší srdce rychle, je to nepříjemné. Mám strach z lidí.. Všech tam venku, nechci vyjít z baráku, bojím se. Mám pocit, jakoby se na mě všichni dívali a soudili za to, jak vypadám. Cítím se tlustá, ale když to řeknu někomu bližšímu, řekne mi, že jsem hubená a co dělám. Ale pak vidím ta videa a fotky, kde jsem já a je to strašné.
![]()
@Elisa1234 píše:
Zdravím, nevíte, proč mám každé ráno silné deprese a nejde mi vstát do školy? Je to šílené, vždycky mi buší srdce rychle, je to nepříjemné. Mám strach z lidí.. Všech tam venku, nechci vyjít z baráku, bojím se. Mám pocit, jakoby se na mě všichni dívali a soudili za to, jak vypadám. Cítím se tlustá, ale když to řeknu někomu bližšímu, řekne mi, že jsem hubená a co dělám. Ale pak vidím ta videa a fotky, kde jsem já a je to strašné.![]()
Zdravím.
Je mi 22 let a pracuju jako vývojářka. Mám dost svých projektů mimo práci. V práci pracuju pouze poloviční úvazek proto, abych měla čas na své projekty. Žiju stále s tátou. Chtěla bych se odstěhovat, protože mě štve, že mi chce pořád říkat, jak mám žít, co dělat, za co utrácet…
V poslední době cítím, že moje chuť jít pryč hodně sílí. Nemám nicméně moc našetřeno, protože kvůli vlastním projektům nemám čas dělat normálně 8h denně. Zkoušela jsem to v minulé práci a dost mi to dalo zabrat, nezbývala energie na své věci.
K tomu se přidává totální nechuť cokoliv dělat, přijde mi, že jako člověk selhávám, protože se mi nedaří dokončovat věci, co si vymyslím. Myslím, že se pomalu blížím k vyhoření.
Tři otázky tedy:
Uvažovala jsem, že bych i změnila práci. Nejspíš bych byla schopná dostat víc než teď. Mám míň než jiní programátoři.