Deprese a pocit méněcennosti

RandomAnnonymni
8.5.22 17:52

Deprese a pocit méněcennosti

Zdravím.
Je mi 22 let a pracuju jako vývojářka. Mám dost svých projektů mimo práci. V práci pracuju pouze poloviční úvazek proto, abych měla čas na své projekty. Žiju stále s tátou. Chtěla bych se odstěhovat, protože mě štve, že mi chce pořád říkat, jak mám žít, co dělat, za co utrácet…

V poslední době cítím, že moje chuť jít pryč hodně sílí. Nemám nicméně moc našetřeno, protože kvůli vlastním projektům nemám čas dělat normálně 8h denně. Zkoušela jsem to v minulé práci a dost mi to dalo zabrat, nezbývala energie na své věci.
K tomu se přidává totální nechuť cokoliv dělat, přijde mi, že jako člověk selhávám, protože se mi nedaří dokončovat věci, co si vymyslím. Myslím, že se pomalu blížím k vyhoření.

Tři otázky tedy:

  1. Doba je bohužel extrémně špatná a stěhovat se je těžký. Chtěla bych do nějakého velkýho města. Ale jak odejít tak, abych se nepohádala? Můj táta je dost zvláštní a jeho povaha je značně cholerická.
  2. Cítím, že nemám sílu se svým projektům věnovat. Sednu k tomu, funguju chvíli a pak mě to přejde a prokrastinuju. Nezbývá mi na nic energie, jsem psychicky unavená. trpím často bolestmi hlavy, nepomáhá mi ani procházka. Snažím se chodit ven aspon 3× týdně a pokaždý 10-20km. Už to nefunguje, psychiku mám stále ve špatném stavu. Jak se s tím vypořádat? Je šance, že by mi odstěhování pomohlo?
  3. Jak žít ve velkém městě, když člověk nemá nic našetřeno? Kolik bych reálně potřebovala třeba na žití v Praze v nějaké 1+1/1+kk kolem 35 - 45m2?

Uvažovala jsem, že bych i změnila práci. Nejspíš bych byla schopná dostat víc než teď. Mám míň než jiní programátoři.

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
9918
8.5.22 18:14

Kdyz neco chces, tak musis vzdycky taky neco obetovat. Nikdo nemuze mit vse a nebo vsechno hned. Vse chce cas a trpleivost. Pokud chces bydlet jinde, tak proste budes muset pracovat vic a vlastni projekty bud odsunout a nebo je delat po praci.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2349
8.5.22 18:19
@RandomAnnonymni píše:
Zdravím.
Je mi 22 let a pracuju jako vývojářka. Mám dost svých projektů mimo práci. V práci pracuju pouze poloviční úvazek proto, abych měla čas na své projekty. Žiju stále s tátou. Chtěla bych se odstěhovat, protože mě štve, že mi chce pořád říkat, jak mám žít, co dělat, za co utrácet…

V poslední době cítím, že moje chuť jít pryč hodně sílí. Nemám nicméně moc našetřeno, protože kvůli vlastním projektům nemám čas dělat normálně 8h denně. Zkoušela jsem to v minulé práci a dost mi to dalo zabrat, nezbývala energie na své věci.
K tomu se přidává totální nechuť cokoliv dělat, přijde mi, že jako člověk selhávám, protože se mi nedaří dokončovat věci, co si vymyslím. Myslím, že se pomalu blížím k vyhoření.

Tři otázky tedy:

  1. Doba je bohužel extrémně špatná a stěhovat se je těžký. Chtěla bych do nějakého velkýho města. Ale jak odejít tak, abych se nepohádala? Můj táta je dost zvláštní a jeho povaha je značně cholerická.
  2. Cítím, že nemám sílu se svým projektům věnovat. Sednu k tomu, funguju chvíli a pak mě to přejde a prokrastinuju. Nezbývá mi na nic energie, jsem psychicky unavená. trpím často bolestmi hlavy, nepomáhá mi ani procházka. Snažím se chodit ven aspon 3× týdně a pokaždý 10-20km. Už to nefunguje, psychiku mám stále ve špatném stavu. Jak se s tím vypořádat? Je šance, že by mi odstěhování pomohlo?
  3. Jak žít ve velkém městě, když člověk nemá nic našetřeno? Kolik bych reálně potřebovala třeba na žití v Praze v nějaké 1+1/1+kk kolem 35 - 45m2?
Uvažovala jsem, že bych i změnila práci. Nejspíš bych byla schopná dostat víc než teď. Mám míň než jiní programátoři.

Moje rada je jednoduchá, v tuhle chvíli se vybodni na všechno, co ti nějakým způsobem komplikuje cestu k tomu osamostatnit se, najdi si práci na 40 hodin týdně, klidě i po večerech nějaký brigády, jestli to fyzicky dáš, a hákuj (na nějaký deprese si ani nevzpomeneš). Nevím, co jsou zač ty tvoje projekty, ale nic extra světobornýho to asi nebude, když nemáš žádný prachy a do toho deprese :nevim: Takže ok, stanov si cíl a jdi si za ním. Jsi mladá, potencál asi máš, tak do toho.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
RandomAnnonymni
8.5.22 18:32
@Pruhovaný_mýval píše:
Moje rada je jednoduchá, v tuhle chvíli se vybodni na všechno, co ti nějakým způsobem komplikuje cestu k tomu osamostatnit se, najdi si práci na 40 hodin týdně, klidě i po večerech nějaký brigády, jestli to fyzicky dáš, a hákuj (na nějaký deprese si ani nevzpomeneš). Nevím, co jsou zač ty tvoje projekty, ale nic extra světobornýho to asi nebude, když nemáš žádný prachy a do toho deprese :nevim: Takže ok, stanov si cíl a jdi si za ním. Jsi mladá, potencál asi máš, tak do toho.

Moje projekty jsou velký aplikace a hry, které mohou vydělat a taky nemusej. Už jsem do toho zainvestovala dost peněz, takže s tím rozhodně seknout nechci.

Chci se ale osamostatnit co nejdřív to půjde - ideálně třeba do podzimu. Ale potřebuju mít nějakou představu, na kolik to vyjde v nějakým větších městech. Praha, Brno, Ostrava, případně nějaký další, třeba krajský.
Pohrávám si s možností se odstěhovat do Prahy a tam najít nějakou slušnou práci za hodně peněz, ale nevím prostě.

  • Citovat
  • Upravit
2349
8.5.22 18:48
@RandomAnnonymni píše:
Moje projekty jsou velký aplikace a hry, které mohou vydělat a taky nemusej. Už jsem do toho zainvestovala dost peněz, takže s tím rozhodně seknout nechci.Chci se ale osamostatnit co nejdřív to půjde - ideálně třeba do podzimu. Ale potřebuju mít nějakou představu, na kolik to vyjde v nějakým větších městech. Praha, Brno, Ostrava, případně nějaký další, třeba krajský.
Pohrávám si s možností se odstěhovat do Prahy a tam najít nějakou slušnou práci za hodně peněz, ale nevím prostě.

Tak ale ono to funguje tak, jak psala Jana nade mnou :nevim: Jestli něco chceš, budeš tomu muset něco obětovat. Chceš vyvíjet hry a aplikace, ok, ale asi budeš muset zůstat s cholerickým fotrem dokud ti to nevydělá nějaký peníze. Chceš bydlet sama ve velkým městě, ok, musíš si na to ale vydělat a chodit do práce. Mít prachy bez toho, abys pracovala, to nefunguje.

Pro představu: Byt 1+1 v Praze tě bude stát cca 15 000, když natrefíš na něco levnýho, jiný města na tom nejsou o moc líp, leda Ostrava. Pak budeš platit telefony, internety, teplo, tramvajenky, jídlo, služby… Myslím, že minimální náklady na jednoho člověka jsou cca 20 000 Kč měsíčně, a to jsem ještě spíš optimista. Plus si spočítej, že musíš mít na kauci za byt (2 - 3 nájmy), zajištěnou práci a nějaký peníze do zásoby, kdyby něco. Takže bych to viděla na ca 60 - 80 000 minimálně. Pak si můžeš lehce spočítat, jestli je to pro tebe reálný, a co můžeš udělat pro to, aby bylo. Ve tvým věku bohatě stačí chodit od práce.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
34322
8.5.22 19:34

Prace v Praze za hodne penez bude v korporatu od nevidim do nevidim.
Leda spolubydleni.

Ale delas online, proc ne mensi mesto?

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
RandomAnnonymni
8.5.22 20:00
@Lucie_Sx píše:
Prace v Praze za hodne penez bude v korporatu od nevidim do nevidim.
Leda spolubydleni.Ale delas online, proc ne mensi mesto?

Korporáty už z principu právě nechci.
V malým městě žiju celý život a už mě to nebaví. Člověk si sem neobjedná jídlo, není tu zábava ani kulturní vyžití, jsou tu 2 obchody, každý tu každýho zná - což je spíš nevýhoda.

  • Citovat
  • Upravit
299
8.5.22 22:53

Cítím z tebe, že potřebuješ změnu a malá obec ti nevyhovuje. Hledej tedy práci na plný úvazek v Praze a elegantně se tímto odstehujes od táty.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
34322
9.5.22 01:10
@RandomAnnonymni píše:
Korporáty už z principu právě nechci.
V malým městě žiju celý život a už mě to nebaví. Člověk si sem neobjedná jídlo, není tu zábava ani kulturní vyžití, jsou tu 2 obchody, každý tu každýho zná - což je spíš nevýhoda.

A vis, jak tim druhym zpusobem zivota litaji prachy…? :nevim:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
RandomAnnonymni
9.5.22 10:32
@Lucie_Sx píše:
A vis, jak tim druhym zpusobem zivota litaji prachy…? :nevim:

To není způsob života, je v pořádku občas někam jít a užít si. Neříkám denně, ani týdně, ale třeba jednou za měsíc.. nevidím na tom nic špatnýho

  • Citovat
  • Upravit
10073
9.5.22 14:23
@RandomAnnonymni píše:
Zdravím.
Je mi 22 let a pracuju jako vývojářka. Mám dost svých projektů mimo práci. V práci pracuju pouze poloviční úvazek proto, abych měla čas na své projekty. Žiju stále s tátou. Chtěla bych se odstěhovat, protože mě štve, že mi chce pořád říkat, jak mám žít, co dělat, za co utrácet…

V poslední době cítím, že moje chuť jít pryč hodně sílí. Nemám nicméně moc našetřeno, protože kvůli vlastním projektům nemám čas dělat normálně 8h denně. Zkoušela jsem to v minulé práci a dost mi to dalo zabrat, nezbývala energie na své věci.
K tomu se přidává totální nechuť cokoliv dělat, přijde mi, že jako člověk selhávám, protože se mi nedaří dokončovat věci, co si vymyslím. Myslím, že se pomalu blížím k vyhoření.

Tři otázky tedy:

  1. Doba je bohužel extrémně špatná a stěhovat se je těžký. Chtěla bych do nějakého velkýho města. Ale jak odejít tak, abych se nepohádala? Můj táta je dost zvláštní a jeho povaha je značně cholerická.
  2. Cítím, že nemám sílu se svým projektům věnovat. Sednu k tomu, funguju chvíli a pak mě to přejde a prokrastinuju. Nezbývá mi na nic energie, jsem psychicky unavená. trpím často bolestmi hlavy, nepomáhá mi ani procházka. Snažím se chodit ven aspon 3× týdně a pokaždý 10-20km. Už to nefunguje, psychiku mám stále ve špatném stavu. Jak se s tím vypořádat? Je šance, že by mi odstěhování pomohlo?
  3. Jak žít ve velkém městě, když člověk nemá nic našetřeno? Kolik bych reálně potřebovala třeba na žití v Praze v nějaké 1+1/1+kk kolem 35 - 45m2?
Uvažovala jsem, že bych i změnila práci. Nejspíš bych byla schopná dostat víc než teď. Mám míň než jiní programátoři.

Korporát z principu ne, ale bohužel velká města a korporátne žijí..v Brně ( i když je to město studentské) je korporatu hodně a slušných..nechceš to jen z principu, že tam dělá každý? Nebo nechceš být jen číslo v systému? Well, taková je doba..najdeš si místo třebas v menší firmě ale peníze velké dostat nemusíš, plus..menší firmy už pomalu přebírají korporátní myšlení..takže se tomu nevyhnes.. třebas v Praze každá sranda něco stojí.. v Brně též..začínala jsem v IBM a k tomu měla brigádu abych dala vše dohromady a mohla žít sama..

Doporučuji ze začátku spolubydleni, našetříš něco..ale ze začátku doporučuji naprosto žít skromně..jinak to možná ani nepůjde..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
1
11.5.22 22:34

Zdravím, nevíte, proč mám každé ráno silné deprese a nejde mi vstát do školy? Je to šílené, vždycky mi buší srdce rychle, je to nepříjemné. Mám strach z lidí.. Všech tam venku, nechci vyjít z baráku, bojím se. Mám pocit, jakoby se na mě všichni dívali a soudili za to, jak vypadám. Cítím se tlustá, ale když to řeknu někomu bližšímu, řekne mi, že jsem hubená a co dělám. Ale pak vidím ta videa a fotky, kde jsem já a je to strašné. :oops: :,(

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
11.5.22 22:36
@Elisa1234 píše:
Zdravím, nevíte, proč mám každé ráno silné deprese a nejde mi vstát do školy? Je to šílené, vždycky mi buší srdce rychle, je to nepříjemné. Mám strach z lidí.. Všech tam venku, nechci vyjít z baráku, bojím se. Mám pocit, jakoby se na mě všichni dívali a soudili za to, jak vypadám. Cítím se tlustá, ale když to řeknu někomu bližšímu, řekne mi, že jsem hubená a co dělám. Ale pak vidím ta videa a fotky, kde jsem já a je to strašné. :oops: :,(
  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Aktuálně na Instagramu

Umožňuje to nová legislativa. Zjistěte podrobnosti.

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová