Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Verim tomu, ze bych to zvladla i se dvema detma i kdyby nebyli rodice. Mam vetsi strach jak by to bylo obracene. Zatim mame i oba rodice, co by pomohli.
Nevim, jak ti bylo po porodu a tak, ale mne by obecne v tehle souvislosti napadlo i to, zedve deti se budou podporovat i mezi sebou. ![]()
@Anonymní píše:
Ahoj, chtěla jsem se zeptat, jestli vás někdy děsí představa, že na všechno zůstanete samy. Dlouho jsem pracovala v jiném městě, pak jsme se s manželem vrátili do mého rodiště, kde mám maminku s babičkou, ale jinak tu vlastně nikoho neznám. Po porodu mi obě hrozně pomohly, ale mám pocit, že nebýt jich, asi bych to nezvládla a složila se. Teď má malý 11 měsíců, začíná se diskutovat o druhém a já vážně nevím, někdy si představuju, co bych dělala, kdybych na všechno zůstala sama… Vím, že jiné maminky to dávají a obdivuju jejich psychickou odolnost, jen mi prostě přijde, že já stojím jako matka za ho.no, jsem pořád nervózní, plačtivá a tak…
Vůbec mě to neděsí, s dcerou jsem zůstala sama v novém městě, kde jsem nikoho neznala, byly jsme samy tři roky a zpětně musím říct, že to byly ty nejlepší léta
. Dokázala jsem sama sobě, že vše zvládnu a tedy musím říct, že začátky růžové tedy nebyly. Musela jsem změnit práci, najít si nové bydlení v oblasti, kde je to hodně těžké a drahé. Ale všechno jsem zvládla a jsem za to na sebe pyšná. Proto už nemám strach z toho, že bych třeba jednou zase byla sama. Vyzkoušela jsem si, že vše se dá zvládnout, ženské jsou silné, zvlášť když mají děti a ví, že je musí zabezpečit.
Děkuju za příspěvky, dám si to dohromady, všem hodně štěstí
@Anonymní píše:
Ahoj, chtěla jsem se zeptat, jestli vás někdy děsí představa, že na všechno zůstanete samy. Dlouho jsem pracovala v jiném městě, pak jsme se s manželem vrátili do mého rodiště, kde mám maminku s babičkou, ale jinak tu vlastně nikoho neznám. Po porodu mi obě hrozně pomohly, ale mám pocit, že nebýt jich, asi bych to nezvládla a složila se. Teď má malý 11 měsíců, začíná se diskutovat o druhém a já vážně nevím, někdy si představuju, co bych dělala, kdybych na všechno zůstala sama… Vím, že jiné maminky to dávají a obdivuju jejich psychickou odolnost, jen mi prostě přijde, že já stojím jako matka za ho.no, jsem pořád nervózní, plačtivá a tak…
Už Z TOHO STRACH NEMÁM.
Zustala jsem sama s dětmi. manžel odešel, neplatil, rodina se na mě vykašlala. Zatnula jsem zuby a zvládla to, chodila jsem do práce, na brigády, přivydělávala si ještě pečením - jo, vím, černota, ale jinak to tenkrát nešlo. Hlídání jsem neměla a nemám, takže vše jsem musela stíhat sama. ![]()
Já jsem na všechno sama a už to mám na pohodu. Díky minimální pomoci jsem se naučila fungovat samostatně, dělám si věci podle svého a žiju si svůj život tak, jak chci já. ![]()
@Černá vdova píše:
Já jsem na všechno sama a už to mám na pohodu. Díky minimální pomoci jsem se naučila fungovat samostatně, dělám si věci podle svého a žiju si svůj život tak, jak chci já.
ono to funguje a dobře, ale dokud slouží zdraví.
@Anonymní píše:
Děkuju za příspěvky, dám si to dohromady, všem hodně štěstí
Kdybys musela, zvládla bys to a neříkej, že jsi špatná máma. To určitě nejsi. Dřív to bylo úplně běžné, že rodina ženě po porodu pomáhala. Ty zas jednou pomůžeš svým dětem. Mně po porodu také dlouho nebylo psychicky dobře, ale jednoho dne to přešlo a bylo zase fajn. V 11měsících děťátka mi přijde ještě brzy přemýšlet o druhém. Druhé si pořiďte, až se na to budeš cítit. A pokud se na to nebudeš cítit nikdy, tak se taky nic nestane. ![]()
Já se třeba bojím, když na to pomyslím. Jelikož já osobně nevím, jak bych to sama zvládla. Babičky nemám, takže žádná pomoc. Nevím, jak bych to zvládla i finančně, jelikož bych musela najít i pracovní dobu, která mi pokryje školku a taková práce se špatně hledá, nebo za malé peníze… No zkrátka mám jedno dítě. Pravda, manžel má pojistku, plus bych prodala barák, veškerý majetek a šla do bytu. Takže bych na tom nějaký čas byla dobře, než kdybych se rozvedla a manža by chtěl střídavku. No, nechci na to myslet. Obdivuji všechny ženy, které jsou na vše sami bez pomoci
Příspěvek upraven 14.04.19 v 21:37
@Do-not-touch píše:
ono to funguje a dobře, ale dokud slouží zdraví.
Zdraví mi slouží dobře, děkuji
.
Jak sama. Jsme sami s manzelem v zahranici, mame dite a cekame druhe, zvladam to
zvladala bych teda dle me i bez chlapa.
To se bojis, ze umrou nebo jak to bylo mysleno? Manzela nemas? ![]()
@Černá vdova píše:
Zdraví mi slouží dobře, děkuji.
to samozřejmě přeju všem ![]()
@vejilka píše:
Já se třeba bojím, když na to pomyslím. Jelikož já osobně nevím, jak bych to sama zvládla. Babičky nemám, takže žádná pomoc. Nevím, jak bych to zvládla i finančně, jelikož bych musela najít i pracovní dobu, která mi pokryje školku a taková práce se špatně hledá, nebo za malé peníze… No zkrátka mám jedno dítě
jedno dítě, žádné dítě
Zvládla bys to, to si piš.
@jkra píše:
Ne, zustala jsem sama a uz to je na pohodu:).
Jak máš staré děti?
@Rive píše:
Já se spíš děsím toho, že by se manželovi něco stalo a proto bych zůstala sama s třema dětma, to už nepočítám, že by si na krk někdo uvázal vdovu s třema děckama
Nesmíš k tomu přistupovat tak, že by si tě někdo uvazal na krk