Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky
Mgr. Lucie Machová
Dětské domovy
- Fotoalbum (0)
- Sledovat e-mailem
- Přidat k oblíbeným
- Zapnout podpisy
- Hledání v tématu
- Sledovat eMimino.cz
7.2.08 23:39
dětské domovy....
Ahoj všem,
v první řadě píšu, že nechci vůbec jmenovat konkrétní místa a města… Jenom prostě mi trochu na srdci něco leží. Fakt jde jen o vyjádření pocitu a vůbec to nechci vztahovat všeobecně na všechny dětské domovy!
A sice mě k tomu malinko popostrčil příspěvek od „busaci“, kde vidím, jak jim na těch dětech záleží atd…
No zkrátka, dřív jsem spíš přispívala přes nadace, ale před posledními Vánocemi jsem si řekla, že bych to chtěla udělat trošku méně anonymně, a tak jsem napsala a následně i zavolala do dětského domova v sousedním městě - že chci koupit něco pod stromeček, tzv. tedy od Ježíška.
No, nakonec mi z toho zbylo všechno možného jiného, než dobrý pocit.
Asi šestkrát jsem je musela kontaktovat, co mám vlastně koupit - jo dobrý, po telefonu byli milí - a nabízeli mi, že se mám přijít podívat, jak tam žijou… Ale co mám koupit, to mi neřekli.
Pak už jsem si připadala malinko že se vtírám. Nakonec po sedmém pokusu mi bylo odepsáno (email), že mám koupit dárek podle svého uvážení.
No tak jsem něco vybrala (nebudu psát co, ale vzala jsem pro holky i pro kluky zvlášť), a vyrazila jsem tam s tím, že jsme byli domluvení, kdo tam bude a kdo to převezme atd…
Z těch osob tam nebyl nikdo, zvonila jsem tam fakt asi deset minut, nakonec mě provázela vpodstatě administrativní pracovnice a se slovy „no… jste hodná… Oni si s tím stejně hrajou chvíli,a pak to letí někam do kouta… Pak se jich zeptáte - kde to máš - a oni ani nevědí…“
Plus dotaz, jestli chci, aby mi nějaké to dítě dodatečně poděkovalo, (vůbec nevím tedy, komu to nakonec dali, protože z dětí tam nebylo žádné, všechny byly ve škole) - ale hned teda dodatek že „ale to byste ho k tomu děkování nesměla nutit, to by muselo vzejít od nich… no když nebudou chtít poděkovat tak nepoděkujou.“
Já jsem VŮBEC nechtěla, aby mi někdo za něco děkoval, no nakonec jsem z toho byla zmatená, měla jsem zkaženou náladu, vůbec jsem neměla pocit, že jsem udělala dobrý skutek nebo tak něco.
Vím jasně, že nejlepší dobrý skutek bych udělala, kdybych si některé z těch dětí vzala domů a dala jim rodinu atd. - ale to v mých silách není, tak jsem si řekla, že aspoň nějakou tu hračku…
Ale skončila jsem opět zpátky u toho, že příště něco koupím zase přes nějakou nadaci kde bude napsáno na lístečku přesné přání „Anička chce to a to“.
Nechci děkování nebo nějaké projevy vděku, ale ta zkušenost byla prostě jiná než příjemná.
Prostředí tam měli krásné, všechno nové (jasně, bez mámy a táty)…
A k tomu komentář té paní, jak ty děti jsou hrozné…
Je mi úplně jasný, že zaměstnankyně dětských domovů mají strašně těžkou práci, že děti mají bolavou dušičku a někdy to kompenzujou tím, že jsou zlé, někdy zakřiknuté, někdy nevím jaké…
Ale tamto bylo na mě trošku prostě moc.
A tak mě trochu potěšilo, když jsem přečetla internetový deníček od „busaci“.
tak toť vše, vylila jsem si srdce a jdu spát
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Napsat příspěvek
Reakce:
Velikost písma:
Gabika
8.2.08 08:32
Ahoj,
je mi ľúto, že si sa dočkala sklamania. 
Keď bola minulý rok v plnom prúde aféra chlapcov z Kuřimi, písali, že detskému domovu štát prispieva čiastkou zruba štvrť milióna ročne na každé dieťa. To mi nepripadá málo. Tiež prebehlo médiami, že iba 2% detí odobratých rodičom, sú odobraté z dovodu týrania, vačšinou je to z ekonomických dovodov Tak si hovorím, keby štát miesto trhania rodín a prispievania na DD tie peniaze, ktoré za deti dá DD dal radšej rovno tej rodine, aby si vyriešila napr. problém s bývaním, bolo by to stokrát lepšie. Proste tento systém DD, aký je v ČR nemám rada a nepodporujem.
Viem, že svojim príspevkom sem asi nezapadnem, ale na DD zá:,–(ne neprispievam.
Gabika
- Citovat
- Upravit
8.2.08 08:59
Jojo, je to fakt. Deti z decaku materialne opravdu nestradaji. Jen citove… Jenze co s tim?
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.2.08 10:39
Ahoj pitrisku,
moc mě mrzí, že jsi zažila tuto špatnou zkušenost.
Za sebe můžu říct pouze tolik, že i v dd pracují jednak lidé kteří by za děti dýchali a na druhou stranu lidé, pro které je to jenom práce. Ty jsi asi natrefila na tu druhou kategorii.
Manžel je vychovatelem v DD - je ta kategorie, kdy je tam skoro pořád, domov se infiltroval do našeho domova. Pořád tvoříme nějakou výzdobu, upravujeme dětem fotky, běháme po obchodech a sháníme oblečení. To nemluvím o množství buchet a pomazánek, které od nás cestovaly směr domov. Ale naučili jsme se tak žít.
Paní ředitelka je pro děti tou pravou tetou. Tráví s nimi každý štědrý den a je tam i když už má po pracovní době - bohužel ne každý ředitel je takový.
Pokusím se napsat později víc, děcko mě tu tahá za ruku. S.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.2.08 12:11
Já jsem na tom jako Pitrísek. Taky se snažím pomáhat a dát peníze nebo dárky nebo konkrétní potřebné věci tam, kde je potřeba. Ale moje zkušenost je zatím ta, že prostřednictvím nadace jsem přispěla už několikrát a mám dobrý pocit, že nakoupené bylo předáno a slouží dodnes, zatímco v DD to bylo spíš o doprošování a dejte spíš peníze, my jim pak něco koupíme a nebo nějaký hračky, ale spíš ty lepší nebo počítačový hry a tak.. Prostě jsem z toho byla rozpačitá. Možná jsme obě narazily na ty pracovníky, co tam chodí do práce skoro za trest, ale i styl výzdoby nebo spíš nevýzdoby a celkový uspořádání nábytku a tak, mě u těhle DD přesvědčily, že se tady příliš nedbá na pocity a atmosféru a tak.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.2.08 12:34
Ahoj, narazila jsem někde na příspěvek Lucie Bílé, která se v rámci své charitativní činnosti snažila vypomoci nějakému dětskému domovu, tam se ale dověděla, že dostávájí ze státního rozpočtu peněz dost a jej pomoc nepotřebují. Byla z toho tehdy stejně na rozpacích jako ty, Pitrisku… M.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.2.08 12:56
Je pravda, že na zajištění provozu domova a materiálního vybavení jako oblečení, pomůcek do školy a pod. dostávají peníze od státu. Ale např. prázdninové pobyty dětí jsou hrazeny především ze sponzorských darů.
Je pravdou, že děti v domovech mají v úvozovkách vše. Ale např. kuchyňky v jednotlivých bytech jsou vybaveny jen základními věcmi jako jsou příbory, talíře, misky a hrníčky. Před vánocemi zde na emiminu proběhla akce formičky a vykrajovátka pro dětský domov. Přišla spousta balíčků a formičky se rozdělily na jednotlivé skupiny. Děti si napekly cukroví - a to pro ně byla možná větší radost než hračka - to že něco mohly udělat samy a dokázaly to.
Největší problém vidím v tom, že dítě, které má v domově všechno odchází do života s 15000 korunami. A to musíte uznat, že je žalostně málo. Když si zaplatí nájem tak už mu toho moc nezbývá. Tyto děti potřebují základní věci pro přežití - nějaký talíř, hrnek, příbor, peřinu, polštář,povlečení, rychlovarnou konvici a pod. Asi by stálo za zvážení zaměřit se spíše na tyto děti, než na ty malinké a kupovat jim hračky.
Zkuste se vžít do situace, kdy máte 3 igelitky a v nich oblečení a 15 000 v kapse. Smutný start do života.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.2.08 12:59
Sati když já jsem nabízela věci pro ty děti, které odchází z DD do života nebo zaplatit jim kurz vaření nebo něčeho, ale v tom konkrétním DD o to vůbec nebyl zájem. Tak jsem si asi vybrala špatnej nebo špatně vedenej DD 
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.2.08 13:12
Asi ano, možná tak připravili nějaké dítě o něco, co by se mu v životě hodilo.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Anonymni
8.2.08 15:56
Jako bych to psala já, jen s tím rozdílem, že my jsme vybírali v práci peníze od všech zaměstnanců, DD nám odepsal na poslední chvíli, co by si teda proděti přáli.....my to koupili zabalili a s dobrým pocitem vezli do DD.....a tam pokoje po dvou, na každém pokoji počítač, ve společných místnostech LCD televizory…no popravdě s naší nadílkou jsme si připadali poněkud trapně a to, že od dětí nepřišlo žádné poděkování nás už ani nepřekvapilo…
Jen dodám, že jsem pak na internetu našla seznam dárků, které si přejí tyto i ostatní děti z DD z celé republiky a nic nenáročnějšího než MP3 tam nebylo.....
Tak snad přístí rok budeme sponzorovat ZOO......zvířátka to možná ocení..... víc
- Citovat
- Upravit
8.2.08 17:06
Ahoj -
díky všem, co jste přispěly.
To, co píše Sati, je asi pravda, jenom kdyby mi to někdo býval řekl…
Prostě myslela jsem si, že v osobním kontaktu bude vše jednodušší, kdyby řekli, že potřebují přispět na prázdninový pobyt, nebo že potřebujou něco praktického - nebo něco tvůrčího, tak bych to ráda koupila, jenže - no jak už jsem psala - vyřčeno bylo „kupte něco podle svého uvážení“…
Ještě holky jedna zkušenost.
Kdysi jsem prováděla na jednom zámku. A tam pravidelně každé léto jezdily dva různé dětské domovy.
V jednom návštěva probíhala formou zákazů, příkazů, okřikování, děti byly nervózní, pořád zlobily, překřikovaly se a byly docela sprosté i na paní vychovatelku.
A pak tam jezdil jiný, a tam dětičky chodily hezky po dvojicích, komunikovaly s „tetou“ (ne s „paní vychovatelkou“), hezky se spolu bavily - takže dost rozdíl.
Teď jsem si to až zpětně vybavila.
Prostě - příště asi mrknu na internet, některé dětské domovy mají přímo na svých stránkách, co potřebujou (např. kancelářské papíry, ložní oblečení nebo tak).
Takže pocítím-li v budoucnu naléhavou potřebu udělat dobrej skutek, pošlu třeba radši ty kancelářský papíry 
Nepotřebuju vůbec vyjadřování díků, ale nerada bych si navodila opět pocit vnucování se a vtírání
A nakonec: VELKOU POKLONU VŠEM, KTEŘÍ SI BEROU DĚTI DO PĚSTOUNSKÉ PÉČE!!!
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.2.08 20:39
Ahoj,
tak koukám,že mi v žaludku leží podobný problém jako vám.
Dlouho jsme nemohli mít dítě tak jsme si jednou řekli,že než budem moci kupovat dárky svému dítku,potěšíme nějaké z DD.Několikrát jsme koupili dárek podle seznamu proNadaci T.Maxové,jenže to bylo dost neosobní a hlavně mi připadalo divné psát přání typu-Ládík 16týdnů si přeje kolotoč nad postýlku.
Tak jsme se rozhodili ,že koupíme dárky dětem přímo do konkrétního domova.Naše tehdy 12cti letá neteř vybrala podle seznamu domov,my nakoupili dárky,vyrobili vlastní balící papíry.Týden jsme strávili výrobou a balením.
O víkendu jsme jeli 200 km s kufrem plným dárečků do domova.
Když jsme tam dorazili,naběhli jsme si na „tetu“,které jsme se doslova vnutili.Po docela otravné konverzaci nám poslala za správcem,který nám ukázal místnost,kam dárky složit.I náš sklep je snad útulnější.Tmavý skla plný harampádí a v něm naše vyšperkované dárečky.Zklamání naší neteře bylo takové,že bulela půl cesty domů a my jí namlouvali,že ty dárky museli schovat před dětma a že je večer určitě přenesou,i když sami jsme tomu nevěřili.
Od té doby jsme nic nekoupili do DD,místo toho dáváme sponzorský dar Ústavu souc.péče,aby koupili svým svěřencům co uznají za vhodné a můžu říct,že mě to těší víc než zkušenost s DD.Na mikulášské,kam nás pozvali jsem viděla holčičku postiženou mozkovou obrnou,která se kouká na skleničku Coca-coly tak,jako by dostala ten největší dárek v životě.A jelikož vím,že ta Cola byla koupena z toho dotyčného pen.dárku,je mi u srdíčka hezky.
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
8.2.08 22:19
Stepiku,
přispívalas na který konkrétní Ústav sociální péče?? Docela mě to zajímá - jestli napíšeš, tak dík.
Mají internetové stránky??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
JaSe
8.2.08 22:30
Ahoj,
mám jinou zkušenost s dětským domovem, ale netýká se to hmotných dárků.
Před pár lety jsme měli taneční skupinu a dostali jsme pozvánku vystoupit na víkendu pro děti z dětského domova. Tančili jsme asi tři druhy tanců, do jednoho jsme děti i zapojili. Dostala jsem od dětí ručně dělaný talířek z moduritu - pořád ho mám a vždycky mi bude připomínat tyhle děti.
Za rok jsem tam jela sama. V pátek večer jsem se navlíkla do lidožroutského kostýmu a zatančila tanec hladového lidožrouta. Mezi dětmi byli schopní bubeníci a další byli neméně schopní tanečníci, takže na živé bubny jsme pak společně tancovali afro a báječně jsme se vyřádili. Dětem se to líbilo a mě taky. Měla jsem pocit, že jsem jim přinesla aspoň trošku zábavy.
Teď o Vánocích jsem si řekla, že až budou naše děti větší, tak budeme společně vybírat pár dárků pro děti, které bydlí v dětských domovech. Ale nakonec asi dárky vybereme pro jiné děti, které také potřebují třeba hračky - a to jsou děti v nemocnicích. Naše skupina posbírala hromadu hraček a donesli jsme to do dětské nemocnice, ale na oddělení chirurgie. Všichni se soustřeďují na onkologii - je to logické, tam jsou děti nejvíce nemocné, ale už většinou nevidí, že děti jsou i na jiných odděleních a nemají si s čím hrát. Sama jsem byla s chlapečkem 6 dnů v nemocnici, než nám přidělili pokoj, tak jsme čekali v takové maličké herně. Marně jsem hledala dětské knížky pro ty nejmenší, hračky tam byly rozbité a ještě jich bylo málo. Takže pro příště se zaměřím na toto oddělení, kde jsem viděla, že tady je hraček třeba.
Jana s dvojčaty
- Citovat
- Upravit
9.2.08 17:50
Harry, napsal jste to moc pěkně, máte dobré srdce… to je super.
Já jsem sice úplně odněkud jinud, ale kdybych v tom domově bývala hned narazila na Vás, tak by to bylo o něčem jiném…
Kde budou zveřejňovány příspěvky od "vašichů dětí??
- načítám...
- Citovat
- Zmínit
Další témata z kategorie
Milování a syn
- 09.04.26
- Anonymní
Problémy v rodině
- 18.03.26
- Anonymní
Touha po holčičce a špatná zkušenost s muži
- 11.12.25
- Anonymní
Je to deprese? Co by pomohlo?
- 12.12.25
- Anonymní
