Trauma z dětství - násilí v rodině

Anonymní
11.12.17 13:39

Dětství:-( trauma

Zdravím všechny, nevím jak začít, vlastně se chci vypovídat a doufám, že se mi uleví. Je mi 36 let a dolehlo na mne moje zkažené dětství a dospívání. Navenek jsme působili jako normální rodina, no bohužel jen navenek. Mamka byla a je hodně nemocná a co si jako dítě pamatuju, často bývalá v nemocnici a na různých léčeních. Takze se ó mně staral nevlastní otec…Dokud jsem nezlobili byl hodný, věnoval se mi, hrál si se mnou, no jen co nebylo po jeho byl schopen mně zmlátit, tak že jsem měla jelita, několikrát mně musel omluvit z tělocviku, abych se neprevlikala a nikdo neviděl modraky. Nekdy mu ujela ruka i před mamkou, ta mně samozřejmě bránila!!!S nástupem puberty se všechno ještě zhoršilo, k bití se přidalo i zneužívání a to je problém s kterým se nemůžu vyrovnat! Mamka samozřejmě nic netuší a nevím jestli chci aby něco věděla, vím že by to nepřežila, je na otčímovi psychicky i finančně závislá, hlavně zdravotně by to sama nedávala. Ja se v 18 odstěhovala přes 300 km a ulevilo se mi. Bohuzel co jsem si myslela že jsem vytěsnila se mi po nocích vrací a já už několik měsíců pořádně nespím. Manzel nic netuší, v okolí nikdo neví co se dělo za zavřenými dveřmi. Mam strach že když navstivim psychologa ten je povinen nahlásit vše na policii. Prosim anonym, je to pro mne i po tolika letech citlivé. Dekuju!

  • Citovat
  • Upravit
Napsat příspěvek

Reakce:

Velikost písma:
41603
11.12.17 13:41
@Anonymní píše:
Zdravím všechny, nevím jak začít, vlastně se chci vypovídat a doufám, že se mi uleví. Je mi 36 let a dolehlo na mne moje zkažené dětství a dospívání. Navenek jsme působili jako normální rodina, no bohužel jen navenek. Mamka byla a je hodně nemocná a co si jako dítě pamatuju, často bývalá v nemocnici a na různých léčeních. Takze se ó mně staral nevlastní otec…Dokud jsem nezlobili byl hodný, věnoval se mi, hrál si se mnou, no jen co nebylo po jeho byl schopen mně zmlátit, tak že jsem měla jelita, několikrát mně musel omluvit z tělocviku, abych se neprevlikala a nikdo neviděl modraky. Nekdy mu ujela ruka i před mamkou, ta mně samozřejmě bránila!!!S nástupem puberty se všechno ještě zhoršilo, k bití se přidalo i zneužívání a to je problém s kterým se nemůžu vyrovnat! Mamka samozřejmě nic netuší a nevím jestli chci aby něco věděla, vím že by to nepřežila, je na otčímovi psychicky i finančně závislá, hlavně zdravotně by to sama nedávala. Ja se v 18 odstěhovala přes 300 km a ulevilo se mi. Bohuzel co jsem si myslela že jsem vytěsnila se mi po nocích vrací a já už několik měsíců pořádně nespím. Manzel nic netuší, v okolí nikdo neví co se dělo za zavřenými dveřmi.Mam strach že když navstivim psychologa ten je povinen nahlásit vše na policii. Prosim anonym, je to pro mne i po tolika letech citlivé. Dekuju!

Tak to není, nic povinen hlásit není. Naopak musí dodržovat mlčenlivost ;) zkus za nějakým zajít, probrat to s ním a třeba se ti uleví, držím palce :kytka:

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9371
11.12.17 13:43

Můžeš psychologovi zalhat, že o dotyčného již bylo příslušně postaráno.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
2700
11.12.17 13:48

Psycholog nikam nic nahlašovat nebude. Kromě jiného je to už cca dvacet let zpátky. Tobě by ale povídní s ním mohlo skutečně pomoci. Určitě se na něj obrať.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9371
11.12.17 13:49
@Keyllah píše:
Tak to není, nic povinen hlásit není. Naopak musí dodržovat mlčenlivost ;) zkus za nějakým zajít, probrat to s ním a třeba se ti uleví, držím palce :kytka:

Ohledně trestních činů má mlčenlivost výjimku a psycholog je povinen hlásit potencionální ohrožení dalších osob.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
11.12.17 13:56

A ještě mně děsí, že občas reaguji na děti přehnaně, mám strach že se budu chovat jak otčím…že mi někdy ujedou nervy a dám jim na zadek jak on kdysi mně. Nikdy se to ještě nestalo, ale mám strach že bych někdy mohla reagovat tak jak otcim reagoval na mne. :zed:

  • Citovat
  • Upravit
7333
11.12.17 14:12
@Mmsg píše:
No dětství nic moc, ale pokud tě nevychovávali gayové či muslimové a nebyla ti provedena bezdůvodně žádná zmrzačující operace, tak se to snad dá ještě přežít. Za zneužívání a týrání dětí je max. podmínka. Děti v ČR mají horší práva a ochranu než zvířata. Takže asi tak. Za psychologem jít můžeš- co by asi tak hlásil, když týrání a zneužívání dětí je v ČR norma a společnost těmto obětem nepomůže, resp. se jim ještě vysmívá? :kytka:

Gayové? Ti by možná byli na ni hodnější. A zcela určitě by s nima nemusela mít sex. Když je někdo členem menšiny, ještě to neznamená, že je to zlý člověk. Heterosexuální hovada jsou mnohdy horší.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
12719
11.12.17 14:40
@Emimin7 píše:
Ohledně trestních činů má mlčenlivost výjimku a psycholog je povinen hlásit potencionální ohrožení dalších osob.

No to je otázka do pranice, oznamovací povinnost má ze zákona každý, ale doktor versus lékařsklé tajemství?, ale je psycholog vlastně Dr, když nestuduje medicínu. No a co se týká třeba zpovědi, tak kněz v rámci zpovědi taky nic neoznámí, tak že vlastně v té oznamovací povinnosti tápu..

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
85544
11.12.17 14:45

Doufam, ze Tva mati nema dalsi deti :think: a ze nezneuziva nekoho dal.

Jinak jdi k psychologovi.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
9371
11.12.17 14:50
@lilith1 píše:
No to je otázka do pranice, oznamovací povinnost má ze zákona každý, ale doktor versus lékařsklé tajemství?, ale je psycholog vlastně Dr, když nestuduje medicínu. No a co se týká třeba zpovědi, tak kněz v rámci zpovědi taky nic neoznámí, tak že vlastně v té oznamovací povinnosti tápu..

Je to spíše o selském rozumu psychologa. Když pacientka řekne, že její matku včera do krve seřezal otčím, až si myslela, že by to nemusela přežít, psycholog to dost možná oznamí. Když pacientka řekne, že to bylo před dvaceti lety a dnes je vše jinak, dost možná to neoznámí. Jde o to, jestli může psycholog oznámením zabránit budoucímu zločinu.
Jak to má doktor si nejsem jist, tam musí být tuším nejdřív pověřen soudem.

  • načítám...
  • Citovat
  • Zmínit
Anonymní
11.12.17 14:51

@blumen ne jsem jedináček, mamka další děti mít nemohla!!!Kdybych měla. mladsi sourozence jen tak bych se z domu neodešla!!

  • Citovat
  • Upravit
elibro
11.12.17 16:16
@Anonymní píše:
A ještě mně děsí, že občas reaguji na děti přehnaně, mám strach že se budu chovat jak otčím…že mi někdy ujedou nervy a dám jim na zadek jak on kdysi mně. Nikdy se to ještě nestalo, ale mám strach že bych někdy mohla reagovat tak jak otcim reagoval na mne. :zed:
:hug: psycholog nemá co nahlašovat - to by měl za povinnost, kdybys přišla ve 13 letech a dělo se to. Měl by povinnost tě ochránit. Takhle budeš mít šanci si o tom s někým diskrétně promluvit.
A až budeš mít ve svého terapeuta důvěru, neboj se promluvit si i o tom, jak zvládáš a nezvládáš své děti. Do terapie to patří a ke to nejlepší způsob, jak je modřin uchránit.
  • Citovat
  • Upravit
Anonymní
11.12.17 17:32

Bože dětem neubližuji!!!Jen mám strach že bych někdy mohla reagovat přehnaně, nikdy nedostali ode mne na zadek!!!Jako kricim, když je toho moc, ale nebiju je!!!Nechtěla bych jim zkazit dětství!!!

  • Citovat
  • Upravit

Váš příspěvek

Odesílám...

Další témata z kategorie

Mohlo by vás zajímat

Psychologická poradna pro snažící se, těhotné i maminky

Ikona - Lucie Machová

Mgr. Lucie Machová